Krev

 

Otázka: Krev

Předmět: Lékařství

Přidal(a): Verouš

 

Obsah: složení a funkce krve, odběr biologického materiálu pro hematologická vyšetření

 

Základní informace

• Krev je červená tekutá tkáň
• Tvoří asi 8 % hmotnosti lidského těla
• Má stálé složení a neustále proudí uzavřenou soustavou cév

 

Složení: 

• Z krevní plazmy – anorganická a organická složka

Anorganické látky:

• Na+ – udržení osmotického tlaku, objemu, pH 
• Cl- – udržení osmotického tlaku, objemu, pH 
• K+ – činnost svalů (hl. myokardu) 
• Ca2+ – nervová dráždivost, stažlivost svalu, srážení krve, propustnost membrán, mineralizace kostí 
• P – regulace pH, mineralizace kostí 
• Mg2+ – aktivita enzymů, nervová dráždivost 

Organické látky: 

• Plazmatické proteiny
• Albuminy – onkotický tlak, transport iontů, mastných kyselin, pigmentů, látek tělu cizích, hormonů 
• Globuliny 
• α-globuliny – transport hormonů, kovů, vitamínů 
• β-globuliny – vazba hemu, vit. B12, železa, transport cholesterolu 
• γ-globuliny – protilátky, specifická imunita 
• Fibrinogen – srážení krve 
• Tuky
• Glukosa
• Dusíkaté látky (mimo bílkoviny) močovina, bilirubin, aminokyseliny 
• Hormony, vitamíny, enzymy, léky
• Krevních buněk (krvinek): Erytrocyty, leukocyty a trombocyty vznikají v červené kostní dřeni podle přesně stanoveného řádu

 

Funkce:

• Rozvádí živiny
• Zajišťuje přepravu plynů při dýchání
• Odvádí odpadní látky z tkání
• Vyrovnává tepelné rozdíly mezi různými částmi těla
• Rozvádí po těle chemické látky = hormony
• Sebeobranná schopnost – při poškození drobných cév se sráží a uzavře trhlinu
• Vykonává obranné funkce (zneškodnění choroboplodných zárodků)

 

Odběr biologického materiálu: 

ŽILNÍ KREV

• KO – K3EDTA 
• KOAGULACE – citrát sodný 0,109 M
• FW – citrát sodný 0,105 M

KAPILÁRNÍ KREV

• KO – K3EDTA 
• KOAGULACE – citrát sodný 0,109 M

KOSTNÍ DŘEŇ – nátěr aspirátu KD, K3EDTA

LIKVOR – odb. likvoru do sterilní zkumavky

OSTATNÍ TĚLNÍ TEKUTINY – sterilní zkumavky, K3EDTA 

 

• Odb. nejlépe ráno po přiměřené hydrataci, lehké netučné snídani či nalačno
• Večer před odb. vynechat tučná jídla, před vlastním odb. neměl pít černou kávu, alkohol, kouřit a ani být po fyzické zátěži
• Během odb. nejíst, nežvýkat
• Při podkožní aplikaci antikoag.léčby odb.nejdříve za 4 hodiny, pokud není třeba samotná monitorace daného léčiva, která má pro odb. svá specifika
• Odběr KD se řídí zvyklostí pracoviště, indikující lékař by měl před odb. přihlédnout k antikoagulační léčbě, k odb. nutný informovaný soulhas
• Před samotným odb. označit zkumavky jménem, příjmením, rodným číslem či jedinečným identifikačním číslem
• Materiál vždy zřetelně, čitelně a nesmazatelně označit
• Nalepený štítek musí umožnit kontrolu obsahu zkumavky – množství, hemolýza, ikterie, chylozita…….
• Vždy nutné zajistit nezaměnitelnost biol. materiálu a žádanky
• Žádanky transportovat odděleně – možnost znehodnocení
• V rámci hemostázy uvést antikoagulační léčbu a čas podání
• Do řádně označených zkumavek v souladu s ošetřovatelskými standardy
• Technika odběru –viz. Praxe
• Dlouhodobé zatažení paže vede k nevhodné aktivaci hemostázy, neprovádět odb. z paže, na které je připevněna manžeta tlakoměru

Pořadí zkumavek při odběrech:

• Hemokultury
• Koagulační vyšetření s citrátem a FW
• Biochemie a sérologie s aktivátorem srážení, zk. na vyš. hemostázy z plné krve
• Biochemie s heparinem
• KO a biochemie s K3EDTA
• Glukóza a laktát
• V případě odb. jediné zkumavky, je přípustné odb. jako jedinou, výjimku tvoří koagulační zkumavka – odb. jako druhou, 1. znehodnotit
• Při odběru bio. materiálu do zk. s protisrážlivým činidlem nutno dodržet poměr krev/protisr.č.
• Pro snadnější orientaci je přesný odb. určený ,,rýskou“ 
• Laboratoř toleruje ± 10%, při větších odchylkách materiál nevyšetřuje
• Mn. vzorku dodržet hlavně u koagulačních vyšetření, kde pro správné vydání výsledků je důležité dodržet poměr 1:9
• Pro cytologické vyšetření KD je požadováno 0,3 ml tekuté KD, v případě odb. KD do zkumavky s K3EDTA nutno dodržet obj. definován na zkumavce

 

 Chyby KO v rámci odběru

• EXPIROVANÉ ZKUMAVKY – dojde ke změně EDTA/krev → sraženina
• SRAŽENINA – za sražený vzorek je vždy odpovědná osoba odebírající biol-materiál. Způsobená traumatickým odb., odběr nad ,,rýsku“, nedostatečné promíchání. Vždy nutné provést nový odb..
• NESPRÁVNÉ MN. VZORKU – vznik sraženiny, ,,naředění“ vzorku.
• KREV NAŘEDĚNÁ INFUZÍ – nevhodné odebírat krev ze žíly do které je zavedena infuze
• PŘEKROČENÍ DOBY STABILY VZORKU – rozpad krevních bb

 

Chyby hemostázy v rámci odběru

• POUŽITÍ NEVHODNÉHO PRŮMĚRU JEHLY – vznik hemolýzy
• DLOUHÝ ODBĚR – hemolýza, sražený vzorek
• NEDOSTATEČNÉ PROMÍCHÁNÍ – sražený vzorek
• NEPŘESNÉ MN. VZORKU – ovlivnění výsledků, odmítnutí laboratoří
• ODBĚR ARTERIÁLNÍ KRVE – ovlivnění APTT
• ODBĚR Z KANYLY – ovlivnění výsledků přítomnosti heparinu z kanyly
• SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA – pod +15 aktivace PLT a hemostázy

 

Sternální funkce

• Sternální punkce je výkon, při kterém se speciální silnou jehlou pronikne do dřeňové dutiny hrudní kosti a nasaje se malé množství kostní dřeně
• Patří mezi takzvaná invazivní vyšetření, tedy taková vyšetření, při nichž se nástrojem proniká do tkáně nebo dovnitř organismu
• Vyšetření slouží k získání vzorku kostní dřeně
• Pacient si lehne, lékař potře dezinfekcí jeho hrudník, pak se do oblasti hrudní kosti píchne umrtvující injekce
• Poté se do hrudní kosti vbodne speciální silná jehla a jí se do injekce nasaje malý vzorek buněk kostní dřeně
• Tento vzorek pak hematologové natřou na podložní sklíčko a vyšetří jej pod mikroskopem

 

Trepanobiopsie

• Odběr vzorku kosti nebo kostní dřeně pomocí speciálního nástroje v podobě silné duté jehly
• Odběr se provádí v místním umrtvení, zpravidla z lopaty kyčelní kosti
• Jde o obdobu aspirace kostní dřeně, při trepanobiopsii však lze získat větší vzorek, takže je možné provést vyšetření nejen cytologické (o jaké buňky se jedná), ale i histologické (vzájemný vztah buněk ve tkání) a to může být velmi důležité pro diagnózu
• Odběr se provádí nejčastěji z lopaty kosti kyčelní
• Pacient leží při tomto zákroku na břiše nebo na boku, cílové místo se umrtví a odezinfikuje
• Nejprve se provede vpich jehlou a z kostní dřeně se odsaje vzorek buněk podobně jako je tomu u sternální punkce
• Při dalším vpichu se použije speciální silná trepanobioptická jehla, která umožní získat váleček kostní dřeně.