Otázka: Polysacharidy
Předmět: Chemie
Přidal(a): Mlok
Charakteristika
- – (C6H12O5)n
- – makromolekulární látky
- – až několik tisíc monosacharidových jednotek, vázané
- o-glykosidickými vazbami
- – složeny většinou z aldohexóz s purinovou strukturou
- – vlastnosti závisí na stavebních jednotkách, způsobu vázání a rozvětvení
- – nemají redukční vlastnosti
- – nerozpustné v H2O
- – nejsou sladké
- – podléhají kyselé nebo enzym. hydrolýze až na oligo nebo monosacharidy
Rozdělení
- Podle stavebních jednotek:
a) Homopolysacharidy (d-glukany – stav.jedn. d-glukóza)
b) Heteropolysacharidy
- podle řetězce:
a) Nerozvětvené (lineární) – vazby 1 → 4
b) Větvené – vazby
1 → 4 hl. řetězec
1 → 6 rozvětvení
- podle funkce:
a) stavební polysacharidy
- – nerozpustné v H2O, nereaktivní
- CELULÓZA
- lineární polysacharid z glukózy
- jednotka β-D-glukopyranóza
- nerozpustná v H2O, nereaktivní
- vazby β (1 → 4)
- výskyt: buněčné stěny rostlin, v bakteriích, u pláštěnců (tunicin)
- – velké množství celulózy je ve dřevě, surová celulóza = buničina
- – enzym celuláza ji štěpí na cellobiózu (člověk enzym nemá, ve střevě nestravitelná, působí jako vláknina, podporuje peristaltiku střev)
- Deriváty celulózy
1) ACETÁT CELULÓZY – výroba acetátového hedvábí, filmů (celulóza + kys. octová nebo anhydrid k. octové = esterifikace)
2) VISKÓZA – vyrábí se převedením nerozpustné celulózy na rozpustný ester xantogenát celulózy a jeho rozkladem v H+ zpět na celulózu (vlákno)
3) NITRÁTY CELULÓZY (nitrocelulóza) – výbušnina = střelná bavlna, vzniká esterifikací s HNO3, výroba celofánu, celuloidu – film
- VÝROBA CELULÓZY (technické buničiny)
– ze dřeva, BIOCEL
– uřeže se na malé štěpky, ty se vaří při 160°C v sulfitovém louhu ( NaOH + NaHSO4) až se necelulózní složky rozpustí
– surová celulóza se oddělí, bělí, lisuje a dále zpracovává na:
- hygienické potřeby
- papír – v papírnách na papírenských strojích
– typy papíru: cigaretový ( 100% celulóza), křídový (CaCO3,…), novinový
- PEKTINY
– rozvětvené polysacharidy
– v plodech a slupkách
– výroba džemů
- HEMICELULÓZY
– kratší řetězec než celulóza
– ve stěnách rostl. buněk
– provázejí celulózu
- CHITIN
– stavební jednotkou aminopolysacharidy
– exoskelet členovců
– v houbách
b) Zásobní polysacharidy
– částečně rozpustné v H2O, bobtnají – jsou mazlavé
- ŠKROB
– homopolysacharid z α-D-glukopyranózy
– vazby α (1→4), α (1→6)
– 2 složky:
1) Amyloza (20 %) – tvořena lineárním řetězcem D-glukózy, stočený do spirály (1 závit = 6
glukóz. jednotek), pouze vazby α (1→4)
– jodem se barví modře (jód se naváže dovnitř šroubovice, tím se změní absorpce
světelného záření → modrá, zahřátím se odbarví → šroubovice se natáhne)
– nerozp. ve studené H2O
– výskyt: uvnitř škrobových zrn
2) Amylopektin (80 %)
– rozvětvený řetězec D-glukóz. jednotek, rozvětvení způsobují glykoz. vazby α (1→6)
– jódem se barví červenohnědě
– při zvýšené teplotě bobtná → škrobový maz
– tvoří vnější vrstvu škrobových zrn
– výskyt: brambory, obiloviny, rýže, součást pudingů
– používá se na škrobení prádla
Štěpení škrobu:
ŠKROB enzym> DEXTRINY E > MALTÓZA E > GLUKÓZA
(polysach.) (polysach. (disach.) (monosach.)
→ kratší řetězce)
- GLYKOGEN
– živočišný škrob
– zásobní polysacharid savců, uložený v játrech a ve svalech
– struktura jako amylopektin, ale větvenější
– rozpustný ve vodě
– jódem se téměř nebarví
