Vznik a vývoj života – maturitní otázka

Proč je zakázané kopírování? 💾 Stáhnout materiálVIP členstvíNahlásit chybu

biologie

 

Otázka:  Vznik a vývoj života

Předmět: Biologie

Přidal(a): Bára

 

Vznik života, evoluce druhů, původ a vývoj člověka

 

Teorie o vzniku života

  • Kladou si tři základní otázky-kdy život vznikl (časové vymezení), kde život vznikl (v jakém prostředí), za jakých podmínek život vznikal (které vnější faktory se uplatňovaly při formování života)
  • kreační teorie
    • život vznikl náhle zásahem nadpřirozené síly (boha)
    • tuto myšlenku zastávali mj. i C. Linné, R. Hooke, J. B. Lamarck
    • mnozí ale uznávají i myšlenku evoluce – např. P. Teilhard de Chardin: křesťanský evolucionismus
  • teorie samoplození
    • vznik organismů přímo z neživé hmoty (např. žáby z bahna, myši z obilí apod.)
    • vyvrátil francouzský chemik Louis Pasteur
  • teorie panspermismu
    • život rozšířen v celém vesmíru ve formě zárodků tzv. kosmozií, které se ve vhodných podmínkách rozvinou do vyšších forem
    • nevysvětluje tedy vznik života jako takového, jen jeho objevení se na Zemi
    • rozpracoval švédský chemik S. Arrhenius, současně zastává i H. C. Crick (jeden z objevitelů struktury DNA)
  • teorie evoluční, autochtonní abiogeneze
    • vznik života postupných vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi
    • proces vzniku života zahrnuje dvě stránky
    • chemická evoluce = vznik stavebních látek živé hmoty
    • biologická evoluce = vznik buněk a jejich vývoj po dnešní dobu
    • tři fáze:
      • Abiogenetická – vznik jednoduchých organických sloučenin
      • Autoreprodukční
      • Buněčná – vznik genetického kódu a zabezpečení přesné replikace nukleové kyseliny

 

Evoluce druhů v geologických obdobích Země

A) Prekambrium

  • nejstarší období v dějinách – utvoření jádra, pláště (Prahory) a začíná se tvořit zemská kůra (Starohory)

1) Prahory (1,5 miliardy let)

  • Složení atmosféry: CO2, N2, CH4, NH3, H2S, HCN, H2O – pára
  • Vysoká teplota, elektrické výboje
  • Geologie: častá sopečná činnost- výlevná (čedič), vznik hydrosféry – usazené horniny (úlomkovité a chemické)
  • Biosféra
    • VZNIK života na Zemi – asi před 3,6 miliardami let v moři
    • působením energie záření, elektrickými výboji a složitými uhlíkatými sloučeninami se vytvořili organismy – Mikrosféra a prvotní buňky à zdokonalily se a dál se vyvíjeli v organismy schopné přeměňovat neústojné látky v ústrojné = fotosyntéza
    • vznik prvních prokaryotických organismů – Sinice, bakterie
    • dochovalo se jen málo chemických zkamenělin v oblasti Afriky

 

2) Starohory (2 miliardy let)

  • Geologie: vznik prvních přeměněných hornin – Fylit, Svor, Rula
    • Vytvořila se PANGEA – jednotný pevninský blok – obklopen Praoceánem
    • Probíhalo ASSYNTSKÉ vrásnění
  • Biosféra – vznik nových organismů
    • Rostlinstvo: 1. nižší rostliny – řasy
    • Živočichové – 1. Bezobratlí – prvoci, láčkovci, ploštěnci, měkkýši, kroužkovci, členovci
    • Biotop – voda – nebyla vytvořena ozonová vrstva
  • Ke konci starohor se zvýšila koncentrace O2 – vznik ozonové vrstvy – organismy začínají přecházet na souš

 

B) Postkambrium

1) Prvohory až čtvrtohory

Prvohory (345milionů let)

  • Dělí se na starší a mladší

Starší prvohory

KALEDONSKÉ vrásnění Mladší prvohory VARISKÉ vrásnění

1. KAMBRIUM

1. KARBON

2. ORDOVIK

2. PERM

3. SILUR

4. DEVON

  • Geologie: horniny vyvřelé, přeměněné, usazené – organogenní – vápence, dolomity, černé uhlí
  • Biosféra
    • Kambrium
      • primitivní rostliny začaly pronikat na souš – na kraji moře – někdy ve vodě, někdy na souši – obojživelné druhy
      • Lze zde najít zástupce téměř všech kmenů bezobratlých a objevují se první zástupci obratlovců – trilobiti, ramenonožci, ostnokožci, vzácně měkkýši
    • Ordovik
      • vznik vyšších rostlin
      • rozvoj trilobitů a ramenonožců – Praha Spořilov, hlavonožců
      • Polostrunatci – mořští živočichové – podobní dnešnímu kopinatci
    • Silur
      • velký rozvoj řas a hojněji i vyšší rostliny – ryniofyta
      • Všechny skupiny bezobratlých – rozšíření i obratlovci
      • Některé skupiny vymírají – trilobiti, ostnokožci
    • Devon
      • první suchozemské pralesy – kapraďorosty, přesličky, plavuně – rostlinstvo poprvé předbíhá živočišný vývoj
      • Vznik mělkých teplých moří – rozvoj ryb a paryb
      • Na severní polokouli první čtvernožci dýchají primitivními plícemi
    • Karbon
      • vznik rozsáhlých ložisek černého uhlí – vznik prvních nahosemenných rostlin
      • Rozvoj hmyzu – bezkřídlí a křídlatí – vážky (velké)
      • Vznik krytolebců z lalokoploutvých ryb
    • Perm
      • zvětšování souší – nahosemenné rostliny
      • Do popředí se dostává vládnoucí skupina druhohor – plazy

Vývoj pevniny

  • Na počátku Pangea – rozdělila se na LAUREASIE(sever) a GONDRANA(jih) – mezi moře TETHAY à na konci prvohor opět spojené
  • Konec prvohor – velké vymíraní druhů – změna klinutu na sušší a chladnější, sopečná činnost
  • Vymírají: trilobiti, ortocéři, kapradiny, přesličky plavuně – co by stromy

 

2) Druhohory (185 miliónů let)

  • Tři období
    • TRIAS – klidné
    • JURA – klidné
    • KŘÍDA – neklidné – začíná Alpínské vrásnění
  • Objevili se zástupci všech dnes hlavních žijících skupin živočichů a rostlin
  • Původní prapevnina se roztrhla na několik bloků, které se vzdalovaly
  • Alpínské vrásnění – vznik Alp, Karpat, Kavkazu, Himalájí, And, Kordiller
  • Biosféra
    • Trias
      • rozvoj nahosemenných rostlin až do křídy – cykasovité, jinanovité, jehličnanovité
      • Ryby pronikly do moře – dodnes hlavní skupina
      • Obrovský rozvoj plazů – ovládli všechny biotopy – masožravci i býložravci
    • Jura
      • První pravé žáby, kostnaté ryby, plný rozvoj dinosaurů
      • Ptakoještěři – první z obratlovců ovládli vzduch, praptáci – křídla jen k plachtění, přeměna šupin v peří
    • Křída
      • objevují se první krytosemenné rostliny
      • Množství hmyzu, hojně mlži, rejnoci a jiné ryby – vláda dinosaurů – na konci druhohor vymírají
      • Vznik prvních savců

 

IRIDIOVA TEORIE

  • iridium je prvek, který se nevyskytuje na Zemi, ale v druhohorní vrstvě se našel, à zřejmě dopadl na zemi v podobě meteoritu
  • V místě dopadu požár – okamžité vymírání, nedostatek potravy a slunce zakryté sluncem – nemohla probíhat fotosyntéza
  • Krytosemenné rostliny obsahují alkaloidy- otrávily velké savce
  • Doba velké sopečné činnosti a ochlazení

 

3) Třetihory (63 miliónů let)

  • Dvě období
    • Paleogén
    • Neogén
  • Geologie: velice neklidné období – intenzivní vrásnění z druhohor – na konci třetihor je rozmístění kontinentů podobné jako dnes
  • Biosféra – dominantní jsou krytosemenné rostliny– javory, duby, buky, palmy, skořicovníky, fíkovníky, magnólie, sekvoje – vznik hnědého uhlí, základ jantaru
  • Éra savců – dokázali přečkat období pádu meteoritu
  • Sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy, primáti – vznik předků člověka – australopithecus

 

4) Čtvrtohory (2-3 miliony let)

  • Dvě období
    • Pleistocén
    • Holocén
  • Podnebí – střídání dob ledových a meziledových
  • Biosféra – rostlinstvo dnešního typu, živočišstvo dnešního typu – období vzniku a vývoje člověka

 

Původ a vývoj člověka

  • Antropogeneze – část fylogeneze, která zahrnuje vlastní vývoj člověka, historický vývoj člověka
  • Věda: paleoantropologie, antropologie
  • Hominizace = polidštění
    • Označuje všechny vývojové změny, prokazatelné na kostře člověka.
    • Těmito změnami se člověk odlišuje od opic.
    • Proces hominizace můžeme rozdělit do tří komplexů
      • Přestavba pánve a dolní končetiny -již u rodu Australopithecus
      • Přestavba horní končetiny, ruky v orgán schopný výroby nástrojů a práce s nimi – rod Homo
      • přestavba lebky a rozvojem mozku – proces trval až do vzniku Homo sapiens.
  • Sapientace
    • proces, který se vyznačuje vývojem mozku
    • vývoji typicky lidských znaků, vývoj řeči, abstraktního myšlení a lidské společnosti
    • zvětšování mozkové části lebky (v průběhu vývoje přesáhne kapacitou část obličejovou)
    • zvětšování plochy šedé kůry mozkové

 

Vývojové stupně

  • 1) Ramapithecus
    • Neví se, zda je vývojovým předkem člověka.
    • Žil v Africe a v Asii zhruba před 13 miliony let.
    • Zubní oblouk lidského typu
    • mozkovna 350 cm3.
  • 2) Australopithecus
    • Rod se dělí na několik druhů.
    • Žili před asi 4 – 2 miliony let v jižní Africe
    • Do lidské vývojové větve je řazen  africanus– Lucy
    • pohlavní dimorfismus – samci až dvojnásobek výšky samic
    • velikost se pohybovala od 100 cm do 170 cm.
    • Chodili vzpřímeně s předkloněnou hlavou, jejich obličej tvořila směsice lidských a zvířecích prvků.
    • Obsah mozkovny 420-600 cm3
    • Používali zřejmě dřevěné, kostěné a kamenné předměty- příležitostně

 

Rod Homo

Odlišují se těmito znaky:

  • cílevědomou výrobou a užíváním nástrojů
  • větším mozkem – rozdíl o 500 cm3
  • mnohem menšími zuby, menší čelistí a zubními oblouky
  • stavbou některých kostí-tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev
  • 3) Homo habilis (člověk zručný)
    • První předek, řazený do rodu Homo
    • žil v Africe v období mezi 2,5 – 1,5 milionu let
    • Doloženy první vyrobené kamenné nástroje
    • Mozkovna 650-800 cm3
    • lebka -lidské rysy (vyšší čelo, téměř lidský chrup)
    • podle stavby dolní části těla chodil vzpřímeně
    • Výška asi 140 cm, ženy 115 cm.
    • určitá forma jazykové komunikace
    • schopnost vyrábět kamenné nástroje
  • 4) Homo ergaster
    • před 1,8 miliony let v Africe
    • Nejasná návaznost
    • tělesné vlastnosti z něj činí vysoce pravděpodobné předky všech pozdějších stadií lidí.
    • vysoký okolo 170 cm,
    • lidské proporce (dlouhé dolní končetiny), vyčnívající nos
    • Kapacita mozku asi 850 cm3
    • výrazný nadočnicový val a ostřeji zalomené záhlaví
    • nejspíše  první lidé s holou pokožkou
    • schopností lovit
  • 5) Homo erectus(člověk vzpřímený)
    • Žil v Africe, Asii i Evropě a to v období od 1 milionu do 350 000 let př. n. l.
    • Výška až 170 cm,
    • mozkovna 900 – 1100 cm3
    • Prokazatelně znal a uměl udržovat oheň.
    • Kostra typicky lidská, nevykazující žádné znaky šplhání
    • vysoký až 180 cm, vážil až 80 kg, robustní postavy
    • morfologická diferenciace v Asii a v Africe, v závislosti na rozdílných klimatech.
    • Před více než milionem let se objevují i v Evropě
  • 6) Homo sapiensneanderthalensis
    • vymřeli jako slepá vývojová větev
    • Žil asi 150 000 – 50 000 lety, pouze v Evropě
    • Výška asi 160 cm, robustní postava
    • mozkovna měla kapacitu v rozmezí od 1400 do 1700 cm3, což je více než u soudobého člověka.
  • 7) Homo sapiens člověk moudrý
    • Fyzicky se již téměř neliší od nás.
    • První lidé tohoto typu žili přibližně v rozmezí mezi 40 – 10 000 lety př. n. l.
    • výroba kostěných a kamenných nástrojů, dřevěné oštěpy
    • Mozkovna- 1200-1325cm3
    • Silný nadočnicový val, těžká spodní čelist, ustupující brada
  • 8) Homo sapienssapiens  – člověk dnešního typu
    • Původ v Africe- před 100 000 až 40 000 lety
    • Výška 106-175cm
    • Mozkovna stejná jako u dnešních lidí
    • Osidloval postupně celý svět
    • Organizovaný lov, pohřbíval mrtvé
    • Jeskynní malby
    • Primitivní obydlí

 

Taxonomické zařazení člověka

    • Nadříše Eukaryota
    • Říše Živočichové
    • Podříše Mnohobuněční
    • Oddělení Triblastica 
    • Kmen Strunatci
    • Podkmen Obratlovci
    • Nadtřída Čelistnatci
    • Třída Savci
    • Podtřída Živorodí
    • Nadřád Placentálové
    • Řád Primáti
    • Podřád Vyšší primáti
    • Nadčeleď Lidoopi a Lidé
    • Čeleď Lidé
    • Rod Člověk
    • Druh Člověk rozumný
    • Poddruh Člověk rozumný vyspělý


Další podobné materiály na webu: