Anatomie a morfologie rostlin (2)

Otázka: Anatomie a morfologie rostlin

Předmět: Biologie

Přidal(a): grenatea

ROSTLINNÁ BUŇKA

Buněčná stěna

Složení:

celulosové vlákna, fibrily
celulosa = nestravitelný polysacharid
pektin = zahušťuje
lignin = dřevnatění buněčné stěny (dřevovina)
na povrchu: kutin, tuberin => impregnace buněčné stěny
- tukové, voskové
- ochrana proti silnému slunečnímu záření, vodě,..

inkrustována = tvrdá, anorganické látky (SiO2, CaCO3)
plněpropustná
- 1) střední lamela > vždy, na povrchu, spojuje k sobě buňky
- 2) primární buněčná stěna > vždy
- 3) sekundární buněčná stěna > jen někdy, roste vždy dovnitř, postupně přibývá

tloustuní sekundární stěny > zdřevnatění = mrtvá vytlačí živou část buňky
plasmodesmy
interceluláry > plyny v buňkách

Vakuoly

stárnutí > vzniká jen jedna velká
hydrochomy (altokyany) = barviva rozpustná ve vodě
barvy červená – fialová, záleží na pH
kyselé: červené, růžové
zásadité: fialové, modré
šťavelan vápenatý

Plastidy

vznik z proplastidu
a) etioplast = etiplast + slunce > chloroplast + zrání > chromoplast (plody)
b) leukoplast = zásobní, bezbarvé
- tuky, cukry, bílkoviny, amyloplasty = škrobová zrna
- hlízy, oddenky, kořeny, dužnaté stonky

c) chloroplast
d) chromoplasty = barvina: karotenoidy (oranž), xantofyly (žlut)
- lipochormy = barviva rozpustná v tucích

PLETIVA

1) jednobuněčné

2) kolonie

3) stélka = nerozlišené tělo hub

4) pletiva = soubory buněk stejného tvaru a fkce

histologie = část botaniky zabývající se pletivem

Dělení

a) podle způsobu vzniku
- 1) pravá = vznik základním dělením, zůstávají spolu spojené, dceřinné
- 2) nepravá = seskupení buněk původně volných
b) podle schopnosti se dělit
- 1) dělivá (merismetická) :kořen, vzrostlé vrcholy stonku a kořene
- 2) trvalá: vzniknou z dělivých, nemají fkci se dělit
c) podle tvaru a tloustnutí buněčné stěny
- parenchym: nejběžnější, všude stejně tlusté buňky ve všech směrech
  - intercelulára = velký mezibuněčný prostor u rostlinných buněk
- kolenchym = ztloustlé v rozích, žádné interceluláry
- prosenchym = dlouhé, protáhlé, vodivá pletiva
- sklerenchym = všechny dost ztloustlé, tloustnou směrem dovnitř, žádný prostor, žádné živé buňky?
- aerenchym = speciální druh parenchymu u vodních, bažinatých rostlin, velké mezibuněčné prostory kvůli vzduchu

d) podle převládající funkce
- 1) dělivá
- 2) krycí
- 3) vodivá
- 4) zásobní
- 5) asimilační
- 6) vyměšovací

DĚLIVÁ PLETIVA

fkci si zachovávají po celý život
letokruhy > činnost kambia, druhotné dřevo
a) primární
b) sekundární
hodně cytoplasmy a látkové přeměny
promeristém = embrionální pletivo, první, původní pletivo z 1 a více buněk
primární pletiva = vegetační vrcholy stonků, kořenů
protoderm > pokožka

Primární meristery

protoderm > intenzivním dělením protodermu vzniká pokožka
základní meristem > primární kůra
prokambium > diferencují vodivá pletiva, cévní svazky

Sekundární meristemy

druhotné obnovení fkce již trvalých pletiv
umožňují tloustnutí stonků, kořenů
kambium = vznikná druhotné lýko a dřevo, dřevnatění
felogen = umožňuje vznik sekundární kůry
- zelená kůra + korek
zelená kůra = intenzivní fotosyntéza

KRYCÍ PLETIVA

trvalá
pokrývají povrchy rostlinných orgánů > ochrana

Prvotně krycí – EPIDERMIS

pokožka = epidermis = jednovrstevná, žádné mezibuněčné
- bez chloroplastů
- průduchy
- prvotní krycí pletivo

pokožka stonku: epidermis >průduchy
pokožka kořene: rhizodermis

Pokožka

průduchy = chloroplasty, 2 ledvinovité útvary, uprostřed průduchová štěrbina
- regulují množství dýchacích plynů, nadbytek vody může odpařovat
- nejvíc na spodní straně listu
- vodní květiny > na svrchní

kutikula = nebuněčná vrstva tukového charakteru
- zabraňuje nadměrnému odparu vody
- vosky > švestky

hydatody = vodní skuliny, trvale otevřené, podobné průduchům
- vylučování vody v kapalném skupenství > GUTACE (ale ne rosa!)

čočinky (lenticely) = výměna plynů i u dřevnatých rostlin
- tam, kde byly průduchy

trichomy = chlupy
- kopřiva > žahavé > ulomení špičky > uvolnění chemické látky
- žlaznaté > bylinky, vonné trichomy

tentatule = rosnatka
papily = fialka, sametový povrch
trny = přeměna trichomů

Druhotně krycí – PERIDERMIS

orgány tloustnoucí více let, druhotně tloustnoucí
víceletky > dřevnatění
nahrazují pokožku
vzniká činností felogenu

VODIVÁ PLETIVA

PRIMÁRNÍ

přívod vody, dýchacích plynů, minerálních látek, roztoků živných látek
cévní svazky:
- floém = asimilační proud > produkty fotosyntézy do míst potřeby (kořeny, květy,..)
  - asimiláty = produkty fotosyntézy
  - sítkovice
- xylém = transpirační proud > vede roztoky minerálních látek z půdy do potřebných míst
  - cévy, cévice

vodivé dráhy
- floém > sítkovice:
  - dlouhé, rozdělené přepážkami
  - na konci vegetativního období zanikají – ucpou se kalózou a odumírají
  - každé vegetativní období se vytváří nová (na zimu není co vést)
- xylém> cévy, cévice (tracheji, tracheidy):
cévy:
- už mrtvé buňky
- rozpuštěním přihrádek mezi buňkama
- (lijány > dlouhé cévy)
cévice:
- kratší přehrádky buňky

VODIVÁ PLETIVA

DRUHOTNÁ

vznik u víceletých rostlin, které dřevnatí
dřevnatění > lignifikace = ukládání ligninu
mezi xylémem a floémem se zakládá vrstva kambia

ZPEVŇOVACÍ PLETIVA

po obvodu stonku/kmene
buňky sklerenchymu, koelenchymu
vyztužování, vzpřímený růst

ZÁSOBNÍ PLETIVA

ukládání zásobních látek
naplněné leukoplasty = zásobní organela, amyloplasty = škrobová zrna
v zásobních orgánech> bulvy, hlízy, oddenky, semena,..

ASIMILAČNÍ PLETIVA

specializované, v listech
intenzivní fotosyntéza
autotrofní, primární producenti

PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA

výměna plynů
parenchymatické b., útvary na povrchu pokožky, průduchy
hydatody = útvary umožňující výdej kapalné vody skrz pokožku = gutace

VYMĚŠOVACÍ PLETIVA

buňky, které jsou naplněny nějakou látkou
mléčnice = latex, zaceluje rány, ochrana před býložravci (pampeliška)
medníky = z něho vytéká nektar
idioblast = odlišná buňka v pletivu, nezapadá funkcí nebo vzhledem (silice, pryskiřice)

ROSTLINNÉ ORGÁNY

vegetativní > pomáhají žít – kořen, stonek, list
generativní > rozmnožování – plod, květen

KOŘEN

růst pozitivně geotropicky, působení zemské tíže
neomezený růst
spíše podzemní orgán
fce:
- upevnění v zemi
- vodivá (roztoky minerálních látek z půdy)
- symbióza
- ukládání zásobních látek
- syntetizace látek
- vegetativní roz.

kořínek = radikula = prvotní útvar vznikající ze semene
- směry: hlavní, postranní, adventivní (přídavné), jiné

kořenové soustavy:
- alorhizie > hlavní a postranní
- homorhizie > adventivní kořeny (kapraďorosty, primitivnější)
podélná stavba – pásma:
- apikální meristém = vzrostlý vrchol > kořenová čepička
- absorpční meristém = kořenové vlásky
- rhizodermis = 1. vrstva buněk, pokožka
  - epifytické rostliny = více vrstev buněk
- prvotní kůra = meristém (základní)
  - exodermis
  - mezodermis
  - endodermis > odděluje ji – PRIMÁRNÍ KŮRA + PRIMÁRNÍ VÁLEC
- pericykl = jednovrstevný, dává vznik kambiu

Metamorfózy kořene

dvouleté:
- 1. rok – kořen, listy, stonek + uspořádání zásobních látek
- 2. rok – plody, semena

dužnaté kořeny – bulvy
- ukládání zásobních látek
- mrkev, petržel, ředkev, křen
kořenová hlíza
- vegetativní rozmnožování
- orsej, jiřina, mečíky
adventivní kořeny
- přídatné – jahodník
- chůdovité – kukuřice
- sloupovité – fíkovníky (podpora těžké koruny)
- kontraktní – lilie (stahovací)
- příčepivé – břečťan (upevňování k povrchu)
vzdušné – epifyty
- rostliny rostoucí na jiných rostlinách
- orchidea
pneumatofory
- vzrůstají kolmo na povrch půdy
- kořenové pupeny à kořenové výhonky (přeměna)
- ostružník, plevele
haustoria
- poloparazit, proniká do vodivých pletiv
- jmelí (poloparazit), kokotice (parazit)

hlízky symbiotických bakterii (fazol)
mikorhýza = houbové vlákno + kořen

STONEK

převážně nadzemní, nese květy, pupeny, listy
střídání článků a uzlin (bambus, bolševník, křídlatka)
uzliny = kolénka u trav
prýt = olistěný stonek
fce:
- transportní – vede živiny z kořene
- mechanická – podpůrná
- vegetativní – rozmnožování
- zásobní

druhy stonků:
- stvol = neolistěný stonek
- lodyha = dužnatý stonek s listy
- stéblo = dutý stonek nesoucí listy
- kmen = nevětvená část stonku stromu

dělení – podle typu stonku:
- byliny > vždy dužnatý
  - lodyha, stvol, stéblo
- dřeviny > dřevnatý
  - strom – kmen + koruna
  - keř – rozvětvený bez kmene
  - polokeř – dužnatá i dřevnatá část (brusinky, borůvky), horní bylina, dolní dřevina

větvení stonku:
- vidličnaté – bezcévné rost., plavuň, jmelí
- hroznovité – postranní větve nepřesahují vrchol stonku
- vrcholičnaté – postranní větev převyšuje vrchol stonku

Klíčení semen

EPIGEICKÉ (podzemní)
- první se prodlužuje epikotyl, hydrokotyl zůstává
- děloha zůstává v zemi

HYPOGEICKÉ (nadzemní)
- prodloužení hypokotylu
- děloha se dostane nad zem

Primární stavba stonku

primární kůra:
- exodermis – hned pod pokožkou, chloroplasty
- mezodermis – speciální buňky > mléčnice, pryskyřice
- endodermis
- někdy i sklerenchym, kolenchym > vyztužení

Sekundární stavba stonku – dřevnatění
- sekundární kůra: periderm
- vznik letokruhů > činnost kambia, druhotné dřevo
- strom bez letokruhů > nestřídání ročního období

Metamorfózy stonku

dužnaté stonky > zásobárna vody
- kaktus, pryšec

brachyloblasty > zkrácené větvičky
- modřín v zimě

kolce > dřevnaté výklenky, zkrácené stonky
- dřezavec trojtrnný, slivoň

(nadzemní) stonkové hlízy > nadzemní část, ukládání živin
- kedluben, orchidej

oddenek >podzemní stonek rostoucí rovnoběžně s povrchem
- pýr, zázvor

oddenková hlíza (podzemní stonková hlíza) > ztloustnutí tenkých oddenků
- lilek brambor, hlíza

úponky > zachycení
- vinná réva

šlahouny > můžou sloužit k rozmnožování
- jahodovník

cibule = dužnatý stonek + kolce + dužnaté listy

LIST

nadzemní část, omezený růst
list
listen = přeměněný list, podpůrné listy (vánoční hvězda)
listenec = drobný párový listen na stopce (violka)
šupiny = kryjí pupeny
fce listu:
- fotosyntéza
- výměna plynů > spotřeba CO2, produkce O2
- transpirace > hospodaření s vodou
- vegetativní
- rozmnožování
- zásobní

Vnější stavba

Příčný řez

mezofil > 2 parenchymy:
- palisádový: dlouhé, protáhlé b., hodně chloroplastů, hlavní místo foto
- houbový: nepravidelné b., velké mezibuněčné prostory, cévní svazek > žilnatiny

dvoulícé – bifaciální > lze rozlišit obě strany líce – svrchní/vrchní
jednolícé – monofaciální > jedna strana (kosatec, mečíky)
okrouhlý – unifaciání > nemá žádný líc, stočené do trubičky (pórek, pažitka)
heterofylie – různolistnost = růst 2 odlišných listů (břečťan popínavý, topoly, zvonek)
anizofylie – nesetjnolistnost = velikostně různorodé listy (javor, jírovec = košťan)

Metamorfózy listu

dužnaté listy > cibule
šupiny pupenů >jasan
trny > kaktus, dřezovec, pryšec
úponky > hrách, tikev
láčka > hmyzožravé rost., láčka – v ní tekutina, lákající hmyz (láčkovka)
tentatule = výběžky, nalepuje se na ně hmyz – rozložení (rosnatka)
obří listy > viktórie královská

KVĚT

přeměna listu nebo stonku
orgány umístěny na květním lůžku

Květní obaly

rozlišené > kalich a koruna (zvonek), kalich zelený, koruna barevná
kalich = vnější část květního obalu, kališní lístky, chrání poupě, zůstává
koruna = vnitřní část, láká hmyz vůní, barvou, je v ní nektarium > nektar
nerozlišené > okvětí = lístky tvarově i barevně stejné (lilie)

Reprodukční orgány

Pestík G (gyneceum) – samičí
- vznik srůstem 1+ plodolistů = plodní šupiny, samičí výtrusný list nesoucí vajíčka/výtrusnice
- gyneceum = soubor plodolistů jednoho květu
- semeník = spodní část obsahující vajíčko
  - semeník – svrchní, spodní, polospodní, češule
- čnělka = střední trubičkovitá část, různě dlouhá, může chybět
- blizna = na nejhořejší části čnělky

Tyčinky A (andreceum) – samčí
- andreceum = soubor tyčinek v květu
- vyvinutí z listového útvaru nesoucí výtrusnice – mikrosporangia
- nitka
- prašník = 2 prašné váčky – 4 prašná pouzdra – pylová zrna (pyl)
- jednobratré= tyčinky srostlé v jeden svazek
- dvoubratré = srostlé v 2 svazcích
- souprašné = spojené prašníky
- 6 čtyrřmocné = 4 delší, 2 kratší
- patyčinky (staminodia) = jalové, ztratily schopnost vytvářet pyl
  - KVĚTY: oboupohlavné > v květu tyčinky i pestíky (tulipán)
    - jednopohlavné > pouze jedno
  - ROSTLINY: jednodomé > samčí i samičí na téže rostlině
    - dvoudomě > na jiné rostlině
Květní lůžko
- ploché, prohloubené, vyklenuté, kuželovité
Okvětí
- typ květních obalů, lístky tvarově i barevně stejné

KVĚTENSTVÍ

soubor různě uspořádaných květů na společném stonku/ soubor květů ve stálém charakteristickém uspořádání na společném stonku
častější, zvyšuje pravděpodobnost oplození, více květů na jednom stonku
a) JEDNODUCHÁ > na stopce
b) SLOŽENÁ > květenství na květenství, složeno z více květenství, kombinace 2 stejných typů jednoduchých květenství nebo kombinací různých typů květenství

JEDNODUCHÁ

1) Hroznovitá > hlavní vřeteno nejdelší, postranní stonky nepřevyšují stonek hlavní

a) hrozen
- rybíz, štědřenec, trnovník akát
- květy střídavě nebo vstřícně
- stopky
b) klas
- květy přisedlé bez stopky
- obilí
c) jehněda
- líska
- převislý hrozen bez stopek
d) chocholík
- protažení stopek
e) okolík
- květy vyrůstají z jednoho místa
f) palice

2) Vrcholičnaté > hlavní vřeteno výrazně zkrácené, postranní stonky ho převyšují

a) vrcholík
- postranní větévky vyrůstají v úžlabí
- bez černý
b) klubko
- květy téměř přisedlé
c) srpek
- jednoramenný vrcholík
- květní stopky na jedné straně v řadě, listeny na druhé

SLOŽENÁ

1) Homotaktické

pouze hroznovité nebo pouze vrcholičnaté
klas z klásků u pýrů

2) Heterotaktické

kombinace hroznovitých a vrcholičnatých

PLOD

mnohobuněčný rozmnožovací orgán (krytosemenných rostlin), obsahuje semena
Fce: vyživování semen do uzrání, ochrana, usnadnění rozšiřování
- a) apokarpní = vznik z 1 plodní šupiny (plodolistu)
- b) cenokarpní = vznik při účasti i jiné květní část, z více plodolistů (květní lůžko,..)

- a) pravé = vznik z pestíku, původnější
- b) nepravé = vznik z jiných částí květu
oplodí (perikarp) = vznik po oplození vajíčka = stěna plodu s různou konzistencí
- exokarp = vnější vrstva, blanitá, charakteristicky zabarvená slupka (třešně, meruňka)
- mezokarp = střední vrstva, tvořena dužnatým, šťavnatým parenchymem
- endokarp = vnitřní vrstva, blanitá, pecka, jádřince
podle konzistence dělíme oplodí:
- a) suché (xerokarp) = tenké, pružné
- b) dužnaté (sarkokarp)= buňky s hodně vody (okurka,..)
- c) kamenné (sklerokarp) = oříšky
plody (podle vzhledu v době zralosti):
- a) suché
- b) dužnaté

A) Suché

1) Pukavé – vícesemenné, plod pukne > semena ven

a) měchýřek (pivoňka)
b) lusk
c) šešule (kokoška pastuší tobolka)
d) tobolka (mák, zvonek)

2) Nepukavé – jednosemenné, nepukají, oddělují se od rostliiny

a) nažka (slunečnice)
b) oříšek
c) obilka

3) Poltivé – uzavírají více semen, rozpadají se na jednosemenné díly

a) struk
b) tvrdka
c) dvounažka
d) diskovitý plod

B) Dužnaté – oplodí rozlišeno (exo, mezo, endokarp), mezokarp > šťavnatá dužina

a) bobule – vícesemenné, angrešt, okurka, paprika
b) peckovice – švestka, třešeň, meruňka, kokos
c) malvice – jablko, hruška

SOUPLODÍ

vznik z apokarpního gynecea, volné nebo těsné spojení plodů (květním lůžkem nebo češulí)
z každého semeníku vznikne 1 plod
jahoda, růže, malina

PLODENSTVÍ

vznik z jednoho květenství, soubor volných, srostlých nebo sdružených plodů
(většinou bobule)
réva vinná

RŮZNOPLODOST (heterokarpie)

na jedné rostlině v jednom květenství plody a semena různého tvaru

SEMENO

vyvíjí se z oplozeného vajíčka
osemení = obal, vytvořený z obalů vajíčka
perisperm = živné pletivo pod osemením
endosperm = vnitřní živné pletivo
embryo = zárodek, klíček
- nejmladší vývojové stádium rostlin
- -kořínek
- hypokotyl = podděložní stonkový článek
- dělohy

živné pletivo = bílek
- tvořen perispermem a endospermem
- tuky, proteiny, škrob > během klíčení spotřebovány

Další podobné materiály na webu: