Bacitracin (C₆₆H₁₀₃N₁₇O₁₆S) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Bacitracin je polypeptidové antibiotikum účinné proti grampozitivním bakteriím, produkované Bacillus subtilis var. Tracy I. Používá se lokálně k léčbě kožních infekcí a v kombinaci s dalšími antibiotiky. Jeho struktura je cyklický polypeptid s thiazolinový kruhem.

 

Složení 🧬

Skládá se z aminokyselin, včetně cysteinu, histidinu a asparagové kyseliny.

 

Funkce či účel 🛠️

Inhibuje syntézu bakteriální buněčné stěny.

 

Místo účinku 🎯

Působí na bakteriální buněčnou membránu.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

V těle se metabolizuje ledvinami.

 

Místo vzniku v těle 📍

Nevzniká v těle, je produkován bakterií Bacillus subtilis var. Tracy I.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Metabolizuje se primárně v ledvinách.

 

Cykly 🔄

Nemá cykly výskytu v těle, je podáván externě.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Zdrojem je bakterie Bacillus subtilis var. Tracy I. a vyrábí se fermentací.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

EDTA a další chelatační činidla mohou snižovat jeho účinnost.

 

Další informace a zajímavosti

Používá se v mastech, očních kapkách a někdy i v krmivech pro zvířata ke stimulaci růstu. Někdy se kombinuje s neomycinem a polymyxinem B.

 

🏷️ Zařazení: Neribozomální peptidy

o-kresol (C₇H₈O) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

O-kresol je metylfenolový izomer s charakteristickým zápachem, používaný v dezinfekcích, pesticidech a průmyslové chemii.

 

Složení 🧬

C7H8O (jeden kruh benzenu, jedna methylová a jedna hydroxylová skupina).

 

Funkce či účel 🛠️

Dezinfekční prostředek, pesticid, meziprodukt v chemické syntéze.

 

Místo účinku 🎯

Působí na buněčné membrány bakterií a hub.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

V těle se metabolizuje primárně konjugací s kyselinou glukuronovou a sulfátovou v játrech.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v těle obvykle jen v malém množství z metabolismu některých látek, například toluenu.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Játra.

 

Cykly 🔄

Neexistují cykly výskytu v těle, jde o exogenní látku.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Ropa, dehet, některé rostliny.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifický antagonista není znám, účinek lze snížit antioxidanty.

 

Další informace a zajímavosti

Používá se v průmyslu i k výrobě dalších chemikálií, například herbicidů.

 

🏷️ Zařazení: Jednoduché fenoly

Laktóza (C₁₂H₂₂O₁₁) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Disacharid složený z glukózy a galaktózy, mléčný cukr, používaný jako zdroj energie.

 

Složení 🧬

Skládá se z glukózy a galaktózy spojených β-1,4-glykosidickou vazbou.

 

Funkce či účel 🛠️

Zdroj energie pro mláďata savců.

 

Místo účinku 🎯

Tenké střevo.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Štěpí se enzymem laktázou na glukózu a galaktózu, které se vstřebávají do krevního oběhu.

 

Místo vzniku v těle 📍

Mléčné žlázy savců.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Tenké střevo.

 

Cykly 🔄

Kontinuální produkce u savců v laktaci.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Mléko a mléčné výrobky.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Laktázové inhibitory (např. některé léky).

 

Další informace a zajímavosti

Laktózová intolerance je způsobena nedostatkem laktázy, laktóza se používá ve farmaceutickém průmyslu jako plnidlo.

 

🏷️ Zařazení: Disacharidy

ATP (C₁₀H₁₆N₅O₁₃P₃) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Adenozintrifosfát (ATP) je nukleotid a hlavní energetická molekula v buňkách, skládá se z adeninu, ribózy a tří fosfátových skupin.

 

Složení 🧬

Skládá se z adeninové báze, ribózového cukru a tří fosfátových skupin navázaných na ribózu.

 

Funkce či účel 🛠️

Hlavní funkcí ATP je poskytovat energii pro buněčné procesy, jako je svalová kontrakce, syntéza proteinů a aktivní transport.

 

Místo účinku 🎯

ATP působí uvnitř buněk, primárně v cytoplazmě a mitochondriích.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

ATP se odbourává hydrolýzou, kdy se odštěpuje fosfátová skupina za vzniku adenozindifosfátu (ADP) a uvolnění energie.

 

Místo vzniku v těle 📍

ATP vzniká primárně v mitochondriích procesem buněčného dýchání.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

ATP se odbourává v cytoplazmě a mitochondriích buněk.

 

Cykly 🔄

ATP je neustále syntetizován a odbouráván v závislosti na energetických potřebách buňky, nemá cykly ve smyslu denní či roční doby.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

ATP se v čisté formě mimo tělo běžně nevyskytuje, lze jej syntetizovat laboratorně.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifické antagonisty ATP neexistují, ale některé látky mohou inhibovat jeho syntézu, např. inhibitory oxidativní fosforylace.

 

Další informace a zajímavosti

ATP se využívá v medicíně k léčbě některých srdečních onemocnění a ve výzkumu jako zdroj energie pro buněčné procesy.

 

🏷️ Zařazení: Nukleotidy

Pektin (Různé) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Polysacharid nacházející se v buněčných stěnách rostlin, tvoří gelovitou strukturu a používá se jako zahušťovadlo, stabilizátor a želírující činidlo v potravinářství.

 

Složení 🧬

Galakturonová kyselina, rhamnosa, arabinosa, galaktóza a xylosa.

 

Funkce či účel 🛠️

Zahušťovadlo, stabilizátor, želírující činidlo, snižuje hladinu cholesterolu a glukózy v krvi, může mít i prebiotický účinek.

 

Místo účinku 🎯

Trávicí trakt, převážně tlusté střevo.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Bakteriální enzymy v tlustém střevě (pektinázy) štěpí pektin na menší molekuly, které mohou být dále metabolizovány.

 

Místo vzniku v těle 📍

Pektin se v lidském těle netvoří.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Tlusté střevo, kde je fermentován střevní mikroflórou.

 

Cykly 🔄

Pektin nemá v těle cykly výskytu, je přijímán potravou.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Jablka, citrusové plody, bobule, mrkev, brambory.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Léky snižující cholesterol nebo glukózu v krvi mohou interagovat s účinkem pektinu, některé léky mohou být vázány na pektin a jejich absorpce se snižuje.

 

Další informace a zajímavosti

Pektin se používá v potravinářství (marmelády, džemy, želé), farmacii (léky proti průjmu), kosmetice (zahušťovadla) a v průmyslu (výroba papíru a textilu).

 

🏷️ Zařazení: Polysacharidy

DNA polymeráza (Enzym) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Enzym katalyzující syntézu DNA, tvořící nové řetězce DNA z deoxyribonukleotidů.

 

Složení 🧬

Skládá se z polypeptidových řetězců.

 

Funkce či účel 🛠️

Jejím hlavním úkolem je replikace DNA, tedy tvorba kopií DNA.

 

Místo účinku 🎯

Působí v buněčném jádře.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se proteazomy.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v ribozomech.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se v cytoplazmě.

 

Cykly 🔄

Její aktivita je spojena s buněčným cyklem, nejvyšší je v S fázi.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Nenachází se přirozeně mimo tělo, lze ji izolovat z buněk.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitory DNA polymerázy zahrnují některé léky proti rakovině a antivirotika.

 

Další informace a zajímavosti

DNA polymeráza se využívá v PCR a dalších molekulárně biologických metodách.

 

🏷️ Zařazení: Enzymy

Glukagon (Peptid) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Glukagon je polypeptidický hormon produkovaný alfa buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, který působí proti inzulínu a zvyšuje hladinu glukózy v krvi.

 

Složení 🧬

Skládá se z 29 aminokyselin.

 

Funkce či účel 🛠️

Zvyšuje hladinu glukózy v krvi.

 

Místo účinku 🎯

Působí primárně v játrech.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Odbourává se v játrech a ledvinách.

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v alfa buňkách Langerhansových ostrůvků slinivky břišní.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Zaniká v játrech a ledvinách.

 

Cykly 🔄

Jeho sekrece je stimulována nízkou hladinou glukózy v krvi, cvičením a stresem.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Synteticky se vyrábí pro léčbu těžké hypoglykémie.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inzulín.

 

Další informace a zajímavosti

Glukagon se používá k léčbě těžké hypoglykémie, k diagnostice některých nádorů slinivky břišní a v některých zobrazovacích metodách.

 

🏷️ Zařazení: Lidské hormony

Celuláza – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Celuláza je enzym štěpící celulózu na menší sacharidy, jako je glukóza.

 

Složení 🧬

Je tvořena řetězcem aminokyselin, které se skládají do specifické trojrozměrné struktury.

 

Funkce či účel 🛠️

Hlavní funkcí celulázy je hydrolyzovat β-1,4-glykosidické vazby v celulóze.

 

Místo účinku 🎯

Celuláza působí extracelulárně, tj. mimo buňky organismů, které ji produkují.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Mechanismus odbourávání zahrnuje hydrolýzu β-1,4-glykosidických vazeb v celulóze pomocí katalytického místa enzymu.

 

Místo vzniku v těle 📍

U lidí celuláza nevzniká, je produkována bakteriemi, houbami a některými prvoky.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

V lidském těle se celuláza neodbourává, protože ji lidské tělo neprodukuje; v organismech, které ji produkují, je degradována proteázami.

 

Cykly 🔄

Celulázy se vyskytují kontinuálně v prostředí, kde jsou přítomny organismy, které je produkují.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Zdrojem celulázy mimo tělo jsou především mikroorganismy v půdě a trávicím traktu býložravců, ale lze ji také průmyslově izolovat.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Specifické inhibitory celulázy se liší v závislosti na typu celulázy a organismu, který ji produkuje; například některé houby produkují inhibitory celuláz, které chrání jejich vlastní buněčné stěny před degradací.

 

Další informace a zajímavosti

Celulázy se používají v textilním průmyslu, při výrobě papíru, biopaliv a v potravinářství.

 

🏷️ Zařazení: Enzymy rostlinného těla

Kaspáza-2 (Enzym) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Kaspáza-2 je proteáza patřící do rodiny kaspáz, která hraje roli v apoptóze, stárnutí buněk a stresu endoplazmatického retikula

 

Složení 🧬

Skládá se z pro-domény, velké podjednotky a malé podjednotky

 

Funkce či účel 🛠️

Podílí se na apoptóze, stárnutí buněk a reakci na stres endoplazmatického retikula

 

Místo účinku 🎯

Působí v cytoplazmě a jádře buňky

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Aktivuje se dimerizací a následným štěpením, což vede k aktivní formě kaspázy-2

 

Místo vzniku v těle 📍

Vzniká v cytoplazmě buněk

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Odbourává se v proteazomu

 

Cykly 🔄

Její exprese se může měnit v závislosti na buněčném stresu a signálech apoptózy

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Není známo, že by existovaly zdroje kaspázy-2 mimo tělo

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Inhibitorem kaspázy-2 je protein IC-LSP

 

Další informace a zajímavosti

Kaspáza-2 může být potenciálním cílem protinádorové terapie.

 

🏷️ Zařazení: Proteázy

Bilobetin (C₃₁H₂₀O₁₀) – popis, účinky, struktura

Základní popis 📖

Bilobetin není známá existující látka.

 

Složení 🧬

Bilobetin není známá existující látka.

 

Funkce či účel 🛠️

Bilobetin není známá existující látka.

 

Místo účinku 🎯

Bilobetin není známá existující látka.

 

Mechanismus odbourávání ⚡

Bilobetin není známá existující látka.

 

Místo vzniku v těle 📍

Bilobetin není známá existující látka.

 

Místo zániku (odbourávání) v těle 💥

Bilobetin není známá existující látka.

 

Cykly 🔄

Bilobetin není známá existující látka.

 

Zdroje výskytu mimo tělo 🔬

Bilobetin není známá existující látka.

 

Antagonista či inhibitor účinku 🛑

Bilobetin není známá existující látka.

 

Další informace a zajímavosti

Bilobetin není známá existující látka.

 

🏷️ Zařazení: Fenolické látky

error: Stahujte 15 000 materiálů v naší online akademii 🎓.