📖 Úvod
Skalník celokrajný je domácí, opadavý keř, dorůstající výšky až dvou metrů, s rozkladitými až obloukovitě převislými větvemi. Přirozeně roste na slunných, skalnatých a kamenitých stráních, především na vápencovém podkladu. Jeho jednoduché, vejčité listy jsou na rubu typicky šedě plstnaté. Od května do června kvete drobnými, bělavě růžovými květy v malých převislých hroznech. Na podzim se zdobí nápadnými červenými, kulovitými malvicemi. V Česku je zákonem chráněný jako ohrožený druh.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Keř; trvalka; výška 0,5–2 m; koruna široce rozkladitá, nepravidelná; celkově hustý, opadavý keř s tenkými, často obloukovitě převisajícími větvemi.
Kořeny: Hlavní kořenový systém, bohatě větvený, silný a hluboko sahající, zajišťující dobré ukotvení v kamenitém substrátu.
Stonek: Větve s šedohnědou, ve stáří mírně rozpukanou borkou; mladé letorosty jsou zprvu šedě plstnaté, později olysávají a mají hnědočervenou barvu; rostlina je zcela bez trnů.
Listy: Uspořádání střídavé; listy jsou krátce řapíkaté; čepel široce vejčitá až téměř okrouhlá, 1,5–4 cm dlouhá; okraj je celokrajný; barva na líci matně tmavě zelená a v mládí řídce chlupatá, později lysá, na rubu hustě šedě až bělavě plstnatá; žilnatina je zpeřená, na líci mírně vpadlá; trichomy jsou mnohobuněčné, krycí, tvořící hustou plst na rubu listu.
Květy: Barva narůžovělá až bělavá; květy jsou pětičetné, pravidelné, miskovitého tvaru; uspořádané po 1 až 4 v chudokvětých, převislých hroznech (svazečcích); doba kvetení je od května do června.
Plody: Typ plodu je kulovitá až slabě hruškovitá malvice obsahující 2–3 pecičky; barva je za zralosti cihlově až korálově červená, často s lehkým sivým ojíněním; dozrává od srpna do září a na keři často setrvává do zimy.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jeho původní areál zahrnuje Evropu a západní Asii, konkrétně se rozprostírá od Pyrenejí přes střední a jižní Evropu až po Kavkaz, Sibiř a Malou Asii, přičemž se vyhýbá severním oblastem a přímořským nížinám. V České republice je původním druhem a jeho výskyt je roztroušený, soustředěný především do teplejších oblastí termofytika a přilehlého mezofytika, typicky v Českém krasu, na Pálavě, v Českém středohoří či v Podyjí.
Stanovištní nároky: Je to výrazně světlomilný a teplomilný keř, který preferuje výslunné skalnaté svahy, skalní stepi, sutě, světlé lesy (především doubravy a bory) a lesní okraje. Vyžaduje suché, mělké a skeletovité půdy s vysokým obsahem vápníku, jedná se tedy o silně vápnomilný (kalcifilní) a suchomilný (xerofilní) druh, který nesnáší zastínění, vlhko a kyselé podloží.
🌺 Využití
V léčitelství nemá prakticky žádné využití kvůli obsahu mírně jedovatých látek a nikdy nepatřil mezi významné léčivky. V gastronomii jsou jeho plody, červené malvice, považovány za nejedlé až mírně jedovaté, mají moučnatou a nevýraznou chuť a nekonzumují se. Dřevo je sice tvrdé, ale pro malý vzrůst keře nemá technické využití. V okrasném zahradnictví se pěstuje méně často než jiné invazivní druhy, ale je ceněn v přírodních a skalkových zahradách pro svou nenáročnost a původnost. Jeho ekologický význam je značný; květy jsou důležitým zdrojem nektaru a pylu pro včely a další opylovače, zatímco plody slouží jako potrava pro ptáky v podzimním a zimním období a husté větve poskytují úkryt hmyzu.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou kyanogenní glykosidy, především amygdalin a prunasin, které se nacházejí hlavně v semenech plodů a které se při porušení tkáně mohou rozkládat za vzniku toxického kyanovodíku. Plody dále obsahují třísloviny, flavonoidy a určité množství vitamínu C.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je mírně jedovatá, a to především její plody, respektive semena v nich. Pro člověka a většinu savců je konzumace většího množství plodů nebezpečná a může způsobit gastrointestinální potíže jako nevolnost, zvracení a bolesti břicha. Pro ptáky, kteří semena nestráví, jsou plody bezpečné a představují důležitou složku potravy. Záměna je možná s jinými druhy skalníků, od nichž se liší celokrajnými listy, které jsou na rubu šedě plstnaté. Může být laicky zaměněn i za jedlé plody, například za brusinku, která však roste na zcela odlišných, kyselých stanovištích a je výrazně nižšího vzrůstu.
Zákonný status/ochrana: V České republice je zařazen do Červeného seznamu cévnatých rostlin jako druh vyžadující další pozornost (kategorie C4a), což značí, že je vzácnější a potenciálně ohrožený. Není však chráněn zákonem jako zvláště chráněný druh. Mezinárodně není uveden v seznamu CITES a podle globálního Červeného seznamu IUCN je hodnocen jako málo dotčený druh (Least Concern, LC) díky svému širokému areálu rozšíření.
✨ Zajímavosti
Rodové latinské jméno „Cotoneaster“ pochází z latinského slova „cotoneum“ (kdoule) a přípony „-aster“ (naznačující podobnost, ale nižší kvalitu), což odkazuje na podobnost listů některých druhů s kdouloní. Druhové jméno „integerrimus“ znamená latinsky „nejcelistvější“ nebo „zcela celokrajný“, což přesně popisuje jeho listy bez zubů na okraji. České jméno „skalník“ výstižně odráží jeho typické stanoviště na skalách a přídomek „celokrajný“ je přímým překladem latinského druhového jména. Zajímavostí je, že zatímco tento domácí druh je ekologicky cenný a neagresivní, mnoho jeho asijských příbuzných pěstovaných v zahradách se stalo nebezpečnými invazivními druhy.
