Otázka: Sluchové a statokinetické ústrojí
Předmět: Biofyzika
Přidal(a): BobanCreed
Sluchové a statokinetické ústrojí
– kůstkové – popsaným systémem
– kostní – vibracemi lebky (při ucpaném zvukovodu)
– vzduchové – kmitáním membrány kruhového okénka (zanedbatelné)
– zevní ucho
– boltec + zevní zvukovod
– komunikace s vnějším prostředím – nejlepší příjem zepředu 15° od osy obou uší
– rezonátor – zesiluje kmitočty v pásmu 2-6 kHz
– střední ucho
– v bubínkové dutině skalní kosti
– bubínek (vazivová blána), kladívko, kovadlinka, třmínek (kůstky)
– Eustachova trubice – vyrovnává tlaky v okolí bubínku
– pístový převod tlaku
– bubínek je spojen s pákou tvořenou kůstkami, která se zasouvá do oválného okénka
– vzduch a vnitřní ucho má velký rozdíl akustické impedance => útlum intenzity
– zesilující činnost: přenos z velké plochy bubínku na malou plochu okénka
pákový systém kůstek (menší)
– středoušní svaly
– pružně spojeny s kůstkami => pružná ochranná fce proti velkým intenzitám
– vnitřní ucho
– labyrint ve skalní kosti
– hlemýžď (sluchová část)
– oválné a kulaté okénko
– lamina spiralis + basilární membrána => rozdělení na scala vestibuli a tympani
– Reisnerova membrána => oddělení ductus cochlearis ve scala vestibuli
– perilymfa
– scala vestibuli a tympani
– podobná jako extracelulární prostředí
– endolymfa
– ductus cochlearis
– podobná jako intracelulární prostředí
– Cortiho orgán
– vlastní sluchový orgán na bazilární membráně
– tektorální membrána
– doléhá na vláskové buňky, vlněním je dráždí
– vláskové buňky
– vnitřní – jedna řada, asi 4000, 95% přenosu
– vnější – 3 řady, asi 20000, 5% přenosu
– reagují na rychlost změny výchylky
– hrubá frekvenční analýza – drobné zpracování až v mozku
– Bekésyho teorie postupující vlny
– zvukové vlnění rozkmitá bazální membránu, přičemž oblast amplitudy se posouvá s kmitočtem od vrcholu k bázi hlemýždě
– v maximálním rozkmitu dochází k podráždění
– vestibulární ústrojí
– 3 polokruhovité kanálky vycházející z utrikulu spojeného se sakulem
– vyplněno endolymfou
– ampuly (rozšíření kanálků) a maculy (výběžky utrikulu a sakulu)
– vlasové buňky + gelatinózní dráždivé útvary
– statokonie = krystalky CaCO3 zvyšující hmotnost útvarů
– polokruhovité kanálky
– reakce na úhlové zrychlení => analýza rotačních pohybů hlavy
– utrikulus, sakulus
– reakce na lineární zrychlení => statolitický orgán
– statolitický reflex = udržení vzpřímené polohy
Bioelektrická aktivita vnitřního ucha
– rozdílné složení peri – a endolymfy => endokochleární potenciál (80mV)
– vlasové buňky mají podobný efekt jako piezoelektrický => změna polohy vlásku indukuje napětí
– ohnutí dovnitř => depolarizaci, ohnutí ven => hyperpolarizaci
=> kochleární mikrofonní potenciál a negativní sumační potenciál (vnitřní buňky) => přenos na nervová vlákna (nejasný princip) => akční potenciál
