Otázka: Levostrané a pravostrané selhání srdce
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): pavlína
Ošetřovatelská péče u klienta s LEVOSTRANÝM A PRAVOSTRANÝM SELHÁVÁNÍM SRDCE
Srdce je dutý svalový orgán, který pod tlakem pohání krev v oběhu krevním tím, že se rytmicky smršťuje a ochabuje. Srdce má tvar nepravidelného kužele. Je uloženo v mezihrudí, za hrudní kostí, jednou třetinou je vpravo od střední čáry, dvěma třetinami vlevo od střední čáry. Srdce dospělého člověka má hmotnost 230 – 340 g. Hmotnost srdce závisí na věku člověka a objemu srdeční svaloviny. Na stěně srdeční se rozeznávají tři vrstvy:
- endokard: je tenká lesklá blána vystýlající nitro srdce.
- myokard: je svalová vrstva tvořená příčně pruhovanou svalovinou srdeční.
- epikard: je povrchový obal srdce.
Lidské srdce má 4 dutiny: dvě síně a dvě komory.
Pravá síň a pravá komora tvoří tzv. pravé srdce, oddělené síňovou a komorovou přepážkou od levé síně a komory, které vytvářejí tzv. levé srdce. Mezi pravou síní a komorou je trojcípá chlopeň, mezi levou síní a komorou je dvojcípá chlopeň. Cípy chlopní jsou nálevkovitě vpáčené do komor. Proti vyvrácení chlopní do síní při zpětném nárazu krve, jdou od okraje chlopní tenká vazivová vlákna (šlašinky), která se upínají na svalové výběžky uvnitř komorových dutin. Do pravé síně srdeční přitéká horní a dolní dutou žílou odkysličená krev z orgánů a tkání těla. Smrštěním pravé síně je krev vypuzená do pravé komory, a po jejím smrštění plicním kmenem do plic. Na začátku plicního kmene je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň zabraňující zpětnému toku krve z tepny do pravé komory. Z plic se do srdce vrací okysličená krev čtyřmi plicními žilami ústícími do levé síně. Při kontrakci (stahu) levé síně je krev přečerpána do levé komory. Z levé komory začíná srdečnice (aorta), kterou je krev rozváděna do tepen celého těla. Také v začátku aorty je kapsovitá poloměsíčitá chlopeň, obdobné funkce jako chlopeň v plicní tepně.
Srdeční selhávání je stav, kdy srdce není schopno přečerpávat krev v souladu s metabolickými potřebami organismu. Podle vyvolávající příčiny se srdeční selhání dělí na pravostranné, levostranné a oboustranné selhávání. Podle rychlosti na akutní a chronické selhávání.
Akutní levostranné selhávání
- Se projevuje náhle vzniklým vzestupem tlaku v levé srdeční komoře, městnáním v malém plicním oběhu a hypoxií.
- Příčiny akutního levostranného ♥ selhávání: AIM- akutní infarkt myokardu
- Akutní myokarditida, hypertenzní krize, aortální stenóza.
- Nemocný trpí noční dušností neboli astma cardiale – z počátku neproduktivní kašel přinutí nemocného zvolit ortopnoickou polohu. Záchvat může odeznít nebo přechází do nejtěžšího stádia, které je označováno jako plicní edém charakterizovaný expektorací zpěněného růžového sputa. Nemocný je zpocený, bledý a cyanotický.
- Pacienta vyšetříme pomocí anamnézy (OA, RA, PA, FA), fyzikální vyšetření a RTG srdce a plic, EKG a UZV srdce. Nemocnému provedeme základní biochemické vyšetření krve. Dále provedeme ASTRUP- acidobazickou rovnováhu.
- U nemocného provádíme oxygenoterapii. Podáváme léky: Diuretika – furosemid,
- Vazopresory- dopamin, Analgetika opiátového typu-
- U edému plic provádíme nekrvavou venepunkci- podvaz 2-3 končetin na 15 minut, jednu končetinu uvolnit a další podvázat. U AIM je nutné co nejdříve zprůchodnit postiženou koronární tepnu.
Chronické levostranné selhávání
- Se projevuje postupným vzestupem tlaku v levé srdeční komoře, městnáním v malém plicním oběhu a hypoxií.
- Příčinou chronického levostranného ♥ selhávání: Hypertenze, aortální a mitrální srdeční vady nebo stavy po infarktu myokardu.
- U nemocného může být z počátku asymptomatický průběh. Následuje nástup hypoxie – důsledkem je únava, neklid a zmatenost. Dále námahové až klidové dušnosti. V pokročilém stavu levostranného selhávání vznik nykturie- noční močení.
- Pacienta vyšetříme pomocí anamnézy (OA, RA, PA, FA), fyzikální vyšetření a RTG srdce a plic, UZV srdce a EKG. Nemocnému uděláme základní biochemické vyšetření krve. Dále ATRUP – vyšetření krevních plynů.
- Nemocnému podáváme léky: Vazodilatancia-
- ACE inhibitory, Diuretika-
- Nitráty, Kardiotonika-
- Pacientovi naordinujeme omezení pohybové aktivity.
Akutní pravostranné selhávání
- Je charakterizováno náhlým vzestupem tlaku v pravé srdeční komoře a akutní dechovou nedostatečností.
- Příčinou akutního pravostranného ♥ selhávání: infarkt plic, akutní pneumotorax nebo embolus v arterii.
- Nemocný trpí cyanózou, dušností, zvýšenou náplní krčních tepen, kašlem, pleurálními bolestmi, tachykardii aj.
- Pacienta vyšetříme pomocí anamnézy (OA, RA, PA, FA), fyzikální vyšetření a RTG srdce a plic, EKG a angiografie. Dále odebereme krev na ATRUP – vyšetření krevních plynů.
- Cílem léčby je co nejdříve zajistit zprůchodnění uzavřené cévy trombem a zabránit opakovaní embolizaci. Nemocnému podáváme Antikolagulancia: heparin,clexan, nízkomolekulární heparin.
Chronické pravostranné selhávání
- Je charakterizováno postupným vzestupem tlaku v pravé srdeční komoře a městnání v povodí horní a dolní duté žíly.
- Příčinou pravostranného ♥ selhávání: onemocnění plic: CHOPN, plicní embolie aj.
- pokročilé levostranné selhávání, mitrální vady, perikarditida.
- U nemocného je viditelná únava, neklid, zmatenost. Nemocný má zvýšenou náplň krčních žil, závratě, otoky dolních končetin, hubnutí, nechutenství.
- Nemocného vyšetříme pomocí anamnézy (OA, RA, PA, FA), fyzikální vyšetření a RTG srdce a plic, UZV srdce a EKG. Nemocnému uděláme základní biochemické vyšetření krve. Dále ATRUP – vyšetření krevních plynů.
- U nemocného podáváme léky: Diuretika-
- ACE – inhibitory, vazodilatancia-
- Kardiotonika-
- U pacienta provádíme oxygenoterapii. Nemocnému doporučíme změnu životního stylu- redukci hmotnosti. Omezíme pohybovou aktivitu.
