📖 Úvod
Máta peprná je vytrvalá bylina a známý kříženec máty vodní a klasnaté. Je charakteristická svou silnou, osvěžující mentolovou vůní a chutí. Má tmavě zelené, zubaté listy a v létě kvete drobnými fialovými květy v koncových klasech. Hojně se využívá v gastronomii pro přípravu čajů a nápojů, v lidovém léčitelství při zažívacích potížích i v kosmetice. V zahradách se snadno pěstuje, ale díky podzemním oddenkům se rychle a invazivně šíří.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Máta peprná (balšám fefrminc větrové koření) (Mentha × piperita) je vytrvalá bylina (hemikryptofyt), dosahující výšky 30 až 100 cm, s vzpřímeným, trsovitým habitem, která se rozrůstá do šířky pomocí podzemních výběžků; celkově působí jako hustě olistěná, silně aromatická rostlina, jejíž stonky i listy mohou mít fialový nádech.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen plazivým, bohatě větveným podzemním oddenkem, ze kterého vyrůstají svazčité, adventivní kořeny a nové nadzemní výhony.
Stonek: Stonek je přímá, čtyřhranná, rýhovaná a často fialově naběhlá lodyha, která se v horní části větví a může být lysá nebo jen řídce porostlá jednoduchými chlupy; neobsahuje žádné trny.
Listy: Listy jsou uspořádány vstřícně a křižmostojně, jsou krátce řapíkaté, mají podlouhle vejčitý až kopinatý tvar s ostře pilovitým okrajem, barva je tmavě zelená, často s fialovým nádechem; žilnatina je zpeřená a na rubu listu výrazně vystouplá; povrch je pokryt mnohobuněčnými trichomy, a to jak krycími, tak především žláznatými s kulovitou hlavičkou, které produkují silice (mentol).
Květy: Květy jsou drobné, světle fialové až narůžovělé, souměrné (pyskaté s téměř pravidelnou čtyřcípou korunou), uspořádané v hustých lichopřeslenech, které skládají konečný, hustý, válcovitý lichoklas; kvete od července do září.
Plody: Plodem je tvrdka rozpadající se na 4 drobné, vejčité, hnědé a hladké plůdky; jelikož se jedná o křížence, rostlina je často sterilní a plody se tvoří jen velmi vzácně nebo vůbec, dozrávaly by v srpnu až říjnu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Jedná se o záměrně vyšlechtěného křížence máty vodní a máty klasnaté, jehož původ je kladen do Anglie v 17. století, tudíž není nikde na světě původním druhem; v České republice je považována za neofyt, který byl zavlečen pro pěstování a často zplaňuje z kultur do volné přírody, přičemž celosvětově je pěstována v mírném pásu a zplaněle se vyskytuje v mnoha částech Evropy, Severní Ameriky, Asie i Austrálie, kde se efektivně šíří vegetativní cestou podzemními oddenky, a v ČR roste roztroušeně až hojně po celém území, zejména v nižších a středních polohách, především v blízkosti lidských sídel a na vlhčích místech.
Stanovištní nároky: Preferuje vlhké až mokré, na živiny bohaté, hluboké a humózní půdy, často na místech ovlivněných člověkem jako jsou zahrady, komposty, rumiště, břehy potoků a vlhké příkopy; půdní reakce jí vyhovuje neutrální až slabě kyselá a nesnáší půdy těžké, zamokřené či naopak příliš suché a chudé. Je to světlomilná až polostinná rostlina, přičemž na plném slunci tvoří více aromatické silice, ale vyžaduje stálou a vydatnou zálivku, zatímco v polostínu dobře roste, ale je méně aromatická, celkově se jedná o vlhkomilný druh vyžadující stálý dostatek vláhy v půdě.
🌺 Využití
V léčitelství se využívá list (Folium menthae piperitae) a kvetoucí nať (Herba menthae piperitae) pro své spazmolytické, karminativní a choleretické účinky, historicky i současně především při trávicích potížích jako je nadýmání, křeče, syndrom dráždivého tračníku a podpora tvorby žluči; zevně se silice používá k inhalacím při rýmě a k potírání spánků při bolestech hlavy. V gastronomii jsou jedlé listy i květy, čerstvé se používají do nápojů (mojito, limonády), dezertů, omáček k masu (jehněčí) a salátů, sušené pak hlavně na přípravu čaje; její silice je klíčovou složkou pro výrobu cukrovinek, žvýkaček, likérů a zubních past. Průmyslově se z ní izoluje mentol pro farmaceutický a kosmetický průmysl. Pěstuje se v zahradách jako okrasná a užitková bylina, existují kultivary jako „Chocolate“ s čokoládovým nádechem nebo „Variegata“ s panašovanými listy. Z ekologického hlediska je významnou včelařskou rostlinou, neboť její květy poskytují včelám a dalšímu hmyzu bohatý zdroj nektaru a pylu.
🔬 Obsahové látky
Její vlastnosti definuje především silice (až 2,5 %), jejíž hlavními složkami jsou mentol (typicky 35-55 %), který způsobuje charakteristický chladivý pocit, a menthon (15-30 %); dále obsahuje mentofuran, menthylacetát, limonen, cineol a v malém množství pulegon. Kromě silice obsahuje také třísloviny (až 12 %), hořčiny a flavonoidy, například luteolin a hesperidin, které přispívají k jejím antioxidačním a protizánětlivým účinkům.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: V běžných dávkách není pro lidi jedovatá, avšak koncentrovaná silice je při vnitřním požití toxická a může způsobit poškození ledvin a nervového systému; neměla by se podávat vnitřně kojencům a malým dětem kvůli riziku vyvolání dušení (laryngospasmus) a u některých zvířat, zejména koček, může být toxická. Lze si ji splést s jinými druhy mát, především s mátou klasnatou („Mentha spicata“), která má ale jemnější, sladší vůni (spearmint) a nižší obsah mentolu, nebo s nebezpečnou mátou polej („Mentha pulegium“), která je hepatotoxická (jedovatá pro játra) a má odlišnou, pronikavější vůni a často plazivý růst – klíčovým rozlišovacím znakem je tedy typická silně peprná, chladivá vůně a chuť.
Zákonný status/ochrana: Jakožto široce pěstovaný a často zplaňující kříženec není ohroženým druhem a nevztahuje se na něj žádný stupeň zákonné ochrany; není uvedena v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR, v seznamu CITES ani na Červeném seznamu IUCN, naopak je považována za běžný a hojně rozšířený druh.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Mentha“ pochází z řecké mytologie, kde nymfa Minthé byla proměněna žárlivou Persefonou v rostlinu, které její milenec, bůh podsvětí Hádes, propůjčil alespoň silnou a příjemnou vůni. Druhové jméno „piperita“ je odvozeno z latinského slova „piper“ (pepř) a odkazuje na její charakteristickou ostrou, peprnou chuť. Zajímavostí je, že se jedná o sterilního křížence, který netvoří životaschopná semena a rozmnožuje se výhradně vegetativně pomocí podzemních výběžků (stolony), což vysvětluje její schopnost rychle se rozrůstat a vytvářet husté porosty. Chladivý pocit, který vyvolává na pokožce a sliznicích, není skutečným snížením teploty, ale je způsoben vazbou mentolu na teplotní receptory TRPM8, které mozek interpretuje jako vjem chladu.
