📖 Úvod
Kamélie japonská je elegantní, stálezelený keř pocházející z východní Asie. Její hlavní ozdobou jsou velké, často plné květy, které se objevují od pozdní zimy do jara v odstínech bílé, růžové a červené. Doplňují je tmavě zelené, lesklé a kožovité listy. Tato rostlina preferuje kyselou, vlhkou, ale dobře propustnou půdu a chráněné stanoviště v polostínu. V našich podmínkách se často pěstuje v nádobách jako přenosná rostlina, chráněná před silnými mrazy.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Stálezelený keř nebo malý strom, trvalka, výška 1,5 až 6 metrů (vzácně více), s hustou, kompaktní, často pyramidální či zaoblenou korunou a elegantním, lesklým vzhledem.
Kořeny: Mělký, bohatě větvený svazčitý kořenový systém bez hlavního kůlového kořene, rozprostírající se do šířky blízko povrchu půdy.
Stonek: Kmen je obvykle krátký s hladkou, šedou až šedohnědou borkou; větve jsou vzpřímené a husté, bez trnů; mladé výhony jsou zpočátku purpurově hnědé a lysé.
Listy: Uspořádání střídavé; krátce řapíkaté; tvar eliptický až vejčitý s ostrou špičkou; okraj jemně pilovitý; barva tmavě zelená, na líci vysoce lesklá, na rubu světlejší; žilnatina zpeřená; listy jsou kožovité a bez trichomů.
Květy: Barva bílá, růžová, červená v mnoha odstínech, i dvoubarevné; tvar velký, miskovitý až plnokvětý růžicovitý; uspořádání jednotlivě nebo v malých svazečcích v úžlabí listů, nejsou v pravém květenství; doba kvetení od pozdní zimy do jara (únor-květen).
Plody: Typ plodu je kulovitá, dřevnatá, trojpouzdrá tobolka; barva zpočátku zelená, při zrání hnědá; tvar kulovitý, často s naznačenými třemi laloky; doba zrání na podzim (září-říjen), rok po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Její původní areál zahrnuje Asii, konkrétně jižní Japonsko, Koreu a východní Čínu, kde roste v lesích v nadmořských výškách 300 až 1100 metrů. V České republice není původní, je zde pěstovaným neofytem, který se ve volné přírodě nešíří. Celosvětově je jako okrasná dřevina rozšířena v mírných a subtropických oblastech, zejména v západní Evropě, USA, Austrálii a na Novém Zélandu, kde byly vyšlechtěny tisíce kultivarů. U nás se pěstuje především v chráněných polohách zahrad, ve sklenících, zimních zahradách a jako nádobová rostlina.
Stanovištní nároky: Preferuje stanoviště v podrostu lesů, což odpovídá jejím nárokům na polostín až stín; přímé sluneční záření, zejména v poledních hodinách, poškozuje její listy. Je výrazně acidofilní, vyžaduje kyselou, humózní, dobře propustnou, ale zároveň stále vlhkou půdu. Absolutně nesnáší vápník v půdě, který způsobuje chlorózu. Potřebuje také vysokou vzdušnou vlhkost a ochranu před mrazivými, suchými větry, které ji mohou poškodit, zejména v zimě.
🌺 Využití
Její hlavní význam je okrasný; pěstuje se v tisících kultivarů („Alba Plena“, „Adolphe Audusson“) lišících se barvou a tvarem květů a využívá se jako solitérní keř v zahradách a parcích mírného pásu či jako nádobová rostlina. Z jejích semen se lisuje cenný olej (v Japonsku zvaný Tsubaki), který má technické využití jako ochrana proti korozi u jemných nástrojů a čepelí a rovněž v kosmetice pro péči o vlasy a pokožku. V gastronomii se neuplatňuje, ačkoliv olej je po rafinaci jedlý. V lidovém léčitelství má jen okrajový význam, kde se květy někdy používaly pro své svíravé účinky. Ekologicky poskytuje v době svého kvetení (předjaří) nektar pro ptáky a hmyz, včetně včel, a husté olistění slouží jako úkryt.
🔬 Obsahové látky
V listech a květech obsahuje řadu fenolických sloučenin, jako jsou flavonoidy (kvercetin, kempferol), třísloviny a saponiny. Semena jsou bohatá na olej, jehož hlavní složkou je kyselina olejová, a dále obsahují skvalen a vitamin E. Barvu květů způsobují pigmenty ze skupiny antokyanů. Na rozdíl od své příbuzné, čajovníku čínského, obsahuje jen zanedbatelné množství kofeinu.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za netoxickou pro lidi i pro běžná domácí zvířata jako jsou psi a kočky. Možnost záměny s nebezpečnými druhy je minimální. Lze si ji splést s jinými druhy kamélií, především s kamélií sasankvou (Camellia sasanqua), která však kvete na podzim, má menší a matnější listy a její květy jsou často vonné, zatímco tento druh kvete na konci zimy a na jaře, má větší, lesklejší listy a květy obvykle nevoní.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádné zákonné ochraně, jelikož se jedná o nepůvodní, pěstovaný druh. V mezinárodním měřítku je podle Červeného seznamu IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern, LC) díky svému širokému přirozenému areálu a masivnímu pěstování po celém světě. Není uvedena v přílohách CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Camellia“ je poctou českému jezuitskému misionáři a botanikovi Georgu Josephu Kamelovi, ačkoliv on sám tento konkrétní druh nepopsal. Druhové jméno „japonica“ odkazuje na Japonsko, jednu ze zemí jejího původu. V japonské kultuře (kde je známá jako Tsubaki) byla historicky symbolem samurajů, protože její květ opadává celý najednou, což připomínalo stětí hlavy. V západní kultuře se stala symbolem touhy a dokonalosti, což zpopularizoval román Alexandra Dumase mladšího „Dáma s kaméliemi“ a později se bílý květ stal ikonou módního domu Chanel.
