📖 Úvod
Pandán libovonný, známý jako kewra, je tropický keř až malý strom z Asie a Austrálie. Má charakteristické dlouhé, mečovité listy s ostnitými okraji, které spirálovitě vyrůstají z kmene, často podpíraného chůdovitými kořeny. Proslulý je zejména díky svým intenzivně vonícím samčím květenstvím. Z nich se destilací získává esenciální olej a kewrová voda, které se hojně využívají v parfumerii, kosmetice a jako unikátní dochucovadlo v asijské kuchyni, zejména v indických sladkostech.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Stálezelený, hustě větvený keř nebo menší strom, trvalka, dosahující výšky 3-6 metrů, s nepravidelnou, rozložitou korunou, celkový vzhled je robustní, připomínající palmu s hustými spirálovitě uspořádanými trsy listů na koncích větví a výrazným systémem opěrných kořenů.
Kořeny: Systém je svazčitý, ale charakteristický je především masivní systém tlustých, adventivních, chůdovitých (opěrných) kořenů, které vyrůstají ze spodní části kmene a větví a ukotvují rostlinu v nestabilním substrátu.
Stonek: Kmen je poměrně štíhlý, často vidličnatě větvený, světle hnědý až šedivý, s velmi zřetelnými, mírně vyvýšenými prstencovitými jizvami po opadaných listech, které mu dodávají článkovaný vzhled; kmen samotný je bez trnů.
Listy: Listy mají spirálovité uspořádání ve třech řadách, jsou přisedlé a pochvou objímají stonek; tvar je velmi dlouhý (až 1,5 m), úzký, mečovitý, kožovitý; okraj a střední žilka na rubu jsou hustě osazeny ostrými, dopředu směřujícími trny; barva je sytě zelená až modrozelená; žilnatina je souběžná; pravé trichomy chybí, ale jsou přítomny vícebuněčné ostnité emergence.
Květy: Květy jsou jednopohlavné a rostlina je dvoudomá; samčí květy jsou bílé, bez okvětí, extrémně vonné a uspořádané v hustém, převislém květenství (palice) podepřeném velkými bílými listeny; samičí květy jsou zelenavé, uspořádané v kulovité hlávce; doba kvetení je obvykle na konci jara a v létě.
Plody: Plodem je velké, kulovité až elipsoidní plodenství (syncarp) o průměru 15-25 cm, které se skládá z mnoha srostlých, hranatých, dřevnatých peckovic; barva se ve zralosti mění ze zelené na oranžovo-červenou; dozrává přibližně rok po opylení.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje pobřežní oblasti jižní a jihovýchodní Asie, od Indie po Tchaj-wan, Filipíny, a zasahuje až do Polynésie a severní Austrálie. V České republice se v přírodě nevyskytuje, není tedy ani původní, ani zavlečený neofyt; je pěstován výhradně jako tropická kbelíková rostlina v botanických zahradách, sklenících nebo jako vzácná pokojová rostlina, která ve volné přírodě nepřežije místní klimatické podmínky. Celosvětově je hojně rozšířen a pěstován v tropických a subtropických pásech pro své mnohostranné využití.
Stanovištní nároky: Jedná se o halofyt, který preferuje slunná a teplá pobřežní stanoviště, jako jsou písečné pláže, okraje mangrovových porostů a břehy řek. Často tvoří husté, neprostupné houštiny. Vyžaduje dobře propustnou, písčitou nebo hlinitopísčitou půdu a je velmi tolerantní k zasolení, ale nesnáší trvalé zamokření kořenového balu, ačkoliv vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. Je to výrazně světlomilná rostlina, která nejlépe prosperuje na plném slunci, i když snese i mírný polostín. Na pH půdy nemá specifické nároky, roste v kyselých i mírně zásaditých substrátech.
🌺 Využití
Využití je mimořádně široké. V tradičním léčitelství se listy používají jako diuretikum, na kožní choroby a horečku, zatímco olej z květů má antiseptické a uklidňující účinky. V gastronomii jsou listy klíčovou aromatickou přísadou v asijské kuchyni pro ochucení rýže, dezertů a kari; z samčích květů se destiluje esence zvaná „kewra“, používaná do sladkostí a nápojů. Plody jsou po uvaření jedlé. Pevná vlákna z listů slouží k výrobě rohoží, košů, provazů a střešní krytiny. Pěstuje se jako okrasná rostlina v tropických zahradách pro svůj exotický vzhled s typickými chůdovitými kořeny. Ekologicky je významná pro zpevňování pobřežních dun a poskytuje úkryt a potravu pro mnoho druhů živočichů.
🔬 Obsahové látky
Hlavní a nejvýznamnější obsaženou látkou, která je zodpovědná za charakteristickou vůni připomínající ořechy a čerstvě upečený chléb, je heterocyklická sloučenina 2-acetyl-1-pyrrolin (2AP), identická s látkou dávající aroma jasmínové a basmati rýži. Dále květy obsahují esenciální oleje s terpenoidy jako linalool, a v listech se nacházejí alkaloidy, glykosidy a třísloviny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro běžná domácí zvířata a její části jsou bezpečně konzumovány po staletí. Nejsou známy žádné příznaky otravy. V podmínkách České republiky je záměna s jiným druhem prakticky vyloučená, protože se zde volně nevyskytuje. V jejím přirozeném prostředí by mohla být zaměněna s jinými druhy rodu Pandanus, které se liší především velikostí a tvarem plodů a intenzitou vůně, avšak žádný z nich není považován za nebezpečně toxický. Odlišit ji lze spolehlivě podle její velmi specifické a intenzivní vůně listů po rozemnutí.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany, jelikož se nejedná o původní druh. V mezinárodním měřítku není zařazena na seznamy CITES. Podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN je hodnocena jako druh málo dotčený (Least Concern – LC), protože má velmi široký areál rozšíření a je běžně pěstována.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Pandanus je latinizovaná verze malajského slova „pandan,“ což je místní název pro rostlinu. Druhové jméno „fascicularis“ pochází z latiny a znamená „ve svazečcích,“ což odkazuje na uspořádání samčích květů. České jméno „libovonný“ přesně vystihuje její nejvýraznější vlastnost – příjemnou vůni. V jihovýchodní Asii je kulturně významná, její listy se používají při náboženských obřadech a věří se, že její vůně odpuzuje zlé duchy. Unikátní adaptací jsou mohutné chůdovité (vzdušné) kořeny, které rostlinu ukotvují v nestabilním písčitém či bahnitém podkladu a zároveň jí pomáhají s dýcháním v zamokřeném prostředí.
