Anatomie, fyziologie a morfologie ryb - otázka z biologie

Otázka: Anatomie, fyziologie a morfologie ryb

Předmět: Biologie

Přidal(a): Anet

ryby mají zploštělé tělo laterárně

Tělo ryb:

tělo ryby tvoří hlava (srůstá s trupem – nepohyblivá), trup a ocas
oporou těla je kostra, jejíž osu tvoří plně osifikovaná páteř složená z obratlů, kostru hlavy tvoří lebka
tělo je kryto vícevrstevnou kůží, v pokožce jsou slizové žlázy, ze spodní vrstvy (škáry) vyrůstají šupiny, slizový povlak slouží jako ochrana proti nemocem a parazitům
pohyb zajišťují kromě svalové soustavy:

plynový měchýř – plní fce nadnášení a udržování těla v určité hloubce

ploutve vyztužené ploutevními paprsky:

a) nepárové: hřbetní, řitní a ocasní ploutev

b) párové: prsní a břišní ploutve

Tvar těla:

je přizpůsobeno trvalému životu ve vodě, je závislé na habitatu ( konkrétní místo výskytu daného rybího druhu) a etologii daného druhu

typy:

ryby rychle tekoucích vod – vřetenovitý tvar těla, nízký hřbet, rovné nebo málo klenuté břicho, silný ocasní násadec a velké ploutve
ryby žijící v blízkosti dna – válcovitý tvar těla, klenutý hřbet a ploché břicho
dravé druhy ryb – vřetenovitý nebo válcovitý tvar těla, velká hlava, silný ocasní násadec, velké ploozu
ryby pomalu tekoucích a stojatých vod – vysoký hřbet, laterárně zploštěný trub a úzký ocasní násadec

Heterocerkní – nesouměrná = žraloci
Homocerkní – souměrná, ale má nesouměrnou kostru = u většiny žijících ryb

Difycerkní – souměrná = úhoř

ÚSTA

jsou tvořena

a) horním a dolním pyskem

b) vazivovou chrupavkou

c) v některých případech jsou

opatřena zuby

ústa horní – sběr potravy z hladiny
ústa koncová – sběr potravy ze sloupce/dna
ústa spodní – sběr potravy ze dna

HMATOVÉ VOUSY

párový orgán (kromě treskovitých ryb)
vyrůstají z horního i dolního pysku
jejich počet je 2 – 8 ks
slouží jako hmatový orgán v orientaci v prostoru

SKŘELE

tvořena skřelovou kostí
kryjí žábry
pomocí nich ryby dýchají

POSTRANNÍ ČÁRA

smyslový orgán, který informuje rybu o okolním prostředí, jedná se i o informaci o hloubce – vnímá hydrostatický tlak

5.ŘÍTNÍ OTVOR

ústí před prvním paprskem řitní ploutve
slouží jako pohlavní vývod i vývod vylučovací soustavy

6.OKO

párový orgán
komorové jednoduché oko

7, NOZDRY

párový orgán, krytý blanitým víčkem

PLOUTVE

vyztuženy kostními paprsky
párové ploutve
prsní ploutve – manévrovatelnost
břišní ploutve – u některých druhů ryjí částečně řitní otvor
nepárové ploutve
řitní ploutve – částečně slouží při rozmnožování a dá se podle ní rozpoznat pohlaví u některých druhů
ocasní ploutev – slouží k pohybu do předu
hřbetní ploutev – u některých druhů rozpoznáváme pohlaví, u některých druhů je rozdělena na 2 části

MERISTICKÉ ZNAKY RYB

jsou znaky, které jsou počitatelné
důležité pro systematické zařazení

Počet šupin v postranní čáře
Počet řad šupin nad a pod postranní čárou
Počet kostěných štítků na trupu (jeseteři)
Počet paprsků v ploutvích
Počet tyčinek na žaberním oblouku
Počet a řazení požerákových zubů
Počet obratlů
Počet pylorických výběžků (lososovití)

KŮŽE, ŠUPINY A ZBARVENÍ RYB

Rybí tělo je kryto kůží, která je tvořena pokožkou (epidermis) a škárou (coriu) skládá se ze 3 vrstev
kůže je nejsilnější na břiše a nejtenčí na skřelích.

Pokožka:

Epidermis – nerohovatí, je potažena kutikulou a není prokrvená, ústí v ní slizové žlázy, u některých druhů ryb se na pokožce vytvářejí zrohovatělé útvary tzv. třecí vyrážka, která po vytření opadává

Sliz (mucus) – má ochranou funkci, snižuje tření, je nositelem pachu, podle kterého se ryby orientují v hejnu, zpomaluje prostup vody z prostředí do rybího organismu

Škára (coriu) – je spojená se svalstvem, obsahuje šupinová lůžka, ve kterých jsou loženy šupiny, obsahuje nervová zakončení, je bohatě prokrvená a je důležitá pro zbarvení ryb obsahuje chromatofory. Zajišťuje kožní dýchání, příjem minerálů a vylučování zplodin metabolismů

Šupiny:

ploché kostěné útvary, které zpevňují kůži a tvoří mechanickou ochranu, jsou uspořádány symetricky a taškovitě se překrývají
rozeznáváme 4 základní druhy šupin:
Plakoidní –primitivní šupiny vyskytující se u paryb
Ganoidní – silné šupiny v podobě štítů, překryté tzv. ganoidem (jeseter)
Cykloidní (okrouhlé) – vyskytují se u většiny ryb
Ktenoidní (hřebenité) – vyskytují se u k ostnoploutvých ryb (okoun, candát) a jsou vývojově nejmladší

u některých druhů ryb jsou umístěny hluboko ve škáře a nebo jsou ukotveny velmi mělce a ryba je lehce ztrácí
šupiny v oblasti postranné čáře jsou proděravělé

Zbarvení ryb:

nositelem zbarvení jsou pigmentové buňky (chromatofory) nacházejí se ve škáře, šupinách, oku a v dutině břišní
obsahují pigmentová zrna

Melanofory – černé zbarvení
Erytrofory – červené zbarvení
Xantofory – žluté zbarvení
Guanofory (iridocity) – stříbřité zbarvení
výsledné zbarvení vzniká vzájemným překrýváním různých chromatofoů
změny zbarvení ryb souvisejí s fyziologickým stavem a s prostředím ve kterém se ryba nachází

KOSTERNÍ SOUSTAVA

rybí kostra tvoří oporu svalstva a obklopuje vnitřní orgány
jednotlivé kosti jsou spojeny pevně tuhou chrupavkou nebo pomocí švů, kloubní spojení se nevyskytuje.
osová kostra je tvořena lebkou, páteří, žebry a mezisvalovými kůstkami
ostra přívěsná patří sem kosti ploutví a paprsky ploutví
kostra má neomezený růst

Páteř
U kruhoústých obratlovců – se vyskytuje struna hřbetní (chrda gorzalis)
U chrupavčitých ryb – je částečně zkostnatělá
U kostěných ryb – mají dokanou kostnatou páteř, chrda se vyskytuje pouze jako meziobratlové ploténky

Obratle
Krční obratle – jsou tři a jsou pevně srostlé.
Hrudní obatle – mají různý počet ale připojují se na ně žebra
Bederní obratle počet je různý a jsou spojeny pružně

SVALOVÁ SOUSTAVA

dělí se na 2 způsoby
podle umístění

a)kosterní svalovina – (svalovina trupu a ploutví

b) víscerální svalovina (útrobní) – svalovina hlavy, žaberních onlouků, skřelového víčka, ohybné svaly a svaly čelistní, svalovina vnitřních orgánů, trávicí, pohlavní svaly

podle histologické stavby

a) příčně pruhovaná – bílá svalovina – má tlustší svalová vlákna, málo myoglobinu a brzo se unaví

– červená svalovina – má tenší vlákna, více myoglobinu a unaví se pomaleji

b)svalovina hladká – svalstvo vnitřních orgánů, svěrač, zornice, je invertována autonomním systémem

c) svalovina srdeční – nelze ovládat vůlí

Svalovina hlavy:

žvýkací sval
přitahovač a zdvyhač žaberních oblouků – napomáhá k posuvu potravy do trávicí trubice ( zajišťuje dýchání)
meziobloukové svaly – zajišťují dýchání
okohybné svaly – je jich 6
svěrač zornice – z hladké svaloviny – u většiny našich ryb chybí

Svalovina trupu:

velký boční sval vystupuje z lebky a upíná se k paprskům ocasní ploutve
hlavní zdroj pohybu po předu
horizontálně se dělí na dorzální a vertální část
velký boční sval se dělí na segmenty a miomery – jsou tvořené svalovými vlákny a jsou odděleny myosepty – tvoří vazivo
povrchový boční sval je segmentován stejně, jako velký boční sval – je tvořen červenou svalovinou

Svalovina ploutví

patří sem vzpřimovače, sklápěče, fixační svaly, ohybače, amziparkové svaly

NERVOVÁ SOUSTAVA

dělí se na 3 části
centrální nervová soustava – mozek a mícha
periferní nervová soustava – mozkové a míšní nervy
autonomní – sympotycus a parasymtycus

Mozek:

dělí se na:

a) telencephalon (koncový mozek) – malý má hladký povrch, dělí se na dvě mozkové komory a vybíhají z něj 2 čichové laloky a z nich vybíhají 2 čichové nervy, je centrum čichu
b) diencephalon ( mezimozek) – je to tzv. tří mozková komora vybíhá z něj zrakový nerv a taky epifýza a hypofíza
c) mesencephalon (střední mozek) – největší část mozku je automaticky rozdělena na: spodní část – sekundární rakové centrum, výbíhá z něj ohybný nerv , horní část – rozdělena na 2 poloviny, má fce paměťovou, vybíhá z ní zrakové laloky a zrakové nervy – primární centrum zraku
d) metencephalon (zadní mozek) – hlavní součástí je mozeček nebo- li cebelum, má hladký povrch – slouží pro udržování rovnováhy, reguluje svalové napětí, prodloužená mícha tvarem připomíná míchu, vychází z ní 5 – 10 hlavových nervů – reguluje chromatofory, reguluje dýchání a přijímá impulsy z postraní části

Mícha:

má válcovitý tvar
uvnitř s dutinou na dorzální a ventrální straně z ní vystupují nervy
dorzální nervy – mají fce senzitivní
ventrální nervy – mají fce motorickou

DÝCHACÍ A CÉVNÍ SOUSTAVA

způsoby dýchání ryb:

hlavním způsobem dýchání jsou žábry

doplňkové nebo sekundární dýchání:

a) nadžeberní aparát nebo labirint – mají hlavně tropické druhy ryb, uložen v nadžeberní dutině, tam jsou kostěné lamely, které jsou pokryté respiračním epitelem (pokožka)
b) dýchání kůží – v různé míře u většiny ryb – dochází k výměnným plynům mezi vodou a kapilárami ve škáře (podkož. var.)
c) dýchání ústní dutinou – u kaprovitých ryb – dochází k výměně plynů mezi H2O a sliznicí hltanu
d) plynový měchýř – slouží nejen k udržování rovnováhy, ale i k dýchání
e) dýchání střevní – někteří sumcovití hl. rod Cantristus, plyny se vstřebavájí přes epitel střeva

žábry:

skládají se z žeberních oblouků ( vetšinou 5 párů) jsou to přeměněná žebra
na žaberních obloucích jsou žaberní lístky, které jsou bohatě prokrveny, mají velký specifický povrch
odkysličená krev vede ze srdce do žeber, kde dochází k výměně plynů a okysličená krev vede ze žebra do těla
mají 3 fce
a) respirační
b) vylučovací ( vylučování amoniaku)
c) osmolegurační ( reguluje asmotický tlak), K + , N v krvi

Mechanismus dýchání:

dýchací pohyby, které jsou řízeny příčně pruhovaným svalstvem
při nádechu – žaberní dutina je uzavřena, ústní dutina se otevírá, proudí dovnitř a omývá žábry
při výdechu – ústní dutina je uzavřena, žaberní štěrbina je otevřena ,žaberní víčko vytlačuje vodu ven
centrum dýchání je prodloužená mícha

Cévní systémy

skládá se:
a) srdce – vede odkysličenou krev z těla do žeber tzv. žilním splavem, má předsíň komoru a tepelný násadec
b) cévy – tepny ( vedou krev odkysličenou)

– žíly ( vedou krev odkysličenou)

c) slezina – červená dřeň ( probíhá tvorba a zánik erytrocytů)

Rybí krev:

skládá se z – cévní plasmy

z krevních elementů:

a) erytrocyty ( červené krvinky, které mají jádro)

b) leukocity ( bílé krvinky)

Lymfatický systém ryb:

skládá se z
a) lyfatické srdce- uložené v ocasním násadci
b) lymfatické cévy – jedním koncem napojeny na žíly a začínají slepě ve vazivu
lymfa = podobná krevní vazbě, obsahuje lymfocity a vzniká z tkáňového moku

SMYSLOVÉ ÚSTROJÍ RYB

Rybí zrak:

obsahuje fotoreceptory
komorové
uzpůsobeno příjmu světla ve vodě (vypouklé)
zpevněno chrupavkou
zaostřování – zajištěno změnou polohy čočky vůči sítnici
oko obsahuje – na zadní straně smyslový epitel(sítnice), která obsahuje

a) tyčinky – vnímají světlo, u hlub. ryb je velký počet
b) čípky – zajišťují barevné vidění, obsahují 2 pigmenty

ANADROMNÍ RYBY – táhnou proti proudu (pstruzi), mořské AR mají v čípkách rhodopsin

KATADROMNÍ RYBY – táhnou po proudu dolů ( úhoř), sladkovodní KR mají pofyropin

RYBÍ SLUCH

zajištění pomocí vestibulárního org., který je uložený v zadní části lebky – skládá se z několika částí

a) kostěný labirint – vyplněn perilymfom

b) blanitý labirint – vyplněn endolymfom

skládá se ze 3 polokruhových kanálků

1) Utriculus – hlídá polohu těla

2) Sacculus – detektuje (vnímá) vlnění

3) Ventriculus – uvniř jsou otolity – krystaly, které umožňují vlastní sluch

POSTRANNÍ ČÁRA

vnímá nízkofrekvenční vlnění slouží k orientaci v prostoru a vyhledávání kořisti
morfologicky je tvořena kanálkem – táhne se od hlavy až k ocasu, který je s vnějším prostředím propojené otvory šupina
obsahuje řasenkový smyslový epitel

RYBÍ ČICH

ouzce souvisí s chutí
chemoreceptory – uloženy v čichových jamkách – nozdrách
světle zakončený váček rozdělený přepážkou sloužík orientaci v prostředí ( nemyslí se vyhledávání potravy! )
anadrobní druhy ryb – mají čichovou paměť )pamatují si kde se narodili)
k vyhledávíní potravy
využívá také k detekci toxických látek

RYBÍ CHUŤ

ryba má chuťové pohárky – obsahují chemoreceptory, dělí se na 2 typy

a) intramolární – umístěno v dutině ústní, rtech, jazyku, žaberních obloucích, patře, hltaně
b) extraorální – vousy, párové ploutve

u některých druhů na celém povrchu těla
centrum chuti je v prodloužené míše
chuť slouží k nalezení potravy, rozlišují slanou, sladkou i kyslou a hořkou chuť

PLYNOVÝ MĚCHÝŘ

vzniká v embrionální periodě, jako vychlípka jícnu u některých druhů zůstává stejné připojení
u některých druhů tato připojení zaniká
umístěn na stropě tělní dutiny a má 3 vrsty

a) vnější kalogenní vrstva

b) střední vrstva z hladké svaloviny

c) vniřní epitelová vrstva

regulace tlaku plynu

1) pomocí ductuspneumaticus = kanále, který propojuje plyn. měchýř s jícnem

2) výměna plynů mezi krví a plynovým měchýřem

modifikace plyn. měchř.

a) jednokomorový plyn měch. mají malý druhy ryb

b) dvoukomorový plyn měch. – hl. kaprovití

c) sekundárně chybí – původně byl ale zakrněn

fce pln. měch.

1) hydostatická – vyrovnává tlak

2) změna hmotnosti – nafouknutí

3) pomocné dýchání – u blatňáků a dravců

rezonátor, který podporuje vestibulární orgán weberův aparát – je napojený
fce zvuku

TRÁVICÍ SOUSTAVA

tvořena jednoduchou trubicí endotermálního původu
na obou dvou koncích komunikuje s vnějším prostředím pomocí endotermálních vkleslin, jsou stomadeum – ústa

proctodeum – řiť

pokryta sezózní blánou – má schopnost sekrece, bláně se říká peritoneum
má fce
a) příjem potravy ( ingesce )
b) štěpení na jednodušší látky ( digesce)
c) vstřebování ( resorbce)
c) vylučování zbytků (defekace)
stavba trávicí trubice – ústní štěrbina, ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střevo, konečník, řitní otvor

Ústní štěrbina

má 3 postavení – dle příjmu potravy
horní
střední
spodní
velikost:souvisí s velikostí přijímané potravy ( vyjímku tvoří filtrátoři)
v ústní štěrbině jsou zuby – nomodontní (funkčně nerozlišené) a polyfyodontní ( rozlišené)

Ústní dutina

pokryta sliznící ve které jsou slizobé buňky
u ryb chybí slinné žlázy
potrava je odvodňována
jsou zde slizniční záhyby – jsou umístěny na horním a spodním patře za čelistí a zabraňují odchodu vody ústy při výdechu
jazyk tvoří pouze jazylková část kost ( jazylka) potažená sliznicí, jazyk je nepohyblivý a neobsahuje svalovinu
zuby jsou na jazyku i na patře

Hltan

laterárně ohraničen žaberními oblouky
tvořen vrstevnatým epitelem a příčně pruhovanou svalovinou
jsou zde zuby 2 typu – na vnizřní straně žaberníh oblouků a požerákové zuby ( zuby na 5 přeměněném žaberním oblouku u dravců špičaté u bíložravců ploché

Jícen

obvykle krátký a široký
pokrytý sliznicí, která obsahuje slizové buňky a dále jetvořen příčně pruhovanou i hladkou svalovinou
vnější vrstva tvoří prstence a vnitřně tvoří podélné provazce
vychlípením jícnu vzniká plynový měchýř

Žaludek

je vystlán sliznicí, tvoří podelné i příčné řasy, obsahuje slizové buňky a žaludeční žlázy
v žaludku je pepsin – štěpí bílkoviny
svalovina je pouze hladká, vnější vrstva podélná, vnitřní tvoří prstence
má 2 části – kalnilární a pylorickou
je ukončen vratníkem a svěračem
kaprovití a sekavcovití žaludek nemají

Střevo

nerozlišujeme tenké a tlusté, ale proximální a distrální
délka závisí na potravě a přítomnosti žaludku
dravci – krátké střevo
býložravci bez žaludku – extrémně dlouhé střevo
je opatřeno pilorickými výběžky – zvětšují povrch střeva a napomáhají při digesci
střevo je tvořeno se žláznatými buňkami a hladkou svalovinou u některých druhů střevní dýchání

JÁTRA:

tvoří tzv. přídatná žláza
jsou a) jednolaločné ( dravci)
b) dvoulaločné (kaprovití) uloženy mezi kličkami střeva
jaterní tkáň tvoří hepatocity = jaderní buňky
vytvářejí žluč, která je pomocí žlučových kapilár a žlučovodů odváděna do žlučníku a ze žlučníku do střeva
žluč napomáhá k trávení bílkovin, tuku a sacharidů
produkují glykogen, vitamín A slouží jako detoxikační centrum

SLINIVKA:

není ohraničený orgán
rozptýlna v jaterní tkáni
slinivkojaterní žláza = hepatopankreas
štěpí bílkoviny, tuky a sacharidy (tripsin, galokenóza, lipóza a milóza, enzimy)

KONEČNÍK

u kaprovitých a losovitých chybí
tvoří vrstevnatý epitel a hladká svalovina
vyúšťuje řitním otvorem před začátkem řitní ploutve a řitní otvor nemá svěrač