Optické vlastnosti oka – otázka z biofyziky

 

   Otázka: Optické vlastnosti oka

   Předmět: Biofyzika

   Přidal(a): BobanCreed

 

 

 

Optické vlastnosti oka

– struktura

– bělima

– vazivová vrstva

– vepředu přechází v rohovku

– živnatka

– bohatá na cévy

– cévnatka – vnitřní povrch bělimy

– řasnaté těleso – tvorba komorové vody

– duhovka + zornice – světelná clona

– čočka

– sklivec

– sítnice

 

– optická prostředí = rohovka, komorová voda, čočka, sklivec

 

– oko = složitá optický systém

– nesplývají hlavní roviny => 2 uzlové body (určující lineární posun)

 

– Gullstrandův model oka

– centrovaná optická soustava se schopností automatického zaostřování

– nepočítá s nestejným zakřivením stěn rohovky a nestejným indexem lomu čočky

– indexy lomu okolo 1,3, čočka 1,4

– optické mohutnosti: rohovka 42,7 D, čočka 21,7 D, oko jako celek 60,5 D

– poloměry křivosti: rohovka 7,8mm, přední strana čočky 10mm, zadní strana -6mm

– obrazové ohnisko = poloha sítnice = 24mm (emetropické oko)

 

Akomodace

– schopnost oční čočky měnit svou optickou mohutnost hlavně zvětšením zakřivení přední plochy

– umožňuje automatické ostření

 

– bod daleký  

– ostře viděn bez akomodace

– v nekonečnu

 

– bod blízký

– ostře viděn s maximální akomodací

– asi 20cm

 

– akomodační šíře oka

– rozdíl převrácených hodnot obou bodů

– bd=∞ => šíře = 1/bb [D]

 

– věkem se zhoršuje => vzdalování blízkého bodu = presbyopie

 

Ostrost zraku

– bod je vnímán ostře, jestliže jeho průmět není větší, než průměr čípku (0,004mm)

 

– rozlišovací mez oka

– nejmenší vzdálenost dvou bodů, které můžeme rozlišit

– 1 úhlová minuta

 

– hloubka pole

– rozsah vzdálenosti, při níž se za konstantní akomodace jeví předměty jako ostré

– snižuje se s roztažením zornice

 

– ovlivnění ostrosti:

– hustota a funkční zapojení světločivných buněk v místě dopadu paprsku

– prostupnost optických prostředí, dioptrický aparát (zaostření na sítnici)

 

– vyšetření = optotyp

– prosvětlená tabule se zmenšujícími se písmeny

– měření maximální vzdálenosti pro rozlišení blízkých bodů (přečtení písmene)

– vizus = podíl reálné a teoretické vzdálenosti přečtení znaku

– tzn. např. V=0,2 => čte z jednoho metru, co by měl přečíst z pěti






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: