Datlovník kanárský (Phoenix canariensis)

🌿
Datlovník kanárský
Phoenix canariensis
Arecaceae

📖 Úvod

Datlovník kanárský je majestátní, stálezelená palma pocházející z Kanárských ostrovů. Vyznačuje se silným, nevětveným kmenem s typickými jizvami po opadaných listech a hustou korunou dlouhých, zpeřených listů sytě zelené barvy. Plodí malé, oranžové, nejedlé datle. Díky svému impozantnímu vzhledu je jednou z nejrozšířenějších okrasných palem ve středomořských a subtropických oblastech. V mírnějším klimatu se pěstuje jako oblíbená přenosná či interiérová rostlina, která vyžaduje dostatek slunečního světla.

🌱 Botanická charakteristika

Růstová forma: Strom, trvalka, dorůstající výšky 10–20 m (vzácně až 40 m), s mohutnou, hustou a symetrickou polokulovitou korunou tvořenou až 200 listy, celkově majestátní a robustní vzhled.

Kořeny: Svazčitý, adventivní kořenový systém, který se široce rozrůstá v horní vrstvě půdy a efektivně kotví rostlinu, postrádá hlavní kořen.

Stonek: Mohutný, sloupovitý, nevětvený nepravý kmen (stipes) dosahující průměru až 1 m, pokrytý drsným povrchem s charakteristickými kosočtverečnými jizvami po bázích opadaných listů; samotný kmen je bez trnů, avšak spodní lístky na řapíku jsou přeměněny v dlouhé, velmi ostré trny.

Listy: Listy jsou uspořádány ve vrcholové spirálovité růžici, jsou řapíkaté, obrovské (až 6 m dlouhé), lichozpeřené s velkým počtem (až 200 párů) úzkých, čárkovitě kopinatých lístků, které jsou celokrajné, tuhé a kýlnaté; barva je tmavě zelená, žilnatina je rovnoběžná; na rubu listů a na řapíku se mohou vyskytovat mnohobuněčné, plstnaté nebo šupinovité krycí trichomy.

Květy: Dvoudomá rostlina s jednopohlavnými květy; květy jsou krémově bílé až nažloutlé barvy, malé, trojčetné, uspořádané v mohutných, hustě větvených, převislých latách (až 2 m dlouhých), které vyrůstají z paždí listů; kvete na jaře.

Plody: Plodem je jednosemenná peckovice vejčitého až kulovitého tvaru o velikosti cca 2 cm, uspořádaná v bohatých plodenstvích; barva je ve zralosti oranžovohnědá; dozrává na podzim a v zimě, plody jsou pro člověka nejedlé.

🌍 Výskyt a stanoviště

Přírodní rozšíření: Původem je endemitem Makaronésie, konkrétně Kanárských ostrovů, odkud se rozšířil do všech subtropických a teplých mírných oblastí světa jako okrasná dřevina, například do Středomoří, Kalifornie, Austrálie či Jižní Afriky, kde často zplaňuje. V České republice není původní ani se nevyskytuje jako neofyt ve volné přírodě, jelikož nesnáší mráz; pěstuje se zde výhradně jako kbelíková či skleníková rostlina v zahradách, parcích a interiérech.

Stanovištní nároky: Jedná se o výrazně světlomilnou rostlinu vyžadující plné slunce pro optimální růst a tvorbu symetrické koruny. V původním areálu roste v různých prostředích, od pobřeží až po horské svahy, často v blízkosti vodních zdrojů. Je velmi tolerantní k typu půdy, preferuje však dobře propustné, písčité až hlinité substráty, snese mírně kyselou i zásaditou reakci. Po zakořenění je značně odolná vůči suchu, ale pro bujný růst ocení pravidelnou zálivku, nesnáší však přemokření kořenů.

🌺 Využití

Jeho hlavní význam je okrasný, je jednou z nejčastěji vysazovaných palem na světě pro svůj majestátní vzhled v parcích, na promenádách a v zahradách. Plody, malé oranžové datle, jsou jedlé, ale ve srovnání s datlovníkem pravým mají jen tenkou vrstvu dužiny a jsou méně sladké, konzumují se spíše lokálně. Na Kanárských ostrovech se z naříznutého vegetačního vrcholu získává sladká míza, ze které se vařením vyrábí palmový sirup (miel de palma). Listy se tradičně využívají k výrobě košíků, rohoží, klobouků a na pokrývání střech. V léčitelství nemá významné využití. Ekologicky poskytuje plody jako potravu pro ptáky a savce a hustá koruna slouží jako úkryt. Květy jsou zdrojem nektaru a pylu pro hmyz.

🔬 Obsahové látky

Plody obsahují především cukry (sacharózu, glukózu, fruktózu), vlákninu, vodu, a v menší míře vitamíny (zejména skupiny B) a minerální látky jako draslík a hořčík. V listech a míze se nacházejí fenolické sloučeniny, flavonoidy a taniny s antioxidačními vlastnostmi.

☠️ Toxicita a status

Toxicita: Rostlina není pro lidi ani zvířata (včetně psů a koček) jedovatá, a to ani její plody. Nebezpečí však představují extrémně tvrdé a ostré trny na bázi řapíků listů, které mohou způsobit hluboká a bolestivá poranění s rizikem následné infekce. Lze si ji splést s blízce příbuzným datlovníkem pravým (Phoenix dactylifera), který se odlišuje štíhlejším a často vícekmenným růstem (tvoří odnože), šedozelenými a tužšími listy a především většími, sladkými a masitými plody, které jsou komerčně pěstovány.

Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany, jelikož zde neroste ve volné přírodě. Mezinárodně není zařazena na seznam CITES. Podle Červeného seznamu IUCN je hodnocena jako druh málo dotčený (Least Concern – LC), a to především díky jejímu masivnímu celosvětovému pěstování, i když původní populace na Kanárských ostrovech mohou být ohroženy hybridizací a škůdci. Je však chráněným přírodním symbolem Kanárských ostrovů.

✨ Zajímavosti

Rodové jméno „Phoenix“ pochází z řečtiny a odkazuje na bájného ptáka Fénixe, což může souviset se schopností palmy přežít požáry nebo s jejím spojením se sluncem; druhové jméno „canariensis“ jasně označuje geografický původ z Kanárských ostrovů. Zajímavostí je, že se stal ikonickým symbolem středomořských a subtropických letovisek po celém světě, přestože odtud nepochází. V posledních dekádách je masivně ohrožován invazivním nosatcem Rhynchophorus ferrugineus, jehož larvy vyžírají růstový vrchol a způsobují úhyn celých stromů. Vzrostlý jedinec může mít až 200 listů v koruně.

💾 Stáhnout materiál   🎓 Online kurzy
error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.