Dezinfekční a antiseptické látky – maturitní otázka z chemie

 

   Otázka: Dezinfekční a antiseptické látky

   Předmět: Chemie

   Přidal(a): Mira

 

 

 

 

Historie

Středověk – období aseptického temna ” pus bonum et laudabile”, vysoká úmrtnost při chirurgických výkonech z důvodu infekčních komplikací.

Vznikem „špitálů„ dochází ke koncentraci nemocných, přenosu infekcí a zvyšování úmrtí. Počátek 19. století – Holmes – jako první prosazoval, že porodníci přenášejí nemoci do rodidel žen.

V roce 1847 Ignác Filip Semmelweis, vyslovil názor, že horečka omladnic způsobují lékaři a medici, kteří přicházejí rodit rovnou z pitevny, zavedl mytí rukou, nepřecházet od infekčních pacientů,… zachránce matek

Profesor Gustaf Michaelis přijal jeho zásady, osvědčily se – spáchal sebevraždu (uvědomil, že jeho přičiněním zemřelo mnoho žen, mezi ženami, které dříve po porodu u něj zemřely na horečku omladnic, byla i jeho neteř). Louis Pasteur ( 1822 –1895 ) – práce o mikroorganismech, vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny živými mikroorganismy, vědecké podklady pro principy asepse a antisepse. V roce 1867 Lister Joseph zavedl metodu antisepse – aktivní hubení chroroboplodných zárodků přímo v ráně. Obklady s fenolem, operace se sprchami karbolové kyseliny. Konec 19. století zavedl Bergman metodu asepse – do rány zasahovat sterilními nástroji, přikládání sterilních obvazů a apod. Mikulicz – bavlněné rukavice, v roce 1896 – Halsted- gumové rukavice, Berger – nošení ústenky.

 

Co je to infekce?

Proniknutí choroboplodných mikroorganismů (bakterií, virů, plísní, prvoků) nebo cizopasných mnohobuněčných organismů (např. červů- tasemnice, roupy) do organismů. Jejich namnožením dochází ke vzniku infekčních a parazitálních nemocí.

Proč dochází k infekčnímu onemocnění? 1) malá nebo žádná přirozená ochrana organismu (imunitní systém oslaben), 2) nezvladatelné množství choroboplodných organismů

Dezinfekční prostředky: jsou látky nebo jejich směsi, které usmrcují choroboplodné zárodky mimo organismus (tedy v neživém prostředí)

Antiseptika – zastavují růst a rozmnožování patogenních a nepatogenních zárodků vně i uvnitř organismu

Mezi těmito skupinami není ostrý přechod, záleží také na koncentraci látek, rozdělují se spíše podle struktury!

Dezinfekce – čištění předmětu od choroboplodných organismů (způsobující infekci), provádí se v místech se zvýšenými nároky na čistotu, aby se zamezilo výskytu infekcí (nemocnice, výroba potravin a léčiv)

– k dezinfekci se většinou používají speciální chemické roztoky

Dezinfekční prostředky (Desinficiencia) a antiseptika

 

Látky oxidačního typu – způsobují oxidaci enzymů cizorodých organismů

 Patří sem – anorganické látky: Peroxid vodíku, chlorové vápno, chlornan sodný, manganistan draselný, jod, dusičnan stříbrný, kyselina boritá, borax

organické látky: kyselina peroxooctová, dibenzoylperoxid, chloramin T, B

 

Sloučeniny uvolňující kyslík nebo chlor

Peroxid vodíku H2O2: 3% vodný roztok, dezinfekce ústní dutiny, drobná poranění

Kyselina peroxooctová CH3COOOH její 30% roztok v kyselině octové se nazývá Persteril: používá se k dezinfekci zařízení ve farmaceutickém průmyslu, také se používá jako antimykotikum

Dibenzoylperoxid – aplikuje se na akné, je obsažen v kožním gelu Eclaran a Aknecid

Manganistan draselný KMnO4 ve formě vodných roztoků 0,001 – 0,05% na drobná poranění, výplachy, ke kloktání nebo k léčbě mykóz na chodidlech a mezi prsty.

 

Chlor – průmyslově dezinfekce vody

Cl2 + H2O -> HClO + HCl -> HCl + atomární O (ničí mikroorganismy)

Chlornan sodný + NaCl = Savo (bělící louhy), vzniká zaváděním chloru do hydroxidu za studena

Chlorové vápno (chlornan vápenatý + chlorid+ hydroxid vápenatý) – dezinfekce vody v bazénech a potravinářských

 

Jodderiváty

samotný jód je účinné antiseptikum – jódová tinktura (5 % roztok jódu a jodidu draselného v ethanolu, používá se i vodný roztok pod názvem Lugolův roztok), menší operativní výkony a poranění, dnes se používají přípravky, kde se jód uvolňuje postupně

Jodoform CHI3 – ve stomatologii

Nyní se často používá jód vázaný na organický nosič, tzv. jodofory:

Jodovaný povidon -(povidon-jod) = komplex jodu a polyvinylpyrrolidonu,

HVLP: Jodisol

Betadine (mast) – antiseptikum, drobné operační výkony, odřeniny, spáleniny

 

Jiné

Kyselina boritá, tetraboritan sodný Na2B4O7 – jsou obsaženy v borové vodě, výplachy očí, v čípcích pro léčbu kvasinkové infekce v pochvě, přidává se do krémů na popáleniny= borová mast, účinky malé, spíše zklidňující. Kyselina boritá je součastí oční vody Ophtal, masti a kapek Ophtalmo-septonex. Tetraboritan sodný je snadno rozpustný ve vodě a glycerolu. Je současti antiseptickych vaginalnich globuli. Borax je obsažen v připravcich Lacrisyn a v očnich kapkach Ophtalmo-septonex.

Sloučeniny stříbra -jsou schopné srážet bílkoviny a ty pak zabraňují průniku Ag+ do hloubky, proto jsou vhodné pro povrchovou desinfekci, v praxi se používá dusičnan stříbrný (AgNO3), zejména jako surovina pro přípravu IPLP s různou koncentrací k odstraňování bradavic, do antiseptických nosních kapek a do mastí jako podpora granulace tkáně, postupným uvolňováním Ag+ v nízkých koncentracích působí antisepticky i chlorid stříbrný (AgCl)

Síran měďnatý CuSO4 . 5H2O má vysoký fungicidní účinek (proti houbám, plísním), antimikrobiálního účinku iontů mědi se využívá také k dezinfekci vody (měděná destička se vloží do zásobníku s vodou a voda zůstane až čtrnáct dní bez mikroorganismů, pak se destička vyjme a v 4 % kyselině octové se za dvanáct hodin zregeneruje.

 

Organické látky

* Ethanol, menthol, ethlenoxid, formaldehyd, glyoxal, glutaraldehyd, fenol,hexachlorofen, resorcin, paraben, mýdla, amoniové soli

alkoholy: ethanol (60-90%), propan-2-ol(70-80%) i jejich směs tzv. “lékařský líh”, dezinfekce pokožky před injekcemi

menthol: v zevních lécích tlumících svědění např. masti na hemoroidy a čípky, v lécích sloužících jako lokální

 

anestetika nebo antiseptika

propan-1,2 –diol: dezinfekce vzduchu ve veřejných prostranstvích

fenoly – tradičně se využíval roztok fenolu „karbolka“ a mýdlový roztok krezolů “lyzol“, jsou velmi účinné proti bakteriím a houbám, méně proti virům, dnes se používají chlorované

p-chlorkresol ( 4-chlor-3-methylfenol)

Hexachlorofen – medicinální mýdla, šampony a vody po holení, dezinfekční pleťové vody a dezodoranty, přípravky k dezinfekci kůže, snižuje se používání, součást Septonexu

Endiaron – aplikuje s v podobě pasty jako lokální antiseptikum nebo ve formě tablet na dezinfekci střev

formaldehyd (roztok je formalín) –  používaná koncentrace roztoku ve vodě je 34 – 38 %, při delším uchovávání roztoku formaldehydu dochází k polymeraci a vzniká pevný paraformaldehyd, účinkuje na mykobakterie, houby i viry, používá se při přípravě roztoku, určeného k desinfekci lékařských nástrojů, v kloktadle jako lokální anestetikum a antiseptikum k výplachům úst a má i adstringentní účinky

Karboxylové kyseliny: mravenčí, octová, mléčná,… konzervování potravinářských a farmaceutických produktů

sloučeniny rtuti – thiomersolát

 

Povrchově aktivní látky

Mýdla jsou soli vyšších mastných kyselin. Mýdla alkalických kovů jsou rozpustná ve vodě. Jsou to nejstarší povrchově aktivní látky. Mýdla řadíme mezi anionaktivní tenzidy, protože povrchově aktivní látkou je anion. Při použití mýdel dochází ke snadnému mechanickému odplavování nečistot a bakterií. Mýdla mají slabý účinek a působí zejména na bakterie. V praxi se používají směsi solí nasycených vyšších mastných kyselin, především kyseliny palmitové, stearové a nenasycené kyseliny olejové. Mýdla se získávají alkalickou hydrolýzou tuků.

Kvartérní amoniové sloučeniny př. benzalkoniumchlorid – proti bakteriím, někdy i virům, aktivní části molekuly je kation, proto se nazývají invertní mýdla, jsou to povrchově aktivní látky se silnými antiseptickými a desinfekčnimi účinky.

Patří mezi ně i hlavní účinné látky obsažené v Ajatinu a Septonexu.

Další látky s dezinfekčními účinky    

Methylenová modř – při léčbě aftů, drobná poranění, kdy je vhodné postižené místo potřít

Genciánová violeť (Methyl Violet , hexamethylpararosanilinchlorid)

– protibakteriální, protihoubové a protihelmintické vlastnosti , dříve významným antiseptikem

Brilantová zeleň – zředěný alkoholový roztok jako povrchové antiseptikum, tekutý obvaz

Tee Tree Oil – nejsilnější přírodní antiseptikum, má silnou schopnost pronikat do poškozených tkání a léčit je, k místní dezinfekci pokožky, ničí bakterie, plísně a viry, urychluje hojení, stimuluje imunitní systém pokožky a podporuje její prokrvení






—————————————————————————

 Stáhnout práci v PDF  Upozornit na chybu

 Učebnice k maturitě  Maturitní kurzy

 Učebnice k VŠ přijímačkám  Kurzy na přijímačky

—————————————————————————

Další podobné materiály na webu: