Historie (lékařské) etiky – maturitní otázka

osetrovatelstvi

 

Otázka: Historie etiky

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Základní pojmy

  • Etika (ethika, řec. ethos – mrav) je vědou o mravnosti. Dříve.byla etika nazývána mravovědou, častěji,též praktickou filozofií. V odborném písemnictví lze najít i další označení etiky; český filozof František Klácel např. doporučoval termín. Dobrověda. Etika je teorií mravnosti a jako pojem je nadřazena morálce předmětem etiky je zkoumání zákonitostí mravního chování jedinců i společnosti. Respektuje dilematické situace.
  • Shoda mravní normy a legislativní zákonné úpravy se nazývá legalita.
  • Morálka (z lat. mos,- mrav, moralis – mravní) reprezentuje popisnou a předpisovou stránku mravnosti. Tímto výrazem se zpravidla označuje soubor pravidel uznávané mravnosti. Jednotlivec v souladu s obecným souhlasem pokládá taková pravidla za závazná pro své konkrétní jednání a chování. Pojem “moralis” vznikl Ciceronovým pře kladem řeckého ethikos do latiny. Pojem zdomácněl zejména ve Francii (lamorale).
  • Etiketa je souhrn pravidel uznávané formy společenského chování. Dodnes má etiketa významné postavení a funkci v diplomacii.Mnohé formy chování mezi lékařem a pacientem jsou ritualizované – hovoříme i o etiketě v lékařství.
  • Etiologie je výraz pro samostatnou vědeckou disciplínu, jejímž předmětem je chování, přesněji studium vrozených a získaných vlastností živočichů a člověka. Zakladatelem teorie je Konrád Lorenz s N. Tinbergerem a K. Frischem.
  • Profesní etika užší pojmové vyjádření mravnosti.
  • Biotika je pojem nejširší a je nadřazen pojmu lékařská etika či jeho symptomům.Zkoumání etických problémů nejen v praktickém výkonu lékařské praxe, ale také v oborech, které, které výkon praxe podmiňují.
  • Lékařská etika je obor, který se zajímá o etické problémy v lékařské praxi.
  • Zdravotnická etika souhrnně označuje etickou problematiku týkající se organizace zdravotnických systémů. Problémy týkající se etiky ve zdraví.
  • Deontologie učení o povinnostech / to deon – povinnost/ v obecné rovině. V medicíně vymezuje povinnosti lékaře vůči pacientům, kolegům, úředníkům a veřejnosti. Je prospěšná (=ultilitarismus). Morálka je interpretována jako užitečná povinnost, a proto vzniká pojem utilitaristická morálka.
  • Deontika je pojem pro analýzu logických struktur normativních systémů. „Jaké jsou logické vztahy norem ke skutečnému světu a k lidskému jednání?“ si dává jako otázku.
  • Ve zdravotnictví pracují také další lidé – zdravotní sestry a nzp, kteří se podílí na vytváření stavovské=profesní etiky v zahraničí se ustálil pojem „nursing ethics“ = sesterská etika a u nás se používá termín etika v ošetřovatelství a etika v práci sestry.
  • Pastorální etika je etika ve vztahu nemocný a náboženství, víra. Součástí je péče o duševní komfort trpících, nemocných.

 

Etika byla vždy integrální součástí lékařství

  • Existuje však rozdíl mezi minulostí a dneškem
    • změna přístupu k nemocnému / od paternalizmu k partnerství/
    • nárůst dilematických situací
    • ve 20 století dosáhla medicína velkolepého rozvoje /nárůst vzdělanosti, nezbytnost týmové práce v lékařství, akcent na lidská práva
    • potřeba laiků se vyjádřit k problémům

 

Historie lékařské etiky

Lékařská etika jako moderní a samostatná vědecká disciplina vzniká ve většině zemí, i u nás po 2. světové válce

  • Výuka 1918-1939 neměla charakter systematického vzdělávání
  • v 1945- napsán program přednášek LÉKAŘSKÉ ETIKY
  • 1946- prof.Bouček založil DEONTOLOGICKÝ ÚSTAV UK PRAHA
  • 1952- zrušeno –zavádění přednášek MARXISMU –LENINISMU
  • 1981 v čas. Prakt. lékař-návrh na zřízení kabinetu LE/z pol. dův. zamítnuto/
  • 1991 –„dozrál čas“ 3 LF ÚSTAV ETIKY . LE samostatný obor
  • 1992 povinná výuka na lékařských fak. v ČR
  • 1996 povinná výuka na Vyšších zdravotnických školách

 

Dilematické (nejednoznačné) situace

  • alokace zdrojů aneb problematika ideální a dostupné mediciny
  • etická kriteria experimentu na lidech a zvířatech
  • problematika genového inženýrství a genetiky
  • asistovaná reprodukce a manipulace s lidským genetickým materiálem
  • problematika interrupcí
  • práva pacientů
  • problematika pravdy na nemocničním lůžku
  • problematika umírání a smrti
  • eutanazie
  • problematika tzv. heroické mediciny/ mimořádná terapie/
  • smysl lidského života s nemocí a v nemoci
  • etické problémy geriatrické péče
  • právo na zdraví a povinnost ke zdraví
  • problematika ošetřovatelských – zdravotnických týmů

 

Etické kodexy v profesi sestry /základní úkoly sestry ICN-International Council of Nurces 1973/

Kodex byl schválen v květnu 1973.

 

Etická pravidla zdravotní péče

Sestra je povinna převzít profesionální zodpovědnost za péči o zdraví, prevenci nemocí a za zlepšování zdravotního stavu nemocných právě tak, jako za tišení bolesti. Potřeba zdravotní péče je všeobecná. Se zdravotní a ošetřovatelskou péčí jsou nerozlučně spjaty: respekt k lidskému životu, důstojnost a lidská práva. Zdravotní péči je třeba poskytovat bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, věk, pohlaví, politické přesvědčení a sociální postavení. Zdravotní sestra poskytuje péči jednotlivci, rodině a společnosti a spolupracuje v tom i s reprezentanty jiných oborů.

 

Zdravotní sestra a spoluobčan

Zdravotní sestra má v první řadě zodpovědnost za občany, kteří potřebují zdravotní péči. Při poskytování péče respektuje zdravotní víru jednotlivce, jeho životní hodnoty a obyčeje a snaží se vytvořit podmínky respektující individualitu. Zdravotní sestra chrání informace o osobních poměrech pacienta, považuje je za důvěrné a svědomitě hodnotí, v jakém rozsahu a komu tyto důvěrné informace předat.

 

Zdravotní sestra a péče v praxi

Zdravotní sestra je osobně zodpovědná za kvalitu poskytované péče a za obnovování svých odborných znalostí cestou neustálého vzdělávání. Zdravotní sestra se snaží udržovat pečovatelský standard na co nejvyšší úrovni, a to v každé situaci. Zdravotní sestra hodnotí jak svou kvalifikaci, tak i kvalifikaci jiných osob, když přejímá zodpovědnost za jistý úkol a když jej předává jiným osobám. Zdravotní sestra ve funkci jedná tak, aby její chování přispělo k dobré pověsti povolání.

 

Zdravotní sestra a společnost

Zdravotní sestra, podobně jako ostatní občané, podporuje požadavky obyvatelstva na zdravotní a sociální zabezpečení a je v této věci iniciativní.

 

Zdravotní sestra a spoluzaměstnanci

Zdravotní sestra je zodpovědná za realizaci spolupráce s ostatními zdravotníky všech profesních kategorií. Zdravotní sestra podle nutnosti zasahuje tak, aby chránila jednotlivce, jestliže péče o něj je ohrožena nevhodných chováním jiného zdravotníka či občana.

 

Zdravotní sestra a povolání

Zdravotní sestra je odpovědná za realizaci vysokého standardu zdravotní a ošetřovatelské péče a za své odborné vzdělávání. Zdravotní sestra soustavně pracuje na definování a kultivaci vnitřního obsahu zdravotní a ošetřovatelské péče. Zdravotní sestra se zasazuje v rámci odborové organizace o stanovení přiměřeného platu a jeho vyplácení. Dbá též o vytváření důstojných pracovních podmínek umožňují realizaci zdravotní a ošetřovatelské péče.

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: