📖 Úvod
Cicimek datlový, známý jako jujuba či čínské datle, je opadavý strom nebo keř původem z východní Asie. Pěstuje se pro své oválné, sladké plody, které jsou bohaté na vitamín C. Zralé plody připomínají malé datle a konzumují se čerstvé, sušené i kandované. Využívají se také v tradiční medicíně. Rostlina má lesklé zelené listy, nenápadné květy a často trnité větve. Je nenáročná, odolná vůči suchu a vyžaduje slunné a teplé stanoviště.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Opadavý keř nebo malý strom, trvalka, dosahující výšky 5-12 metrů, s široce rozložitou až zaoblenou, často nepravidelnou korunou a charakteristicky klikatými, převisajícími větvičkami.
Kořeny: Silný, hluboko sahající hlavní kůlový kořen s bohatě větvenými postranními kořeny, mající silnou tendenci vytvářet kořenové výmladky.
Stonek: Kmen je v mládí hladký, později s tmavě šedohnědou, hluboce brázditou až kostkovitě rozpukanou borkou; mladé větve jsou hladké, červenohnědé a zřetelně klikatě rostoucí, často opatřené párovými trny u báze listů – jedním přímým a jedním zahnutým.
Listy: Listy jsou uspořádány střídavě; jsou krátce řapíkaté; čepel je vejčitě kopinatá až eliptická s jemně pilovitě vroubkovaným okrajem; barva na líci sytě zelená a výrazně lesklá, na rubu světlejší; žilnatina je velmi nápadná se třemi hlavními obloukovitými žilkami sbíhajícími se od báze ke špičce; na rubu podél žilek mohou být přítomny jednoduché krycí trichomy.
Květy: Květy jsou drobné, žlutozelené barvy; hvězdicovitého tvaru, pětičetné a oboupohlavné; uspořádané v chudokvětých úžlabních svazečcích; doba kvetení je od května do července.
Plody: Plodem je peckovice; v plné zralosti je barva červenohnědá až hnědofialová (v nezralosti zelená); tvar je oválný až kulovitý, velikostí připomínající olivu nebo menší datli; doba zrání je na podzim, od září do října.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se rozprostírá od jihovýchodní Evropy přes Blízký východ až po Čínu, kde je s největší pravděpodobností jeho centrum původu a kde je pěstován více než 4000 let; v České republice není původní, je považován za nepůvodní druh (neofyt), který je zde pěstován a jen velmi vzácně zplaňuje, celosvětově je rozšířen v subtropických a teplých mírných oblastech, hojně se pěstuje ve Středomoří, na Blízkém východě, v Austrálii i v jižních částech USA, zatímco v ČR se pěstuje především v nejteplejších oblastech, jako je jižní Morava, a to zejména v zahradách a vinicích.
Stanovištní nároky: Jedná se o výrazně teplomilnou a světlomilnou dřevinu, která preferuje plně osluněná stanoviště, jako jsou stepní svahy, skalnaté stráně a okraje světlých lesů ve svém přirozeném areálu; na půdu je velmi nenáročná, snáší široké spektrum půd od lehkých písčitých až po těžké jílovité a toleruje jak kyselé, tak silně vápnité (alkalické) podloží, přičemž klíčová je pro ni dobře propustná půda, jelikož nesnáší zamokření, a je vysoce odolná vůči suchu (xerofyt).
🌺 Využití
V tradiční čínské medicíně se po tisíciletí využívají především plody, které mají sedativní účinky, pomáhají při nespavosti a úzkosti, posilují slezinu a žaludek a vyživují krev; plody jsou jedlé, čerstvé připomínají malé jablko, sušené pak datle, a konzumují se syrové, sušené, kandované či zpracované na džemy, sirupy, víno nebo čaj; tvrdé a trvanlivé dřevo se lokálně používá k výrobě drobných řemeslných předmětů; jako okrasná dřevina se pěstuje pro své lesklé listy a jedlé plody, přičemž existují velkoplodé kultivary jako „Li“ nebo „Lang“; z ekologického hlediska je významnou včelařskou rostlinou, neboť květy poskytují bohatý zdroj nektaru, a plody slouží jako potrava pro ptáky a savce.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými bioaktivními sloučeninami jsou triterpenoidní saponiny, zejména jujubosidy A a B, které jsou zodpovědné za sedativní a anxiolytické účinky, dále jsou plody mimořádně bohaté na vitamín C, jehož obsah často převyšuje citrusové plody, a obsahují také flavonoidy (spinosin, swertish), polysacharidy, cyklický adenosinmonofosfát (cAMP) a významné množství minerálů jako draslík, fosfor, vápník a železo.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není pro lidi ani pro zvířata jedovatá, její plody jsou bezpečnou a výživnou potravinou; možnost záměny v českých podmínkách je velmi nízká, teoreticky by si ji laik mohl splést s některým druhem řešetláku, například s řešetlákem počistivým (Rhamnus cathartica), jehož plody jsou mírně jedovaté, odlišení je však snadné – plody řešetláku jsou malé černé bobule v trsech, zatímco zde se jedná o podstatně větší, oválné peckovice připomínající olivu či datli, a listy mají tři výrazné hlavní žilky sbíhající se od báze.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany, jelikož se jedná o pěstovaný, nepůvodní druh; není zařazena ani v mezinárodních úmluvách jako CITES a podle Červeného seznamu ohrožených druhů IUCN je hodnocena jako druh málo dotčený (Least Concern – LC) díky svému širokému rozšíření v pěstování i v přirozeném areálu.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Ziziphus“ pochází z perského slova „zizfun“ nebo arabského „zayzafun“, což byla obecná označení pro tento ovocný strom, české jméno cicimek je odvozeninou těchto starověkých názvů a druhový přívlastek „datlový“ odkazuje na vzhled a chuť sušených plodů; v čínské kultuře je symbolem štěstí a patří mezi pět posvátných plodů a z botanického hlediska je zajímavá svými větvemi rostoucími v charakteristickém „cik-cak“ vzoru a přítomností dvou typů palistových trnů u báze listu – jednoho rovného a druhého zahnutého.
