Péče o nemocné s onemocněním tenkého a tlustého střeva

 

   Otázka:  Péče o nemocné s onemocněním tenkého a tlustého střeva

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSestřička

 

 

ANATOMIE:

Tenké střevo  ( Intestinum) –je část trávicí trubice mezi žaludkem a tlustém střevem, kde dochází
ke konečné fázi tráveni a vstřebávání většiny živin. V typickém případě je velmi dlouhé, ale v průměru užší, než tlusté střevo. Typickým rysem tenkého střeva jsou klky (villi), které umožňují zvětšení vnitřního povrchu a usnadňují tak vstřebávání. Je dlouhé přibližně 5-6 metrů a 3 – 3,5 cm široké.

 

Tenké střevo se dělí na 3 části:

  • Dvanáctník (Duodenum) -je první nejširší částí tenkého střeva navazující na vrátník (pylorus) žaludku. Do dvanáctníku vtékají společným vývodem (Vaterova papila —> má oddiho svěrač) šťávy ze žlučníku a slinivky břišní. Ve dvanáctníku dochází k chemickému rozkladu potravy.
  • Lačník (Jejunum) -je nejdelší úsek tenkého střeva. Je zavěšen na dlouhém závěsu a tvoří kličky. Od dvanáctníku se nijak neliší i zde probíhá trávení potravy a vstřebávání živin (cukry, vitamíny a některé léky) a iontů (např. železo) pomocí klků, což jsou cévně zásobené paličkovité útvary. Nevstřebává se voda.
  • Kyčelník (Ileum) -je poslední část tenkého střeva, která má obdobnou funkci. Klky se zmenšují a jejich počet ubývá. Kyčelník přechází na pravou stranu dutiny břišní, kde ústí do tlustého střeva.

 

Za 24 hodin je v tenkém střevě vyprodukováno l – 3 litry střevní šťávy, která obsahuje proteázu
(enzym štěpící bílkoviny); střevní lipázu (enzym štěpící tuky) a amylázu (enzym štěpící cukry).
Tenké střevo je ukončeno ileocekální chlopní, na kterou navazuje tlusté střevo.
Tlusté střevo : ( intestinum crassum) – je konečný úsek trávicí trubice, kde probíhá konečné zahušťování a vyměšování potravy z těla. V tlustém střevě se vstřebávají zbylé vitaminy a minerály a také voda.

 

Rozlišujeme následující oddíly tlustého střeva:

  • Slepé střevo (intestinum caecum) – nejširší část, uložena v pravé jámě kyčelní. Z něho vyčnívá červovitý výběžek (appendix vermiformis). Apendix je tvořen mízní tkání, proto se může snadno zanítit. Jeho délka je až 10 cm
  • Tračník (colon) – hlavní část tlustého střeva, která obsahuje:
    • Tračník vzestupný (colon ascendens) – Směřuje od slepého střeva po pravé straně vzhůru až pod játra
    • Tračník příčný (colon transversum)
    • Tračník sestupný (colon descendens)
    • Esovitá klička (colon sigmoideum)
  • Konečník(rektum)-jeto poslední úsek střeva, který je širší. Je dlouhý 10-12 cm a je bohatě protkán cévami. Navenek vyúsťuje řitním otvorem (anus).

 

Pojmy:

Vyprazdňování stolice = defekace
Průjem = diarhoe -Podle rychlosti nástupu obtíží, závažnosti průběhu a době trvání lze dělit průjem na akutní a chronický

 

Akutní průjem

Vzniká nejčastěji na podkladě infekce. Průběh je většinou velmi rychlý. Původcem bývají Salmonely, Shigelly, Camplylobacter jejuni, Yersinia enterocolitica, některé kmeny Escherichie coli. Z virových nákaz to mohou být Rotaviry, Echoviry,..

Někdy může být vyvolán požitím některých léků. Nejčastější jsou především laxancia, některé druhy antibiotik a cytostatika.

 

Chronický průjem 

Nejčastěji je způsoben strukturálním poškozením tenkého nebo tlustého střeva. Vyvolávajícími chorobami jsou Ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, Celiakální sprue (Celiakie), Kolorektální karcinom.

Chronické průjmy se také vyskytují po operačních výkonech, může být způsoben jaterním onemocněním, postižením žlučníku, postižením endokrinního systému. Také je jednou z komplikací cukrovky (diabetes mellitus).

Vyskytuje se také funkční poškození střev například tzv. dráždivý tračník, kde je porucha v autonomním nervovém systému, který působí na střevo.

 

OSE PÉČE O PACIENTA S PRŮJMOVÝM ONEMOCNĚNÍM

Sledovat   –  vyprazdňování stolice-charakter, frekvenci

  • hydrataci pacienta, příznaky dehydratace, BT

Zajistit zvýšenou hygienickou péči, ošetření konečníku, čisté osobní prádlo, ložní prádlo

 

CROHNOVA CHOROBA A ULCERÓZNÍ KOLITÍDA

Jedná se o nespecifická, zánětlivá a chronická onemocnění trávicího traktu. Tato onemocněni jsou v současné době nevyléčitelná. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida mají mnoho společného, ale
liší se tím, kterou část střeva postihují a do jaké hloubky.

PŘÍČINY:
Příčina není známa. Nejčastěji se udávají genetické vlivy, infekční původ, porucha obrany-schopnosti,
dlouhodobé působení jiných faktorů (potraviny, škodliviny ve vzduchu) —» protože není známa přesná příčina, není znám ani lék. Současná léčba je zaměřená na léčbu symptomatickou (léčí se jen příznaky a komplikace) nikoli příčinu!

 

CHARAKTERISTIKA:

Crohnova choroba (MORBUS CROHNE)

  • Crohnova choroba postihuje celou trávicí trubici od úst až po konečník; nejčastěji je
    popisována v ileocekální části—> dále postihuje jen
    tenké střevo nebo tlusté střevo; nebo postihuje jen konečník
  • Typické pro crohnovu chorobu je, že vždy postihuje určitý úsek střeva, mezi nemocnými
    úseky mohou být zcela zdravé úseky na rozdíl od ulcerózní kolitidy
  • Zánět postihuje střevo do hloubky.
  • Na sliznici střeva se objevují aftózní vředy s bělavým středem a zarudlým lemem
  • Velký sklon ke vzniku pištěli (fistuly) a abscesů ve stěně břišní nebo v oblasti hýždí.
  • Píštěle jsou spoje mezi střevem a jinými orgány, mohou spojovat střevní kličky navzájem.
  • Zánět má sklon po léčbě k zjizvení, stenózy střeva, ileus (neprůchodnost)

 

Ulcerózní kolitida

  • Postihuje vždy konečník a další úseky tlustého střeva.
  • Postihuje celé střevo bez zdravých meziúseků, postihuje střevo jen na povrchu
  • Formy UK podle příznaků a rozsahu:
    1. Lehká (postihuje konečník a esovitou kličku)
    2. Středně těžká (postihuje konečník a sestupný tračník)
    3. Těžká (postihuje konečník, es. kličku, příčný a vzestupný tračník, dále i oblast
    tenkého střeva)
    •Zánětem změněná sliznice bolí, je edematózní a způsobuje hypersekreci hlenu a krvácí.
    •Změny způsobují vředy a hnisavý zánět.
    •V nejhorším případe střevo praskne -> vznik sterkorální peritonitidy
    •Nemá sklon ke vzniku píštělí a abscesů, protože je jen postižena sliznice střeva.
    •Při každém těžkém průběhu dochází ke zjizvení střeva a ztrátě funkce střeva.

 

Obě tyto nemoci nepostihují jen střevo, při těžkém průběhu dochází i k napadení jiných orgánů
(klouby, ledviny, oči, kůže). Těžkou komplikací je závažné krváceni ze střeva (častěji u ulcerózní
kolitidy)– chirurgické řešení. Obé choroby se vyskytují v jakémkoli věku (i děti)

 

PŘÍZNAKY CROHNOVY CHOROBY:
•Probíhá ve vlnách, střídá se období atak (vzplanutí) a remisí (bezpříznakové období)
•Bolesti v podbřišku
•Časté průjmy bez příměsi krve (počáteční stádium)
•Teploty do 38 st.
•Hubnutí
•Nadýmání
•Prvním příznakem může být střevní neprůchodnost (ileus)
•Těžká podvýživa = malabsorpční syndrom

Mimostřevní příznaky: Bolesti kloubů, anémie. abscesy, píštěle v oblasti hýždí

 

PŘÍZNAKY ULCERÓZNÍ KOLITIDY:

  • Vodnatý průjem s příměsí krve a hlenu – u těžkého průběhu,
  • Bolest v oblasti konečníku
  • Tenesmus – bolestivé nutkání na stolici
  • Horečka
  • Sepse -» ohrožení života
  • Hubnutí
  • Nechutenství
  • Únava a anémie

 

DIAGNOSTIKA MC A UK:

  • Anamnéza a fyzikální vyšetření (poklep, pohmat)
  • Laboratorní vyšetření -biochemie, hematologické (KO, CRP, sedimentace), imunologické
  • Kolonoskopie – endoskopické vyšetření tlustého střeva od konečníku až k ileocekální chlopni.

 

Příprava k vyšetření: Pacient musí být vyprázdněn, dostává fosfátové roztoky, perorálně nebo pro dokonalé vyprázdněni očistné klyzma—sleduje se konzistence stolice, ráno dostává dle standardu odd. premedikaci nebo krátkodobou anestezii.

Sledováni po vyšetření: sledováni FF, klid na lůžku, sledovat příznaky případných komplikaci (zástava peristaltiky. krvácení, bolesti břicha apod.)

  • Rektoskopie – endoskopické vyšetřeni konečníku

Příprava k vyšetřeni: Nemocný je vyprázdněn- (očistné klyzma nebo jednorázové klyzma YAL), před vyšetřením se vymočí.

Sledování po vyšetření: nemocný může hned po vyšetření jist a pít

  • Gastroskopie – endoskopické vyšetření zažívacího traktu

Příprava k vyšetření: Změřeni FF, před výkonem pacient lační od půlnoci, odstraněni zubní protézy.

Sledování po vyšetřeni: Do odeznění anestezie nepřijímat nic per os, sledování FF, sledujeme možné příznaky komplikací (bolest, polykací potíže, hemateméza.) podávat studené obklady na krk.

  • Sono (Lačnění)
  • RTG břicha
  • Irigografíe – kontrastní vyšetření tlustého střeva
  • Enteroklýza RTG -vyšetření tenkého střeva, po němž se zavádí sonda do duodena
  • CT
  • Odebrání vzorku stolice (bakteriologické vyšetření – kultivace), biochemické (okultní

krváceni, zbytky potravy)

  • Kapsuloskopie – vyšetření trávicího traktu, jedná se o minikameru, která je zabudovaná do

kapsle —> pacient ji spolkne, při tomto vyšetřeni musí být trávící soustava perfektně vyprázdněna, metoda je finančně a časově nákladná

 

KOMPLIKACE:

  • Ileus = neprůchodnost střeva
  • Abscesy
  • Píštěle (fistula)
  • Rakovina střev
  • Podvýživa u crohnovy choroby
  • U ulcerózní kolitídy může dojít k fulminantnímu průběhu -»Schvácenost, Krvavé průjmy (10x za den), horečka (nad 38’C), silné bolesti -> perforace (protržení) střeva ->peritonitida (zánět pobřišnice)

 

LÉČBA:
1. Fáze- léčba akutního onemocnění
2. Fáze- Snažíme se udržet období remise

Konzervativní:
•Aminisalyciláty (Mesalazin)
•Kortikosteroidy (Prednizol)
•Imunusupresiva (Azathioprin)

  • ATB (Metronidazol) -Jen v případě infekčních komplikací
    •Biologická léčba- působí přímo na sliznici střeva
    •Doplnění železa (Fe) a vitaminu B 12

Chirurgická léčba:
•Provádí se u komplikací (stenóza- zúženi střeva, ileus, píštěle)
•Provádí se resekce postiženého střeva s následnou anastomózou (funkční spojení střeva), nebo s vyvedením stomie (dočasné či trvalé)

  • KOLOSTOMIE – vývod tlustého střeva, může být vyvedena v různých částech tlustého střeva Coecostomie: je umístěna na přechodu tenkého střeva- tlustého střeva (obsah je ještě
    řídký). Transversostomie: se vyvádí na příčném tračníku (obsah je již kašovitý), Sigmoideostomie: se provádí na esovité kličky (obsah je tuhý, formovaný).
  • ILEOSTOMIE – Vývod tenkého střeva, dělá se méně často než kolostomie.

 

Typy stomie:
1. Dvouhlavňová  stomie
2. Jednohlavňová  stomie
3. Trvalá
4. Dočasná
5. Nástěnná

 

KOMPLIKACE U STOMIÍ:
•Prolaps (vyhřeznutí)
•Krváceni
•Nekróza střeva – Spatné cévní prokrvení
•Macerace (měknutí, vzniklé působením tekutiny – sekret z rány)
•Nekróza
•Refrakce (vpadnuti)
•Stenóza střeva
•Parastomální kýla – povoleni břišní stěny
•Prorůstáni tumoru přes stomii
•Polypy
•Infekce a alergickéreakce
•Hypergranulace – zrychlené hojeni kožního krytu

 

Pooperační péče :

  • ARO, JIP, později standartní oddělení odd.
  • používá se průhledný sáček s výpustkou, nejlépe bez filtru (sleduje se vitalita střeva, odchod plynů a charakter stolice)
  • Sledování po operaci- viz. otázka předoperační a pooperační péče

 

Péče o stomii+edukace :

  • zajistíme pacientovi edukaci stomické sestry
  • zajištění pomůcek
  • nacvičujeme s pacientem péči o stomii
  • při hygieně nepoužíváme mycí houbičky (vznik plísní) používáme jen jednorázové
  • dbáme na správnou hygienu kůže v okolí stomie
  • kůži omýváme teplou vodou
  • sledujeme reakci kůže na stomické pomůcky u kolostomie
  • žádné nadýmavé jídlo (luštěniny, zeli, kynuté potraviny a sycené nápoje), žádné citrusové plody (jen šťávy)
  • důležité, aby pacient dobře rozkousával každé sousto, jíst pomalu – eliminace množství plynů ve střevech
  • nepoužívat žádná tělová mléka (brání přilnuti stomické podložky)
  • nepoužívat kalhoty s gumou a páskem – dochází k ischémii střeva

 

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U CROHNOVY CHOROBY A ULCEROZNI KOLITÍDY

Příjem: akutní stav – JIP , poté interna chirurgické oddělení
Poloha + pohybové režim: volný pohybový režim, úlevová poloha, pacienta uložíme blízko WC
Sledování: fyziologické funkce, bolest (intenzita a lokalizace), vyprazdňovaní stolice
(konzistence, množství, barva, příměsi a četnost), bilance tekutin, výskyt pištělí, invazivní vstupu (zarudnutí, okolí vpichu), účinky léků, laboratorní výsledky
Hygiena: Dle stavu pacienta, dostatek osobního a ložního prádla, zvýšená péče o kůži okolí análního otvoru, prevence vzniku opruzenin a dekubitů, pravidelné převazy píštěle
Výživa: zhodnotíme soběstačnost, dieta dle ordinace lékaře (dieta 6 S – omezeni zbytků), u akutního stavu nic per os( parenterální výživa), dostatečný příjem tekutin, boj proti nechutenství,
doplnění železa, vitamínu B 12, vitamin C, zinek a lactobacily
Vyprazdňování; dle soběstačnosti, sledujeme vyprazdňováni stolice, vedeme záznam o vyprazdňování pacienta

Pacientovi podáme dostatek informaci o nemoci, o dodržování správné životosprávy (dostatek vitamínu a bílkovin, omezit tučná jídla, vyloučení syrového ovoce a zeleniny)
Důležitý příjem vysokokalorické stravy a nutridrinků.






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: