Členovci, hmyz - maturitní otázka

ošetřovatelství

Otázka: Členovci, hmyz

Předmět: Biologie

Přidal(a): Lenka.m

Podkmen vzdušnicovci

Dýchají vzdušnicemi (tracheje)
Trubičky začínající na povrchu těla průduchy, přivádí kyslík přímo do tkání (hemolymfa se na přenosu nepodílí)
Na hlavě jeden pár tykadel
Nerozvětvené nohy

Třída stonožky

zploštělé tělo
vlhkomilné: průduchy se neuzavírají – velké ztráty vody
tělo tvořeno hlavou, dlouhým trupem (10-170 článků)
články střídavě krátké a dlouhé, aby se zabránilo při pohybu vlnění těla
každý článek jeden pár končetin, směřují do stran
počet párů končetin vždy lichý
u úst 1 pár kusadlových nožek – kusadla napojena na jedovou žlázu, k omračování kořisti (dravci)
potrava: žížaly, hlístice, slimáci, menší členovci, u některých kanibalismus
Stonožka škvorová: u nás nejběžnější, kousnutí je bolestivé, ale není nebezpečné
Stonoha: její jed může ohrozit lidský život

Třída mnohonožky

válcovité tělo
články srostlé po dvou → každý článek nese 2 páry končetin (jsou pod břichem)
nejsou dravé, živí se rostlinným opadem a mikroorganismy
Mnohonožka zemní
Svinule: inkrustovaná kutikula vápencem (okusuje omítky), může se svinout do kuličky (v nebezpečí)

Třída chvostoskoci

končetiny na zadečku přeměněné ve skákací vidličku (v klidu je zahnutá pod tělo)
kousací ústrojí
kosmopolitní (půda, součástí edafonu = společenstvo půdních organismů, tvorba humusu)
živí se mikroskopickými organismy, rostlinným opadem
Larvěnka
Mákovka vodní

Třída hmyz

prvohory: devon
jedna z nejúspěšnějších skupin, osídlili hodně prostředí
nejpočetnější skupina vůbec (¾ druhů živočichů na zemi)
suchozemští členovci
tělo heteronomně segmentované, původně tvořeno 20 články, které v průběhu evoluce splynuly do 3celků:
- → hlava: 6 článků
- → hruď: 3 články
- → zadeček: 6-11 článků
většinou vyvinutá křídla
na povrchu těla kutikula: funkce vnější kostry (exoskelet)
chitin: krunýř, zpevněn bílkovinou sklerotin (zpevňuje kutikulu)
na povrchu vrstva voskovitých látek
Hlava
- jeden pár tykadel: smyslová funkce
- jeden pár složených očí + oči i jednoduché na temeni hlavy
- ústní ústrojí: horní pysk, pár kusadel (mandibuly), pár čelistí (maxily), dolní pysk → ústní ústrojí kousací
- ústní ústrojí:
  - → kousací
  - → bodavě sací (mšice)
  - → sací (motýli)
  - → lízací (včely, čmeláci)
Hruď
- ze 3 článků, každý článek pár končetin (6 článkovaných končetin)
- články:
  - kyčel, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo (zakončeno 2 drápky
- končetiny:
  - → hrabavé (krtonožka)
  - → skákací (kobylky, blechy)
  - → plovací (potápník)
  - → loupeživá (kudlanka nábožná)
- na 2. a 3. článku hrudi: 2 páry křídel
- křídla jsou vychlípeniny tělní stěny pokožky = analogický orgán z třídy ptáků (podobný tvar, funkce, jiný původ)
- obvykle blanitá, prostoupená žilnatinou (tvoří ji: vzdušnice, nervová vlákna s kanálky s hemolymfou)
- někde křídla přeměněná na:
  - → krytky: zpevněné kutikulou, patrná žilnatina, 1. pár kryje druhý pár; kobylky, sarančata
  - → polokrovky: z poloviny zesílené kutikulou, zabarvené, bez zřetelné žilnatiny, druhá polovina křídla blanitá; ploštice
  - → krovky: celé zchitizované, nemají zřetelnou žilnatinu, nemají létací funkci, pouze chrání blanitá křídla, při letu se zvednou; brouci
- hroty křídel opisují při letu 8
- u některých druhů je možno při létání rozechvívat hrudní kutikulu → hmyz bzučí
Zadeček
- nejsou tu končetiny, pouze zbytky nebo přeměněné v:
  - → kladélka: samičky
  - → kopulační orgán: samečci, umožňuje oplození
  - → žihadlo
CS
- otevřená
- tělní tekutina: hemolymfa
- trubicovitá hřbetní céva: funkce srdce
DS
- vzdušnice
- primitivní: celý povrch těla
- průduchy uzavíratelné (na rozdíl od stonožek): mají chloupky, zabraňují pronikání nečistot
TS
- začíná ústním ústrojím
- kousací ústrojí → ústní dutina se slizovými žlázami → hltan, jícen → žvýkací žaludek (obsahuje kutikulární výběžky: mechanické zpracování potravy) → žláznatý žaludek (vlastní trávení) → střevo → konečník → řitní otvor
NS
- gangliová, žebříčkovitá
- hlavové uzliny (nadhltanová, podhltanová)
- instinktivní činnost
- SMO:
  - → složené oči (mozaikový obraz), často navíc i jednoduché oko (vnímání intenzity světla: rozpoznání délky dne, střídání období)
  - → čidla čichu: na tykadlech
  - → hmatové brvy: hmatové vjemy, vnímání proudění vzduchu
  - → sluchové a zvukové orgány (některé druhy)
  - → řízení hormonální: látky produkované žlázami s vnitřní sekrecí; svlékací hormon (řídí svlékání staré kutikuly)
VS
- malpigické trubice (2 až několik 100), leží v mixocoelu, ústí do střeva, odpadní produkt: kyselina močová (ve vodě není rozpustná)
RS
- gonochoristé (vnitřní oplození)
- častý pohlavní dimorfismus
- u některých partenogeneze nebo heterogonie
- feromony:
  - → chemické látky, nejčastěji k vábení opačného pohlaví (až několik km)
  - → i poplašné, navozují pečovatelské chování, královna: shlukuje ostatní
  - → lapače (praktické využití)
- vývoj vždy nepřímý: vývojové stupně hmyzu: instary – jsou oddělené svlékáním (ekdyze)
- 2 typy nepřímého vývoje:
  - 1) proměna nedokonalá = hemimetabolie → hmyz hemimetabola (vývojově starší)
    - vajíčko → nedospělé stadium nymfa (podobá se dospělci, ale nemá křídla, pouze základy, nemá vytvořené pohlavní orgány) → postupně roste, několikrát se svlékne, po posledním svlékání → dospělec (má křídla a pohlavní orgány) = imago (obecný název dospělého jedince hmyzu)
    - kobylky, švábi, vážky
  - 2) dokonalá proměna = holometabolie → hmyz holometabola
    - vajíčko → larva (nemá složené oči, jednoduché nebo vůbec, nepodobá se imagu, žije obvykle i odlišným způsobem života: housenky motýlů – listy, dospělci – nektar)
    - velice žravé
    - nemají křídla ani pohl. orgány
    - rostou a několikrát se svlékají → klidové stadium kukla
    - kukla nepřijímá potravu, probíhá u ní naprostá přetvorba tkání → praskne → imago
    - včely, motýli, mouchy
Význam
- → opylování rostlin (2/3 krytosemenných rostlin jimi opylovány)
- → poskytují potravu (hmyzožravým organismům, člověku med)
- → poskytují různé suroviny: vosk, hedvábí
- → tvorba humusu
- → podílí se na rozkladu mrtvých organismů: hrobaříci
Negativní význam:
- → přenášení nemocí
- → parazitismus
- → znehodnocování potravin a materiálů
- → škůdci rostlin

Podtřída bezkřídlí

nemají křídla

Řád šupinušky

na povrchu těla stříbřité šupinky
na konci těla 3 štěty
dlouhá tykadla
živí se organickými zbytky
Rybenka domácí: synantropní (vlhko, teplo), i volně v přírodě, světloplachá

Podtřída křídlatí

HEMIMETABOLA

Řád jepice

jejich pozůstatky ve formě zkamenělin (prvohory: karbon)
výrazná žilnatina na křídlech
v klidu skládají křídla kolmo nad tělo
na zadečku 3 štěty (i u larev)
larvy: najády
žijí ve vodě, bioindikátoři čistoty vody
potrava pro ryby
vývoj trvá přibližně rok
dospělci: zakrnělé ústní ústrojí (nepřijímá potravu), žije asi 48 hodin, jenom se rozmnoží a zahynou
Jepice obecná

Řád vážky

od prvohor (rozpětí křídel tehdy asi 75 cm)
kousací ústní ústrojí (dravci)
přední pár končetin směřuje dopředu – chytají hmyz
pestře zbarvené
černě pigmentovaná skvrna na křídlech: plamka
larvy žijí ve vodě, kousací ústrojí s vysunutelným dolním pyskem: maska
Vážka ploská – samečci modře zbarvený zadeček, samičky dohněda
Motýlice – kovově zbarvená křídla – v klidu složené kolmo nahoru
- liší se způsobem letu: třepetavě; rychle a obratně
Šídlo modré: v blízkosti vod, pestře zbarvené, štíhlé tělo

Řád pošvatky

vývojově vázány na vodu
indikátoři čistoty vod
2 štěty
křídla mají hustou žilnatinu

Řád švábi

zploštělé tělo
1. pár křídel přeměněn v kožovité krytky
silné trnité nohy (spíš běhají, než létají)
samičky kladou vajíčka do chitinových schránek: ootheka
všežraví
aktivní v noci
teplomilní, vlhkomilní (tropy, subtropy)
Rus domácí
Šváb obecný: domácnosti, mlýny, pekárny (znehodnocují potraviny), přenašeči nemocí, mohou vyvolávat alergie

Řád škvoři

1. pár křídel přeměněn v krytky, pod nimi blanitá křídla
2 klíšťky na zadečku: k obraně, k chytání kořisti, k vytahování blanitých křídel
aktivní v noci
teplo, vlhko (tropy)
Škvor obecný = ušák, u nás, není nebezpečný

Řád všekazi

= termiti (tropy)
společenský hmyz (vytváří kolonie: až 1 mil. jedinců)
příslušníci rozděleni do kast (závisí to na feromonech, kvalitě výživy):
- → královský pár: může se pohlavně rozmnožovat, složené oči
- → nepohlavní rozmnožování: bývají slepí, dělníci, vojáci, nedospělí náhradníci KP
světloplaší, nepigmentovaní
kousací ústní ústrojí: vše, kromě železa a kamene
stavby: termitiště – neprodyšně uzavřené
potrava: symbiotičtí prvoci (bičíkovci: brvitky), trávení celulózy, bez nich by zahynuly

Řád kudlanky

teplobytný hmyz, tropy
dravé
chráněné zákonem
výrazně prodloužené hruď
první pár končetin: loupeživé
manželský kanibalismus
Kudlanka nábožná: jižní Morava

Řád strašilky

tropy, subtropy
býložravé
tvarem těla napodobují větvičky, listy
Pakobylka indická: krmí se břečťanem, partenogeneze

Řád kobylky

dlouhá nitkovitá tykadla
1. pár křídel přeměněn v kožovité krytky
kousací ústní ústrojí
masožravé nebo všežravé
skákací končetiny
samičky mají na zadečku kladélko a samečci mají zvukotvorné ústrojí = stridulační ústrojí: nachází se v přední části krytek, vydávají zvuk třením křídel o sebe
mají i sluchové ústrojí = tympanální: blána umístěná v holeni 1. páru končetin, zvukovými vlnami membrána rozechvívána
Kobylka zelená: náš největší druh, suché louky
Cvrček polní: hloubí si díry v mezích: samečci ve vchodu, vábivé zvuky
Cvrček domácí
Krtonožka obecná: zahrabává se do země, okusuje různé kořínky

Řád saranče (ta)

krátká tykadla
samičky nemají kladélko
sluchové ústrojí: 1. článek zadečku
zvuky vydávají třením holení 3. páru končetin o okrajové žilky krytek
býložravci
Saranče stěhovavá: Asie, Afrika, dojde potrava → migrace → Evropa
Saranče vrzavá

Řád vši

zploštělé tělo bez křídel
značně redukované oči, nebo žádné
ektoparazité sající krav na savcích
bodavě sací ústní ústrojí
vajíčka: hnidy
Veš dětská: vlasy
Veš muňka: v ochlupení pohlavních orgánů, přenášená pohlavním stykem
Veš šatní: živí se textilními vlákny

Řád ploštice

bodavě sací ústní ústrojí
sají rostlinné šťávy
1. pár křídel přeměněn na polokrovky
žlázy produkují páchnoucí látky
1. vodní dravci
- využívají povrchového napětí vody
- Splešťule blátivá
- Bodule obecná
- Znakoplavka
- Klešťanka obecná
- Bruslařka obecná
- Vodoměrka
2. suchozemské ploštice
- Kněžice trávozelená
- Kněžice chlupatá
- Zákeřnice červená
- Štěnice domácí: saje krev obratlovců (včetně člověka)
- Ruměnice pospolná

Řád křísi

bodavě sací ústní ústrojí
krytky
Křísek: saje na rostlinách
Pěnodějka červená: nymfy z pěnovitých výkalů: schovávají se před predátory → bublinky
Cikáda chlumní

Řád stenorrhyncha

vznikl spojením několika skupin hmyzu
sají rostlinné šťávy
Mšice
- během vývoje střídají hostitele
- podzim: na dřevinách
- léto: byliny
- za rok vytváří více generací
- heterogonie: střídá se pohlavní (na konci vegetačního období) s nepohlavním rozmnožováním
- střídají se generace okřídlené a neokřídlené
- mšice révová apod. (podle druhu rostlin)
Molice skleníková
Puklice švestková: samečci volně létající, samičky: přisedle, nad sebou voskovitý poklop, sají a kladou vajíčka

HOLOMETABOLA

Řád síťokřídlí

ke starším řádům
Zlatoočka obecná: zeleně zbarvené tělo, před zimou zalétá do bytů, ve štěrbinách se ukrývá, larvy jsou dravé (mšice), živí se jimi netopýři (ale vnímají vlny netopýrů, poznají nebezpečí)
Mravkolev běžný: larvy žijí v lehkých písčitých půdách: v písku nálevky, až do ní spadne drobný členovec (mravenec…)

Řád střechatky

křídla skládají střechovitě na zadeček
hustá žilnatina, křídla zakalená
Střechatka

Řád dlouhošílky

výrazně prodloužená přední část hrudi
užitečné
larvy i dospělí se živí mšicemi, i kůrovcem

Řád chrostíci

larvy žijí ve vodě, živí se nárosty řas na kamenech a vytváří si kolem těla schránky z okolních materiálů (písek, kamínky, dřívka, zbytky rostlin, schránky měkkýšů)
dospělý jedinec způsobem života připomíná motýly:
- → živí se nektary z rostlin
- → křídla má porostlá chloupky
- → dlouhá tykadla

Řád motýli

velká křídla, pokrytá barevnými šupinkami, střechovitě se překrývají
sací ústní ústrojí: dlouhý sosák svinutý do spirály, sají nektar z květů
na chodidlech ústrojí chuti
larvy = housenky: kousací ústní ústrojí (živí se rostlinnými pletivy, velice žravé), po čase se kolem ústního ústrojí vytvoří snovací žlázy (produkují hedvábné vlákno), zakuklují se a potom mění v dospělého jedince
1. motýli s denní aktivitou
- Otakárek ovocný
- Otakárek fenyklový: mezi největší druhy
- Pestrokřídlec podražcový
- Jasoň dymnivkový: ohrožený
- Babočka admirál: housenky na kopřivách
- Babočka paví oko: na křídlech skvrny, housenky na kopřivách nebo chmelu
- Babočka kopřivová
- Babočka osiková
- Bělásek zelný: housenky na brukvovitých rostlinných
- Bělásek řeřichový
- Žluťásek řešetlákový
- Modrásek: někteří jsou myrmekofilní organismy: mají rádi mravence, často kladou vajíčka do mraveniště, kde je nechávají živit dělnicemi
- Okáč luční: na křídlech „oka“
- Perleťovec větší
- Přástevník medvědí
2. motýli s noční aktivitou
- Můra gama: můry jsou nenápadně zbarvené
- Lišaj smrtihlav: kresba připomínající lebku, saje nektary, ale protože má dlouhý sosák, nemusí si sedat, je schopen sát v letu
3. mimo zařazení

- Bíďalka angreštová
- Martináč hrušňový: největší středoevropský motýl
- Bekyně mniška: může způsobit kalamity na lesních dřevinách (jehličnany)
- Bourec morušový: kukly se rozplétají → přírodní hedvábí
- Obaleč jablečný: červivost jablek
- Zavíječ moučný: housenky v mouce, koření
- Mol šatní: housenky rozkousávají textilie

Řád srpice

Srpice obecná
- výrazný pohlavní dimorfismus
- samečci: na zadečku výběžek připomínající ocásek štíra

Řád dvoukřídlí

1. pár blanitých křídel: redukovaná žilnatina (ne tak hustá)
2. pár křídel přeměněn v haltery (kyvadélka): smyslová funkce, k udržování rovnováhy

Podřád dlouhorozí

dlouhá tykadla (více jak 3 články)

Komár pisklavý

larvy žijí ve vodě, potrava: bakterie, těsně pod hladinou, dýchají dýchacími trubičkami
bodavě sací ústní ústrojí
krev saje pouze samička: bílkoviny z krve potřebuje pro nakladení vajíček
samečci: nektar, po oplození hynou
přenáší boreliózu
Anopheles (komár): přenašeč malárie
Pakomár: v blízkosti vod, nesají krev
Tiplice: dlouhé nitkovité končetiny, larvy se vyvíjí v půdě

Podřád krátkorozí

tykadla dlouhá max. 3 články
Moucha domácí: ústní ústrojí sosák, kukla = pupárium
Masařka: vajíčka klade do masa, o něco větší než moucha
Střeček ovčí: parazit muflonů
Bodalka stájová: saje krev
Bzučivka: leze po výkalech
Ovád: saje krev obratlovců
Pestřenka = vosička: zbarvením napodobuje výstražné zbarvení vos
Octomilka: množí se rychle → krátký životní cyklus, na nich různé pokusy
Vrtule třešňová: červivost třešní

Řád blanokřídlí

2 páry blanitých křídel s redukovanou žilnatinou

Podřád širopasí

hruď na zadeček nasedá v plné šířce
kousací ústní ústrojí
larvy: housenice
Pilatka švestková: červivost
Pilořitka velká: samička má kladélko, klade vajíčka do dřeva → larvy ho žerou → škůdce dřeva

Podřád štíhlopasí

hruď se zadečkem spojena úzkou stopkou
kousací nebo lízavě sací ústní ústrojí
Lumek veliký: užitečný, vajíčka klade do larev jiného hmyzu (pilořitky), z vajíček larvy → larvu vyžírají zevnitř → snižují početnost dřevokazného hmyzu
Žlabatka: vajíčka klade do rostlinných pletiv → nadměrný růst pletiv → vznikají novotvary hálky (často na dubech)
Kutilka písečná: dravá, kladélko se přeměnilo v žihadlo, společenstva
Vosa obecná: staví si hnízda z papírové hmoty, kterou vytváří z rozžvýkaného dřeva, hnízda na stromech, v půdě, za okenicemi, kousací ústní ústrojí
Sršeň obecná: o něco větší
Včela medonosná
- lízavě sací ústní ústrojí → nasává nektar z květů (nabere ho do volete: rozšířený jícen, potom ho zase vyvrhne, nektar se smíchá s enzymy z volete → med v hnízdě)
- chloupky na zadních nožkách → sběr pylu
- matka = královna
  - → největší plodná samička
  - → 1 x se spáří s více samci, pak jen klade (1500-2000 vajíček denně (po 4 roky))
- trubci
  - → pohlavně zralí samci
  - → páří se s královnou, potom vyhnáni nebo hynou
  - → líhnou se na jaře z oplozených vajíček
- dělnice
  - → neplodné samice (až 80 000)
  - → různé funkce
  - → pečují o královnu, larvy, kukly
  - → udržují teplotu, vlhkost
  - → staví plástve (mají voskotvorné žlázy na zadečku)
  - → létavky: hledají zdroje potravy
  - → neplodné, protože královna vylučuje královský parfém → dělnice nedozrávají
  - → pokud královna zahyne, přestane na ně parfém působit → dělnice začnou klást neoplozená vajíčka
  - → ta, která dozraje nejrychleji, likviduje ostatní a stane se královnou
- léto → rojení: královna opouští hnízdo, feromon, který omámí včely
- larvy krmené mateří kašičkou → výměšky hltanových žláz dělnic
Čmelák
Mravenec žahavý: zůstalo žihadlo
Mravenec lesní: ti, co jsou v mraveništi, jsou dělnice

Řád brouci

nejpočetnější řád hmyzu
1. pár křídel přeměněn v krovky
1. masožraví
- Svižník polní: rychle se pohybuje
- Střevlík vrásčitý
- Potápník vroubený
2. všežraví
- Mrchožrout znamenaný: nekrofág: živí se mršinami, pokud jich je na ní hodně, bojují mezi sebou pouze samci a pouze samice navzájem → vyhraje jeden pár
- Hrobařík obecný – likvidace odumřelých organismů, samičky podhrabávají pod nimi půdu → klesají, nakladou na ně vajíčka, larvy se jimi živí
- Páteříček obecný
- Roháč velký: největší brouk
- Zlatohlávek zlatý: za letu nezvedá krovky
- Chrobák velký = hovnivál, koulí si kuličku trusu, kterou přináší larvám
- Chroust obecný: larvy okusují kořínky rostlin
- Majka fialová: jedovatá
- Světluška větší: svatojánské mušky, mají světélkující orgán (obě pohlaví), (látka luciferin), samečci létají, samičky ne, světélkují
- Slunéčko sedmitečné: larvy i dospělci draví, živí se mšicemi, slunéčko skvrnité, dvoutečné, čtrnáctitečné
- Červotoč umrlčí: v už zpracovaném dřevě si dělá chodbičky, bouchají hlavou o dřevo, aby se našli → rozmnožování
- Kovařík kovový
- Potemník moučný: „moučný červ“ (larvy), synantropní
- Mandelinka bramborová
- Mandelinka nádherná
- Tesařík alpský
- Tesařík obrovský
- Lýkožrout smrkový = kůrovec, na odumírajících nebo mrtvých stromech, chodby: kožerky, při přemnožení i zdravé stromy
- Klikoroh borový
- Nosatec lískový

Řád blechy

nemají křídla (kdysi je měly)
mají ze stran zploštělé tělo
skákací nohy s mohutnou svalovinou (skáčou až 35 cm do výšky)
bodavě sací ústní ústrojí (paraziti), šíří se přímým kontaktem s hostitelem
Blecha obecná: i na člověku
Blecha morová: přenašeč bakterie způsobující mor