Rostlinná pletiva – maturitní otázka

 

Otázka: Rostlinná pletiva

Předmět: Biologie

Přidal(a): Xirna

 

Nejstarší organismy byly jednobuněčné – buňka vykonává všechny funkce.

Vyšší stupeň organizace (mezistupeň) – kolonie- specializace buněk, váleč koulivý.

Mnohobuněčné organismy: vysoká specializace, pokud buňku vezmu z kolonie, dokáže sama založit novou kolonii (samostatná), buňka z pletiva zanikne a nevytvoří se nová rostlina nebo živočich.

 

Dělení pletiv

• Podle způsobu vzniku
  • pravá – vznikla dělením buněk na buňky dceřiné
  • nepravá – vznikla druhotným seskupením původně volných buněk
• Podle schopnosti dělení
  • dělivá (meristematická) – mají zachovanou dělivou schopnost (vznikají další pletiva)
  • trvalá – vznikají činností dělivých pletiv, ztratily schopnost dělení, mají určitou funkci
• Podle tvaru buněk a tloustnutí buněčné stěny
  • parenchym – živé tenkostěnné buňky s mezibuněčnými prostorami (=interceluláry- v místě kontaktu 3 a více buněk)
  • zvláštní typ:
    • aerenchym – v intercelulárech je vzduch- pomáhá dýchání (vodní a bahenní rostliny)
    • palisádový parenchym – protáhlé rovnoběžné buňky (v listech)
      • kolenchym – živé buňky ztloustlé jen v určitých místech (nejčastěji v rozích -> zpevnění)
      • sklerenchym – nejrozšířenější zpevňovací pletivo, buněčná stěna silná ztloustlá, buňky odumřou a vyplnění se vzduchem
• Podle funkce

 

Dělení podle funkce

• DĚLIVÁ PLETIVA (MERISTÉMY)
  • zachovávají si trvale nebo dočasně schopnost dělení buněk, umožňují růst rostlin
  • malé, tenkostěnné buňky s velkým jádrem, mají hodně cytoplazmy a intenzivní metabolismus
  • z původního protomeristému (několik buněk) vznikají prvotní (primární) meristémy- vegetační vrcholy kořenů a stonků, v růstových zónách listů
  • druhotné (sekundární) meristémy: vzniká obnovením dělivé funkce trvalých pletiv- kambium a felogen- druhotně tloustnoucí rostlinné orgány
• KRYCÍ PLETIVA
  • pokrývají povrch rostlinných orgánů, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivům vnějšího prostředí
  • prvotní krycí pletivo: POKOŽKA
    • tvořena jednou vrstvou těsně přiléhajících buněk, nemá chloroplasty – je bezbarvá
    • rhizodermis: na kořenu, nemá průduchy ani kutikulu
    • epidermis: nadzemní části, průduchy a kutikula- tuková látka kutin- k zamezení vypařování vody)
  • CHLUPY (trichomy)
    • vyrůstají z pokožky, zabraňují vypaření vody a přehřátí rostliny (sluneční paprsky se odráží)
    • jednobuněčné nebo mnohobuněčné, rozmanitý tvar, délka, hustota a funkce:
      • krycí – ochranná funkce, snižují riziko přehřátí rostliny, umožňují rozšiřování semen a plodů
      • žláznaté – vyměšování látek (silice, pryskyřice), vůně nebo zápach (přilákání nebo odpuzení živočichů- afrikán, muškáty)
      • žahavé – po odlomení koncové části dojde k uvolnění pálivé tekutiny (kyseliny mravenčí)- obranná funkce, kopřiva
  • OSTNY: např. růže, angrešt, ostružník
• PROVĚTRÁVACÍ PLETIVA
  • spojení pletiv s okolím- regulovaná výměna plynných látek (CO₂, O₂, H₂O)- fotosyntéza, dýchání, vypařování vody
  • PRŮDUCHY (stomata): spodní strana listů, mladé zelené stonky, regulují výměnu plynů a vypařování vody, jsou zde chloroplasty, tvořeny 2 svěracími buňkami a štěrbinou (ovlivněna turgorem svěracích buněk – čím více buňky naplněny vodou (vysoký turgor), tím více jsou od sebe oddáleny a štěrbina je otevřená)
  • ČOČINKY (lenticely): pokud se vytváří druhotné krycí pletivo, obvykle větší než průduchy, na zimu se uzavírají- ochrana před vypařováním vody
• NASÁVACÍ PLETIVA: funkce- příjem vodných roztoků živin
  • KOŘENOVÉ VLÁSKY: * vychlípením buněk pokožky blízko vrcholu kořene
  • HAUSTORIA: u parazitických rostlin, příjem látek z cévních svazků hostitele
• VODIVÁ PLETIVA: spolu s krycími pletivy důležité pro přechod na souš, fce transport vody a v ní rozpuštěných látek, soubor cévních svazků
  • Dřevní část (xylém)- vzestupný (transpirační) proud- roztoky minerálních l. z půdy do stonku a listů
    • => CÉVY: bez přehrádek
    • => CÉVICE: starší, kratší, s přehrádkami
  • Lýková část (floém)- sestupný (asimilační) proud- produkty fotosyntézy z listů do stonku a kořene
    • => SÍTKOVICE: živé tenkostěnné buňky s proděravělými přehrádkami
• součást cévních svazků jsou DOPROVODNÁ PLETIVA – mechanická fce (sklerenchym) nebo zásobní (parenchym) – uzavřený cévní svazek: druhotně netloustne
  • otevřený: druhotně tloustne pomocí kambia (dřeviny)
  • => *druhotné dřevo a lýko, mírný pás: dřevo jarní a letní – letokruhy
• VYMĚŠOVACÍ PLETIVA: vylučování různých produktů
  • VODNÍ SKULINY (hydatody): stavba podobná průduchům, ale neuzavírají se, vylučování vody v kapalném stavu (kapky)= gutace, např. kontryhel
  • MEDNÍKY: nektar- láká hmyzí opylovače
  • MLÉČNICE: ve vakuole je mléčná šťáva= latex- zásobní a ochranná fce (jedovatý)- pryšcovité (kaučukovník), makovité (opium, vlašťovičník), zvonkovité, pampeliška, oleandr
• ASIMILAČNÍ PLETIVA: velké množství chloroplastů- fotosyntéza, např. listy
• ZPEVŇOVACÍ PLETIVA: mechanická fce, zajišťují orgánům pevnost a pružnost, podílejí se na transportu látek cévními svazky
• ZÁSOBNÍ PLETIVA:
  • ukládání zásobních l. (cukry, tuky, bílkoviny)- kořeny, oddenky, hlízy, dělohy semen, plody
  • ukládání vody- vodní pletiva kaktusů

 

TKÁNĚ

• soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci
• dělení: epitely, pojiva, tkáň svalová, tkáň nervová

 

1) EPITELY: hustě na sebe naskládané buňky, pokrývají povrch nebo vystýlají

• Jednovrstevný: 1 vrstva, podle tvaru buněk: plochý- kůže, krychlový, válcovitý (cylindrický)
• Mnohovrstevný: více vrstev, krycí, výstelkový, žlázový, resorpční, dráždivý

 

2) POJIVA:

• tkáně, které se skládají kromě buněk ještě z mezibuněčné hmoty
• VÝPLŇOVÁ A OPORNÁ POJIVA (vazivo, chrupavka, kost)
• VAZIVO: měkká tkáň, základ rosolovitá hmota a vlákna (kolagen- pevnost, elastin- pružnost)
  • Řídké vazivo: kolem orgánů
  • Tuhé vazivo: hodně kolagenu- šlacha
  • Tukové vazivo: poslední vrstva kůže
• CHRUPAVKA: pevná a pružná, součást kloubů- chrání kloubní hlavice, plotének, špička nosu a uší, vyztužení průdušnic, paryby mají chrupavčitou kostru, lidé v prenatálním období také
• KOST (os):
  • Složení:
    • anorg. l. Ca₃(PO₄)₂, CaCO₃, CaF_2, 
    • org. l. bílkoviny- OSSEIN
  • Osteoporóza: řídnutí kostí (prevence Ca, pohyb, vitamín D- rybí tuk, ze Slunce)
  • Kosti dlouhé- stehenní, krátké- obratle, ploché- lopatka
  • OKOSTICE (periost): na povrchu, zasahují do ní cévy a nervy
  • KOSTNÍ TKÁŇ:
    • houbovitá (spongiosa)
    • hutná (compacta)- zákl. jednotka OSTEON (Haversův systém)
  • KOSTNÍ DŘEŇ (morek): červená, krvetvorba, v mládí ve všech kostech
  • Vznik kosti: z chrupavky (někdy z vaziva) OSIFIKACÍ (zkostnatění)
  • Růst kosti: do šířky okostice; do délky růstové chrupavky
  • růst přestáváme, když zkostnatí: 18-23 let, hormon somatotropin (<= hypofýza)

 

3) SVALOVÁ TKÁŇ:

• vlastnost buněk- stažitelnost, hladká: orgány, příčně- pruhovaná- kosterní: bílkoviny aktin a myozin (zasouvají se do sebe), srdeční: neunavitelná

 

4) NERVOVÁ TKÁŇ:

• základem je neuron; přenos el. signálu- dendrity, axon, depolarizace membrány
• TROFICKÁ POJIVA = tekutiny: krev, míza, tkáňový mok, u bezobratlých hemolymfa)