📖 Úvod
Vratička měsíční, známá také jako zasevratec, je drobná, vytrvalá kapradina dorůstající výšky 5 až 20 cm. Z dužnatého oddenku vyrůstá jediný list, který je rozdělen na sterilní a fertilní část. Sterilní část je zpeřená s charakteristickými vějířovitými až půlměsíčitými lístky. Fertilní část, nesoucí výtrusnice, připomíná drobný hrozen. Roste na krátkostébelných loukách, pastvinách a vřesovištích. V české přírodě patří mezi ohrožené, zákonem chráněné druhy.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, 5-20 (vzácně až 30) cm vysoká, bez typické koruny, celkovým vzhledem se jedná o drobnou, masitou, žlutozelenou kapradinu s jediným listem rozděleným na sterilní a fertilní část.
Kořeny: Krátký, svislý, masitý oddenek s nerozvětvenými, svazčitými, masitými a mykorhizními kořeny.
Stonek: Lodyha chybí, rostlina vytváří vzpřímený, dužnatý, lysý, žlutozelený společný řapík pro jediný list, bez trnů.
Listy: Uspořádání tvoří jediný list vyrůstající z oddenku, je řapíkatý, heterofilní, rozdělený na přisedlou sterilní část, která je jednoduše zpeřená s vějířovitými až půlměsíčitými lístky, a na dlouze stopkatou fertilní část; okraj lístků je celokrajný nebo jemně vroubkovaný; barva je žlutozelená až sivozelená; žilnatina (venace) je vějířovitá a vidličnatě větvená; trichomy chybí, rostlina je zcela lysá.
Květy: Jelikož se jedná o kapradinu, netvoří květy, ale rozmnožuje se výtrusy; fertilní část listu nese výtrusnice (sporangia), které jsou kulovité, přisedlé, žlutohnědé a uspořádané v hustém hroznovitém či latnatém květenství; výtrusy dozrávají od května do srpna.
Plody: Jako kapradina netvoří plody v pravém slova smyslu, reprodukčními jednotkami jsou výtrusy; typem „plodu“ je výtrusnice, což je kulovitá tobolka, která se po dozrání otevírá dvěma chlopněmi; barva zralých výtrusnic je žlutohnědá až hnědá; tvar je kulovitý; doba zrání a uvolňování výtrusů je od května do srpna.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o původní druh v České republice, který má cirkumpolární, holarktické rozšíření, zahrnující rozsáhlé oblasti Evropy, Asie a Severní Ameriky, s izolovanými lokalitami i na jižní polokouli v Andách, Austrálii a na Novém Zélandu; v ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně, především v podhorských a horských oblastech, na vhodných biotopech je lokálně hojnější, ale celkově z krajiny mizí a patří mezi ustupující druhy.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, slunná a člověkem extenzivně obhospodařovaná stanoviště, jako jsou krátkostébelné suché trávníky, pastviny, vřesoviště, alpínské louky a meze, přičemž se vyhýbá zastíněným lesním porostům; je to světlomilná rostlina vázaná na chudé, vysýchavé až čerstvě vlhké, ale dobře propustné půdy s neutrální až zásaditou reakcí, často na vápencovém či jiném bazickém podloží, nesnáší kyselé půdy a vysoký obsah živin.
🌺 Využití
V minulosti byla využívána v lidovém léčitelství a alchymii jako prostředek na hojení ran a zastavení krvácení, sbírala se celá nadzemní část, dnes se pro svou vzácnost a potenciální toxicitu nevyužívá; gastronomicky je nepoživatelná, nemá žádné technické využití a kvůli extrémně specifickým nárokům na mykorhizní symbiózu se nepěstuje jako okrasná rostlina v zahradách; její hlavní ekologický význam spočívá v tom, že je bioindikátorem zachovalých, druhově bohatých a živinami chudých travinných ekosystémů.
🔬 Obsahové látky
Chemické složení není detailně prozkoumáno jako u běžných léčivek, ale předpokládá se obsah flavonoidů (např. kvercetin, kempferol), fenolických kyselin a tříslovin, které mohly přispívat k jejím historicky udávaným adstringentním a hojivým účinkům.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za mírně jedovatou či nepoživatelnou a její konzumace se nedoporučuje ani pro lidi, ani pro zvířata, mohla by způsobit zažívací potíže; záměna je možná především s jinými, podobně vzácnými a chráněnými druhy vratiček, například s vratičkou heřmánkolistou nebo mnohoklanou, od kterých se liší charakteristickými půlměsíčitými až vějířovitými úkrojky sterilního listu.
Zákonný status/ochrana: V České republice je chráněna zákonem jako silně ohrožený druh (§2) podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. a v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je vedena v kategorii C2b, tedy také jako silně ohrožený taxon; na mezinárodní úrovni není zařazena do seznamu CITES, a přestože je v mnoha evropských zemích ohrožená, globálně je díky svému obrovskému areálu hodnocena na Červeném seznamu IUCN jako málo dotčený druh (LC).
✨ Zajímavosti
Rodové latinské jméno „Botrychium“ je odvozeno z řeckého „botrys“ (hrozen vína) podle vzhledu plodné části listu, druhové „lunaria“ z latinského „luna“ (měsíc) odkazuje na půlměsíčitý tvar lístků; české jméno „vratička“ či „zasevratec“ souvisí s bohatou mytologií, kde byla považována za magickou rostlinu schopnou otevírat zámky, vracet lásku či odkovat koním podkovy, přičemž její sběr byl vázán na svatojánskou noc; biologickou zajímavostí je její závislost na mykorhizní symbióze a tvorba jediného listu ročně, který je rozdělen na sterilní fotosyntetickou a fertilní sporonosnou část.
