📖 Úvod
Maří list balšámový, známý také jako balsamita, je statná, vytrvalá a silně aromatická bylina dorůstající výšky až 1,5 metru. Vytváří husté trsy s dlouhými, oválnými a na okrajích jemně pilovitými listy, které po rozemnutí uvolňují výraznou mátovo-balzámovou vůni. V minulosti sloužily jako vonné záložky do modlitebních knih. V pozdním létě vykvétá drobnými, žlutými knoflíkovitými úbory. Je to tradiční kořeninová a léčivá rostlina, která je navíc velmi nenáročná na pěstování a plně mrazuvzdorná.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá trvalka, vysoká 60-120 cm, tvoří husté, vzpřímené trsy, celkovým vzhledem se jedná o statnou, silně aromatickou rostlinu s šedozeleným olistěním.
Kořeny: Plazivý, dřevnatějící, silně větvený a výběžkatý oddenek, z něhož vyrůstají adventivní kořeny.
Stonek: Lodyha je přímá, pevná, v horní části větvená, jemně podélně rýhovaná, obvykle lysá nebo jen roztroušeně krátce chlupatá, bez trnů.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě; přízemní a dolní lodyžní jsou dlouze řapíkaté, horní krátce řapíkaté až přisedlé; čepel je podlouhle eliptická až vejčitá s jemně pilovitým až vroubkovaným okrajem, šedozelené barvy se zpeřenou žilnatinou; oboustranně jsou pokryty krátkými, jednoduchými jednobuněčnými krycími trichomy a žláznatými trichomy.
Květy: Barva květů je žlutá (trubkovité květy v terči), okrajové jazykovité květy jsou bílé, ale často chybí; drobné květy jsou uspořádány v malých polokulovitých úborech, které skládají bohaté konečné květenství, chocholičnatou latu; kvete od července do září.
Plody: Plodem je válcovitá až mírně smáčknutá nažka hnědé barvy, která má 5–8 podélných žeber a na vrcholu nese nízký, blanitý lem místo chmýru; dozrává od srpna do října.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původně pochází z Přední Asie, Kavkazu a Íránu, odkud se jako pěstovaná léčivka a koření rozšířila do velké části Evropy a Severní Ameriky; v České republice není původní, je zde považována za archeofyt, tedy druh zavlečený v dávné minulosti, který zdomácněl a dnes se vyskytuje roztroušeně až hojně, zejména v teplejších oblastech termofytika a mezofytika, kde zplaňuje ze zahrad a osidluje okolí lidských sídel, rumiště a podél cest.
Stanovištní nároky: Jedná se o světlomilnou rostlinu vyžadující plné slunce, která preferuje především člověkem ovlivněná stanoviště jako jsou staré zahrady, rumiště, okraje cest, železniční náspy a opuštěná místa; na půdu není náročná, ale nejlépe prospívá v suchých až mírně vlhkých, dobře propustných, hlubokých a živinami bohatých půdách, které mohou být písčitohlinité až hlinité, s neutrální až mírně zásaditou reakcí, přičemž dobře snáší přísušky.
🌺 Využití
V léčitelství se historicky i dnes sbírá kvetoucí nať nebo jen listy pro jejich silné dezinfekční, protizánětlivé a protikřečové účinky, používá se k podpoře trávení, proti střevním parazitům, na menstruační potíže a zevně na špatně se hojící rány; v gastronomii se mladé, silně aromatické listy s balzámově mentolovou chutí používají v malém množství k ochucení salátů, polévek, masitých pokrmů, nádivek a historicky se jimi v Anglii ochucovalo pivo (tzv. alecost); v okrasném zahradnictví se pěstuje v bylinkových a venkovských zahradách pro své dekorativní listy a jednoduchá květenství; ekologicky je významná jako včelařská rostlina, jejíž květy poskytují nektar i pyl včelám, čmelákům a dalšímu hmyzu.
🔬 Obsahové látky
Její vlastnosti jsou dány především obsahem silice, jejíž hlavními složkami jsou karvon, který jí propůjčuje charakteristickou vůni, a beta-thujon, který je zodpovědný za její léčivé, ale i toxické účinky; dále obsahuje hořčiny, třísloviny, seskviterpenové laktony (např. germakranolidy), flavonoidy a organické kyseliny, které přispívají k jejím farmakologickým vlastnostem.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Při požití ve větších dávkách nebo při dlouhodobém užívání je rostlina toxická kvůli obsahu thujonu, který může způsobit poškození nervového systému, křeče, zvracení a poškození jater a ledvin; je zvláště nebezpečná pro těhotné ženy, protože může vyvolat potrat; pro zvířata, například pro dobytek, je rovněž jedovatá. Záměna s jinými druhy je díky její velmi specifické, silné balzámové vůni po rozemnutí listů nepravděpodobná, avšak v nekvetoucím stavu by teoreticky mohla být nezkušeným sběračem zaměněna za jiné rostliny s podobným tvarem listů, přičemž právě vůně je klíčovým rozlišovacím znakem.
Zákonný status/ochrana: V České republice ani v mezinárodním měřítku se nejedná o chráněný druh, není uvedena v zákoně o ochraně přírody a krajiny, ani v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR a nefiguruje ani na seznamech CITES či v Červeném seznamu IUCN; jde o běžný, pěstovaný a zplaňující druh bez potřeby ochrany.
✨ Zajímavosti
České jméno „maří list“ nebo „list Panny Marie“ odkazuje na její dřívější zasvěcení Panně Marii a zvyk používat její vonné listy jako záložky do modlitebních knížek a biblí, které při každém otevření uvolnily příjemnou vůni, odtud také anglický název „Bible leaf„; rodové jméno „Tanacetum“ je odvozeno z řeckého slova „athanasia“ znamenajícího „nesmrtelnost“, což mohlo souviset s trvanlivostí květů nebo s jejím historickým využitím při balzamování; druhové jméno „balsamita“ přímo odkazuje na její charakteristickou balzámovou vůni.
