Základní ekologické pojmy | Biologie-chemie.cz

Otázka: Základní ekologické pojmy

Předmět: Biologie, Ekologie

Přidal(a): Denisa Predecká

Ekologie– věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím.

Ekosystém– přírodní celek, zahrnující všechny organismy na určitém území a jejich vztahy.

Dělení ekosystému:

1) Přírodní – Ekosystémy, které člověk nevytvořil ani do nich nezasahuje.
- dnes vzácné
- lze sem zařadit jezera, horní toky řek, některé lesy, horské oblasti atd…(všechna chráněná území)
2) Umělé – Ekosystémy vytvořené člověkem nebo ty, do kterých člověk zasahuje.
- např. pole, sady, rybníky, vinice, pastviny, parky, většina lesů, regulované části řek
- člověk do umělých ekosystému musí dávit energii v podobě práce, hnojiv, zavlažování atd..
- v rámci ekosystému rozlišujeme vztahy mezi organismy.

Vztahy mezi organismy a prostředím:

1) Producenti
- autotratní organismy = zelené rostliny, řasy, sinice, některé bakterie jsou základem potravní pyramidy
2) Konzumenti (spotřebitele)
- heterotratní organismy- býložravci, masožravci, všežravci, konzumenti I řadu se živí producenti = býložravci, konzumenti vyšších řádů se živí konzumenty nižších řádů nebo i producenty.
3) Destruenti (rozkladači)
- organické látky získávají se z mrtvých těl organismů
- podílejí se na jejich rozkladu v přírodě
- patří jsem především bakterie a houby

Potravní pyramida

Vztahy a soužití organismů = mezidruhové vztahy.

a) Tolerance
mezidruhové soužití bez omezení.
b) Symbióza
- vzájemné prospěšné soužití dvou druhů (např. sasanka mořská + poustevník, lišejník)
- zvláštní druh Symbiózy je mykorhiza
- soužití prosincové houby se stromem (např. kozák roste jen pod břízou)
c) Parazitismus
- vztah dvou organismů, přičemž jeden má zisk (parazit), a druhý na něj doplácí (hostitel)
d) Semiparazitismus
- poloparazit
- organismus parazituje jen částečně (např. jmelí, které z hostitelských rostlin odebírá pouze stavební látky)

Typy organismů podle způsoby výživy:

Typy potravních řetězců:

1) Pastevně kořistnický
- zelená rostlina -> býložravec -> konzument masožravec
2) Detritový, Dekompozitivní
- organismy, které rozkládaní uhynulé organismy (bakterie, houby, řasy, prvoci, větší bezobratlí, larvy hmyzů, saprofágové)
3) Parazitický řetězec
- všichni paraziti (tasemnici)
- parazit má prospěch.

Společenstvo = biocenóza (prales, deštný prales). -složky biocenózy: fytocenóza (rašeliny), zoocenóza (živočichové).

Populace – soubor jedinců téhož druhu, kteří se vyskytují ve stejném čase na stejném místě a pocházejí ze stejného předka.

Vlastnosti populace:

1) Denzita (hustota)
- počet žijících jedinců na jednotku plochy nebo objemu
2) Porodnost (natalits)
- počet jedinců, kteří se narodí za rok
3) Úmrtnost (mortalita)
- ovlivněna těmito faktory
  - nepříznivé přírodní podmínky (záplavy)
  - vztahy mezi druhy
  - biotickým vztahy (jeden druh požírá druhý nebo ho vystěhuje z přírodního prostředí
  - vnitrodruhová konkurence
  - z daného druhu přežije jen nejsilnější jedinec
4) Migralita (stěhovavost)
- a)Migrace – pravidelné a opakující se stěhování se zpětným návratem na původní místa (vlaštovky), migrace se opakuje v různě dlouhých intervalech.
- b)Emigrace – jedinec se vystěhuje bez zpětného návratu (tahy sarančí).
- c) Imigrace – přestěhování nových jedinců na místa, která nebyla druhem obsazena (zápřednice jedovatá, králici v Austrálii).
5) Struktura populace – většinou se určuje věková, u druhů se to těžko určuje věc se určuje struktura hmotností.
Abiotické faktory – složky neživé přírody, které ovlivňují život organismu.

Sluneční záření – 3 základní složky:

1) UV záření
- ultrafialové- důležité pro tvorbu vitamínu D.
- velké dávky podporují vznik nádorových onemocnění.
- před UV zářením jsou organismy chráněny ozonovou vrstvou
2) Světlo
- viditelné záření.
- má vliv na rostliny (fotosyntéza, na živočichy- denní režim), migrace ptáků, rozmnožování.
3) Infračervené světlo
- zdroj tepla
- velmi odolné vůči teplotním výkyvům teplot jsou bakterie, teplo může řídit denní činnost živočichů.

Vzduch

obsahuje: 21% kyslíku -> produkt fotosyntézy
ve vysokých výškách je kyslíku málo.
CO2 -> 0,03 % v současné době koncentrace zvyšuje díky spalování fosilních paliv, díky přibývají lidi.
CO2 je důležitý pro rostliny
dusík 78% vzdušný dusík je využíván pouze některými bakteriemi.
význam vzduchu– proudění (vítr)
- živočichové– orientace- zachycení pachu, využití při letu ptáků
- rostliny – přenos semene, opilení.
- ve vzduchu se hromadí škodliviny– oxidy síry, oxón, oxidy dusíku, prach. -ohrožují zdraví a život organismů.

Voda– hydrosféra – 3 skupenství: kapalné, plynné, pevné.

mořská voda 78% zemského povrchu.
sladká voda 2% zemského povrchu
- a) rybníky, přehrady, jezera – stojaté
- b)řeky- proudící
- c)podzemní voda.
braktické vody– přechod mezi sladkou a slanou vodou. = místa kde ústí řeky do moři

Vliv vody na vodní organismy:

Salinita:
- obsah soli ve vodě.
- sladkovodní organismy, mořské organismy.
- některé střídají sladkou a slanou vodu

Vlastnosti vody, které ovlivňují život:

Vliv vody na suchozemské organismy, limitující faktor – organismy jsou na nich závislé:

1) Živočichové– příjem pití potravin, někteří vázání na vodu vývojem- žába.
2) Rostliny– příjem hlavně kořeny- vodní vlhkomilné, suchomilné, se středními nároky

Půda

půda vzniká erozí = zvětráváním hornin.
obsahuje důležité minerální látky, které vstupují do vody a rostlin.
prvky důležité pro naše tělo se nazývají stopové prvky: železo, mangan, zinek, vápník, draslík, sodík, hořčík.
půda pro rostliny je zdrojem živin a kotvištěm

Další podobné materiály na webu: