Baťova nemocnice Zlín ve 20. a 30. letech 20. století

osetrovatelstvi

 

Otázka: Baťova nemocnice Zlín ve 20. a 30. letech 20. století

Předmět: Ošetřovatelství, Lékařství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Baťova nemocnice Zlín ve 20. a 30. letech

V roce 1927 prohlásil T. Baťa :„Není možno zůstali trvale zdravím mezi nemocnými…..“(část projevu T. Bati můžeme dnes naleznout na památníku, který byl na počest T. Bati zbudován v prostorách nemocnice a to v roce 2007 při příležitosti 80. výročí založení nemocnice).

  • V roce 2007 uběhlo 80 let od založení nemocnice.

Ve Zlíně dochází k velkému nárůstu počtu obyvatel, což vedlo k nutnosti založit nemocnici,2 praktičtí lékaři již nebyli schopni plně zabezpečit takové množství obyvatel. S nárůstem počtu obyvatel docházelo také ke zvýšení počtu infekčních nemocí. Roku 1925 došlo k velké epidemii Tyfu. Do doby založení Baťovi nemocnice působili na Zlínsku pouze dva praktičtí lékaři – Dr. Gerbec a Dr. Král.

  • v roce 1894 – počet obyvatel ve Zlíně 2384
  • v roce 1927 – 15 000 obyvatel
  • v roce 1938 – 43 400 obyvatel

Prvním krokem pro založení nemocnice byla finanční dotace firmy Baťa v hodnotě 1 000 000 korun. Bylo také rozhodnuto, že nemocnice bude stát na východní straně města podél řeky Dřevnice.

Krom nemocnice bylo nutné vyřešit otázku zásob vody tedy vybudovat zásobárnu vody – v roce 1933 na popud MUDr. Gerbece byla vybudována Fryštácká přehrada.

  • 20. 2. 1927 – bylo vydáno povolení stavby a stavba započala.
  • V listopadu 1927 – byl do nemocnice přijat první pacient.

 

Osobnosti podílející se na vzniku nemocnice:

  • T. Baťa – dodal počáteční vklad na stavbu nemocnice a dotoval první léta provozu nemocnice
  • Arch. František Lýdie Gahura – projektoval nemocnici. Prvním projektovým záměrem byla jedna budova o více patrech. Ovšem později se projevil jako vhodnější druhý projekt, kde byla nemocnice vyprojektována jako soubor pavilónů.
  • Prim. MUDr. Bohuslav Albert – byl primářem chirurgického oddělení, prvních osmnáct let působil jako ředitel nemocnice. Přišel z Mukačeva (Ukrajina) zde také pomáhal se zařizováním nemocnice, takže T. Baťa chtěl využít jeho zkušeností v dané problematice.
  • MUDr. Gerbec – na jeho popud byla vybudována Fryštácká přehrada, jako zásobárna vody, která byla pro provoz nemocnice nezbytná.
  • Ve své době byla nemocnice T. Bati považována za velmi vyspělou a bylo možné ji srovnávat se zdravotnickými zařízeními v zahraničí.
  • Od roku 1927 – 1930 docházelo postupně k nárůstu nemocných, ale také personálu, zvyšovalo se množství ošetřujících lůžek i ošetřovatelského personálu.

 

Stavební uspořádání nemocnice

Prvotní členění nemocnice:

Původním záměrem bylo 17 objektů pavilónového tipu – tyto návrhy byly přejaty z Ameriky a Německa, kde stejným způsobem již fungovalo několik nemocnic. Výhodou zde bylo nemísení pacientů s různým tipem onemocnění.

Ústřední, vstupní patrová budova – šlo o budovu, kde byla zařazena ambulantní část a prostory nutné pro organizační záležitosti (tedy chod nemocnice). Všechny tyto prostory zde byly vybudovány z toho důvodu, aby nedocházelo k rušení pacientů již hospitalizovaných.

Středovou část – tvořila zeleninová zahrada jejíž výpěstky se využívaly v kuchyni. Výpěstky nebyly veliké, ale T. Baťa a jeho kolegové se snažili využít každý volný prostor v objektu.

První pavilóny v provozu, rozdělení a členění 17. pavilónu dle onemocnění:

Rok 1928 – došlo k uvedení 4 pavilónů do provozu: prosektura, laboratoře a vila ředitele. MUDr. Albert si nechal vypracovat projekt této vily u arch. Gahury. Chtěl být ubytován v blízkosti nemocnice, aby byl ve stálém kontaktu, aby byl stále dosažitelný.

Roku 1944 – 1945 – došlo k dobudování všech 17 objektů. Tyto objekty měly smysluplné rozvržení pavilónů dle jednotlivých onemocnění. Ležely na východ a západ od hlavní, vstupní budovy. Aseptické pavilóny ležely na východě, septické pavilóny byly na západě.

 

Přesné rozdělení bylo:

na východě:

  • • 1. pavilon – pavilon pro aseptickou ženskou chirurgii a gynekologii
  • • 2. pavilon – pavilon pro rodičky a nedělky
  • • 3. pavilon – pavilon pro aseptickou mužskou chirurgii
  • • 4. pavilon – pavilon pro infekční nemoci dětské
  • • 5. pavilon – pavilon pro muže s nesdělnými nemocemi vnitřními
  • • 6. pavilon – pavilon pro tytéž nemoci žen

na západě:

  • • 7. pavilon – pavilon pro neseptické chirurgické a gynekologické případy
  • • 8. pavilon – pavilon pro neseptické chirurgické případy mužské
  • • 9. a 10. pavilon – pavilóny pro tuberkulózní onemocnění

 

Pavilóny pro tuberkulózní onemocnění – tedy pavilóny 9 a 10. měly velmi individuální přístup právě proto, že zde byla léčena tuberkulóza. Pacienti na tyto pavilóny nebyli přijímáni přes hlavní (centrální) příjem, ale měly příjem vlastní, aby nedocházelo ke kontaktu s ostatními pacienty. Dále vstupovaly na oddělení přes speciální filtr, kde nechávaly všechny oděvy atd. Kolem těchto pavilónů byl také plot.

 

Základní prvek nemocnice

  • Základním prvkem nemocnice byl nemocniční pavilon :
    • • Okna pavilónů jsou orientována na jih, aby bylo co nejvíce světla na pokojích.
    • • Prostory sloužící k provozu a chodu oddělení byly orientovány na sever.
    • • Kolem pavilónu byl vysypán bílý štěrk, také z důvodu lepšího využití světla
    • • Pavilon byl pro 22 nemocných, okrajové pokoje měly 7 lůžek, středové pokoje byly 1 a 3 lůžkové.
    • • Pokoje jsou vybaveny vestavěnými skříněmi, všechen nábytek má oblé strany (z hygienických důvodů), jsou zde fixní kusy nábytku.
    • • Zařízení pokojů a okolí pavilónů bylo také dle návrhů arch. Gahury.

 

Vstupní budova byla postavena roku 1927. Šlo o čistě funkcionalistickou stavbu, její umístění bylo nejjižnější z celé nemocnice

  • • Přízemí – vstupní hala, která sloužila jako čekárna pro pacienty (ambulanci a pacienti k hospitalizaci), dále zde byl vyšetřovací trakt s RTG a trakt operační.
  • • První poschodí – byly zde pokoje ošetřovatelského personálu a přednáškový sál
  • • Druhé poschodí – zde byly operační prostory. Stropy těchto sálů byly skleněné, aby se využilo denní světlo.
  • • Výtah – výtahy vedly až na střechu této budovy. Zde se vyváželi dlouhodobě ležící pacienti a pacienti s TBC aby se mohli slunit.

 

Sazby za léčebné a vyšetřovací výkony

  • 1. Obligátní poplatky:
    • III. třída (společně) – 19 Kč
    • II. třída (zlepšené) – 39 Kč
    • I. třída (samostatné) – 79 Kč
  • 2. Taxi za normální porod a deset dnů pobytu v ústavu:
    • III. třída – 350 Kč
    • II. třída – 700 Kč
    • I. třída – 1050 Kč
  • 3. Poplatky za operace:
    • drobné operační výkony – 70 Kč
    • operace většího rozsahu – 500 Kč

 

U všech pacientů, kteří byli hospitalizováni, či u nich byl proveden nějaký výkon, byla prozkoumána současná sociální situace a dle ní byli pacienti zařazeni do jednotlivých tříd, na které se potom vztahovala určitá platební povinnost (I. – III. třída). Tímto se docílilo, aby pacienti movitější hradili léčbu pacientům nemajetným.

Pacienti II. a I. třídy se spolupodíleli na financování za hospitalizaci a provedené výkony.

Někteří pacienti III. třídy mohli být zcela oproštěni od jakýchkoli poplatků. Šlo především o pacienty dlouhodobě ležící či nemajetné. Tito pacienti museli podat žádost, která byla přezkoumána, a u oprávněných případů bylo rozhodnuto, že jde o pacienty III. třídy bez poplatků.

 

Více zdrojové financování

  • a) Finanční příděly firmy Baťa
  • b) Příjmy Baťova podpůrného fondu
  • c) Výnosy vlastního zahradního a lesního hospodářství
  • d) Honoráře vybrané od majetných nemocných
  • e) Náhrady ošetřovacích výloh (léčebné taxi)

 

Baťův podpůrný fond – nepomáhal pouze při financování chodu nemocnice, ale prováděl i finanční podporu zestárlým, podporu při porodu, při úmrtí, při výstavbě domů, při mateřské dovolené, pomoc chronicky nemocným.

 

Výstavba v letech 1929 – 1940

Rok 1929 – otevřena ortopedie + ambulantní část ortopedie. Ortopedii vedl MUDr. Račanský. Ortopedie se začala vyvíjet i z toho důvodu, že Zlín byl obuvnickým městem. Souběžně přicházeli do praxe vyškolení pedikéři, tito prováděli záchytnou službu v péči a prevenci nohou. Přicházeli na vrozené choroby. Pokud objevili problém odesílali pacienty do specializovaných ortopedických ambulancí.

Rok 1930 – vzniká stomatologické oddělení. Vedením byl pověřen MUDr. Bartoš. Souběžně také vzniká školní zubní ústav. Nejdříve v tomto ústavu byly ošetřovány pouze děti školního věku, později i dospělí. Při ošetřování dětí vznikají i první kartotéky. V tomto roce vzniká systém preventivní péče v oblasti ortopedické, zubní, dětské (kojenecké a dětské ambulance), prevence TBC

Rok 1931 – vznik interního oddělení. Ve vedení prim. Tolar.

Rok 1932 – byla povolena stavba domu pro zestárlé, šlo především o lidi, kteří byli sami (byli to spíše muži). Po dobudování se ihned začal budovat dům druhý. Tyto domy pro zestárlé patřily ke komplexu nemocnice a byly také pavilónového tipu. Došlo k rozdělení chirurgie na chirurgii I. a chirurgii II. Chirurgii I. vedl MUDr. Albert, chirurgii II. vedl MUDr. Černošek (začal s úrazovou chirurgií ve Zlíně). Gynekologii v té době vedl MUDr. Král, prosekturu – MUDr. Roubal.

Rok 1933 – vznik zdravotní matriky – dnešní evidence pacientů. Do roku 1930 byli lidé bez zdravotních záznamů. Ukázalo se však, že zdravotní záznamy jsou nutností při následné léčbě. Začaly tedy vstupní prohlídky. Při těchto prohlídkách se provádělo: RTG plic, odebírala se anamnéza rodinná a osobní, provádělo se antropologické měření (výška, váha, obvod hlavy, obvod hrudníku), odebírala se krev (pro zajímavost v této době se vždy prováděl test na krevní skupinu), pacienti vyplňovali dotazníky.

 

Podle takto zjištěných údajů byli pacienti přiřazeni do skupin:

  • AA úplné zdraví
  • A dobré zdraví
  • B poměrné zdraví
  • C oslabené zdraví, chronicky probíhající choroba
  • D nemocní, nutná léčba

zdravotnická dokumentace se postupně doplňovala, u dětí narozených v nemocnici se zdravotnická dokumentace zakládala ihned po narození

Rok 1940 – vzniká gynekologicko – porodnické oddělení. Vedením byl pověřen prim. Král. Toto oddělení fungovalo do roku 1944. Součastně byl rozvoj péče o těhotnou. Mateřské dávky byly vázány na návštěvy poradny.

 

Válečné období 1938 – 1945

  • 9. pavilon byl vyčleněn pro říšské Němce
  • Rok 1941 – vznik samostatného plicního oddělení
  • Rok 1942 – odchází Dr. Albert na „zdravotní dovolenou“
  • Rok 1944 -1945 – došlo k rozšíření tyfové epidemie
  • Po osvobození – návrat Dr. Alberta
  • Rok 1945 – výpověď a definitivní odchod Dr. Alberta ze Zlína

 

Sestry nemocnice T. Bati

B.N. byla jedinou nemocnicí nevyužívající služeb řádových sester. První vrchní sestra byla Máša Albertová. Diplomované ošetřovatelky (absolventky škol českého červeného kříže) byly ve funkcích staničních sester. Ošetřovatelky tzv. elévky (většinou svobodné ženy, měly 6. měsíční kurz, po té mohly pracovat samostatně). Sestra měla ještě druhé jméno, aby byla chráněna její identita.

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: