Otázka: Vliv člověka na biosféru a ekosystém
Předmět: Biologie
Přidal(a): Jakub Gilar
Úvod
Než začneme rozebírat vliv člověka na biosféru a ekosystém, měli bychom si ujasnit, co to vlastně biosféra a ekosystém je.
Biosféra je část planety Země, kde se vyskytují nějaké formy života.
Takto hovoří wikipedie o biosféře. Tento název je složený ze dvou slov, konkrétně tedy ze slova bio, které pochází z řeckého βίος [bios] = život; a ze slova sféra, které se používá pro označení nějaké oblasti nebo činnosti či působení čehokoli. Když si to trochu rozebereme, zjistíme, že jde vlastně o vše živé na naší planetě.
Ekosystém je obecné označení pro ucelenou část přírody (biosféry), která ovšem není uzavřená a komunikuje s ostatními částmi přírody.
Jak si můžeme (opět z wikipedie) zjistit. Ekosystém je velmi obecné označení. Protože za ekosystém můžeme považovat například symbiózu klauna očkatého se sasankou. Na druhé straně celá biosféra sama o sobě může tvořit ekosystém.
Vliv člověka na naši planetu se dá pojmout všelijak. Nejvíce probíraný je negativní pohled na to co děláme naší planetě, proto se v tomto pojednání zkusíme zaměřit spíše na pozitivní dopad naší činnosti na planetě Zemi a srovnání s tím negativním.
—————————————-
Když se zeptáte lidí jaký má člověk pozitivní vliv na naši planetu, zjistíte, že se odpovědi velmi liší. „Lidi jsou ničeho si nevážící monstra a na planetě by bylo mnohem lépe bez nás.“ Tento fakt je relativně pravdivý a pochází od mé pesimistické kamarádky. Do ovzduší vypouštíme spoustu nečistot, do oceánů vyhazujeme odpadky, brakujeme uhlí, ropu a plyn ze Země a tím ničíme přírodou zde dlouho budovaný ekosystém. Hynou kvůli nám některé druhy zvířat atd..
Na druhou stranu se všechny tyto negativní vlivy snažíme redukovat nebo je úplně odstraňovat. Příkladem může být třídění odpadu. Je to jedna z více probíraných aktivit pro „lepší zítřky“, je moderní a snad také i užitečná. Prostě vezmete vaši úžasnou PET lahev a hodíte do žlutého, špinavého kontejneru. Nebo také staré baterky z ovladače a hodíte je do kontejneru. Staré oblečení můžete hodit do kontejneru. Sklo také můžete vyhodit a přetřídit. Poté do vaší popelnice před domem házíte téměř jen to, co by mohlo skončit v kompostu, kde zmíněný kompost se dá vzít vlastně také jako dobrý čin. Tvoří se v něm bakterie a různé organismy. Vzniká v něm nová hlína pro budoucí pěstování rostlin. Vraťme se ovšem k začátku tohoto odstavce. Všechny tyto věci musíme dělat, protože jsme si je vymysleli a moříme s nimi planetu, kdybychom je nevytvořili nemuseli bychom je třídit a samozřejmě by ubyla jedna špatnost.
Další věcí, která je opět ve stylu „když už devastujeme Zemi, tak aspoň pomaleji.“, je elektřina. Způsob výroby elektřiny ve své podstatě nemůže být čistý. Buďto se musí vypouštět hromada kouře do ovzduší (tj. tepelné elektrárny) nebo tím získáme radioaktivní odpad (nukleární elektrárny). Mírně čistší způsob jak získat elektřinu je ze slunce, vody nebo větru. Ovšem výroba fotovolatických článků je docela nákladná a určitě není šetrná k přírodě. Pro stavbu vodní elektrárny potřebujeme spoustu surovin. A co teprve ta masa krajiny která musí být obětována a zničena. Určitě to taky neprospívá životu ve vodstvu. Větrné elektrárny jsou obrovské, monstrózní, hluk vyrábějící kusy kovu, jejichž výroba je dozajista také ‚velmi čistá‘. Určitě pro výrobu jedné jakékoliv takové elektrárny ‚nepotřebujete‘ ani kapu té „špinavé“ energie z uhlí atd..
Když už ale elektřinu máme, tak je zde ještě způsob jak s ní nakládáme. Tohle bych moc nedramatizoval, ale vypínání zbytečných světel, používání led diod, úsporné spotřebiče, kvalitní izolace a hromada dalších jsou určitě dobré a užitečné věci.
Další možností jak zmírnit špatný dopad na vše okolo nás je doprava. Můžeme jezdit úspornými a malými auty. I přes to je lepší použít městskou hromadnou dopravu. Samozřejmě zcela nejlepší je použít kolo nebo nohy, protože tohle má kořeny v tom, co je čisté a ničím nepošpiněné. Sníte chudáka nebohou mrkev a kus chleba, nikomu tím neublížíte a dostanete za to energii, se kterou se můžete přesunout. Ovšem ten přesun je stejně nutný jen kvůli vaší práci. Která je zase celá plná špinavých a planetu znečišťujících činností.
Ještě jedna taková oboustranná věc, která se často omílá pořád a pořád dokola. Jde o kácení lesů. Je to relativně špatná činnost. Nikde není napsáno, že když pokácíme strom navíc tak nám dojde kyslík. Určitě je lepší jich tady mít dostatek a nezmenšovat jejich počet. Ale nové lesy i stromky se vysazují a nahrazují se jimi ty staré a vykácené lesy a pralesy (nemluvě o tom, že lesy se umí samy zvětšovat). Co je na kácení pralesů určitě špatné je to, že tím přijde o domov spousta zvířátek.
No a zvířátka. To je snad jediná dobrá nedvousečná věc, kterou děláme dobře. Určitě by se na ní daly najít i špatnosti. Lidé mají rádi huňaté pejsky, králíčky a kočičky. A tak se o ně staráme. Dáváme jim jíst a pít. Mají kde spát. Dostávají mnohdy lepší péči než naše babičky. Tohle vše je jednoznačně nutné, protože.. Kdybychom nedrželi psy a kočky v rámcích bezpečnosti začali by se spolu křížit a velmi rychle množit. Všude by byla hromada psů a koček, kteří by chtěli ovládnout svět a vyhubit lidstvo. To nemůžeme dopustit.
Na tohle by se taky dalo navázat s tématem „držení zvířat v zoo“. Jde jen o týrání zvířat mimo jejich pravý domov? Podle mě zvířata tímto netrpí a nijak zvlášť jim to neškodí. Některé druhy to možná i zachrání před vymřením a může to být ve výsledku užitečné. Jim je to sice jedno, a když vymřou tak se kvůli toho nic nezhroutí, ale byla by to škoda. V podstatě jde jen zase o náš zbytečný? zásah do ekosystému.
Pojezd ploch vojenskou technikou (tanky, pásovými transportéry, nákladními vozy a menšími terénními vozy) měl za cíl obnovit biotopy pro zvláště chráněné a vzácné druhy živočichů a rostlin.
Na této stránce se můžeme dočíst o bezlesém prostředí „Na plachtě“. Bezlesé je kvůli tankům a dalším. Začalo to kvůli válce, samozřejmě. Proč o tomto píši. Důvod je jednoznačný. Díky tomuto se zachovaly vzácné biotopy. Kdysi zde bylo velké cvičiště pro vojenské jednotky. Dnes se zde vede schválený projekt na zachování těchto vzácných rostlinek. Agentura se také stará o tůně a jezírka. Bez pojezdů by oblast zarostla plevelem a vzácné druhy by neměly možnost růst.
Druhy vázané na bezlesí, které zde často mají svou poslední lokalitu v Královéhradeckém kraji (listonoh letní, žábronožka letní aj.) nebo jednu z mála lokalit v ČR, by vymřely.
Závěr
Závěrem bych chtěl říct o mém názoru. Podle zákonů fyziky se nemůže nic jen tak vytratit. Žádný kousek energie jen tak nezmizí bez toho, aby se neobjevil někde jinde. Tudíž by snad mohlo i ono znečišťování časem dopadnout dobře. Ovšem to už nemusí lidská rasa zaznamenat. Projekt byl velmi zajímavý a dozvěděl jsem se díky němu spoustu užitečných věcí. Účel tohoto asi nebyl napsat úvahu, ale snad jsem nic nepokazil. Všechen text co je psán kurzívou je převzatý a je citován níže nebo je od lidí z mého okolí. Snažil jsem se také nasbírat více názorů a tipů na toto téma od ostatních, aby tato úvaha nebyla tolik objektivní. Jak se ukázalo, není mnoho dobrého, co pro Zemi děláme. Vše má, jako obvykle, i svou stinnou stránku. Proto jsem se taky trochu odchýlil od původní touhy – napsat jen to 100% dobré co pro Zemi děláme. Netvrdím, že to co jsem zde zmínil je jediné, určitě je všeho mnohem více.
Použité zdroje:
- Biosféra. In: Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Biosféra
- Ekosystém. In: Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-03-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ekosystém
- Využití vojenské techniky v Přírodní památce Na Plachtě. http://www.naplachte.cz/[online]. 2013 [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.naplachte.cz/tanky/
Další podobné materiály na webu:
