📖 Úvod
Listopadka indická, známá jako chryzantéma, je vytrvalá bylina původem z východní Asie. Kvete na podzim a je symbolem tohoto ročního období. Její květenství, úbory, tvořené jazykovitými a trubkovitými květy, se objevují v široké škále barev od žluté po červenou. Má aromatické, laločnaté listy. Je oblíbenou okrasnou rostlinou pro záhony i nádoby a v Asii se z ní připravuje léčivý čaj.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, vytrvalá trvalka, dorůstající výšky 30-100 cm, tvořící husté, polokeřovité, vzpřímeně rostoucí a v horní části bohatě větvené trsy s výrazně aromatickým vzhledem.
Kořeny: Plazivý, dřevnatějící oddenek, z něhož vyrůstá hustý, svazčitý kořenový systém tvořený adventivními kořeny.
Stonek: Vzpřímená, plná, často rýhovaná až hranatá lodyha, která je v horní části větvená, v mládí bylinná a později na bázi silně dřevnatějící, krátce šedě pýřitá a zcela beztrnná.
Listy: Listy uspořádány střídavě, jsou dlouze řapíkaté, v obrysu široce vejčité, hluboce peřenolaločné až peřenodílné s 2-3 páry laloků, okraj laloků je hrubě zubatý, na líci tmavě zelené a řídce chlupaté, na rubu světlejší, šedozelené a hustě plstnaté, se zpeřenou žilnatinou a mnohobuněčnými krycími trichomy na spodní straně.
Květy: Drobné květy uspořádané v koncových úborech o průměru 1,5-2,5 cm, které dále tvoří chocholičnatou latu; úbor je tvořen vnějším kruhem jazykovitých samičích květů zlatožluté barvy a vnitřním terčem z oboupohlavných, trubkovitých květů, které jsou rovněž žluté; kvete od srpna do října.
Plody: Plodem je drobná, podlouhle klínovitá, mírně zploštělá a zřetelně žebrovaná nažka hnědé až šedohnědé barvy, která postrádá chmýr pro šíření větrem; dozrává na podzim, typicky v říjnu až listopadu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se nachází ve východní Asii, zejména v Číně, Japonsku a Koreji. V České republice není původní, je to pěstovaný a vzácně zplaňující neofyt. Ve světě je hojně pěstována jako okrasná rostlina v mírném pásu, v ČR se vyskytuje primárně v kultuře v zahradách a parcích a jen ojediněle a přechodně zplaňuje v okolí lidských sídel, na rumištích, skládkách či kompostech.
Stanovištní nároky: Preferuje otevřená, plně osluněná stanoviště, je tedy výrazně světlomilná. Často roste na člověkem ovlivněných, narušených a živinami bohatých místech. Vyžaduje dobře propustnou, humózní a výživnou půdu, která je neutrální až mírně kyselá. Nesnáší trvalé zamokření, ale pro optimální růst a bohaté kvetení potřebuje pravidelnou, střední vlhkost, zejména v letním období.
🌺 Využití
V tradiční čínské medicíně se sbírají plně rozkvetlé květní úbory (Flos Chrysanthemi Indici, čínsky Yě Jú Huā) pro jejich silné protizánětlivé, antibakteriální a horečku snižující účinky; používají se na léčbu bolestí hlavy, očních zánětů, vysokého krevního tlaku a kožních abscesů. V gastronomii jsou jedlé mladé listy (po spaření se používají jako zelenina) a okvětní lístky, které se přidávají do salátů, zdobí pokrmy nebo se z nich připravuje aromatický čaj, často v kombinaci s kustovnicí. Průmyslově je zdrojem přírodních insekticidů pyretrinů, ačkoliv pro komerční produkci se přednostně využívají jiné druhy. Její hlavní význam je okrasný, je to jedna z nejdůležitějších rostlin pro podzimní záhony a nádoby, existují tisíce kultivarů lišících se barvou (bílá, žlutá, růžová, červená), velikostí a tvarem květu (jednoduché, plné, pomponkovité). Ekologicky je velmi významná jako pozdní zdroj nektaru a pylu pro včely, čmeláky a další hmyz v období, kdy je již málo jiných kvetoucích rostlin.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými chemickými sloučeninami jsou flavonoidy jako luteolin, apigenin a akacetin, které mají antioxidační a protizánětlivé vlastnosti, dále seskviterpenové laktony, jež mohou způsobovat hořkou chuť a alergické reakce, a esenciální oleje obsahující látky jako kafr, borneol a chryzanthenon, které jí dodávají charakteristickou silnou vůni. Obsahuje také v malém množství pyrethroidy (pyretriny), které působí jako přírodní insekticid a neurotoxin pro hmyz.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro člověka i domácí zvířata (zejména kočky, psy a koně) je mírně jedovatá při požití většího množství. Kontakt s rostlinou může u citlivých jedinců vyvolat kontaktní dermatitidu kvůli obsahu seskviterpenových laktonů. Příznaky otravy zahrnují gastrointestinální potíže (zvracení, průjem, nechutenství), nadměrné slinění a v závažnějších případech poruchy koordinace. Záměna s nebezpečnými druhy je v našich podmínkách málo pravděpodobná díky charakteristickému silnému aroma a vzhledu květního úboru; lze si ji splést s jinými okrasnými druhy chryzantém nebo s vratičem obecným, od kterého se liší především přítomností výrazných jazykovitých květů v úboru (vratič má jen květy trubkovité).
Zákonný status/ochrana: V České republice ani mezinárodně nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany, jelikož se jedná o nepůvodní, široce pěstovaný druh. Není uvedena v Červeném seznamu ohrožených druhů ČR, na globálním Červeném seznamu IUCN ani v přílohách úmluvy CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Chrysanthemum“ pochází z řeckých slov „chrysos“ (zlatý) a „anthemon“ (květina), což odkazuje na původní zlatavě žlutou barvu květů divokých druhů. Druhové jméno „indicum“ (indická) je geograficky nepřesné a vzniklo historickým omylem, protože rostlina ve skutečnosti pochází z východní Asie (Číny). V čínské kultuře je spolu se slivoní, orchidejí a bambusem jednou ze „Čtyř urozených rostlin“ a je symbolem dlouhověkosti a šlechtictví. V Japonsku je národním symbolem, znakem císařské rodiny (Císařský trůn je označován jako Chryzantémový trůn) a nejvyššího státního vyznamenání (Řád chryzantémy).
