Otázka: Parazité dřeva a chemické ochranné prostředky
Předmět: Biologie
Přidal(a): Králová
a) Parazité dřeva (houby, bakterie, viry)
1.) HOUBY
Parazitické dřevokazné houby
– hostitelem parazita je vždy živá dřevina
– ta poskytuje parazitovi veškeré látky potřebné k životu
– infekce vniká nejčastěji v místě poranění nebo mechanického poškození dřeviny:
– odlomené větve
– poraněná místa po okusu zvěří
– poškozené kořenové náběhy
– poškozené báze kmene
– úder blesku apod.
– houba způsobuje rozklad dřevní hmoty, oslabení nebo i odumření dřeviny
– obligátní parazit stanoviště zpravidla po odumření dřeviny opouští
– saproparazitické houby pokračují v dekompozici i po odumření hostitele
Zástupci:
václavka smrková
boltcovitka ucho Jidášovo
síťkovec dubový
penízovka sametonohá
troudnatec pásovaný
hlíva ústřičná
choroš šupinatý
klanolístka obecná
outkovka chlupatá
Saproparazitické houby
– napadají nejdříve živou dřevinu
– po odumření hostitele pokračují v dekompozici
– jako saprofyt mohou také obsadit odumřelé části (kořeny nebo větve) živé dřeviny a poté jako parazit infikovat celou dřevinu
Celulózovorní dřevokazné houby
– rozkládají pouze polysacharidickou = celulózní složku dřeva
– obsah ligninu ve dřevě celulózovorní houby neovlivňjí
– barva napadeného dřeva celulózovorní dřevokaznou houbou se vlivem uvolněného ligninu
postupně mění na rezavě červenou až hnědou nebo červenohnědou
– houba způsobuje uvnitř napadeného dřeva červenohnědou (hnědou) hnilobu
– dřevní hmota ubývá na objemu i na hmotnosti a rozpadá se kostkovitě
– dřevo je vlivem chybějící celulózy křehké a lámavé = probíhá v něm destrukční rozklad
Červenohnědá destrukční hniloba
– uvnitř napadeného dřeva vznikají trhlinky a dřevo se rozpadá
Kostkovitý rozpad: – bělavé zbarvení = bělochoroš severský
– hnědé zbarvení = dřevomorka, rámovka
– červenohnědé zbarvení = troudnatec pásovaný
Vláknitý rozpad: – tenká dlouhá vlákna s bílým zbarvením = hnědák červenající
– hnědavě zbarvená vlákna = šupinovky
Vatovitý rozpad: – krátká vlákna = outkovka jedlová, klanolístka
Hrudkovitý (tvarohovitý) rozpad: – drobné hrudky = ohnivec statný, troudnatec kopinatý
Nepravidelný rozpad: – rozpad s ostrohranným lomem
– bělavé zbarvení = rezatec lesknavý
– hnědé zbarvení = hnědák Schweinitzův
Lignivorní dřevokazné houby
– kromě celulózní a hemicelulózní složky dřeva rozkládají také lignin
– barva napadeného dřeva lignivorní dřevokaznou houbou se vlivem uvolněné celulózy mění ve světle hnědou až žlutobílou
– houba způsobuje bílou hnilobu napadeného dřeva
– dřevní hmota se rozpadá korozivně, dřevo je měkké a drobivé, nevytvářejí kostkovité útvary
– dřevo neubývá na objemu
– někdy uvnitř dřeva vznikají komůrky naplněné nestrávenou celulózou = bílá hniloba (voštinová)
Korozivní bílá hniloba
– uvnitř dřeva vznikají dutinky vyplněné bílou celulózou
– ve dřevě se netvoří trhlinky, někdy ale dochází k odlupování letokruhů
– např. ohnivec borový
Saprofytické houby
– houby, které napadají odumřelou dřevní hmotu a způsobují její poškození až dekompozici
2.) BAKTERIE- vyvolávají onemocnění, které se nazývá bakteriózy a způsobují onemocnění dřevin a jedná se o důležité dekompozitory
3.) VIRY- vyvolávají virová onemocnění, které se nazývají virózy a přenášejí se např:
– hmyzem
– očkováním
– roubováním
– dotykem a větrem
b) Chemické ochranné prostředky používané k ochraně lesa
Pesticidy
– chemikálie anorganického nebo organického typu
– sloužící k potlačování rostlinných a živočišných škůdců, kteří ohrožují:
– zemědělské, zahradní a lesní rostliny
– zásoby potravin
– zemědělské produkty
– průmyslové materiály (textil, kůže, dřevo)
– hospodářská zvířata
– člověka
Pesticidy bez přímého toxického účinku
Detergenty – zabraňují požeru, resp. inhibují příjem potravy (znechucují hmyzu potravu)
Repelenty – látky odpuzující hmyz
Atraktanty – působí na bázi feromonů a lákají hmyz do jednoduchých likvidačních pastí,
Chemosterilanty – jsou určené ke sterilizaci hmyzích samečků
Biopreparáty – založené na účinku virů, hub a mikrobiálních pesticidů
Insekticidní hormony
Růstové inhibitory
Dělí se na:
Herbicidy – látky k potlačení růstu nežádoucích rostlin (plevelů)
Jako herbicidní látky se užívají:
Látky syntetického původu: – anorganické sloučeniny (Travex-NaClO3)
– aromatické karbamáty
– močoviny
– heterocyklické sloučeniny (paraquat), triaziny atd.
Dělení herbicidů podle způsobu jejich působení na ošetřovaný organismus
Kontaktně působící pesticidy
– účinná látka neproniká do rostlinné tkáně, ale zůstává na povrchu ošetřených částí rostlin
– hubí hmyz, houby nebo plevele pouze na místech zasažených postřikem
Nevýhody kontaktních pesticidů
– účinek přirozeně závisí na povětrnostních vlivech (větru, dešti, slunečním záření)
– na rozdíl od herbicidů totálně nezničí zasaženou rostlinu
– v případě fungicidů a insekticidů samozřejmě nechrání přírůstky rostlin
Systémové pesticidy
– pronikají kutikulou do buněk a jsou rozváděny cévním systémem
– chrání rostliny bezpečněji, protože jejich účinnost není ovlivňována povětrnostními poměry, je však spojená s nebezpečím fytotoxického
vlivu na rostliny
Fungicidy – látky proti houbám a jejich spórám
Jako fungicidní látky se užívají:
Látky syntetického původu:
– některé anorganické látky
– organofosforové deriváty
– dithiokarbamáty
– látky chinoidního charakteru
– chlorované fenolickés loučeniny
– benzimidazoly
– pyrimidiny
Baktericidy – látky hubící bakterie
Algicidy – látky hubící řasy
Insekticidy – látky k hubení škodlivého hmyzu
Jako insekticidní látky se užívají:
Látky přírodního původu
– nikotin, rotenon (kořeny derritu) a pyrethrum (květ určitých chryzantém)
Látky syntetického původu
– chlorované sloučeniny (DDT, Aldrin, Dieldrin),
– organofosforové sloučeniny (Parathion, Chlorthion, Malathion, Phoxim)
– karbamátové sloučeniny (Carbaryl, Ethiofencarb, Adicarb)
Akaricidy – látky patřící k insekticidům s účinkem na roztoče
Zoocidy – látky proti škodlivým živočichům:
a) nematocidy – látky proti háďátkům
b) moluscocidy – látky proti měkkýšům
c) rodenticidy – látky proti hlodavcům
Biopesticidy
– preparáty na bázi ryze přírodních látek (rostlinných, bakteriálních…)
– obsahují parazitický organismus (popř. jeho toxiny) napadající škůdce nebo jsou svým složením analogické s přirozenými ochrannými látkami rostlin, popř. zabraňují dalšímu vývoji škůdce (např. juvenilní hormony brání vývoji hmyzu nebo inhibují tvorbu chitinu)
Toxicita pesticidů
– jedná se o jedy s nejrůznějším mechanismem účinku, podle kterého se dělí do tří skupin:
1. Jedy koncentrační – jejich účinek je úměrný dávce
2. Jedy kumulační – v malých dávkách prakticky neškodné, po dosažení toxické koncentrace se jejich účinky začínají projevovat ( DDT )
3. Jedy sumační – ve vyšších a jednorázových dávkách způsobují akutní a smrtelné otravy
– v nízkých a opakovaných nebo dlouhodobě působících dávkách se projevuje jejich zejména karcinogenní účinek
Mutagenní účinky – vyvolávají změny v bílkovinných řetězcích a narušují tak genetické
informace
Teratogenní účinky – zasahují do vývoje embrya, negativně ovlivňují embryonální vývoj
Strumigenní účinky – ovlivňují distribuci jódu do štítné žlázy = závažná onemocnění
Nepříznivé účinky pesticidů na životní prostředí lze shrnout do tří skupin:
1) nežádoucí účinky na samotné škůdce:
– může se časem stát, že použitý prostředek účinkuje v podstatně větší míře na likvidátory škůdce, než na něho samotného
– časem se také vytváří rezistentní populace škůdce = přemnožení
2) nežádoucí účinky na ostatní organismy
– účinkují nejen na hubený organismus, ale i na jiné organismy, (domácí zvířata, člověka …)
– může docházet k různým patologickým změnám na potomstvu
– snížení plodnosti
– karcinogenní účinky
3) celkové negativní ovlivnění prostředí
– postihuje i území mimo rozsah jejich původní aplikace
– řada pesticidů je schopná dlouhodobé perzistence v půdě, kde se může i chemicky měnit v látky, které mohou mít vyšší toxicitu než
původní látka
– tyto látky mohou být následně zaneseny, zejména vodou, i na místa značně vzdálená od místa použití
– platí však, že šetrné pesticidy vůči životnímu prostředí jsou chemicky složitější, tím komplikovanější je technologický postup jejich výroby,
tím může být větší, případně toxičtější, odpad z takové technologie
