Otázka: CHOPN a astma bronchiale
Předmět: Lékařství a ošetřovatelství
Přidal(a): JaničkaSestřička
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉ S CHOPN (Chronická obstrukční plicní nemoc)
CHOPN k sobě zahrnuje 2 nemoci:
- Chronickou bronchitidu (chronický zánět průdušek)
- Plicní emfyzém- rozedma plic
Chronická bronchitida
- přítomnost produktivního kašle po dobu 3 měsíců opakujícího se 2 roky po sobě.
- dochází k zánětlivému edému sliznice, který je doprovázen degenerací průduškových chrupavek, destrukce a zúžením průdušek
Plicní emfyzém
- dochází k poškození plicních alveol, vznikají cysty o velikosti větší než 1 cm.
- Tím se zmenšuje respirační plocha plic, snižuje se elasticita plic a vzniká výdechová dušnost.
Charakteristika CHOPN
- chronická bronchitida + plicní emfyzém
- vzniká hyperinflace – při dalším nádechu přibývá vzduch v plicích. Hrudník se předozadně rozšiřuje a vzniká soudkovitý hrudník. Je ztížený nádech a vzniká pocit dušnosti.
Diagnostika
- Anamnéza: chronická bronchitida, astma bronchiale kouření inhalační expozice chemickými látkami
- Fyzikální vyšetření:
- Pohledem- pacient zaujímá ortopnoickou polohu, prodloužené expirium (výdech), inspirační postavení hrudníku (soudkovitý hrudník)
- Poslechem plic- můžeme slyšet oslabené dýchaní, vlhké chrupky, někdy spastické fenomény (pískoty, vrzoty)
- Spirometrie: (stádia CHOPN podle výsledků spirometrie)
- stádium 0- rizikové stádium, chronický kašel s tvorbou sputa, spirometrie bez nálezu
- stádium 1- lehké stádium CHOPN, plicní funkce zhoršené, ale pacient si zhoršení ještě neuvědomuje
- stádium 2- střední stádium CHOPN, zhoršuje se dušnost při zátěži
- stádium 3- těžké stádium CHOPN, vzniká respirační insuficience nebo cor pulmonálně (plicní srdce)
- Laboratorní vyšetření- ABR-
- rozvíjí se hypoxemie (snížená koncentrace kyslíku v krvi); hyperkapnie (zvýšený parciální tlak CO2 v krvi)
Příznaky
Onemocnění probíhá jako chronické zhoršující se, příležitostně jako zhoršené akutní exacerbaci (vzplanutím)
- Chronická forma- inspirační postavení hrudníku, výrazná slabost, zhoršující se dušnost, která se, postupně vyvíjí v těžkou klidovou dušnost, zapojení pomocných dýchacích svalů (podklíčkových), kašel, cyanóza
- Akutní exacerbace (vzplanutí)- nastane po respiračním infektu, dušnost je provázená kašlem s expektorací hnisavého sputa, zapojení pomocných dýchacích svalů, tachykardie, další pokles oxygenace a zhoršující se cyanóza
- Těžká akutní exacerbace- zhoršení kašle, klidová dušnost, teplota, tachykardie, tachypnoe, zhoršení cyanózy, útlum vědomí
- Život ohrožující exacerbace- zmatenost až kóma, zástava dýchaní, zástava srdce PaO2 pod 6,7 kPa (parciální tlak kyslíku- hypoxemie), PaCO2 nad 9,3 kPa (parciální tlak kysličníku uhličitého- hyperkapnie), pH pod 7,3 (respirační acidóza)
Léčba:
- je zaměřena především na bronchodilatancii (rozšíření průdušek) a zlepšení expektorace.
- proto se podávají Bronchodilatancia (p.o.- euphilin, spophyllin a inhalační spreje- ventolin, atrovent, berotec)
- antitusika – léky které tlumí dráždivý kašel (stoptusin, codein, kodynsal, neocodin )
- mukolytika- umožní lepší vykašlávaní hlenu (mucosolvan, ambrobene, ACC Long, fenorin)
- expektorancia- umožní vykašlávat hlen tím, že zvýší jeho produkci. (bromhexin)
- pulmonální rehabilitační program: např. – 8 týdnu rehabilitace na běhátku nebo bicyklovém ergometru, 3x týdně nejméně 30 minut nebo kdekoli pravidelná rychlá chůze.
- při CHOPN jdou nevhodná sedativa a hypnotika protože tlumí dechové centrum a tím snižují dechovou frekvenci
OSE péče:
- hospitalizace podle stavu (interna, ARO, JIP)
- poloha Fowlerova, ortopnoická
- režim klidový
- pacient musí být v dosahu centrálního rozvodu kyslíku
- sledujeme fyziologické funkce, saturaci, vykašlávaní
- hygiena – dopomoc nebo zajištění hygienické péče
- lehká strava, hydratace, až tekutá strava
- péče o dýchací cesty: nácvik správného dýchaní, nácvik správného odkašlávaní, inhalace, dechová rehabilitace, poklepová masáž, vibrační masáž, posturální drenáž (pacient leží vykloněný z lůžka, hrudník níže než nohy), polohová drenáž (uloženi pacient do trendelenburgovy polohy), odsávání sekretu, oxygenoterapie, použití ručních inhalátoru, lázeňská léčba
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O NEMOCNÉ S ASTMA BRONCHIALE
- Chronické zánětlivé onemocnění charakterizováno klidovou záchvatovou dušností, která je způsobena zúžením průdušek (bronchiální obstrukci)
- Obstrukce průdušek je způsobena spasmem (křečí) hladké svaloviny (bronchospasmus), edémem a překrvením sliznice, vazkými hleny
- Dušnost je expektoračního typu (výdechová)
- Dušnost je doprovázena expiračními pískoty
- Většinou má alergickou příčinu
Příčiny
- chronický zánět je většinou způsoben alergií (roztoče, pyly, prach, potrava, léky)
- bakteriemi, viry, plísněmi
- stres, emoce, hormonální změny (menstruace, těhotenství)
- v anamnéze u pacienta je v dětství častý výskyt atopických ekzému → bud přejde nebo později přejde v astma
Podstata onemocnění
- Při obstrukci výdech proti odporu, část vzduchu zůstane v plicích (hyperinflace), další nádech je omezen.
- V plicích se hromadí oxid uhličitý a vzniká hyperkapnie- způsobuje respirační acidózu. Vzniká hypoxie a hypoxemie
- Respirační insuficience (dechová nedostatečnost) → zvýšený odpor v plicích, svalovina pravé komory hypertrofuje a následně dilatuje (rozšiřuje) tento stav se nazývá cor pulmonale (plicní srdce) = u neléčeného astma
Rozdělení astmatu
- alergické astma – jak u dětí tak u dospělých, předchází tomu atopický ekzém
- nealergické astma – netrvá do dospělosti. Při podání chemických látek
Podle závažnosti
- lehké astma – záchvaty jsou občasné. Pouze v sezónu. Mimo sezonu bez záchvatu. 2x týdně přes den a 2x měsíčně přes noc
- střední astma – 2x-3x týdně a 1x týdně přes noc
- těžké astma – záchvaty časté, třeba každý den. Špatně reaguje na léčbu. Dochází k zhoršení plicní funkce
- astmatický stav- záchvat, který trvá déle než 1 hodinu- Nereaguje na léčbu. Nakupení záchvatu za sebou vede k akutní dechové nedostatečnosti
Příznaky
- výdechová dušnost spojena s úzkosti a neklidem
- dráždivý kašel, ke konci záchvatu dojde k vykašlání sputa
- ortopnoická poloha – zapojení pomocných dýchacích svalů
- krátký namáhavý dech, prodloužený výdech, pískoty
Diagnostika
- fyzikální vyšetření – poslech, poklep, pohled
- laboratorní vyšetření – zvýšený počet leukocytu, zvýšený počet erytrocytů, serologické vyš. zvýšená hladina imunoglobulinu, biochemické vyš – ABR
- alergologické vyš.- zjištění původce alergie, kožní testy
- funkční vyšetření plic- spirometrie
Léčba
- v období záchvatu se dávají Bronchodilatancia (ventolin, ekobec). Můžou být podávaný i injekčně
- podávají se kortikoidy, mukolytika, oxygenoterapie
- preventivní farmakoterapie– léky předcházející záchvatům (claritin)
- režimová léčba- životospráva, odstranění alergenu u prostředí, pobyt v klimatickém prostředí, dechová gymnastika (flétna)
OSE péče
- léčba probíhá doma, hospitalizace v případě komplikací astmatu. U dechového selhání ARO
- režim klidový, ortopnoická poloha
- sledujeme počet dechu za minutu, krevní tlak, kašel, vykašlávaní hlenu, podání léku, účinek léku, saturaci krve kyslíkem, psychický stav pacienta
- hygienická péče- doprovod, hygienickou péči většinou neprovádíme
- výživa- v období záchvatu nenutíme pacienta do jídla, hodně pít až 3 litry
- vyprazdňování- předcházet zácpě
- zvýšená potřeba spánku a odpočinku
- zajistit přívod vzduchu, klid
- nepodáváme sedativa
- rehabilitace, kondiční cvičení, klimatické pobyty
- domácí péče- poučit o užívání léku a dodržováni jeho užívání
