Erytrocyty a leukocyty, imunita – maturitní otázka

 

   Otázka: Erytrocyty a Leukocyty

   Předmět: Anatomie

   Přidal(a): vnl.xf

 

 

Anatomie – Erytrocyty a Leukocyty

 

Erytrocyty a Leukocyty

 Erytrocyty

  • okrouhlé, bikonkávní, bezjaderné, pružné
  • průměr 7,2 mikrometru
  • množství: muži 4,3 – 5,3 x 1012 v 1 l
  • množství: ženy 3,8 – 4,8 x 1012 v 1 l
  • obsahují hemoblobin – červené barvivo
  • vznik v červené kostní dřeni, plod: játra, slezina
  • odbourávání: slezina
  • život ery: vznik v kostní dřeni – cévy – slezina (rozpad, fagocyty, globin; hem ->Fe a bilirubin ->urobilirubin)
  • erytropoéza – tvorba krve je řízena erytropoetinem z ledvin
  • hladina se zvýší při nedostatku 02 v krvi v ledvině
  • hladina se sníží při nadbytku 02 v krvi v ledvině
  • pro tvrobu ery musí být dostatek Fe, B12, kyseliny listové, bílkoviny

 

 Leukocyty

  • množství: 4 – 9 x 10 9 v 1 l
  • dělení: granulocyty /obsahují zrníčka/ (neutrofilní, aesinofilní, bazofilní), agranulocyty (monocyty, lymfocyty T (thymus,celullární) a B (humorální))
  • jejich hlavní účel je zajišťovat imunitu (specifickou a nespecifickou)
  • moc leu – leukocytóza
  • málo leu – leukopenie

 

 Granulocyty

  • v plasmě granula podle barviva na barvení dělíme: neutrofilní, aesinofilní, bazofilní; význam pro imunitu a fagocytosu
  • vznikají v kostní dření z kmenové buňky
  • význam pro obranu organismu a fagocytózu
  • segmentované jádro v cytoplasmě jsou přítomná zrníčka
  • v bazofilech se uvolňuje histamin a heparin (žírné buňky)

 

 Agranulocyty

  • nemají granula; nesegmentované jádro, v cytoplazmě nejsou granula
  • dělení podle jader: monocyty, lymfocyty T a B

 

a) Lymfocyty

  • velký proliferační potenciál – rychle se tvoří po setkání s antigenem, dělí a mění se, opouští cévy, vstupují do lymfy a vracejí se do krve
  • v cévách jich je minimum
  • T – závislé na thymu, thymus dependentní, v thymu se množí a dozrávají, hodně v krvi a hrudním mízovodu, živostnost měsíce, roky a některé celý život (paměťové buňky)
  • B – málo v periferní krvi, životnost: několik měsíců, při setkání s antigenem změna v plasmatické buňky a tvorba imunoglobulínů
  • dělí se na 5 základních skupin
    • 1) IgM –po setkání s antigenem tzv.primární odpověď
    • 2) IgG- sekundární odpověď
    • 3) IgA- jsou obsaženy v sekretech buněk (sliny,mléko,slzy)
    • 4) IgE-nachází se na povrchu žírných buněk a v bazofilech ALERGIE!!!
    • 5) IgD- na povrchu B-lymfocytů,receptor pro Ag

 

b) Monocyty

  • největší
  • vznikají v kostní dřeni
  • schopnost migrace
  • vyzrávají v makrofágy
  • přilnou k povrchům a jsou schopny fagocytózy – nespecifické obranné mechanismy

 

Imunita

  • = obranyschopnost organismu
  • antigen – cizorodá látka
  • obrannou funkcí je humorální/látková tvorba protilátek a buněčná imunita, která rozrušuje antigeny
  • Antigen se chová jako: imunogen (navodí imunitní odpověď), alergen (u přecitlivělých lidí vyvolá nadměrnou imunitní reakci) a tolerogen (organismus toleruje antigen a nevyvolá imunitní odpověď, uměle se vyvolává při transplantacích)
  • druhy: specifická a nespecifická imunita
  • Nespecifická:
    • po setkání s antigenem vzniká stereotypní imunitní reakce – fagocytóza
  • Specifická:
    • na daný antigen je odpověď: humorální nebo buněčnou imunitou
    • humorální – protilátky imunoglobiliny se setkají s antigenem poprvé – primární imunitní odpověd, za několi dní se zvýší hladina protilátek, při opakovaném setkání je imunitní odpověď rychlejší a silnější = sekundární imunitní odpověď
    • buněčná imunita – je zabezpečena T lymfocyty. Antigen je v těle, T lymfocyty reagují transformací a působí tím na různé úrovni rozpoznávání antigenu a T lymfocyty informují ostatní buňky
    • dělení: aktivní (tělo samo odpovídá imunitně na antigen, očkování = dlouhodobá imunita) a pasivní (tělu je dodána hotová protilátka, humorální imunita, krátkodobá) imunizace

 

Zdroje najdete uvedeny zde:





Další podobné materiály na webu: