Krev

ošetřovatelství

 

Otázka: Krev

Předmět: Lékařství

Přidal(a): Verouš

 

Obsah: složení a funkce krve, odběr biologického materiálu pro hematologická vyšetření

 

Základní informace

  • Krev je červená tekutá tkáň
  • Tvoří asi 8 % hmotnosti lidského těla
  • Má stálé složení a neustále proudí uzavřenou soustavou cév

 

Složení: 

  • Z krevní plazmy – anorganická a organická složka

Anorganické látky:

  • Na+ – udržení osmotického tlaku, objemu, pH 
  • Cl- – udržení osmotického tlaku, objemu, pH 
  • K+ – činnost svalů (hl. myokardu) 
  • Ca2+ – nervová dráždivost, stažlivost svalu, srážení krve, propustnost membrán, mineralizace kostí 
  • P – regulace pH, mineralizace kostí 
  • Mg2+ – aktivita enzymů, nervová dráždivost 

Organické látky: 

  • Plazmatické proteiny
  • Albuminy – onkotický tlak, transport iontů, mastných kyselin, pigmentů, látek tělu cizích, hormonů 
  • Globuliny 
  • α-globuliny – transport hormonů, kovů, vitamínů 
  • β-globuliny – vazba hemu, vit. B12, železa, transport cholesterolu 
  • γ-globuliny – protilátky, specifická imunita 
  • Fibrinogen – srážení krve 
  • Tuky
  • Glukosa
  • Dusíkaté látky (mimo bílkoviny) močovina, bilirubin, aminokyseliny 
  • Hormony, vitamíny, enzymy, léky
  • Krevních buněk (krvinek): Erytrocyty, leukocyty a trombocyty vznikají v červené kostní dřeni podle přesně stanoveného řádu

 

Funkce:

  • Rozvádí živiny
  • Zajišťuje přepravu plynů při dýchání
  • Odvádí odpadní látky z tkání
  • Vyrovnává tepelné rozdíly mezi různými částmi těla
  • Rozvádí po těle chemické látky = hormony
  • Sebeobranná schopnost – při poškození drobných cév se sráží a uzavře trhlinu
  • Vykonává obranné funkce (zneškodnění choroboplodných zárodků)

 

Odběr biologického materiálu: 

ŽILNÍ KREV

  • KO – K3EDTA 
  • KOAGULACE – citrát sodný 0,109 M
  • FW – citrát sodný 0,105 M

KAPILÁRNÍ KREV

  • KO – K3EDTA 
  • KOAGULACE – citrát sodný 0,109 M

KOSTNÍ DŘEŇ – nátěr aspirátu KD, K3EDTA

LIKVOR – odb. likvoru do sterilní zkumavky

OSTATNÍ TĚLNÍ TEKUTINY – sterilní zkumavky, K3EDTA 

 

  • Odb. nejlépe ráno po přiměřené hydrataci, lehké netučné snídani či nalačno
  • Večer před odb. vynechat tučná jídla, před vlastním odb. neměl pít černou kávu, alkohol, kouřit a ani být po fyzické zátěži
  • Během odb. nejíst, nežvýkat
  • Při podkožní aplikaci antikoag.léčby odb.nejdříve za 4 hodiny, pokud není třeba samotná monitorace daného léčiva, která má pro odb. svá specifika
  • Odběr KD se řídí zvyklostí pracoviště, indikující lékař by měl před odb. přihlédnout k antikoagulační léčbě, k odb. nutný informovaný soulhas
  • Před samotným odb. označit zkumavky jménem, příjmením, rodným číslem či jedinečným identifikačním číslem
  • Materiál vždy zřetelně, čitelně a nesmazatelně označit
  • Nalepený štítek musí umožnit kontrolu obsahu zkumavky – množství, hemolýza, ikterie, chylozita…….
  • Vždy nutné zajistit nezaměnitelnost biol. materiálu a žádanky
  • Žádanky transportovat odděleně – možnost znehodnocení
  • V rámci hemostázy uvést antikoagulační léčbu a čas podání
  • Do řádně označených zkumavek v souladu s ošetřovatelskými standardy
  • Technika odběru –viz. Praxe
  • Dlouhodobé zatažení paže vede k nevhodné aktivaci hemostázy, neprovádět odb. z paže, na které je připevněna manžeta tlakoměru


Pořadí zkumavek při odběrech:

  • Hemokultury
  • Koagulační vyšetření s citrátem a FW
  • Biochemie a sérologie s aktivátorem srážení, zk. na vyš. hemostázy z plné krve
  • Biochemie s heparinem
  • KO a biochemie s K3EDTA
  • Glukóza a laktát
  • V případě odb. jediné zkumavky, je přípustné odb. jako jedinou, výjimku tvoří koagulační zkumavka – odb. jako druhou, 1. znehodnotit
  • Při odběru bio. materiálu do zk. s protisrážlivým činidlem nutno dodržet poměr krev/protisr.č.
  • Pro snadnější orientaci je přesný odb. určený ,,rýskou“ 
  • Laboratoř toleruje ± 10%, při větších odchylkách materiál nevyšetřuje
  • Mn. vzorku dodržet hlavně u koagulačních vyšetření, kde pro správné vydání výsledků je důležité dodržet poměr 1:9
  • Pro cytologické vyšetření KD je požadováno 0,3 ml tekuté KD, v případě odb. KD do zkumavky s K3EDTA nutno dodržet obj. definován na zkumavce

 

 Chyby KO v rámci odběru

  • EXPIROVANÉ ZKUMAVKY – dojde ke změně EDTA/krev sraženina
  • SRAŽENINA – za sražený vzorek je vždy odpovědná osoba odebírající biol-materiál. Způsobená traumatickým odb., odběr nad ,,rýsku“, nedostatečné promíchání. Vždy nutné provést nový odb..
  • NESPRÁVNÉ MN. VZORKU – vznik sraženiny, ,,naředění“ vzorku.
  • KREV NAŘEDĚNÁ INFUZÍ – nevhodné odebírat krev ze žíly do které je zavedena infuze
  • PŘEKROČENÍ DOBY STABILY VZORKU – rozpad krevních bb

 

Chyby hemostázy v rámci odběru

  • POUŽITÍ NEVHODNÉHO PRŮMĚRU JEHLY – vznik hemolýzy
  • DLOUHÝ ODBĚR – hemolýza, sražený vzorek
  • NEDOSTATEČNÉ PROMÍCHÁNÍ – sražený vzorek
  • NEPŘESNÉ MN. VZORKU – ovlivnění výsledků, odmítnutí laboratoří
  • ODBĚR ARTERIÁLNÍ KRVE – ovlivnění APTT
  • ODBĚR Z KANYLY – ovlivnění výsledků přítomnosti heparinu z kanyly
  • SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA – pod +15 aktivace PLT a hemostázy

 

Sternální funkce

  • Sternální punkce je výkon, při kterém se speciální silnou jehlou pronikne do dřeňové dutiny hrudní kosti a nasaje se malé množství kostní dřeně
  • Patří mezi takzvaná invazivní vyšetření, tedy taková vyšetření, při nichž se nástrojem proniká do tkáně nebo dovnitř organismu
  • Vyšetření slouží k získání vzorku kostní dřeně
  • Pacient si lehne, lékař potře dezinfekcí jeho hrudník, pak se do oblasti hrudní kosti píchne umrtvující injekce
  • Poté se do hrudní kosti vbodne speciální silná jehla a jí se do injekce nasaje malý vzorek buněk kostní dřeně
  • Tento vzorek pak hematologové natřou na podložní sklíčko a vyšetří jej pod mikroskopem

 

Trepanobiopsie

  • Odběr vzorku kosti nebo kostní dřeně pomocí speciálního nástroje v podobě silné duté jehly
  • Odběr se provádí v místním umrtvení, zpravidla z lopaty kyčelní kosti
  • Jde o obdobu aspirace kostní dřeně, při trepanobiopsii však lze získat větší vzorek, takže je možné provést vyšetření nejen cytologické (o jaké buňky se jedná), ale i histologické (vzájemný vztah buněk ve tkání) a to může být velmi důležité pro diagnózu
  • Odběr se provádí nejčastěji z lopaty kosti kyčelní
  • Pacient leží při tomto zákroku na břiše nebo na boku, cílové místo se umrtví a odezinfikuje
  • Nejprve se provede vpich jehlou a z kostní dřeně se odsaje vzorek buněk podobně jako je tomu u sternální punkce
  • Při dalším vpichu se použije speciální silná trepanobioptická jehla, která umožní získat váleček kostní dřeně.
💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.