Mnohobuněční živočichové – diblastica – triblastica

 

   Otázka: Mnohobuněční živočichové – diblastica – triblastica

   Předmět: Biologie

   Přidal(a): Krista

 

MNOHOBUNĚČNÍ

• tělo tvořeno z mnoha buněk (různý tvar+různé funkce)
• buňky jsou stejné= tkáně-> orgán-> orgánové soustavy-> tělo mnohobuněčné

 

Obecné znaky:

• tělo z 2 zárodečných listů
  • → vnější= ektoderm
  • → vnitřní= entoderm

• vznik diblastic vysvětluje tzv. innaginační teorie
• zygota

 

Oddělení: DIBLASTICA

1. Kmen: VLOČKOVCI

• v teplých mořích 4mm
• tvar těla- plochá vločka
• potrava- prvoci+řasy
• rozmnožování- dělení, pučení

2. Kmen: HOUBY

• starobylé z prvohor
• vodní prostředí (většinou v moři)
• nepohyblivé
• životní funkce jsou zajištěny speciálními typy buněk
• žijí v koloniích nebo samostatně
• stavba těla:
  • Bradavky
  • Klobouk
  • Lupeny
  • Prsten
  • Třeň
  • Pochva
• v mezoglii se nachází buňky zpevňující tělo houby – typy:
  • SKLEROPLASTY = vytváří jehlice nebo sklerity z CaCO3= houby vápenaté nebo z SiO2= houby křemičité nebo vlákna ze sponginu= houby rohovité
  • ARCHEMOCYTY = rozmnožovací buňky (přeměna v pohlavní buňku nebo vnitřní pupeny)
  • AMÉBOCYTY = buňky, které roznáší živiny v mezoglii

 

Rozmnožování:

• Nepohlavní:   → vnější pučení- vznik kolonií
  • → vnitřní pučení – vznikají na podzim uvnitř mateřského jedince tzv. gemule=vnitřní pupeny, naplněné pohlavními buňkami a z nich na jaře vznikají noví jedinci

• Pohlavní: →hermafrodité=obojetníci, vytváří oboje pohlavní buňky
  • z archeocytů vznik samčích pohlavních buněk → vycestují ven z mateřské houby a po nasátí jinou houbou → splynutí se samičí pohlavní buňkou → vznik amfiblastuly= obrvená volně plovoucí larva → časem se změní v přisedlou houbu

 

Zástupci:

• Houby vápenité:
  • jehlice z CaCO3
  • výskyt ve studených mořích
  • Houba voštinatá
• Houby křemičité:
  • jehlice z SiO2
  • výskyt v teplých mořích
  • Houba pletená – Venušin pohár
  • Houba pohárová – Neptunův pohár = 150cm
• Houby rohovité:
  • houby ze spongiových vláken
  • Houba mycí – středozemní moře
  • Houba koňská – středozemní moře
  • Houba rybniční a říční – u nás

 

3. Kmen: ŽAHAVCI

Obecné znaky:

• vodní prostředí (sladká i slaná)
• tělo s paprsčitou souměrností
• povrch těla – 2 zárodečné listy + uvnitř mezoglea = rosolovitá hmota
• láčka = uvnitř těla trávicí dutina (slepá, 1 otvor)
• knidoblasty = žahavé buňky
• kostra – pouze korálovci
• svaly – svalové buňky → pohyb ramen, popř. těla (zvon u medúz) tzv. myoepitel
• 2 životní stádia:
  • 1. stádium polypa: přisedlé stádium s nepohlavním rozmnožováním
  • 2. stádium medúzy: volné s pohlavním rozmnožováním
• tělesná soustava – láčka (1 otvor, současně fce. přijímací a vyvrhovací)
• u medúzovců rozvětvená láčka (radiální kanály+okružní kanálek) gastrovaskulární soustava– funkce trávicí +rozvádění živin po těle
• dýchací soustava – celý povrch těla
• vyvrhovací soustava – otvor vyvrhovací (z láčky ven)
• nervová soustava – rozptýlená
• smysly – hmatový výběžek u žahavé buňky
• tzv. RHOPÁLIA = smyslová centra u medúz na okraji zvonu
• chemoreceptory, statocysty, oči (poloha těla)
• pohlavní soustava – hermafrodité + gonochoristé

 

Rozmnožování:

• Nepohlavní: → vnější pučení- vznik kolonií (korálnatci)
• Pohlavní: → splývání pohlavních buněk (vnější oplození)
• Metageneze: → střídání pohlavního a nepohlavního rozmnožování (rodozměna)

 

1. třída: Polypovci

• převládá životní fáze polypa
• bioindikátoři čisté vody
• velké regenerační schopnosti
• Zástupci:
  • Nezmar zelený
  • Nezmar hnědý
  • Medúzka sladkovodní – i fáze medúzy (Vltava)
  • Trubýši – plovoucí kolonie → složená z tvarově i funkčně odlišných jedinců

 

2. třída: Medúzovci

• mořští dravci
• převládá fáze medúzy
• trávicí soustava – gastrovaskulární
• rozmnožování – metageneze = rodozměna – oplozené vajíčko → larva planula → polyp → strobila → odškrcováním vznikají → efyra = mladé medúzy bez pohlavních orgánů → dospělá medúza s pohl. orgány → pohlavní rozmnožování
• Zástupci:
  • Talířovka ušatá – ,,uši“ = pohlavní žlázy
  • Kořenoústka plicnatá – vel. 60 cm

 

3. třída: Korálnatci

• mořští dravci
• staví si schránky z CaCO3
• žijí ve fázi polypa
• rozmnožování – nepohlavní = vnější pučení →  vznik velkých kolonií (jedinci mají společnou láčku)
• ze schránky vznik korálových útesů (velký korálový útes v Austrálii)
• Zástupci:
  • Korál červený – teplá moře, červené schránky-> šperky
  • Pérovník – kolonie ve tvaru ptačího pera obr.
  • Větevníci – kolonie jsou rozvětvené („stromečky“)
  • Sasanky – netvoří schránky

 

4. Kmen: ŽEBERNATKY

• moře
• nemají žahavé buňky, pouze lepivá vlákna
• dravci
• tvar vejčitý nebo pásovitý
• Zástupci:
  • Žebrovka vejčitá
  • Pásovnice venušina

 

Oddělení: TRIBLASTICA

Tělo se skládá ze tří zárodečných listů:

• a)      vnější – ektoderm
• b)      střední – mezoderm
• c)       vnitřní – entoderm

 

Vývoj tělní dutiny má tři fáze:

• 1. Nepravá tělní dutina = SCHIZOCOEL
  • u ploštěnců např. tasemnice
• 2. Nepravá tělní dutina = PSEUDOCOEL
  • např. roup dětský
• 3. Pravá tělní dutina = COELOM
  • poprvé u měkkýšů např. slimák

mezoderm vznikl vycestováním buňky entodermu, které vytvořili 2 váčky uvnitř = pravá tělní dutina

 

 ŘADA: PRVOÚSTÍ

• ústní otvor je původní → vznikl z tzv. blastoporu

 

1. Kmen: PLOŠTĚNCI

Obecné znaky:

• voda, půda nebo endoparazité živočichů a rostlin
• velikost 0,5 cm až 10 m (tasemnice)
• tělo – pokryv = pokožka, řasinkový epitel (tkáň z buněk s řasinkami)
• často žlázky vylučující hlen
• parazité → mají tělo kryté kutikulou (ochranná vrstva)
• kostra – není, vyztužení těla = parenchymatické buňky v tělní dutině (schizocoel)
• svaly – svalová tkáň se upíná do pokožky (kožně-svalový vak)
  • pohyb i pomocí řasinkového epitelu
• TS – rozvětvené, slepě zakončené střevo s 1 otvorem = gastrovaskulární soustava
• DS – celým povrchem těla
  • endoparazité – anaerobní metabolismus (odbourání živin bez přístupu kyslíku)
• VS – plaménková buňka (protonefridie) – odvádí tekuté odpadní látky, spojená s odvodnými kanálky ústícími na povrch těla
• NS – gangliová (ganglium = shluk nervových buněk + nerv. vlákna do celého těla)
• smysly – „oči“ = chemoreceptory, statocysty, hmat. buňky – soustředěny na přídi čela
• PS – hermafrodité, vývoj přímý i nepřímý (přes larvu), u parazitů složité vývojové cykly

 

1. třída: Ploštěnky

• volně žijící
• voda sladká i slaná
• dravci
• v pokožce pigmentová skvrna → různé zabarvení
• hermafrodité (větší počet varlat a vaječníků)
• rhabity = tělíska v pokožce
• vystřelují je při podráždění → vznik rosolovitý ochranný obal
• vylučovací soustava- plamínková buňka
• Zástupci:
  • Ploštěnka potoční – bioindikátor čisté vody
    • hlava ve tvaru trojúhelníku
  • Ploštěnka mléčná – stojaté a mírně znečištěné vody
  • Ploštěnka černá – stojaté vody

 

2. třída: Motolice

• parazité obratlovců (většinou endoparazité)
• na břišní straně těla mají 2 přísavky + zjednodušená tělní stavba
• kutikula = ochranná vrstva endoparazitů
• pohlavní soustava – složitý životní cyklus (více larválních stádií+mezihostitelů)
• Zástupci:
  • Motolice jaterní – napadá játra ovcí a skotu
  • Krevnička močová – záněty močového měchýře

 

3. třída: Tasemnice

• endoparazité střev obratlovců
• stavba těla:
  • hlavička – přísavky nebo háčky (slouží k přichycení na stěnu střev)
  • krček – přirůstání dalších tělních článků
  • tělo – kryté kutikulou
• hermafrodité
• oplození vnitřní
• vývoj nepřímý přes larvu
• životní cyklus tasemnice:  z těla člověka vychází se stolicí (ve stolici jsou články se zralými vajíčky) → články sežere prase → ve střevech vývoj larvy → krví do svalů →  ve svalech klidové stádium cysta = boubel → konečný hostitel člověk →  člověk se nakazí pozřením masa, ve kterém jsou boubele →  ve střevech člověka vychlípení hlavičky tasemnice z boubele a růst + dospívání tasemnice ve střevech
• Zástupci:
  • Tasemnice dlouhočlenná
    • délka těla až 3m
    • endoparazit, mezihostitelem je prase a konečný hostitel je člověk
  • Tasemnice bezbranná
    • hlavička má pouze přísavky
    • délka těla až 10m
    • mezihostitelem je skot
  • Měchožil zhoubný
    • 6mm, 4 články
    • konečný hostitel jsou šelmy a mezihostitelem jsou drobní savci (potkan, zajíc)
    • v mezihostiteli vytváří v různých orgánech velké cysty (až 15cm), vývoj cysty i několik let, pak praská → larvy se přemisťují do jiných orgánů → vznik nových cyst
    • smrtelné jsou cysty v játrech