Otázka: Infarkt myokardu (IM)
Předmět: Ošetřovatelství
Přidal(a): Renda
IM – infarkt myokardu
– akutní forma ICHS
– je charakterizována nekrózou srdečního svalu z nedostatku kyslíku v srdeční svalovině – hojí se jizvou
– ucpání koronární tepny nejčastěji sraženinou (trombem) → dochází k omezení průtoku krve → srdeční tkáň nemá O2 a odumírá → vzniká ichemie (nejčastěji v levé komoře)
– rozdělení: (4 druhy – celé srdce, část srdce, nález na EKG, nález dle srdečních enzymů)
Podle postižení srdeční vrstvy:
– transmurální – prochází celou stěnou srdeční svaloviny
– netransmurální – postihuje jen část srdeční svaloviny
Podle EKG změn:
– STEMI – jsou přítomny elevace ST úseku (nález na EKG)
– nonSTEMI – bez elevací
(nekróza netransmurální – na EKG malý nebo žádný nález → dg. dle srdečních enzymů a bílkovin – TROPONIN, CK, LD
Komplikace:
– arytmie (srdeční nepravidelnost)
– šok, srdeční selhání
– vznik mitrální regurgitace (nedomykavost mitrální chlopně – dvojcípé)
– ruptura (roztržení či prasknutí) myokardu (odumřelá tkáň srdeční stěny je zeslabena)
* příčiny:
– somatické i psychické vlivy
– genetická predispozice
– DM
– kouření
– obezita, hypertenze
– stres, špatná životospráva
– uzávěr koronární (věnčité) tepny trombem nasedající na aterosklerotický plát
* příznaky:
– stenokargie
– bolest může vyzařovat do HK, krku, dolní čelisti nebo do břicha
– drží se dlaní za sternem
– bolest je náhlá a přetrvává i po podání nitrátů
– nereaguje na klid
– objevuje se nauzea, zvracení
– dyspnoe – dechová nedostatečnost
– neklid, strach, úzkost, bledá, opocená kůže
– arytmie, hypotenze
– atypický průběh je např. u 5 % pacientů – žádná bolest – náhodné zjištění IM na EKG
Vyšetřovací metody:
– anamnéza (OA, FA, PA, RA)
– EKG
– biochemie
– Astrup, G, urea, kreatinin, bílkoviny, mineralogram (Na – sodík, K – draslík)
– JT – enzymy (AST, ALT, odumřelá tkáň se rozpadá a uvolňuje enzymy)
– srdeční enzymy – TROPONIN, CK, LD
– bílkoviny (uvolňují se z poškozeného svalu – troponin, myoglobin…)
– hematologie – KO (krevní obraz), hemokoagulace, FW – sedimentace
– koronarografie – kontrastní RTG, kontrastní látka zobrazuje koronární = věnčité tepny
– ventrikulografie
– kontrastní RTG – zobrazení srdečních a mozkových komor
– zobrazuje dynamiku srdečního cyklu
– RTG může být – kontrastní i izotopové
– SONO, RTG – srdce, plic
Léčba:
– ihned přestat kouřit!!!
– rychlý převoz na – KORONÁRNÍ JEDNOTKU, JIP
– při převozu:
– tlumení bolesti, aplikace kyslíku, monitoring EKG
– podání antiagregancií, nitrátů
– v případě zástavy KPR (kardiopulmonální resuscitace)
– léčba na JIP:
– monitoring
– EKG, TK, P – srdeční frekvence, D – dýchání, diuréza
– oxygenace – O2
– zajištění žíly, popř. centrální žíly
– analgetika – MORFIN, FENTANYL
– antikoagulancia – FRAXIPARIN, WARFARIN, HEPARIN
– antiagregancia
– proti shlukování trombocytů – ANOPYRIN 100mg, GODASAL
– trombolýza = rozpuštění trombu
– koronární vazodilatancia – NITROGLYCERIN, MAYEOR, ISO-MACK, ISOKET (nitráty)
– antihypertenziva
– ACE inhibitory – ENALAPRIL, ENAP, PRESTARIUM, TRITACE
– betablokátory – VASOCARDIN, BETALOC, TRIMEPRALON, TENORMIN
– sedativa – SEDUXEN i.v.
– chirurgická léčba:
– PTCA – koronární angioplastika (rozšíření zúžené cévy balónkem)
– aortokoronární bypass – (přemostění, ucpaného úseku vlastním žilním, tepenným štěpem, aorta se spojí s jinou tepnou)
– oše diagnózy:
– akutní bolest srdce z důvodu – ischémií myokardu (↓ průtoku okysličené krve srdcem → celým tělem)
– dušnost z důvodu – nedostatku O2 v oběhu
– úzkost z důvodu – strachu o život
– bledost z důvodu – nedostatku O2 v oběhu
Ošetřovatelský plán:
– pacient uložen na koronární jednotku, JIP, ARO (při selhávání živ. fcí)
– po stabilizaci standardní oš. jednotka
Vnímání zdravotního stavu:
– nezatěžovat pacienta informativním rozhovorem
– informace získáme od doprovodu nebo z dokumentace
Poloha a pohybový režim:
– Fowlerova poloha, mírně zvednutá horní část, při vysoké dušnosti – Ortopnoická
– přísný klid na lůžku, pacient nesmí vstávat!!!
Sledujeme:
– FF – D – (16 – 18), P – (70 – 80),TK – celkový stav
– bolest včetně lokalizace a charakteru (využijeme škálu bolesti)
– srdeční rytmus na monitoru
– vznik arytmií
– účinky oxygenterapie
– stav vědomí
– prokrvení končetin a barvu kůže
– bilanci tekutin
– hmotnost
– vyprazdňování stolice
– výsledky laboratorních vyšetření (arteriální krevní plyny, elektrolyty, srdeční enzymy) změny hlásit lékaři
– žilní vstupy dle Maddona a psychický stav, vše pečlivě zaznamenáváme do dokumentace
Hygienická péče:
– dopomoc – kompletní hygiena včetně péče o DÚ, na lůžku pacient nesmí vstávat (2 lavůrky)
– dle zdravotního stavu ord. lékaře – aktivizovat klienta k hyg. péči
– po stabilizaci pomáhat pacientovy s hyg. péčí a postupně vést k samostatnosti
– není vhodné sprchování příliš studenou, nebo teplou vodou
Výživa:
– 1.den pouze tekutiny (0S)
– 2.den kašovitá (1)
– 3.den šetřící (2)
– dle aktuálního stavu přechod na racionální stravu (3)
– edukace pacienta o redukci hmotnosti při obezitě a správné výživě
Vyprazdňování:
– v první fázi zajišťuje sestra
– prevence zácpy (tekutiny, čípky popř. mikroklima)→ nepravidelná a tuhá stolice → usilovné tlačení → embolie
– vhodná poloha při vyprazdňování na lůžku (polosed, zástěna)
– stolice do 3 dnů, mikce do 6 – 8 hod.
RHB
– dle ordinace a zdravotního stavu
– zahajuje se na JIP a pokračuje na stardandním odd.
– spolupráce s RHB sestrou, relaxační techniky, muzikoterapie…
– cvičení by mělo pokračovat i po propuštění v domácí péči
– v průběhu fyzické zátěže si pacient kontroluje pulz
(neměl by překročit 60-70% maximální tepové frekvence)
– cvičení probíhá dle aktuálního stavu pacienta, nutná i psychická RHB
RHB při nekomplikovaném průběhu
– cvičení je individuální
– 1-2 den – několikrát denně ohýbat nohy v kotnících, krčit v kolenou, v kyčli
– sed na lůžku, cvičení DK, zvedání a pokrčování DK
– sed na lůžku se spuštěnýma DK, 7 den sed mimo lůžko, myje, holí se sám na lůžku, později u umyvadla
– několikrát denně opustí lůžko
– chodí po pokoji, sám na WC, po chodbě
– chůze po schodech
Psychosociální potřeby:
– nutná informovanost pacienta o dg. a možných komplikacích (vhodná fma komunikace a edukace) → eliminace psychických projevů (strach, úzkost)
– omezení fyzické aktivity
– dodržování léčebného režimu
– rozpoznání možných komplikací
Domácí péče:
– návštěva ošetřujícího lékaře → dispenzarizace
– informovat o možné recidivě (návratu)
– správná výživa, pravidelné vyprazdňování
– dočasné omezení fyzické aktivity, nezvedat těžká břemena a neposilovat
– doporučit turistiku, cyklistiku, plavání, lyžování, doporučuje se lázeňský pobyt
– nekouřit, Ne alkohol, ↓ obezity a stresu
– upozornit na poruchy spánku, sexuální poruchy…
