📖 Úvod
Citroník citron (Citrus × limon) je stálezelený strom pěstovaný pro své kyselé, žluté plody bohaté na vitamín C. Tento oblíbený citrus je pravděpodobně křížencem pocházejícím z Asie. Má lesklé, tmavě zelené listy, trnité větve a silně vonící bílé květy. V našich podmínkách se často pěstuje jako přenosná nádobová rostlina, která vyžaduje slunné a teplé stanoviště. Jeho plody mají široké využití v gastronomii i pro léčebné účely.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Strom či menší keř, trvalka, dosahující výšky 3-6 metrů, s nepravidelnou, často rozkladitou a řídkou korunou a celkově hustým, vždyzeleným vzhledem s lesklými listy a často s plody v různých stádiích zralosti.
Kořeny: Hlavní kůlový kořen, který se bohatě větví do postranních kořenů, často uložených poměrně mělce pod povrchem půdy, bez hlavního kořene u řízkovaných rostlin.
Stonek: Kmen s hladkou, šedohnědou borkou, která ve stáří mírně puká; větve jsou často nepravidelně uspořádané a na mladých výhonech běžně opatřené ostrými, pevnými trny v úžlabí listů.
Listy: Listy střídavé, řapíkaté (s charakteristicky úzce křídlatým řapíkem), tvaru vejčitého až podlouhle eliptického, s jemně pilovitým či vroubkovaným okrajem, svrchu tmavě zelené a lesklé, se zpeřenou žilnatinou; na povrchu jsou přítomny mnohobuněčné žláznaté trichomy v podobě siličných žlázek, viditelných jako tečky, jinak jsou listy lysé.
Květy: Květy bílé, často z vnější strany a v poupěti růžově či fialově naběhlé, pětičetné, pravidelné a silně vonné, uspořádané jednotlivě nebo v malých, chudých vrcholíkových květenstvích v úžlabí listů; kvetení probíhá hlavně na jaře, ale často se opakuje (remontuje) během celého roku.
Plody: Plodem je speciální typ bobule zvaný hesperidium, oválného až elipsoidního tvaru s typickou bradavčitou špičkou na vrcholu, barva je v nezralosti zelená a ve zralosti jasně žlutá; doba zrání je dlouhá (6-9 měsíců), takže se plody na stromě mohou vyskytovat v různých fázích zralosti téměř celoročně.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Pravděpodobně pochází z jihovýchodní Asie, konkrétně z oblastí dnešní Indie, Barmy nebo jižní Číny, kde vznikl jako kříženec mezi pomerančovníkem hořkým (Citrus × aurantium) a cedrátem (Citrus medica). V České republice je nepůvodní, jedná se o pěstovaný neofyt, který ve volné přírodě nezplaňuje, protože nesnáší mráz. Celosvětově je rozšířen v subtropických a tropických oblastech, kde je komerčně pěstován pro své plody, přičemž největšími producenty jsou Indie, Mexiko, Čína, Španělsko a Itálie. V ČR se pěstuje pouze v nádobách v bytech, zimních zahradách, sklenících a botanických zahradách.
Stanovištní nároky: Jako pěstovaná rostlina vyžaduje specifické podmínky; nejedná se o druh vázaný na přirozená stanoviště jako lesy či louky. Preferuje lehkou, propustnou a výživnou půdu s mírně kyselou až neutrální reakcí (pH 6-7), nesnáší zamokření kořenů. Je výrazně světlomilná, pro bohaté kvetení a plození vyžaduje maximální možné oslunění, ideálně na jižně orientovaném stanovišti. Z hlediska vlhkosti potřebuje pravidelnou, ale umírněnou zálivku s občasným proschnutím substrátu a vyšší vzdušnou vlhkost, kterou lze podpořit rosením listů.
🌺 Využití
V léčitelství je historicky ceněn pro vysoký obsah vitamínu C jako prevence kurdějí; dnes se šťáva a kůra využívají pro své antiseptické a antibakteriální účinky při nachlazení a k podpoře trávení, esenciální olej z kůry pak v aromaterapii pro povzbuzení a osvěžení. V gastronomii je klíčovou surovinou; jedlý je především plod, jehož šťáva se používá do nápojů, zálivek a marinád, strouhaná kůra (z chemicky neošetřených plodů) k dochucení sladkých i slaných pokrmů a kandovaná kůra jako cukrovinka. Průmyslově se z něj získává kyselina citronová používaná jako konzervant a čisticí prostředek, pektin a esenciální olej (limonen) pro kosmetiku, parfémy a čističe. Je velmi populární jako okrasná přenosná rostlina pěstovaná v nádobách pro své lesklé stálezelené listy, intenzivně vonící bílé květy a dekorativní plody; známé jsou kultivary jako „Meyer“ nebo „Eureka“. Ekologicky je v teplých oblastech významnou včelařskou rostlinou, neboť jeho květy poskytují včelám nektar a pyl.
🔬 Obsahové látky
Plody obsahují vysoké množství kyseliny askorbové (vitamín C) a kyseliny citronové, která způsobuje charakteristickou kyselou chuť. Dále jsou přítomny flavonoidy s antioxidačními účinky, jako je hesperidin a eriocitrin. Kůra je bohatá na esenciální oleje, jejichž hlavní složkou je limonen (až 90 %), a dále obsahuje látky jako citral, pinen a geranial. V dužině a bílé části oplodí (albedu) se nachází také polysacharid pektin.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro lidi není jedovatý, plody jsou bezpečně konzumovatelné. Esenciální olej z kůry však může při kontaktu s pokožkou a následném vystavení slunečnímu záření vyvolat fototoxickou dermatitidu. Pro některá zvířata, zejména kočky a psy, mohou být listy a kůra při požití většího množství toxické kvůli obsahu limonenu a psoralenů, což může způsobit zažívací potíže, zvracení nebo apatii. Záměna s nebezpečnými druhy je v našich podmínkách prakticky vyloučená; lze jej zaměnit pouze s jinými druhy citrusů, jako je limetka nebo cedrát, které však také nejsou jedovaté a liší se především tvarem, velikostí a barvou plodu.
Zákonný status/ochrana: Jelikož se jedná o široce pěstovaného křížence, který se ve volné přírodě nevyskytuje, nevztahuje se na něj žádný stupeň zákonné ochrany v České republice. Není uveden ani na seznamu CITES a vzhledem ke svému masivnímu globálnímu pěstování není hodnocen v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN, jeho status je tedy „nevyhodnocený“ nebo „málo dotčený“ z pohledu pěstovaných rostlin.
✨ Zajímavosti
Latinský název rodu „Citrus“ má původ v latinském slově „cedrus“, které bylo přeneseno z vonných jehličnanů na podobně aromatický cedrát, od nějž se název rozšířil. Druhové jméno „limon“ pochází z arabského „līmūn“, které dalo základ i českému slovu. Do Evropy byl zaveden Araby ve středověku a stal se symbolem bohatství. V 18. století sehrál klíčovou roli v boji proti kurdějím u námořníků Britského královského námořnictva. Zajímavostí je, že plod je botanicky bobule specifického typu zvaná hesperidium, a jeho kyselá šťáva může fungovat jako elektrolyt pro vytvoření jednoduchého galvanického článku, tzv. citronové baterie.
