Základní ekologické pojmy

 

Otázka: Základní ekologické pojmy

Předmět: Biologie, Ekologie

Přidal(a): Denisa Predecká

 

 

Ekologie– věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a prostředím.

Ekosystém– přírodní celek, zahrnující všechny organismy na určitém území a jejich vztahy.

 

Dělení ekosystému:

• 1) Přírodní – Ekosystémy, které člověk nevytvořil ani do nich nezasahuje.
  • dnes vzácné
  • lze sem zařadit jezera, horní toky řek, některé lesy, horské oblasti atd…(všechna chráněná území)
•  2) Umělé – Ekosystémy vytvořené člověkem nebo ty, do kterých člověk zasahuje.
  • např. pole, sady, rybníky, vinice, pastviny, parky, většina lesů, regulované části řek
  • člověk do umělých ekosystému musí dávit energii v podobě práce, hnojiv, zavlažování atd..
  • v rámci ekosystému rozlišujeme vztahy mezi organismy.

 

Vztahy mezi organismy a prostředím:

• 1) Producenti
  • autotratní organismy = zelené rostliny, řasy, sinice, některé bakterie jsou základem potravní pyramidy
• 2) Konzumenti (spotřebitele)
  • heterotratní organismy- býložravci, masožravci, všežravci, konzumenti I řadu se živí producenti = býložravci, konzumenti vyšších řádů se živí konzumenty nižších řádů nebo i producenty.
• 3) Destruenti (rozkladači)
  • organické látky získávají se z mrtvých těl organismů
  • podílejí se na jejich rozkladu v přírodě
  • patří jsem především bakterie a houby

 

Potravní pyramida

• Producenti ->  konzumenti I -> konzumenti II -> konzumenti III

 

Vztahy a soužití organismů = mezidruhové vztahy.

• a) Tolerance
• mezidruhové soužití bez omezení.
• b) Symbióza
  • vzájemné prospěšné soužití dvou druhů (např. sasanka mořská + poustevník, lišejník)
  • zvláštní druh Symbiózy je mykorhiza
  • soužití prosincové houby se stromem (např. kozák roste jen pod břízou)
• c) Parazitismus
  • vztah dvou organismů, přičemž jeden má zisk (parazit), a druhý na něj doplácí (hostitel)
• d) Semiparazitismus
  • poloparazit
  • organismus parazituje jen částečně (např. jmelí, které z hostitelských rostlin odebírá pouze stavební látky)

 

Typy organismů podle způsoby výživy:

• 1) Fytofágové– býložravci.
• 2) Kabinové– masožravci.
• 3) Saprofágové – živí se mrtvými těly organismů.
• 4) Kaprofágové – živí se výkaly, spousta druhů hmyzu.

 

Typy potravních řetězců:

• 1) Pastevně kořistnický
  • zelená rostlina -> býložravec -> konzument masožravec
• 2) Detritový, Dekompozitivní
  • organismy, které rozkládaní uhynulé organismy (bakterie, houby, řasy, prvoci, větší bezobratlí, larvy hmyzů, saprofágové)
• 3) Parazitický řetězec
  • všichni paraziti (tasemnici)
  • parazit má prospěch.

Společenstvo = biocenóza (prales, deštný prales). -složky biocenózy: fytocenóza (rašeliny), zoocenóza (živočichové).

Populace – soubor jedinců téhož druhu, kteří se vyskytují ve stejném čase na stejném místě a pocházejí ze stejného předka.

 

Vlastnosti populace:

• 1) Denzita (hustota)
  • počet žijících jedinců na jednotku plochy nebo objemu
• 2) Porodnost (natalits)
  • počet jedinců, kteří se narodí za rok
• 3) Úmrtnost (mortalita)
  • ovlivněna těmito faktory
    • nepříznivé přírodní podmínky (záplavy)
    • vztahy mezi druhy
    • biotickým vztahy (jeden druh požírá druhý nebo ho vystěhuje z přírodního prostředí
    • vnitrodruhová konkurence
    • z daného druhu přežije jen nejsilnější jedinec
• 4) Migralita (stěhovavost)
  • a)Migrace – pravidelné a opakující se stěhování se zpětným návratem na původní místa (vlaštovky), migrace se opakuje v různě dlouhých intervalech.
  • b)Emigrace – jedinec se vystěhuje bez zpětného návratu (tahy sarančí).
  • c) Imigrace – přestěhování nových jedinců na místa, která nebyla druhem obsazena (zápřednice jedovatá, králici v Austrálii).
• 5) Struktura populace – většinou se určuje věková, u druhů se to těžko určuje věc se určuje struktura hmotností.
• Abiotické faktory – složky neživé přírody, které ovlivňují život organismu.

 

Sluneční záření – 3 základní složky:

• 1) UV záření
  • ultrafialové- důležité pro tvorbu vitamínu D.
  • velké dávky podporují vznik nádorových onemocnění.
  • před UV zářením jsou organismy chráněny ozonovou vrstvou
• 2) Světlo
  • viditelné záření.
  • má vliv na rostliny (fotosyntéza, na živočichy- denní režim), migrace ptáků, rozmnožování.
• 3) Infračervené světlo
  • zdroj tepla
  • velmi odolné vůči teplotním výkyvům teplot jsou bakterie, teplo může řídit denní činnost živočichů.

 

Vzduch

• obsahuje: 21% kyslíku -> produkt fotosyntézy
• ve vysokých výškách je kyslíku málo.
• CO2 -> 0,03 % v současné době koncentrace zvyšuje díky spalování fosilních paliv, díky přibývají lidi.
• CO2 je důležitý pro rostliny
• dusík 78% vzdušný dusík je využíván pouze některými bakteriemi.
• význam vzduchu– proudění (vítr)
  • živočichové– orientace- zachycení pachu, využití při letu ptáků
  • rostliny – přenos semene, opilení.
  • ve vzduchu se hromadí škodliviny– oxidy síry, oxón, oxidy dusíku, prach. -ohrožují zdraví a život organismů.

 

Voda– hydrosféra – 3 skupenství: kapalné, plynné, pevné.

• mořská voda 78% zemského povrchu.
• sladká voda 2% zemského povrchu
  • a) rybníky, přehrady, jezera – stojaté
  • b)řeky- proudící
  • c)podzemní voda.
• braktické vody– přechod mezi sladkou a slanou vodou. =  místa kde ústí řeky do moři

 

Vliv vody na vodní organismy:

• Salinita:
  • obsah soli ve vodě.
  • sladkovodní organismy, mořské organismy.
  • některé střídají sladkou a slanou vodu

 

Vlastnosti vody, které ovlivňují život:

• hustota, hydrostatický tlak, teplota, množství kyslíku

 

Vliv vody na suchozemské organismy, limitující faktor –  organismy jsou na nich závislé:

• 1) Živočichové– příjem pití potravin, někteří vázání na vodu vývojem- žába.
• 2) Rostliny– příjem hlavně kořeny- vodní vlhkomilné, suchomilné, se středními nároky

 

Půda

• půda vzniká erozí = zvětráváním hornin.
• obsahuje důležité minerální látky, které vstupují do vody a rostlin.
• prvky důležité pro naše tělo se nazývají stopové prvky: železo, mangan, zinek, vápník, draslík, sodík, hořčík.
• půda pro rostliny je zdrojem živin a kotvištěm