Otázka: Anatomie a morfologie rostlin
Předmět: Biologie
Přidal(a): grenatea
ROSTLINNÁ BUŇKA
Buněčná stěna
Složení:
- celulosové vlákna, fibrily
- celulosa = nestravitelný polysacharid
- pektin = zahušťuje
- lignin = dřevnatění buněčné stěny (dřevovina)
- na povrchu: kutin, tuberin => impregnace buněčné stěny
- tukové, voskové
- ochrana proti silnému slunečnímu záření, vodě,..
- inkrustována = tvrdá, anorganické látky (SiO2, CaCO3)
- plněpropustná
- 1) střední lamela > vždy, na povrchu, spojuje k sobě buňky
- 2) primární buněčná stěna > vždy
- 3) sekundární buněčná stěna > jen někdy, roste vždy dovnitř, postupně přibývá
- tloustuní sekundární stěny > zdřevnatění = mrtvá vytlačí živou část buňky
- plasmodesmy
- interceluláry > plyny v buňkách
Vakuoly
- stárnutí > vzniká jen jedna velká
- hydrochomy (altokyany) = barviva rozpustná ve vodě
- barvy červená – fialová, záleží na pH
- kyselé: červené, růžové
- zásadité: fialové, modré
- šťavelan vápenatý
Plastidy
- vznik z proplastidu
- a) etioplast = etiplast + slunce > chloroplast + zrání > chromoplast (plody)
- b) leukoplast = zásobní, bezbarvé
- tuky, cukry, bílkoviny, amyloplasty = škrobová zrna
- hlízy, oddenky, kořeny, dužnaté stonky
- c) chloroplast
- d) chromoplasty = barvina: karotenoidy (oranž), xantofyly (žlut)
- lipochormy = barviva rozpustná v tucích
PLETIVA
1) jednobuněčné
2) kolonie
3) stélka = nerozlišené tělo hub
4) pletiva = soubory buněk stejného tvaru a fkce
- histologie = část botaniky zabývající se pletivem
Dělení
- a) podle způsobu vzniku
- 1) pravá = vznik základním dělením, zůstávají spolu spojené, dceřinné
- 2) nepravá = seskupení buněk původně volných
- b) podle schopnosti se dělit
- 1) dělivá (merismetická) :kořen, vzrostlé vrcholy stonku a kořene
- 2) trvalá: vzniknou z dělivých, nemají fkci se dělit
- c) podle tvaru a tloustnutí buněčné stěny
- parenchym: nejběžnější, všude stejně tlusté buňky ve všech směrech
- intercelulára = velký mezibuněčný prostor u rostlinných buněk
- kolenchym = ztloustlé v rozích, žádné interceluláry
- prosenchym = dlouhé, protáhlé, vodivá pletiva
- sklerenchym = všechny dost ztloustlé, tloustnou směrem dovnitř, žádný prostor, žádné živé buňky?
- aerenchym = speciální druh parenchymu u vodních, bažinatých rostlin, velké mezibuněčné prostory kvůli vzduchu
- parenchym: nejběžnější, všude stejně tlusté buňky ve všech směrech
- d) podle převládající funkce
- 1) dělivá
- 2) krycí
- 3) vodivá
- 4) zásobní
- 5) asimilační
- 6) vyměšovací
DĚLIVÁ PLETIVA
- fkci si zachovávají po celý život
- letokruhy > činnost kambia, druhotné dřevo
- a) primární
- b) sekundární
- hodně cytoplasmy a látkové přeměny
- promeristém = embrionální pletivo, první, původní pletivo z 1 a více buněk
- primární pletiva = vegetační vrcholy stonků, kořenů
- protoderm > pokožka
Primární meristery
- protoderm > intenzivním dělením protodermu vzniká pokožka
- základní meristem > primární kůra
- prokambium > diferencují vodivá pletiva, cévní svazky
Sekundární meristemy
- druhotné obnovení fkce již trvalých pletiv
- umožňují tloustnutí stonků, kořenů
- kambium = vznikná druhotné lýko a dřevo, dřevnatění
- felogen = umožňuje vznik sekundární kůry
- zelená kůra + korek
- zelená kůra = intenzivní fotosyntéza
KRYCÍ PLETIVA
- trvalá
- pokrývají povrchy rostlinných orgánů > ochrana
Prvotně krycí – EPIDERMIS
- pokožka = epidermis = jednovrstevná, žádné mezibuněčné
- bez chloroplastů
- průduchy
- prvotní krycí pletivo
- pokožka stonku: epidermis >průduchy
- pokožka kořene: rhizodermis
Pokožka
- průduchy = chloroplasty, 2 ledvinovité útvary, uprostřed průduchová štěrbina
- regulují množství dýchacích plynů, nadbytek vody může odpařovat
- nejvíc na spodní straně listu
- vodní květiny > na svrchní
- kutikula = nebuněčná vrstva tukového charakteru
- zabraňuje nadměrnému odparu vody
- vosky > švestky
- hydatody = vodní skuliny, trvale otevřené, podobné průduchům
- vylučování vody v kapalném skupenství > GUTACE (ale ne rosa!)
- čočinky (lenticely) = výměna plynů i u dřevnatých rostlin
- tam, kde byly průduchy
- trichomy = chlupy
- kopřiva > žahavé > ulomení špičky > uvolnění chemické látky
- žlaznaté > bylinky, vonné trichomy
- tentatule = rosnatka
- papily = fialka, sametový povrch
- trny = přeměna trichomů
Druhotně krycí – PERIDERMIS
- orgány tloustnoucí více let, druhotně tloustnoucí
- víceletky > dřevnatění
- nahrazují pokožku
- vzniká činností felogenu
VODIVÁ PLETIVA
PRIMÁRNÍ
- přívod vody, dýchacích plynů, minerálních látek, roztoků živných látek
- cévní svazky:
- floém = asimilační proud > produkty fotosyntézy do míst potřeby (kořeny, květy,..)
- asimiláty = produkty fotosyntézy
- sítkovice
- xylém = transpirační proud > vede roztoky minerálních látek z půdy do potřebných míst
- cévy, cévice
- floém = asimilační proud > produkty fotosyntézy do míst potřeby (kořeny, květy,..)
- vodivé dráhy
- floém > sítkovice:
- dlouhé, rozdělené přepážkami
- na konci vegetativního období zanikají – ucpou se kalózou a odumírají
- každé vegetativní období se vytváří nová (na zimu není co vést)
- xylém> cévy, cévice (tracheji, tracheidy):
- floém > sítkovice:
- cévy:
- už mrtvé buňky
- rozpuštěním přihrádek mezi buňkama
- (lijány > dlouhé cévy)
- cévice:
- kratší přehrádky buňky
VODIVÁ PLETIVA
DRUHOTNÁ
- vznik u víceletých rostlin, které dřevnatí
- dřevnatění > lignifikace = ukládání ligninu
- mezi xylémem a floémem se zakládá vrstva kambia
ZPEVŇOVACÍ PLETIVA
- po obvodu stonku/kmene
- buňky sklerenchymu, koelenchymu
- vyztužování, vzpřímený růst
ZÁSOBNÍ PLETIVA
- ukládání zásobních látek
- naplněné leukoplasty = zásobní organela, amyloplasty = škrobová zrna
- v zásobních orgánech> bulvy, hlízy, oddenky, semena,..
ASIMILAČNÍ PLETIVA
- specializované, v listech
- intenzivní fotosyntéza
- autotrofní, primární producenti
PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA
- výměna plynů
- parenchymatické b., útvary na povrchu pokožky, průduchy
- hydatody = útvary umožňující výdej kapalné vody skrz pokožku = gutace
VYMĚŠOVACÍ PLETIVA
- buňky, které jsou naplněny nějakou látkou
- mléčnice = latex, zaceluje rány, ochrana před býložravci (pampeliška)
- medníky = z něho vytéká nektar
- idioblast = odlišná buňka v pletivu, nezapadá funkcí nebo vzhledem (silice, pryskiřice)
ROSTLINNÉ ORGÁNY
- vegetativní > pomáhají žít – kořen, stonek, list
- generativní > rozmnožování – plod, květen
KOŘEN
- růst pozitivně geotropicky, působení zemské tíže
- neomezený růst
- spíše podzemní orgán
- fce:
- upevnění v zemi
- vodivá (roztoky minerálních látek z půdy)
- symbióza
- ukládání zásobních látek
- syntetizace látek
- vegetativní roz.
- kořínek = radikula = prvotní útvar vznikající ze semene
- směry: hlavní, postranní, adventivní (přídavné), jiné
- kořenové soustavy:
- alorhizie > hlavní a postranní
- homorhizie > adventivní kořeny (kapraďorosty, primitivnější)
- podélná stavba – pásma:
- apikální meristém = vzrostlý vrchol > kořenová čepička
- absorpční meristém = kořenové vlásky
- rhizodermis = 1. vrstva buněk, pokožka
- epifytické rostliny = více vrstev buněk
- prvotní kůra = meristém (základní)
- exodermis
- mezodermis
- endodermis > odděluje ji – PRIMÁRNÍ KŮRA + PRIMÁRNÍ VÁLEC
- pericykl = jednovrstevný, dává vznik kambiu
Metamorfózy kořene
- dvouleté:
- 1. rok – kořen, listy, stonek + uspořádání zásobních látek
- 2. rok – plody, semena
- dužnaté kořeny – bulvy
- ukládání zásobních látek
- mrkev, petržel, ředkev, křen
- kořenová hlíza
- vegetativní rozmnožování
- orsej, jiřina, mečíky
- adventivní kořeny
- přídatné – jahodník
- chůdovité – kukuřice
- sloupovité – fíkovníky (podpora těžké koruny)
- kontraktní – lilie (stahovací)
- příčepivé – břečťan (upevňování k povrchu)
- vzdušné – epifyty
- rostliny rostoucí na jiných rostlinách
- orchidea
- pneumatofory
- vzrůstají kolmo na povrch půdy
- kořenové pupeny à kořenové výhonky (přeměna)
- ostružník, plevele
- haustoria
- poloparazit, proniká do vodivých pletiv
- jmelí (poloparazit), kokotice (parazit)
- hlízky symbiotických bakterii (fazol)
- mikorhýza = houbové vlákno + kořen
STONEK
- převážně nadzemní, nese květy, pupeny, listy
- střídání článků a uzlin (bambus, bolševník, křídlatka)
- uzliny = kolénka u trav
- prýt = olistěný stonek
- fce:
- transportní – vede živiny z kořene
- mechanická – podpůrná
- vegetativní – rozmnožování
- zásobní
- druhy stonků:
- stvol = neolistěný stonek
- lodyha = dužnatý stonek s listy
- stéblo = dutý stonek nesoucí listy
- kmen = nevětvená část stonku stromu
- dělení – podle typu stonku:
- byliny > vždy dužnatý
- lodyha, stvol, stéblo
- dřeviny > dřevnatý
- strom – kmen + koruna
- keř – rozvětvený bez kmene
- polokeř – dužnatá i dřevnatá část (brusinky, borůvky), horní bylina, dolní dřevina
- byliny > vždy dužnatý
- větvení stonku:
- vidličnaté – bezcévné rost., plavuň, jmelí
- hroznovité – postranní větve nepřesahují vrchol stonku
- vrcholičnaté – postranní větev převyšuje vrchol stonku
Klíčení semen
- EPIGEICKÉ (podzemní)
- první se prodlužuje epikotyl, hydrokotyl zůstává
- děloha zůstává v zemi
- HYPOGEICKÉ (nadzemní)
- prodloužení hypokotylu
- děloha se dostane nad zem
Primární stavba stonku
- primární kůra:
- exodermis – hned pod pokožkou, chloroplasty
- mezodermis – speciální buňky > mléčnice, pryskyřice
- endodermis
- někdy i sklerenchym, kolenchym > vyztužení
- Sekundární stavba stonku – dřevnatění
- sekundární kůra: periderm
- vznik letokruhů > činnost kambia, druhotné dřevo
- strom bez letokruhů > nestřídání ročního období
Metamorfózy stonku
- dužnaté stonky > zásobárna vody
- kaktus, pryšec
- brachyloblasty > zkrácené větvičky
- modřín v zimě
- kolce > dřevnaté výklenky, zkrácené stonky
- dřezavec trojtrnný, slivoň
- (nadzemní) stonkové hlízy > nadzemní část, ukládání živin
- kedluben, orchidej
- oddenek >podzemní stonek rostoucí rovnoběžně s povrchem
- pýr, zázvor
- oddenková hlíza (podzemní stonková hlíza) > ztloustnutí tenkých oddenků
- lilek brambor, hlíza
- úponky > zachycení
- vinná réva
- šlahouny > můžou sloužit k rozmnožování
- jahodovník
- cibule = dužnatý stonek + kolce + dužnaté listy
LIST
- nadzemní část, omezený růst
- list
- listen = přeměněný list, podpůrné listy (vánoční hvězda)
- listenec = drobný párový listen na stopce (violka)
- šupiny = kryjí pupeny
- fce listu:
- fotosyntéza
- výměna plynů > spotřeba CO2, produkce O2
- transpirace > hospodaření s vodou
- vegetativní
- rozmnožování
- zásobní
Vnější stavba
Příčný řez
- mezofil > 2 parenchymy:
- palisádový: dlouhé, protáhlé b., hodně chloroplastů, hlavní místo foto
- houbový: nepravidelné b., velké mezibuněčné prostory, cévní svazek > žilnatiny
- dvoulícé – bifaciální > lze rozlišit obě strany líce – svrchní/vrchní
- jednolícé – monofaciální > jedna strana (kosatec, mečíky)
- okrouhlý – unifaciání > nemá žádný líc, stočené do trubičky (pórek, pažitka)
- heterofylie – různolistnost = růst 2 odlišných listů (břečťan popínavý, topoly, zvonek)
- anizofylie – nesetjnolistnost = velikostně různorodé listy (javor, jírovec = košťan)
Metamorfózy listu
- dužnaté listy > cibule
- šupiny pupenů >jasan
- trny > kaktus, dřezovec, pryšec
- úponky > hrách, tikev
- láčka > hmyzožravé rost., láčka – v ní tekutina, lákající hmyz (láčkovka)
- tentatule = výběžky, nalepuje se na ně hmyz – rozložení (rosnatka)
- obří listy > viktórie královská
KVĚT
- přeměna listu nebo stonku
- orgány umístěny na květním lůžku
Květní obaly
- rozlišené > kalich a koruna (zvonek), kalich zelený, koruna barevná
- kalich = vnější část květního obalu, kališní lístky, chrání poupě, zůstává
- koruna = vnitřní část, láká hmyz vůní, barvou, je v ní nektarium > nektar
- nerozlišené > okvětí = lístky tvarově i barevně stejné (lilie)
Reprodukční orgány
- Pestík G (gyneceum) – samičí
- vznik srůstem 1+ plodolistů = plodní šupiny, samičí výtrusný list nesoucí vajíčka/výtrusnice
- gyneceum = soubor plodolistů jednoho květu
- semeník = spodní část obsahující vajíčko
- semeník – svrchní, spodní, polospodní, češule
- čnělka = střední trubičkovitá část, různě dlouhá, může chybět
- blizna = na nejhořejší části čnělky
- Tyčinky A (andreceum) – samčí
- andreceum = soubor tyčinek v květu
- vyvinutí z listového útvaru nesoucí výtrusnice – mikrosporangia
- nitka
- prašník = 2 prašné váčky – 4 prašná pouzdra – pylová zrna (pyl)
- jednobratré= tyčinky srostlé v jeden svazek
- dvoubratré = srostlé v 2 svazcích
- souprašné = spojené prašníky
- 6 čtyrřmocné = 4 delší, 2 kratší
- patyčinky (staminodia) = jalové, ztratily schopnost vytvářet pyl
- KVĚTY: oboupohlavné > v květu tyčinky i pestíky (tulipán)
- jednopohlavné > pouze jedno
- ROSTLINY: jednodomé > samčí i samičí na téže rostlině
- dvoudomě > na jiné rostlině
- KVĚTY: oboupohlavné > v květu tyčinky i pestíky (tulipán)
- Květní lůžko
- ploché, prohloubené, vyklenuté, kuželovité
- Okvětí
- typ květních obalů, lístky tvarově i barevně stejné
KVĚTENSTVÍ
- soubor různě uspořádaných květů na společném stonku/ soubor květů ve stálém charakteristickém uspořádání na společném stonku
- častější, zvyšuje pravděpodobnost oplození, více květů na jednom stonku
- a) JEDNODUCHÁ > na stopce
- b) SLOŽENÁ > květenství na květenství, složeno z více květenství, kombinace 2 stejných typů jednoduchých květenství nebo kombinací různých typů květenství
JEDNODUCHÁ
1) Hroznovitá > hlavní vřeteno nejdelší, postranní stonky nepřevyšují stonek hlavní
- a) hrozen
- rybíz, štědřenec, trnovník akát
- květy střídavě nebo vstřícně
- stopky
- b) klas
- květy přisedlé bez stopky
- obilí
- c) jehněda
- líska
- převislý hrozen bez stopek
- d) chocholík
- protažení stopek
- e) okolík
- květy vyrůstají z jednoho místa
- f) palice
2) Vrcholičnaté > hlavní vřeteno výrazně zkrácené, postranní stonky ho převyšují
- a) vrcholík
- postranní větévky vyrůstají v úžlabí
- bez černý
- b) klubko
- květy téměř přisedlé
- c) srpek
- jednoramenný vrcholík
- květní stopky na jedné straně v řadě, listeny na druhé
SLOŽENÁ
1) Homotaktické
- pouze hroznovité nebo pouze vrcholičnaté
- klas z klásků u pýrů
2) Heterotaktické
- kombinace hroznovitých a vrcholičnatých
PLOD
- mnohobuněčný rozmnožovací orgán (krytosemenných rostlin), obsahuje semena
- Fce: vyživování semen do uzrání, ochrana, usnadnění rozšiřování
- a) apokarpní = vznik z 1 plodní šupiny (plodolistu)
- b) cenokarpní = vznik při účasti i jiné květní část, z více plodolistů (květní lůžko,..)
-
- a) pravé = vznik z pestíku, původnější
- b) nepravé = vznik z jiných částí květu
- oplodí (perikarp) = vznik po oplození vajíčka = stěna plodu s různou konzistencí
- exokarp = vnější vrstva, blanitá, charakteristicky zabarvená slupka (třešně, meruňka)
- mezokarp = střední vrstva, tvořena dužnatým, šťavnatým parenchymem
- endokarp = vnitřní vrstva, blanitá, pecka, jádřince
- podle konzistence dělíme oplodí:
- a) suché (xerokarp) = tenké, pružné
- b) dužnaté (sarkokarp)= buňky s hodně vody (okurka,..)
- c) kamenné (sklerokarp) = oříšky
- plody (podle vzhledu v době zralosti):
- a) suché
- b) dužnaté
A) Suché
1) Pukavé – vícesemenné, plod pukne > semena ven
- a) měchýřek (pivoňka)
- b) lusk
- c) šešule (kokoška pastuší tobolka)
- d) tobolka (mák, zvonek)
2) Nepukavé – jednosemenné, nepukají, oddělují se od rostliiny
- a) nažka (slunečnice)
- b) oříšek
- c) obilka
3) Poltivé – uzavírají více semen, rozpadají se na jednosemenné díly
- a) struk
- b) tvrdka
- c) dvounažka
- d) diskovitý plod
B) Dužnaté – oplodí rozlišeno (exo, mezo, endokarp), mezokarp > šťavnatá dužina
- a) bobule – vícesemenné, angrešt, okurka, paprika
- b) peckovice – švestka, třešeň, meruňka, kokos
- c) malvice – jablko, hruška
SOUPLODÍ
- vznik z apokarpního gynecea, volné nebo těsné spojení plodů (květním lůžkem nebo češulí)
- z každého semeníku vznikne 1 plod
- jahoda, růže, malina
PLODENSTVÍ
- vznik z jednoho květenství, soubor volných, srostlých nebo sdružených plodů
- (většinou bobule)
- réva vinná
RŮZNOPLODOST (heterokarpie)
- na jedné rostlině v jednom květenství plody a semena různého tvaru
SEMENO
- vyvíjí se z oplozeného vajíčka
- osemení = obal, vytvořený z obalů vajíčka
- perisperm = živné pletivo pod osemením
- endosperm = vnitřní živné pletivo
- embryo = zárodek, klíček
- nejmladší vývojové stádium rostlin
- -kořínek
- hypokotyl = podděložní stonkový článek
- dělohy
- živné pletivo = bílek
- tvořen perispermem a endospermem
- tuky, proteiny, škrob > během klíčení spotřebovány