Otázka: Hormonální soustava
Předmět: Biologie
Přidal(a): Johana
– zajišťuje látkové řízení organismu, tzn. řízení prostřednictvím hormonů.
Hormony jsou chemické látky přenášené krví, schopné vázat se na receptory cílových buněk a ovlivňovat tak jejich činnost. Účinkují v nepatrných množstvích. Většinou jede o látky steroidní, peptidické nebo bílkovinné povahy.
Rozlišujeme:
– tkáňové hormony → jsou vylučovány buňkami rozptýlenými v tkáních, které mají primárně jinou funkci (působí nejčastěji v místě svého vzniku, ale mohou působit i na vzdálené buňky, např. sekretin ze střevní stěny
– žlázové hormony → jsou vylučovány endokrinními žlázami (tj. žlázami s vnitřní sekrecí), což jsou speciální žlázy, které vylučují hormony do krevního oběhu
– neurohormony → jsou vylučovány neurosekrečními buňkami produkujícími hormony (typické pro hypotalamus)
Mechanismus účinku hormonů:
– hormony bílkovinné nebo peptidické povahy se vážou na speciální receptory v buněčné membráně → spustí se sled reakcí, během nichž uvnitř buňky vznikají látky označované jako tzv. DRUHÝ POSEL → ten mění propustnost membrány pro určité látky nebo aktivuje enzymy (enzymy spustí biochemickou reakci)
– hormony steroidní povahy pronikají přímo do buňky → vážou se na receptor v cytoplazmě → komplex hormon-receptor putuje do jádra buňky a váže se na určité místo DNA → syntetizují se speciální enzymy → enzymy spustí biochemickou reakci
Hormony ovlivňují v těle v podstatě čtyři životní funkce:
- celkový metabolismus
- hospodaření s ionty a vodou
- růst
- rozmnožování
Hormonální regulace je uspořádána hierarchicky. Nejvyšší postavení má hypotalamo-hypofyzární systém.
HYPOTALAMO-HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM
Hypotalamus je spodní část mezimozku, z jeho nervových buněk jsou uvolňovány hormony, které:
a) se hromadí v neurohypofýze (zadním laloku hypofýzy), z níž jsou vylučovány:
– antidiuretický hormon (ADH) – zvyšuje propustnost buněčných membrán pro vodu v distálním kanálků ledvin a umožňuje její zpětné vstřebávání
– oxytocin – působí pravidelné stahy hladké svaloviny (dělohy při porodu)
b) jsou vedeny v adenohypofýze (předním laloku hypofýzy) a povzbuzují nebo inhibují produkci jejich hormonů
/hypotalamus je s hypofýzou spojen nervově (se zadním lalokem hypofýzy) a cévně (s předním lalokem hypofýzy)
Hypofýza (podvěsek mozkový) je oválné tělísko zavěšené na hypotalamu. Její zadní lalok – neurohypofýza – pouze skladuje a posléze odevzdává do krve hormony produkované hypotalamem.
Její přední lalok – adenohypofýza – produkuje:
– somatotropin = růstový hormon, podporuje růst těla, hojení poškozených tkání; je aktivní zejména v mládí; nedostatek se projeví trpasličím vzrůstem (nanismus), nadbytek způsobuje nadměrný růst (gigantismus), nadprodukce v dospělosti vede ke zvětšení okrajových částí těla (akromegalie)
– prolaktin = v těhotenství podporuje růst mléčné žlázy; po porodu vyměšování mléka u žen v době kojení
– kortikotropin = řídí činnost kůry nadledvinek
– tyrotropin = řídí činnost štítné žlázy
– folitropin = ovlivňuje dozrávání folikulů ve vaječníku
– lutropin = vyvolává ovulaci a tvorbu žlutého tělíska ve vaječníku a tvorbu dalšího hormonu estrogenu; u mužů vyvolává rozmnožování pohlavních buněk (spermatogenezi), působí na buňky varlete, které tvoří mužský pohlavní hormon testosteron.
ENDOKRINNÍ ŽLÁZY
– štítná žláza = párová žláza uložená po stranách štítné chrupavky hrtanu, její buňky kumulují jod (musí být přijímán v potravě), produkují hormony obsahující ve své molekule atomy jodu – thyroxin a trijódthyronin, oba hormony ovlivňují celkový metabolismus, termoregulaci, růst a vývoj; dále produkuje kalcitonin, který snižuje hladinu vápníku v krvi
– příštitná tělíska = 2 páry čočkovitých útvarů při zadní straně štítné žlázy, produkují parathormon udržující stálou hladinu vápníku v krvi
– nadledvinky = párová žláza umístěná na horním vrcholu ledvin. Rozlišujeme:
a) vnější kůru → vylučuje glukokortikoidy (především kortizol) účastnící se metabolismu živin a působící protizánětlivě;
→ mineralokortikoidy (především aldosteron) zvyšující zpětné vstřebávání sodíku (a tím i vody) v ledvinách
→ androgeny produkované pouze v nepatrném množství, podílejí se na správné diferenciaci pohlaví
b) vnitřní dřeň – produkuje:
→ adrenalin rozšiřující svalové cévy a podporující srdeční činnost
→ noradrenalin způsobující zúžení všech cév a tím zvýšení krevního tlaku
/adrenalin a noradrenalin se vylučují při stresu a připravují organismus k tělesnému výkonu a zátěžovým situacím; zvyšují také odbourávání tuků a glykogenu v játrech/
– slinivka břišní = tvoří se zde inzulin (v tzv. Langerhansových ostrůvcích), který snižuje hladinu glukózy v krvi, a glukagon, který působí opačně; slinivka břišní produkuje také trávicí enzymy
– vaječníky – folikuly vaječníků produkují estrogeny podporující růst ženských pohlavních orgánů; žluté tělísko vylučuje vestaveny, důležité např. pro menstruační cyklus
– varlata – Leydigovy buňky produkují testosteron podporující růst pohlavních orgánů, atd.
Endokrinní žlázou je také šišinka vylučující hormon melatonin (ovlivňuje např. dobu spánku, bdění a rozmnožování) a brzlík – kromě produkce hormonů tvoří také T-lymfocyty.
Nemoci hormonální soustavy
Struma = zvětšení štítné žlázy, může být spojena s její hypofunkcí i hyperfunkcí. V oblastech, kde je nedostatek jodu ve vodě se u lidí tvoří tzv. endemická struma.
Hypothyreóza = nedostatek hormonů štítné žlázy, projevuje se zimomřivostí, svalovou slabostí, mentální otupělostí a ukládáním tuků do podkoží; v dětství způsobuje zpoždění tělesného a duševního vývoje (kretenismus).
Hyperthyreóza (Basedowa choroba) = zvýšená tvorba hormonů štítné žlázy, zvyšuje tvorbu tepla, zrychlení srdeční činnosti, hubnutí a neklid.
Cukrovka (diabetes mellitus) = onemocnění způsobené zvýšenou hladinou glukózy v krvi; může být způsobeno nedostatečnou tvorbou inzulinu (DM 1. typu, často začíná v mládí, pacient je závislý na podávání inzulinu) nebo poruchou působení inzulinu v tkáních (DM 2. typu, pacient není závislý na inzulinu); v obou případech se glukóza hromadí v krvi a způsobuje vážné poruchy metabolismu (nejen sacharidů, ale i bílkovin a tuků).
