📖 Úvod
Papírovník čínský je opadavý, rychle rostoucí strom pocházející z východní Asie. Je charakteristický svými velmi variabilními listy, které mohou být na jedné rostlině laločnaté i celistvé, na spodní straně plstnaté. Jako dvoudomá dřevina tvoří samčí květy v jehnědách a samičí v kulovitých hlávkách. Z nich dozrávají kulovitá, oranžovočervená jedlá souplodí. Z jeho lýka se tradičně vyráběl kvalitní papír, což dalo rostlině jméno. V některých oblastech se chová invazivně.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Dvoudomý opadavý strom nebo velký keř (trvalka) dosahující výšky 10-20 metrů, s široce rozložitou, kulovitou až nepravidelnou a hustě větvenou korunou; celkově působí jako rychle rostoucí, svěže zelená dřevina s malebným, často vícekmenným habitem.
Kořeny: Mělce kořenící systém s agresivními, daleko se rozrůstajícími kořeny, které intenzivně vytvářejí kořenové výběžky, což umožňuje silné vegetativní šíření a tvorbu hustých porostů.
Stonek: Kmen je často krátký, někdy vícekmenný; borka je v mládí hladká, světle šedohnědá s výraznými lenticelami, ve stáří mělce podélně brázditá; mladé větve (letorosty) jsou silné, hustě šedě až žlutohnědě plstnaté a po poranění roní mléčný latex; trny nepřítomny.
Listy: Uspořádání střídavé; listy jsou dlouze řapíkaté; tvar je výrazně proměnlivý (heterofylie) – na mladých větvích a výmladcích hluboce dlanitě 3-5 laločnaté (někdy až k bázi dělené), na starších větvích celistvé, široce vejčité až srdčité; okraj je hrubě pilovitý; barva je svrchu tmavě zelená a drsná, na rubu šedozelená a měkce plstnatá; žilnatina je dlanitá; povrch je pokryt mnohobuněčnými krycími trichomy, na líci krátkými a tuhými (způsobují drsnost), na rubu hustými, měkkými a bělavými (tvoří plst).
Květy: Květy jsou jednopohlavné, zelenavé a nenápadné; samčí jsou uspořádány v úzkých, převislých jehnědách (až 8 cm dlouhých), samičí tvoří hustá, kulovitá hlávkovitá květenství o průměru asi 2 cm; rostlina je dvoudomá; kvete v dubnu až květnu.
Plody: Plodem je kulovité, dužnaté plodenství (syncarpium), složené z mnoha malých, oranžových až červených peckoviček vyčnívajících na dlouhých stopkách; barva je ve zralosti oranžovočervená až červená; tvar je kulovitý, o průměru 2–4 cm, s hrbolatým povrchem připomínajícím malinu či ostružinu; dozrává v srpnu až září a je jedlé a sladké.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje východní Asii, konkrétně Čínu, Japonsko, Koreu, Tchaj-wan a oblasti Indočíny a Malajsie. V České republice se jedná o nepůvodní druh, přesněji neofyt, který byl zavlečen jako okrasná dřevina a nyní se šíří i mimo kulturu, především v teplejších oblastech jako je jižní Morava, kde zplaňuje v městských a příměstských biotopech. Celosvětově se rozšířil do mnoha subtropických a mírných oblastí, včetně jižní Evropy, Severní Ameriky a Austrálie, kde je na mnoha místech považován za invazivní druh schopný rychle kolonizovat narušená území.
Stanovištní nároky: Preferuje především narušená, ruderální stanoviště, jako jsou okraje cest, železniční náspy, rumiště, opuštěné zahrady a světlé lesní okraje. Je velmi tolerantní k typu půdy, roste na půdách písčitých, hlinitých i jílovitých, snáší jak kyselé, tak zásadité (vápnité) podloží, i když nejlépe prosperuje na výživných a dobře propustných půdách. Jedná se o výrazně světlomilnou a teplomilnou dřevinu, která nesnáší hluboký stín. Po zakořenění je značně odolná vůči suchu, ale pro optimální růst preferuje mírně vlhké podmínky.
🌺 Využití
Jeho nejvýznamnější technické a průmyslové využití je historická i současná výroba vysoce kvalitního papíru, známého v Japonsku jako „washi“ a v Číně jako „xuan“, který se vyrábí z lýkových vláken vnitřní kůry; v Polynésii se z těchto vláken vyráběla netkaná textilie zvaná „tapa“. V tradiční čínské medicíně se využívají listy, plody i kůra pro jejich diuretické a tonizující účinky. Gastronomicky jsou jedlé mladé listy po uvaření a také zralé, sladké, oranžovočervené plodenství, i když jeho chuť je často považována za nevýraznou. Pěstuje se jako okrasná dřevina v parcích a zahradách pro svůj rychlý růst a atraktivní, variabilně tvarované listy; existují kultivary jako „Golden Shadow“ se žlutými listy. Ekologický význam je rozporuplný; na jednu stranu poskytuje plody jako potravu ptákům, na druhou stranu jeho invazivní potenciál ohrožuje původní ekosystémy vytlačováním domácích druhů.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje širokou škálu biologicky aktivních látek, především flavonoidy jako broussonin A a B, papyriflavonol A a kazinoly, dále kumariny, fenolické glykosidy a lignany, které jsou zodpovědné za jeho farmakologické účinky. V lýkových vláknech dominuje celulóza, která jim dává pevnost pro výrobu papíru. Mléčná šťáva (latex) přítomná v pletivech obsahuje proteiny a různé sekundární metabolity, které mohou způsobovat podráždění kůže.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za silně jedovatou pro lidi ani zvířata, avšak její mléčný latex může při kontaktu s pokožkou u citlivých jedinců vyvolat kontaktní dermatitidu a podráždění. Pyl samčích rostlin je navíc silným alergenem. Nejčastěji si ji lze splést s morušovníkem bílým („Morus alba“) nebo černým („Morus nigra“), které mají také variabilní listy a jedlé plody. Klíčovým rozlišovacím znakem je povrch listů: papírovník má listy velmi drsné, na omak připomínající smirkový papír, zatímco listy morušovníku jsou hladší. Plodenství je také odlišné, u papírovníku je kulovité, oranžové a chlupaté, kdežto u morušovníku je protáhlé a připomíná ostružinu.
Zákonný status/ochrana: V České republice ani v mezinárodním měřítku nepodléhá žádné zákonné ochraně. Není uveden v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN ani v přílohách CITES. Naopak, v mnoha zemích světa je zařazen na seznam invazivních nebo potenciálně invazivních druhů, jejichž šíření je monitorováno a regulováno, protože může negativně ovlivňovat biodiverzitu původních společenstev.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Broussonetia“ bylo uděleno na počest francouzského botanika Pierra Marie Augusta Broussoneta, zatímco druhové jméno „papyrifera“ pochází z latiny a znamená „papír nosící“, což přímo odkazuje na jeho primární využití pro výrobu papíru. V polynéské kultuře měla látka z kůry, zvaná tapa, obrovský kulturní a ceremoniální význam. Mimořádnou zajímavostí je výrazná heterofylie, což je jev, kdy na jedné rostlině, často na mladých výhonech, rostou listy velmi odlišných tvarů – od celistvých přes laločnaté až po hluboce dělené. Jedná se o dvoudomou dřevinu, což znamená, že existují samostatné samčí a samičí rostliny.
