📖 Úvod
Sasanka lesní je okouzlující vytrvalá bylina, která kvete od dubna do června. Její velké, sněhově bílé květy na dlouhých stoncích jsou nepřehlédnutelnou ozdobou jarní přírody. Typicky roste na slunných stráních, vápencových skalkách, ve světlých lesích a na jejich okrajích. Tvoří rozsáhlé porosty díky plazivým podzemním oddenkům. V České republice je řazena mezi ohrožené druhy a je zákonem chráněná, její sběr ve volné přírodě je tedy zakázán. Celá rostlina je jedovatá.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá, dorůstající výšky 15-40 cm, tvořící volné trsy s přízemní růžicí listů a vzpřímenými květními lodyhami, celkově působí jemným a elegantním dojmem.
Kořeny: Tvoří plazivý, vodorovně uložený, tmavě hnědý a článkovaný oddenek, z něhož vyrůstají četné podzemní výběžky (stolony), které umožňují vegetativní šíření a tvorbu rozsáhlých kolonií.
Stonek: Přímá, jednoduchá, nevětvená, oblého průřezu a měkce, hustě, bíle pýřitá lodyha, která je pod květem bezlistá a nese pouze přeslen tří listenů, bez přítomnosti trnů.
Listy: Přízemní listy uspořádané v růžici jsou dlouze řapíkaté, dlanitě 3-5 dílné až sečné s úkrojky dále hrubě zubatými či laločnatými; lodyžní listeny tvoří přeslen, jsou krátce řapíkaté až přisedlé a listům podobné; listy jsou na líci tmavě zelené, na rubu světlejší a pýřité s dlanitou žilnatinou a krycími, jednobuněčnými trichomy.
Květy: Velké, jednotlivé, pravidelné, miskovité květy na dlouhých stopkách, čistě bílé, z vnější strany často narůžovělé či nafialovělé, složené z 5-8 eliptických okvětních lístků obklopujících shluk četných žlutých tyčinek a pestíků; kvete od dubna do června.
Plody: Souplodí hustě bíle vlnatých nažek, které jsou vejčité, ze stran smáčknuté, hnědavé barvy, s krátkým, rovným zobánkem; dozrávají v červnu až červenci a jsou šířeny větrem.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje mírné pásmo Evropy a Asie, od Španělska přes střední a východní Evropu až po Sibiř, Kavkaz a Střední Asii; v České republice je původním druhem, který se vyskytuje roztroušeně až hojně především v teplejších oblastech termofytika a přilehlého mezofytika, typicky v Českém středohoří, Polabí, na Pálavě či v Moravském krasu, zatímco ve vyšších a chladnějších polohách chybí nebo je velmi vzácný a jako okrasná rostlina byla zavlečena i do Severní Ameriky.
Stanovištní nároky: Preferuje slunná až polostinná stanoviště, jako jsou světlé listnaté lesy, zejména doubravy a habřiny, lesní lemy, křovinaté stráně, lesostepi, skalní stepi a také druhotná stanoviště jako staré lomy či náspy; je výrazně vápnomilným druhem (kalcifyt), který vyžaduje hluboké, humózní, výživné, propustné a suché až mírně vlhké půdy se zásaditou až neutrální reakcí, přičemž nesnáší zamokření ani kyselé podklady.
🌺 Využití
V lidovém léčitelství se čerstvá nať dříve používala zevně jako dráždivý prostředek k vyvolání puchýřů při léčbě revmatismu, což je dnes považováno za nebezpečné a zastaralé; gastronomické využití nemá, jelikož je jedovatá; její hlavní význam je okrasný, pěstuje se v zahradách a parcích pro své velké bílé květy a schopnost tvořit husté kobercovité porosty, přičemž existují kultivary jako plnokvětý „Flore Pleno“ nebo velkokvětý „Macrantha“; ekologicky je významná jako zdroj pylu pro včely a další hmyz a její porosty poskytují úkryt drobným živočichům.
🔬 Obsahové látky
Klíčovou obsahovou látkou je glykosid ranunkulin, který se při mechanickém poškození rostlinných pletiv enzymaticky štěpí na glukózu a nestabilní, silně dráždivou a toxickou látku protoanemonin, jež je zodpovědná za jedovatost a farmakologické účinky celé rostliny; dále jsou přítomny saponiny a třísloviny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Celá čerstvá rostlina je jedovatá pro lidi i zvířata; styk se šťávou může způsobit podráždění kůže a dermatitidu, zatímco požití vyvolává pálení v ústech, nevolnost, zvracení, bolesti břicha a ve vážných případech i poškození nervového systému a ledvin; sušením se toxický protoanemonin mění na nejedovatý anemonin; k záměně může dojít především s jinými druhy sasanek, například se sasankou hajní, která je ale celkově drobnější, má menší květy a lodyžní listy uspořádané v přeslenu na rozdíl od přízemní listové růžice tohoto druhu.
Zákonný status/ochrana: V České republice patří mezi zvláště chráněné druhy rostlin v kategorii ohrožený druh (§3) dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., což zakazuje její trhání, poškozování či sběr; v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je rovněž vedena jako ohrožený druh (kategorie C3) z důvodu úbytku vhodných biotopů; na mezinárodní úrovni není chráněna úmluvou CITES a na globálním červeném seznamu IUCN je hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern) díky svému širokému rozšíření.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno pochází z řeckého slova „anemos“ (vítr), což dalo vzniknout označení „větrnice“ a odkazuje buď na mýtus o nymfě proměněné v květinu, nebo na fakt, že se květy snadno pohybují ve větru; druhové jméno „sylvestris“ znamená latinsky „lesní“, což je poněkud zavádějící, neboť rostlina preferuje spíše otevřené, slunné biotopy na okrajích lesů; její zajímavou adaptací je velmi efektivní vegetativní rozmnožování pomocí dlouhých podzemních oddenkových výběžků, díky nimž dokáže rychle kolonizovat nová místa a tvořit rozsáhlé, husté porosty.
