Anatomie, fyziologie a morfologie ryb – otázka z biologie

 

   Otázka: Anatomie, fyziologie a morfologie ryb

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Anet

 

 

 

 

ryby mají zploštělé tělo laterárně

 

Tělo ryb:

  • tělo ryby tvoří hlava (srůstá s trupem – nepohyblivá), trup a ocas
  • oporou těla je kostra, jejíž osu tvoří plně osifikovaná páteř složená z obratlů, kostru hlavy tvoří lebka
  • tělo je kryto vícevrstevnou kůží, v pokožce jsou slizové žlázy, ze spodní vrstvy (škáry) vyrůstají šupiny, slizový povlak slouží jako ochrana proti nemocem a parazitům
  • pohyb zajišťují kromě svalové soustavy:

 

plynový měchýř – plní fce nadnášení a udržování těla v určité hloubce

ploutve vyztužené ploutevními paprsky:

a) nepárové: hřbetní, řitní a ocasní ploutev

b) párové: prsní a břišní ploutve

 

 

Tvar těla:

  • je přizpůsobeno trvalému životu ve vodě, je závislé na habitatu ( konkrétní místo výskytu daného rybího druhu) a etologii daného druhu

 

typy:

  • ryby rychle tekoucích vod – vřetenovitý tvar těla, nízký hřbet, rovné nebo málo klenuté břicho, silný ocasní násadec a velké ploutve
  • ryby žijící v blízkosti dna – válcovitý tvar těla, klenutý hřbet a ploché břicho
  • dravé druhy ryb – vřetenovitý nebo válcovitý tvar těla, velká hlava, silný ocasní násadec, velké ploozu
  • ryby pomalu tekoucích a stojatých vod – vysoký hřbet, laterárně zploštěný trub a úzký ocasní násadec

 

Heterocerkní – nesouměrná = žraloci
Homocerkní – souměrná, ale má nesouměrnou kostru = u většiny žijících ryb

Difycerkní – souměrná = úhoř

 

  1. ÚSTA
  • jsou tvořena

a) horním a dolním pyskem

b) vazivovou chrupavkou

c) v některých případech jsou

opatřena zuby

  • ústa horní – sběr potravy z hladiny
  • ústa koncová – sběr potravy ze sloupce/dna
  • ústa spodní – sběr potravy ze dna

 

  1. HMATOVÉ VOUSY
  • párový orgán (kromě treskovitých ryb)
  • vyrůstají z horního i dolního pysku
  • jejich počet je 2 – 8 ks
  • slouží jako hmatový orgán v orientaci v prostoru

 

  1. SKŘELE
  • tvořena skřelovou kostí
  • kryjí žábry
  • pomocí nich ryby dýchají

 

  1. POSTRANNÍ ČÁRA
  • smyslový orgán, který informuje rybu o okolním prostředí, jedná se i o informaci o hloubce – vnímá hydrostatický tlak

 

5.ŘÍTNÍ OTVOR

  • ústí před prvním paprskem řitní ploutve
  • slouží jako pohlavní vývod i vývod vylučovací soustavy

 

6.OKO

  • párový orgán
  • komorové jednoduché oko

 

7, NOZDRY

  • párový orgán, krytý blanitým víčkem

 

  1. PLOUTVE
  • vyztuženy kostními paprsky
  • párové ploutve
  • prsní ploutve – manévrovatelnost
  • břišní ploutve – u některých druhů ryjí částečně řitní otvor
  • nepárové ploutve
  • řitní ploutve – částečně slouží při rozmnožování a dá se podle ní rozpoznat pohlaví u některých druhů
  • ocasní ploutev – slouží k pohybu do předu
  • hřbetní ploutev – u některých druhů rozpoznáváme pohlaví, u některých druhů je rozdělena na 2 části

 

MERISTICKÉ ZNAKY RYB

  • jsou znaky, které jsou počitatelné
  • důležité pro systematické zařazení

 

  • Počet šupin v postranní čáře
  • Počet řad šupin nad a pod postranní čárou
  • Počet kostěných štítků na trupu (jeseteři)
  • Počet paprsků v ploutvích
  • Počet tyčinek na žaberním oblouku
  • Počet a řazení požerákových zubů
  • Počet obratlů
  • Počet pylorických výběžků (lososovití)

 

KŮŽE, ŠUPINY A ZBARVENÍ RYB

  • Rybí tělo je kryto kůží, která je tvořena pokožkou (epidermis) a škárou (coriu) skládá se ze 3 vrstev
  • kůže je nejsilnější na břiše a nejtenčí na skřelích.

 

Pokožka:

  • Epidermis – nerohovatí, je potažena kutikulou a není prokrvená, ústí v ní slizové  žlázy, u některých druhů ryb se na pokožce vytvářejí zrohovatělé útvary tzv. třecí vyrážka, která po vytření opadává

 

  • Sliz (mucus) – má ochranou funkci, snižuje tření, je nositelem pachu, podle kterého se ryby orientují v hejnu, zpomaluje prostup vody z prostředí do rybího organismu

 

  • Škára (coriu) – je spojená se svalstvem, obsahuje šupinová lůžka, ve kterých jsou loženy šupiny, obsahuje nervová zakončení, je bohatě prokrvená a je důležitá pro zbarvení ryb obsahuje chromatofory. Zajišťuje kožní dýchání, příjem minerálů a vylučování zplodin metabolismů

 

Šupiny:

  • ploché kostěné útvary, které zpevňují kůži a tvoří mechanickou ochranu, jsou uspořádány symetricky a taškovitě se překrývají
  • rozeznáváme 4 základní druhy šupin:
  • Plakoidní –primitivní šupiny vyskytující se u paryb
  • Ganoidní – silné šupiny v podobě štítů, překryté tzv. ganoidem (jeseter)
  • Cykloidní (okrouhlé) – vyskytují se u většiny ryb
  • Ktenoidní (hřebenité) – vyskytují se u k ostnoploutvých ryb (okoun, candát) a jsou vývojově nejmladší

 

  • u některých druhů ryb jsou umístěny hluboko ve škáře a nebo jsou ukotveny velmi mělce a ryba je lehce ztrácí
  • šupiny v oblasti postranné čáře jsou proděravělé

 

Zbarvení ryb:

  • nositelem zbarvení jsou pigmentové buňky (chromatofory) nacházejí se ve škáře, šupinách, oku a v dutině břišní
  • obsahují pigmentová zrna

 

  • Melanofory – černé zbarvení
  • Erytrofory – červené zbarvení
  • Xantofory – žluté zbarvení
  • Guanofory (iridocity) – stříbřité zbarvení
  • výsledné zbarvení vzniká vzájemným překrýváním různých chromatofoů
  • změny zbarvení ryb souvisejí s fyziologickým stavem a s prostředím ve kterém se ryba nachází

 

KOSTERNÍ SOUSTAVA

  • rybí kostra tvoří oporu svalstva a obklopuje vnitřní orgány
  • jednotlivé kosti jsou spojeny pevně tuhou chrupavkou nebo pomocí švů, kloubní spojení se nevyskytuje.
  • osová kostra je tvořena lebkou, páteří, žebry a mezisvalovými kůstkami
  • ostra přívěsná patří sem kosti ploutví a paprsky ploutví
  • kostra má neomezený růst

 

  • Páteř
  • U kruhoústých obratlovců – se vyskytuje struna hřbetní (chrda gorzalis)
  • U chrupavčitých ryb – je částečně zkostnatělá
  • U kostěných ryb – mají dokanou kostnatou páteř, chrda se vyskytuje pouze jako meziobratlové ploténky

 

  • Obratle
  • Krční obratle – jsou tři a jsou pevně srostlé.
  • Hrudní obatle – mají různý počet ale připojují se na ně žebra
  • Bederní obratle počet je různý a jsou spojeny pružně


SVALOVÁ SOUSTAVA

  • dělí se na 2 způsoby
  • podle umístění

a)kosterní svalovina  – (svalovina trupu a ploutví

b) víscerální svalovina (útrobní) – svalovina hlavy, žaberních onlouků, skřelového víčka, ohybné svaly a svaly čelistní, svalovina vnitřních orgánů, trávicí, pohlavní svaly

  • podle histologické stavby

a) příčně pruhovaná bílá svalovina – má tlustší svalová vlákna, málo myoglobinu a brzo se unaví

– červená svalovina – má tenší vlákna, více myoglobinu a unaví se pomaleji

b)svalovina hladká – svalstvo vnitřních orgánů, svěrač, zornice, je invertována autonomním systémem

c) svalovina srdeční – nelze ovládat vůlí

 

Svalovina hlavy:

  • žvýkací sval
  • přitahovač a zdvyhač žaberních oblouků – napomáhá k posuvu potravy do trávicí trubice ( zajišťuje dýchání)
  • meziobloukové svaly – zajišťují dýchání
  • okohybné svaly – je jich 6
  • svěrač zornice – z hladké svaloviny – u většiny našich ryb chybí

 

Svalovina trupu:

  • velký boční sval vystupuje z lebky a upíná se k paprskům ocasní ploutve
  • hlavní zdroj pohybu po předu
  • horizontálně se dělí na dorzální a vertální část
  • velký boční sval se dělí na segmenty a miomery – jsou tvořené svalovými vlákny a jsou odděleny myosepty – tvoří vazivo
  • povrchový boční sval je segmentován stejně, jako velký boční sval – je tvořen červenou svalovinou

 

Svalovina ploutví

  • patří sem vzpřimovače, sklápěče, fixační svaly, ohybače, amziparkové svaly

 

NERVOVÁ SOUSTAVA

  • dělí se na 3 části
  • centrální nervová soustava – mozek a mícha
  • periferní nervová soustava – mozkové a míšní nervy
  • autonomní – sympotycus a parasymtycus

 

Mozek:

  • dělí se na:
  1. a) telencephalon (koncový mozek) – malý má hladký povrch, dělí se na dvě mozkové komory a vybíhají z něj 2 čichové laloky a z nich vybíhají 2 čichové nervy, je centrum čichu
  2. b) diencephalon ( mezimozek) – je to tzv. tří mozková komora vybíhá z něj zrakový nerv a taky epifýza a hypofíza
  3. c) mesencephalon (střední mozek) – největší část mozku je automaticky rozdělena na: spodní část – sekundární rakové centrum, výbíhá z něj ohybný nerv , horní část – rozdělena na 2 poloviny, má fce paměťovou, vybíhá z ní zrakové laloky a zrakové nervy – primární centrum zraku
  4. d) metencephalon (zadní mozek) – hlavní součástí je mozeček nebo- li cebelum, má hladký povrch – slouží pro udržování rovnováhy, reguluje svalové napětí, prodloužená mícha tvarem připomíná míchu, vychází z ní 5 – 10 hlavových nervů – reguluje chromatofory, reguluje dýchání a přijímá impulsy z postraní části

 

Mícha:

  • má válcovitý tvar
  • uvnitř s dutinou na dorzální a ventrální straně z ní vystupují nervy
  • dorzální nervy – mají fce senzitivní
  • ventrální nervy – mají fce motorickou

 

DÝCHACÍ A CÉVNÍ SOUSTAVA

způsoby dýchání ryb:

  • hlavním způsobem dýchání jsou žábry

 

doplňkové nebo sekundární dýchání:

  • a) nadžeberní aparát nebo labirint – mají hlavně tropické druhy ryb, uložen v nadžeberní dutině, tam jsou kostěné lamely, které jsou pokryté respiračním epitelem (pokožka)
  • b) dýchání kůží – v různé míře u většiny ryb – dochází k výměnným plynům mezi vodou a kapilárami ve škáře (podkož. var.)
  • c) dýchání ústní dutinou – u kaprovitých ryb – dochází k výměně plynů mezi H2O a sliznicí hltanu
  • d) plynový měchýř – slouží nejen k udržování rovnováhy, ale i k dýchání
  • e) dýchání střevní – někteří sumcovití hl. rod Cantristus, plyny se vstřebavájí přes epitel střeva

 

žábry:

  • skládají se z žeberních oblouků ( vetšinou 5 párů) jsou to přeměněná žebra
  • na žaberních obloucích jsou žaberní lístky, které jsou bohatě prokrveny, mají velký specifický povrch
  • odkysličená krev vede ze srdce do žeber, kde dochází k výměně plynů a okysličená krev vede ze žebra do těla
  • mají 3 fce
  • a) respirační
  • b) vylučovací ( vylučování amoniaku)
  • c) osmolegurační ( reguluje asmotický tlak), K + , N v krvi

 

Mechanismus dýchání:

  • dýchací pohyby, které jsou řízeny příčně pruhovaným svalstvem
  • při nádechu – žaberní dutina je uzavřena, ústní dutina se otevírá, proudí dovnitř a omývá žábry
  • při výdechu – ústní dutina je uzavřena, žaberní štěrbina je otevřena ,žaberní víčko vytlačuje vodu ven
  • centrum dýchání je prodloužená mícha

 

Cévní systémy

  • skládá se:
  • a) srdce – vede odkysličenou krev z těla do žeber tzv. žilním splavem, má předsíň komoru a tepelný násadec
  • b) cévy – tepny ( vedou krev odkysličenou)

– žíly ( vedou krev odkysličenou)

  • c) slezina – červená dřeň ( probíhá tvorba a zánik erytrocytů)

 

Rybí krev:

  • skládá se z – cévní plasmy

z krevních elementů:

a) erytrocyty ( červené krvinky, které mají  jádro)

b) leukocity ( bílé krvinky)


Lymfatický systém ryb:

  • skládá se z
  • a) lyfatické srdce- uložené v ocasním násadci
  • b) lymfatické cévy – jedním koncem napojeny na žíly a začínají slepě ve vazivu
  • lymfa = podobná krevní vazbě, obsahuje lymfocity a vzniká z tkáňového moku

 

SMYSLOVÉ ÚSTROJÍ RYB

Rybí zrak:

  • obsahuje fotoreceptory
  • komorové
  • uzpůsobeno příjmu světla ve vodě (vypouklé)
  • zpevněno chrupavkou
  • zaostřování – zajištěno změnou polohy čočky vůči sítnici
  • oko obsahuje – na zadní straně smyslový epitel(sítnice), která obsahuje
  1. a) tyčinky – vnímají světlo, u hlub. ryb je velký počet
  2. b) čípky – zajišťují barevné vidění, obsahují 2 pigmenty
  • ANADROMNÍ RYBY – táhnou proti proudu (pstruzi), mořské AR mají v čípkách  rhodopsin

KATADROMNÍ RYBY – táhnou po proudu dolů ( úhoř), sladkovodní KR mají pofyropin

 

RYBÍ SLUCH

  • zajištění pomocí vestibulárního org., který je uložený v zadní části lebky – skládá se z několika částí

a) kostěný labirint – vyplněn perilymfom

b) blanitý labirint – vyplněn endolymfom

 

  • skládá se ze 3 polokruhových kanálků

1) Utriculus – hlídá polohu těla

2) Sacculus –  detektuje (vnímá) vlnění

3) Ventriculus – uvniř jsou otolity –  krystaly, které umožňují vlastní sluch

 

POSTRANNÍ ČÁRA

  • vnímá nízkofrekvenční vlnění slouží k orientaci v prostoru a vyhledávání kořisti
  • morfologicky je tvořena kanálkem – táhne se od hlavy až k ocasu, který je s vnějším prostředím propojené otvory šupina
  • obsahuje řasenkový smyslový epitel

 

RYBÍ ČICH

  • ouzce souvisí s chutí
  • chemoreceptory – uloženy v čichových jamkách – nozdrách
  • světle zakončený váček rozdělený přepážkou sloužík orientaci v prostředí ( nemyslí se vyhledávání potravy! )
  • anadrobní druhy ryb – mají čichovou paměť )pamatují si kde se narodili)
  • k vyhledávíní potravy
  • využívá také k detekci toxických látek

 

RYBÍ CHUŤ

  • ryba má chuťové pohárky – obsahují chemoreceptory, dělí se na 2 typy
  1. a) intramolární – umístěno v dutině ústní, rtech, jazyku, žaberních obloucích, patře, hltaně
  2. b) extraorální – vousy, párové ploutve
  • u některých druhů na celém povrchu těla
  • centrum chuti je v prodloužené míše
  • chuť slouží k nalezení potravy, rozlišují slanou, sladkou i kyslou a hořkou chuť

 

PLYNOVÝ MĚCHÝŘ

  • vzniká v embrionální periodě, jako vychlípka jícnu u některých druhů zůstává stejné připojení
  • u některých druhů tato připojení zaniká
  • umístěn na stropě tělní dutiny a má 3 vrsty

a) vnější kalogenní vrstva

b) střední vrstva z hladké svaloviny

c) vniřní epitelová vrstva

 

  • regulace tlaku plynu

1) pomocí ductuspneumaticus = kanále, který propojuje plyn. měchýř s jícnem

2) výměna plynů mezi krví a plynovým měchýřem

 

  • modifikace plyn. měchř.

a) jednokomorový plyn měch. mají malý druhy ryb

b) dvoukomorový plyn měch. – hl. kaprovití

c) sekundárně chybí – původně byl ale zakrněn

 

  • fce pln. měch.

1) hydostatická – vyrovnává tlak

2) změna hmotnosti – nafouknutí

3) pomocné dýchání – u blatňáků a dravců

  • rezonátor, který podporuje vestibulární orgán weberův aparát – je napojený
  • fce zvuku

 

TRÁVICÍ SOUSTAVA

  • tvořena jednoduchou trubicí endotermálního původu
  • na obou dvou koncích komunikuje s vnějším prostředím pomocí endotermálních vkleslin, jsou stomadeum – ústa

proctodeum – řiť

  • pokryta sezózní blánou – má schopnost sekrece, bláně se říká peritoneum
  • má fce
  • a) příjem potravy ( ingesce )
  • b) štěpení na jednodušší látky ( digesce)
  • c) vstřebování ( resorbce)
  • c) vylučování zbytků (defekace)
  • stavba trávicí trubice – ústní štěrbina, ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník, řitní otvor

 

Ústní štěrbina

  • má 3 postavení – dle příjmu potravy
  • horní
  • střední
  • spodní
  • velikost:souvisí s velikostí přijímané potravy ( vyjímku tvoří filtrátoři)
  • v ústní štěrbině jsou zuby – nomodontní (funkčně nerozlišené) a polyfyodontní ( rozlišené)

 

Ústní dutina

  • pokryta sliznící ve které jsou slizobé buňky
  • u ryb chybí slinné žlázy
  • potrava je odvodňována
  • jsou zde slizniční záhyby – jsou umístěny na horním a spodním patře za čelistí a zabraňují odchodu vody ústy při výdechu
  • jazyk tvoří pouze jazylková část kost ( jazylka) potažená sliznicí, jazyk je nepohyblivý a neobsahuje svalovinu
  • zuby jsou na jazyku i na patře

 

Hltan

  • laterárně ohraničen žaberními oblouky
  • tvořen vrstevnatým epitelem a příčně pruhovanou svalovinou
  • jsou zde zuby 2 typu – na vnizřní straně žaberníh oblouků a požerákové zuby ( zuby na 5 přeměněném žaberním oblouku u dravců špičaté u bíložravců ploché

 

Jícen

  • obvykle krátký a široký
  • pokrytý sliznicí, která obsahuje slizové buňky a dále jetvořen příčně pruhovanou i hladkou svalovinou
  • vnější vrstva tvoří prstence a vnitřně tvoří podélné provazce
  • vychlípením jícnu vzniká plynový měchýř

 

Žaludek

  • je vystlán sliznicí, tvoří podelné i příčné řasy, obsahuje slizové buňky a žaludeční žlázy
  • v žaludku je pepsin – štěpí bílkoviny
  • svalovina je pouze hladká, vnější vrstva podélná, vnitřní tvoří prstence
  • má 2 části – kalnilární a pylorickou
  • je ukončen vratníkem a svěračem
  • kaprovití a sekavcovití žaludek nemají

 

Střevo

  • nerozlišujeme tenké a tlusté, ale proximální a distrální
  • délka závisí na potravě a přítomnosti žaludku
  • dravci – krátké střevo
  • býložravci bez žaludku – extrémně dlouhé střevo
  • je opatřeno pilorickými výběžky – zvětšují povrch střeva a napomáhají při digesci
  • střevo je tvořeno se žláznatými buňkami a hladkou svalovinou u některých druhů střevní dýchání

 

JÁTRA:

  • tvoří tzv. přídatná žláza
  • jsou a) jednolaločné ( dravci)
  • b) dvoulaločné (kaprovití) uloženy mezi kličkami střeva
  • jaterní tkáň tvoří hepatocity = jaderní buňky
  • vytvářejí žluč, která je pomocí žlučových kapilár a žlučovodů odváděna do žlučníku a ze žlučníku do střeva
  • žluč napomáhá k trávení bílkovin, tuku a sacharidů
  • produkují glykogen, vitamín A slouží jako detoxikační centrum

 

SLINIVKA:

  • není ohraničený orgán
  • rozptýlna v jaterní tkáni
  • slinivkojaterní žláza = hepatopankreas
  • štěpí bílkoviny, tuky a sacharidy (tripsin, galokenóza, lipóza a milóza, enzimy)

 

KONEČNÍK

  • u kaprovitých a losovitých chybí
  • tvoří vrstevnatý epitel a hladká svalovina
  • vyúšťuje řitním otvorem před začátkem řitní ploutve a řitní otvor nemá svěrač






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: