📖 Úvod
Lnička setá je jednoletá olejnina, která dorůstá výšky až 100 cm. Má přímou, v horní části větvenou lodyhu a drobné žluté květy uspořádané v hroznu. Charakteristické jsou její hruškovité šešulky obsahující semena. Z těch se lisuje vysoce kvalitní olej bohatý na omega-3 mastné kyseliny, který nachází uplatnění v potravinářství, kosmetice i při výrobě biopaliv. Lnička je nenáročná na pěstování a odolná vůči suchu, což z ní činí perspektivní plodinu.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; jednoletá až ozimá; výška 30–100 cm; bez výrazné koruny, habitus vzpřímený, v horní části větvený; celkově štíhlá, jemná, často sivě zelená a v dolní části chlupatá rostlina.
Kořeny: Hlavní kůlový kořen s četnými postranními kořínky.
Stonek: Lodyha je přímá, oblá, často jemně rýhovaná, v horní polovině větvená, lysá nebo v dolní části řídce pokrytá jednoduchými a hvězdicovitými chlupy, bez trnů.
Listy: Uspořádání střídavé; přízemní listy v růžici jsou krátce řapíkaté, lodyžní listy jsou přisedlé a šípovitou bází objímavé; tvar přízemních listů je podlouhle obvejčitý, lodyžních kopinatý až úzce trojúhelníkovitý; okraj celokrajný nebo oddáleně jemně zubatý; barva sivě zelená; žilnatina zpeřená, málo zřetelná; trichomy jsou přítomny hlavně na spodních listech a lodyze, jsou jednobuněčné i mnohobuněčné, krycí, jednoduché i hvězdicovité.
Květy: Barva světle žlutá až žlutobílá; tvar drobný, čtyřčetný, pravidelný, s korunními lístky delšími než kalich; uspořádány v květenství, kterým je koncový, za plodu se výrazně prodlužující hrozen; doba kvetení od května do července.
Plody: Typ plodu je pukavá šešulka; barva za zralosti slámově žlutá až hnědá; tvar obvejčitý až hruškovitý, mírně zploštělý, na vrcholu zaokrouhlený, s úzkým lemem a zřetelnou vytrvalou čnělkou, chlopně jsou tvrdé a klenuté; doba zrání od července do srpna.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se rozkládá v jihovýchodní Evropě a jihozápadní Asii, odkud se rozšířila jako stará kulturní plodina; v České republice je považována za archeofyt, tedy rostlinu zavlečenou v dávné minulosti, pravděpodobně již v neolitu. Dnes je kosmopolitně rozšířena v mírném pásmu Evropy, Asie i Severní Ameriky, kam byla zavlečena. V ČR se vyskytuje roztroušeně až vzácně po celém území, především v teplejších oblastech od nížin do podhůří, často jako pozůstatek dřívějšího pěstování nebo jako polní plevel.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, slunná a člověkem ovlivněná stanoviště, jako jsou pole, úhory, okraje cest, rumiště, železniční náspy a zahrady. Je velmi nenáročná na půdní podmínky, roste na půdách chudých i bohatých na živiny, písčitých i hlinitých, avšak nejlépe se jí daří na dobře propustných, lehkých až středně těžkých půdách s neutrální až mírně zásaditou reakcí, snáší tedy vápnité podloží. Je výrazně světlomilná (heliofyt) a velmi dobře snáší sucho, je tedy adaptována na xerotermní podmínky.
🌺 Využití
V léčitelství se využívá především olej ze semen, bohatý na omega-3 mastné kyseliny, který působí protizánětlivě, podporuje zdraví kardiovaskulárního systému a používá se při kožních problémech jako je ekzém. V gastronomii jsou jedlá semena, z nichž se lisuje vysoce ceněný, chuťově výrazný, lehce ořechový olej, vhodný zejména pro studenou kuchyni do salátů; mladé listy lze konzumovat v salátech podobně jako rukolu. Pro technické účely slouží olej jako surovina pro výrobu biopaliv (včetně leteckého kerosinu), mýdel, barev a laků, přičemž pokrutiny (zbytky po lisování) jsou hodnotným, na bílkoviny bohatým krmivem pro hospodářská zvířata. V okrasném zahradnictví se prakticky nevyužívá a specifické okrasné kultivary neexistují. Z ekologického hlediska je významnou včelařskou rostlinou, neboť její květy poskytují nektar a pyl pro včely a další opylovače, a může být pěstována jako krycí plodina zlepšující půdní strukturu a potlačující plevele.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsaženými látkami jsou lipidy v semenech (30-45 %), zejména olej s unikátním složením mastných kyselin, kde dominuje kyselina alfa-linolenová (ALA, omega-3, až 40 %), dále kyselina linolová (omega-6), kyselina olejová (omega-9) a kyselina eikosenová. Olej je také mimořádně bohatý na antioxidanty, především tokoferoly (vitamin E), které mu zajišťují vysokou stabilitu a dlouhou trvanlivost. Stejně jako jiné brukvovité rostliny obsahuje i glukosinoláty, které přispívají k její chuti a mají obrannou funkci.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není pro člověka ani pro hospodářská zvířata jedovatá a její semena i olej jsou bezpečně konzumovatelné. Při zkrmování pokrutin ve velmi vysokých dávkách by teoreticky mohly glukosinoláty působit antinutričně, v praxi se to však považuje za bezproblémové krmivo. Záměna je možná s jinými druhy z čeledi brukvovitých rostoucích na podobných stanovištích, například s kokoškou pastuší tobolkou („Capsella bursa-pastoris“) nebo penízkem rolním („Thlaspi arvense“). Od kokošky se liší svými drobnými, obvejčitými až hruškovitými šešulkami (kokoška má typické trojúhelníkovitě srdčité) a od penízku, který má velké, ploché, křídlaté šešulky, je také snadno odlišitelná. Žádná z běžných podobných rostlin není nebezpečně jedovatá.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna zákonem. V Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR je však zařazena v kategorii C4b, což označuje vzácnější taxony vyžadující další pozornost (dříve vedené jako nezvěstné nebo pochybné), což odráží její ústup z české krajiny. Mezinárodně není chráněna, nefiguruje na seznamu CITES ani v globálním Červeném seznamu IUCN jako ohrožený druh.
✨ Zajímavosti
Latinský rodový název „Camelina“ pochází z řeckých slov „chamai“ (nízký, při zemi) a „linon“ (len), což odkazuje na její častý výskyt jako nízko rostoucího plevele v porostech lnu. České jméno „lnička“ je zdrobnělinou slova „len“ ze stejného důvodu. Druhové jméno „sativa“ znamená latinsky „setá“ nebo „pěstovaná„. Je to jedna z nejstarších olejnin pěstovaných v Evropě, archeologické nálezy dokládají její využívání již v době bronzové. Pro svou nenáročnost, odolnost vůči suchu a krátkou vegetační dobu je považována za perspektivní plodinu pro udržitelnou zemědělskou produkci a zažívá renesanci zájmu. Někdy se jí přezdívá „nepravý len“ nebo „zlato radosti“ (z anglického „gold-of-pleasure„).
