📖 Úvod
Hyacint východní je vytrvalá, cibulovitá rostlina, která pochází z oblasti východního Středomoří. Je ceněna především pro své husté hroznovité květenství, které se skládá z mnoha drobných, voskovitých a intenzivně vonících květů. Ty se objevují na jaře v široké paletě barev, včetně bílé, růžové, modré, fialové či žluté. Z cibule vyrůstají přízemní, páskovité, svěže zelené listy. Je oblíbenou okrasnou květinou pro záhony, nádoby i pro zimní rychlení v interiérech.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, konkrétně cibulovitá geofytní trvalka, dosahující výšky 15-30 cm, vytvářející přízemní růžici listů, z jejíhož středu vyrůstá silný stvol nesoucí květenství, s celkovým vzhledem robustním, kompaktním a s dominantním, hustým a výrazně vonným květenstvím.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen velkou, masitou, víceletou cibulí, která slouží jako zásobní orgán a je obalená suchými, papírovitými suknicemi, přičemž z jejího podpučí vyrůstají adventivní, svazčité, nevětvené a sezónní kořeny.
Stonek: Stonek je bezlistý květní stvol, který je přímý, nevětvený, dutý, masitý, oblého průřezu a hladký, často zelené až načervenalé barvy, bez přítomnosti trnů, borky či větvení.
Listy: Listy jsou uspořádány v přízemní růžici, jsou přisedlé, jednoduché, s tvarem široce čárkovitým až úzce kopinatým a na vrcholu tupě špičatým, okraj je celokrajný a hladký, barva je sytě zelená, povrch lesklý a mírně žlábkovitý, typ venace je souběžná žilnatina a trichomy chybí, listy jsou zcela lysé.
Květy: Květy jsou oboupohlavné, souměrné, velmi intenzivně vonné, s barvou variabilní dle kultivaru (bílá, růžová, fialová, modrá, žlutá), okvětí je zvonkovitého až nálevkovitého tvaru tvořené šesti srostlými okvětními lístky, a jsou uspořádány v hustém, vzpřímeném koncovém květenství typu hrozen, s dobou kvetení od března do dubna.
Plody: Plodem je trojpouzdrá, kulovitá až mírně trojboká, kožovitá tobolka, která je v nezralosti zelená, ve zralosti hnědne a puká třemi chlopněmi, obsahuje malá, černá, kulovitá semena s bělavým masíčkem, s dobou zrání v pozdním jaru až začátkem léta.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál této cibuloviny se nachází v Malé Asii a na Blízkém východě, konkrétně na území dnešního Turecka, Sýrie, Libanonu a Izraele. V České republice není původní, je zde pěstovaným neofytem, který jen vzácně a přechodně zplaňuje ze zahrad do volné přírody, například na komposty, skládky či do okolí lidských sídel, ale netvoří stabilní populace. Díky své oblibě jako okrasná rostlina byl rozšířen do mírných pásů celého světa, kde je hojně pěstován v zahradách, parcích a pro rychlení.
Stanovištní nároky: Ve svém přirozeném prostředí roste na skalnatých a kamenitých svazích, v křovinatých porostech a světlých lesích. Vyžaduje plně osluněné, světlomilné stanoviště, které je chráněné před silným větrem. Preferuje propustné, lehčí, humózní a živinami bohaté půdy s neutrální až mírně zásaditou (vápnitou) reakcí. Klíčová je pro něj dobře odvodněná půda, protože nesnáší přemokření, které způsobuje hnilobu cibulí, zejména během letního období vegetačního klidu, kdy vyžaduje sucho a teplo. Na jaře v době růstu a květu naopak potřebuje dostatek vláhy.
🌺 Využití
Hlavní a téměř výhradní význam spočívá v okrasném pěstování, kde je ceněna pro své vonné a barevné květy. Používá se do jarních záhonů, skalek, nádob a je jednou z nejpopulárnějších cibulovin pro rychlení k zimní a jarní dekoraci interiérů. Existuje obrovské množství kultivarů lišících se barvou (bílá, růžová, modrá, fialová, žlutá, oranžová) i tvarem květu (jednoduché, plnokvěté). V průmyslu se z květů získávají vonné silice pro parfumérii. V léčitelství ani gastronomii se kvůli své jedovatosti nevyužívá; všechny části jsou nepoživatelné. Z ekologického hlediska je jako jedna z prvních jarních kvetoucích rostlin významným zdrojem nektaru a pylu pro včely, čmeláky a další hmyz probouzející se časně na jaře.
🔬 Obsahové látky
Celá rostlina, zejména však cibule, obsahuje řadu chemických sloučenin, především toxické alkaloidy, jako je lycorin a homolycorin, které jsou zodpovědné za její jedovatost. Dále obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy), které při kontaktu s pokožkou způsobují mechanické podráždění a dermatitidu. Intenzivní vůně květů je tvořena komplexní směsí těkavých organických látek, mezi něž patří například benzylacetát, fenylethylalkohol, cinnamylalkohol a různé terpeny.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je jedovatá pro lidi i pro domácí zvířata (psy, kočky, koně), přičemž nejvyšší koncentrace toxických látek se nachází v cibuli. Požití způsobuje gastrointestinální potíže jako nevolnost, zvracení, bolesti břicha a průjem. Při požití většího množství může dojít k vážnějším problémům. Kontakt s cibulí může u citlivých jedinců vyvolat kontaktní dermatitidu projevující se svěděním a zarudnutím kůže, způsobenou krystaly šťavelanu vápenatého. K nejnebezpečnější záměně může dojít u cibulí, které si laici mohou splést s cibulí kuchyňskou nebo šalotkou; na rozdíl od nich však cibule této rostliny nemá charakteristickou cibulovou vůni. V kvetoucím stavu je díky svému specifickému květenství prakticky nezaměnitelná.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany, jelikož se jedná o nepůvodní, pěstovaný druh. V mezinárodních úmluvách, jako je CITES, není uveden. Podle Červeného seznamu IUCN je hodnocen jako málo dotčený (Least Concern – LC), protože jeho divoké populace v původním areálu nejsou považovány za ohrožené a druh je celosvětově masivně rozšířen v kultuře.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno je odvozeno z řecké mytologie, podle krásného spartského prince Hyakintha (Ὑάκινθος), milence boha Apollóna. Když byl Hyakinthos nešťastnou náhodou zabit diskem, který odrazil bůh větru Zefyros, nechal Apollón z jeho krve vyrůst tuto květinu jako symbol smutku. Druhové jméno „orientalis“ znamená latinsky „východní“ a odkazuje na geografický původ rostliny. V Osmanské říši byl symbolem jara a hojně se pěstoval v sultánských zahradách. V 18. století zažil v Evropě, zejména v Nizozemsku, obrovskou popularitu, podobně jako tulipány, a bylo vyšlechtěno mnoho drahých a ceněných kultivarů. Jeho intenzivní vůně může být v uzavřených prostorách pro některé lidi až příliš silná.
