📖 Úvod
Měsíček lékařský, známý také jako nehtík, je oblíbená, nenáročná jednoletá bylina s typickou vůní. Od léta do podzimu kvete zářivými žlutými až oranžovými úbory, které se na noc zavírají. Je to významná léčivka, ceněná pro své silné hojivé, protizánětlivé a dezinfekční účinky, zejména při péči o pokožku. Vyrábí se z něj masti, oleje a čaje na podporu hojení ran, ekzémů a popálenin. Jedlé okvětní lístky se používají i jako dekorace pokrmů.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, jednoletá až krátce vytrvalá, dosahující výšky 30-60 cm, s vzpřímeným, bohatě větveným habitem, tvořící husté, svěže zelené a aromatické olistěné trsy.
Kořeny: Silný, vřetenovitý hlavní kůlový kořen s bohatým postranním větvením jemnějších kořínků, který dobře ukotvuje rostlinu v půdě.
Stonek: Vzpřímená, v horní části větvená, podélně rýhovaná až hranatá lodyha, která je celá porostlá krátkými, lepkavými žláznatými chlupy, díky nimž je na omak lepkavá a charakteristicky aromatická, bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě; spodní jsou krátce řapíkaté a podlouhle obvejčité, horní jsou přisedlé až poloobjímavé a kopinaté; okraj je celokrajný nebo nevýrazně oddáleně zubatý; barva je světle až šedozelená; žilnatina je zpeřená; celý povrch je pokryt měkkými, jednobuněčnými i mnohobuněčnými krycími a žláznatými trichomy.
Květy: Květy mají zářivě žlutou až sytě oranžovou barvu a jsou uspořádány v konečném květenství zvaném úbor o průměru 3-7 cm, který se skládá z vnějších samičích jazykovitých a vnitřních oboupohlavných trubkovitých květů; kvete nepřetržitě od června až do prvních mrazů (říjen/listopad).
Plody: Plodem je nažka, která je ve zralosti světle hnědá a vyznačuje se heterokarpií – nažky z okrajových květů jsou velké, srpovitě zahnuté, na hřbetě ostnité až háčkovité, zatímco nažky z vnitřních květů jsou menší, kroužkovitě svinuté a hladší; dozrávají postupně od léta do podzimu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se předpokládá v jižní Evropě a Středomoří, možná až po Írán, avšak jeho přesný původ je nejistý kvůli dlouhé historii pěstování; v České republice se nepovažuje za původní druh, ale za zplanělý archeofyt, tedy rostlinu zavlečenou v dávné minulosti, pravděpodobně s klášterními zahradami, přičemž díky pěstování se rozšířila do mírného pásu po celém světě a u nás se vyskytuje roztroušeně po celém území, kde často zplaňuje z kultur na rumištích, kompostech a okrajích polí.
Stanovištní nároky: Jedná se o typickou ruderální a synantropní rostlinu, která preferuje stanoviště ovlivněná člověkem, jako jsou zahrady, pole, vinice, komposty, rumiště a okraje cest; vyžaduje plné slunce, je výrazně světlomilná a ve stínu špatně kvete a nejlépe prospívá ve výživných, humózních a dobře propustných, hlinitých až písčitohlinitých půdách s neutrální až mírně zásaditou reakcí, přičemž dobře snáší i přísušky.
🌺 Využití
Má široké uplatnění především v léčitelství, kde se sbírají celé květní úbory nebo jen jazykovité květy pro jejich silné protizánětlivé, hojivé a antibakteriální účinky, používané ve formě mastí na rány, popáleniny a ekzémy a vnitřně jako čaj; v gastronomii jsou jedlé okvětní lístky, které se používají jako „šafrán chudých“ k barvení rýže či do salátů; je to také velmi oblíbená okrasná letnička pěstovaná v nesčetných kultivarech a je i včelařsky významná, neboť poskytuje pyl a nektar.
🔬 Obsahové látky
Za jejími vlastnostmi stojí komplex látek, zejména karotenoidy (lutein, zeaxantin, beta-karoten), které jí dodávají typickou barvu, dále flavonoidy s antioxidačními vlastnostmi (kvercetin, isorhamnetin), triterpenoidní saponiny (tzv. kalendulosidy), triterpenické alkoholy (např. faradiol) se silným protizánětlivým efektem, silice, hořčiny a slizové látky.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za netoxickou pro lidi i běžná domácí zvířata a její požití nevyvolává otravu, i když u citlivých jedinců může při kontaktu s pokožkou vyvolat alergickou dermatitidu; možnost záměny s nebezpečnými druhy je malá, avšak teoreticky by mohla být nezkušeným sběračem zaměněna za arniku horskou (Arnica montana), která je při vnitřním užití jedovatá a liší se především vstřícným postavením listů na lodyze, zatímco popisovaný druh má listy střídavé.
Zákonný status/ochrana: V České republice ani v rámci mezinárodních úmluv jako CITES není chráněna, jelikož se jedná o běžně pěstovaný a hojně zplaňující druh; v Červeném seznamu IUCN není hodnocena nebo je zařazena do kategorie „Málo dotčený“ (Least Concern) z důvodu svého kosmopolitního rozšíření a absence jakýchkoli hrozeb.
✨ Zajímavosti
Latinský rodový název Calendula je odvozen od slova „calendae“, což v latině znamená první den v měsíci, a odkazuje na skutečnost, že kvete po mnoho měsíců v roce, zatímco druhové jméno officinalis značí její tradiční využití v lékárnách; lidový název „nehtík“ je odvozen od srpovitě zahnutých semen (nažek), které připomínají drápky či nehty, a zajímavostí je, že se její květy otevírají se sluncem a na noc či před deštěm se zavírají, což z ní v minulosti dělalo lidový „barometr„.
