Základní popis 📖
Epidermální růstový faktor (EGF) je malý protein stimulující buněčný růst, proliferaci a diferenciaci, zejména epiteliálních buněk.
Složení 🧬
Skládá se z 53 aminokyselin tvořících jeden polypeptidový řetězec s molekulovou hmotností přibližně 6 kDa.
Funkce či účel 🛠️
Podporuje hojení ran, růst a obnovu tkání, zejména kůže a sliznic.
Místo účinku 🎯
Působí primárně na epiteliální buňky kůže, rohovky, sliznice trávicího traktu a plic.
Mechanismus odbourávání ⚡
EGF se váže na receptor EGFR, který je následně internalizován a degradován v lysozomech, čímž se ukončí signalizace EGF.
Místo vzniku v těle 📍
Vzniká v různých tkáních a buňkách, včetně slinných žláz, duodena a makrofágů.
Místo zániku (odbourávání) v těle 💥
Odbourává se primárně v játrech a ledvinách.
Cykly 🔄
Jeho hladina se mění v průběhu dne a během různých fází hojení ran.
Zdroje výskytu mimo tělo 🔬
Nachází se v mateřském mléce, slinách a dalších tělních tekutinách.
Antagonista či inhibitor účinku 🛑
Inhibitory tyrosinkináz, jako je gefitinib a erlotinib, blokují aktivitu receptoru EGFR, čímž inhibují účinek EGF.
Další informace a zajímavosti ➕
Využívá se v medicíně k léčbě popálenin, vředů a jiných poranění kůže a sliznic. Také se zkoumá jeho potenciál v regenerativní medicíně a kosmetice.
🏷️ Zařazení: Růstové faktory
