Kolokvinta obecná (Citrullus colocynthis (Schrad.)

🌿
Kolokvinta obecná
Citrullus colocynthis (Schrad.)
Cucurbitaceae

📖 Úvod

Kolokvinta obecná je vytrvalá plazivá bylina pocházející z pouštních oblastí Středomoří a Asie. Její plazivé lodyhy mohou dosahovat několika metrů a jsou porostlé drsnými, laločnatými listy. Vytváří kulovité plody, které se podobají malým melounům, ale jejich dužina je extrémně hořká a silně jedovatá. Obsahuje látky s drastickými projímavými účinky, jako je kolocynthin. V minulosti byla využívána v lidovém léčitelství, dnes se od jejího vnitřního užití kvůli vysoké toxicitě upustilo.

🌱 Botanická charakteristika

Růstová forma: Bylina, trvalka s plazivým až popínavým habitem, dosahující délky několika metrů (typicky 2-3 m), celkově drsně chlupatý a rozložitý vzhled tvořící husté porosty.

Kořeny: Mohutný, hluboko sahající hlavní kořen, který je ztloustlý, dužnatý a vytrvalý, sloužící jako zásobní orgán pro přežití v suchých podmínkách.

Stonek: Lodyha je poléhavá nebo popínavá, hranatá, větvená a porostlá drsnými, tuhými chlupy, v úžlabí listů se nacházejí jednoduché nebo dvou až trojramenné příchytné úponky.

Listy: Listy jsou uspořádány střídavě, jsou dlouze řapíkaté, v obrysu trojúhelníkovitě-vejčité, hluboce dlanitě 3-7 laločnaté s laločnatými až zubatými úkrojky, na povrchu drsné, šedozelené barvy díky hustému pokryvu krátkých mnohobuněčných krycích trichomů, žilnatina je dlanitá.

Květy: Květy jsou jednopohlavné (rostlina je jednodomá), pětičetné, žluté, s nálevkovitou až zvonkovitou korunou, vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů, kvetení probíhá od května do srpna.

Plody: Plodem je kulovitá bobule (typu pepo) o průměru 5-10 cm, zpočátku zelená s mramorováním či žlutými pruhy, ve zralosti hladká a slámově žlutá, s extrémně hořkou a jedovatou dužninou, dozrává od srpna do října.

🌍 Výskyt a stanoviště

Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje suché a polopouštní oblasti severní Afriky, Středomoří (např. Řecko, Španělsko) a Asie, od Blízkého východu přes Írán a Pákistán až po Indii; v České republice není původní, je považována za pěstovaný a jen výjimečně a dočasně zplaňující druh, tedy se zde nejedná o zavedený neofyt a ve volné přírodě se nevyskytuje; celosvětově je rozšířena v aridních a semiaridních zónách Starého světa a byla zavlečena i do podobných klimatických oblastí jinde, například v Austrálii.

Stanovištní nároky: Preferuje extrémně suché a teplé lokality, jako jsou písečné pouště, polopouště, pobřežní duny, stepi, kamenité pláně a také narušená místa jako jsou okraje cest a rumiště; vyžaduje lehké, písčité a velmi dobře propustné půdy, je tolerantní k chudým a zasoleným substrátům a není vázána na specifické pH půdy; jedná se o výrazně světlomilnou (heliofilní) rostlinu, která nesnáší zastínění a pro svůj růst a plodnost potřebuje plné slunce; je vysoce odolná vůči suchu (xerofyt) a preferuje aridní podmínky s minimálními srážkami, přičemž přemokření půdy vede k hnilobě kořenů.

🌺 Využití

V léčitelství je historicky známá především pro své silně projímavé (drasticky purgativní) účinky, kdy se sbírala a sušila dřeň z nedozrálých plodů; již od starověkého Egypta a Řecka se používala při zácpě, vodnatelnosti a jako abortivum, avšak pro svou vysokou toxicitu je její využití v moderní medicíně velmi omezené nebo zcela opuštěné, přetrvává jen v některých tradičních systémech (např. ájurvéda) s velkou opatrností; v gastronomii je dužina plodu pro svou extrémní hořkost a jedovatost nepoživatelná, avšak semena jsou po odstranění hořkých látek (pražením nebo vařením) jedlá, bohatá na olej a proteiny a v některých oblastech se konzumují nebo se z nich lisuje jedlý olej; v průmyslu se olej ze semen využívá také k výrobě mýdla a zkoumá se jeho potenciál jako biopaliva; jako okrasná rostlina se téměř nepěstuje kvůli svému plazivému a poněkud neuspořádanému vzhledu, lze ji nalézt jen ve specializovaných sbírkách a botanických zahradách; její ekologický význam spočívá ve zpevňování půdy a ochraně proti erozi v pouštních oblastech a její plody slouží jako potrava pro některé pouštní živočichy adaptované na její toxiny.

🔬 Obsahové látky

Klíčovými chemickými sloučeninami, které definují její vlastnosti, jsou především triterpenoidní glykosidy známé jako kukurbitaciny, zejména kukurbitacin E, I, J, K a L, které jsou zodpovědné za extrémně hořkou chuť a silné projímavé a cytotoxické účinky; dále obsahuje glykosidické hořčiny jako kolocynthin a kolocynthetin; semena jsou naopak bohatá na mastné kyseliny (zejména olejovou a linolovou), proteiny a minerální látky.

☠️ Toxicita a status

Toxicita: Celá rostlina, zejména dužina plodu, je pro lidi i většinu zvířat silně jedovatá; požití i malého množství může způsobit vážné podráždění trávicího traktu, projevující se prudkými bolestmi břicha, zvracením, krvavým průjmem, poškozením ledvin a ve vyšších dávkách může vést k nervovým poruchám, ochrnutí a smrti; záměna je možná s jinými tykvovitými rostlinami, především s planými formami vodního melounu (Citrullus lanatus), od kterého se liší menšími, kulatými plody s mramorovanou kresbou a především extrémně hořkou chutí dužiny, která je spolehlivým rozpoznávacím znakem (i malý kousek na jazyk vyvolá silnou hořkost, což se ale nedoporučuje zkoušet).

Zákonný status/ochrana: V České republice nemá žádný ochranný status, jelikož se zde přirozeně nevyskytuje a není součástí naší květeny; na mezinárodní úrovni není zařazena do seznamů CITES a podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN je hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC) z důvodu jejího velmi širokého areálu rozšíření a hojného výskytu v jejím přirozeném prostředí.

✨ Zajímavosti

Rodové jméno „Citrullus“ je zdrobnělinou od slova „Citrus“, pravděpodobně kvůli povrchní podobnosti plodů s malými citrusy, zatímco druhové jméno „colocynthis“ pochází z řeckého slova „kolokynthis“ (κολοκυνθίς), kterým staří Řekové označovali tuto hořkou tykev; rostlina je zmíněna v Bibli (2. kniha Královská) jako „plané tykve“, které způsobily otravu jídla se slovy „Smrt je v hrnci!“, než prorok Elíša pokrm zázračně uzdravil; v kultuře je historicky symbolem hořkosti; mezi její zajímavé adaptace patří extrémně hluboký a rozsáhlý kořenový systém, který jí umožňuje čerpat vodu z velkých hloubek v pouštních podmínkách, a silná hořkost plodů, která slouží jako chemická obrana proti většině býložravců.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.