📖 Úvod
Bombajské konopí (Hibiscus cannabinus), známé také jako kenaf, je vysoce ceněná jednoletá bylina pocházející z Asie. Pěstuje se především pro svá pevná lýková vlákna, která se využívají v papírenském a textilním průmyslu na výrobu provazů, pytlů a geotextilií. Je to rychle rostoucí rostlina, která dosahuje výšky až 3,5 metru. Má dlanitě dělené listy připomínající konopí a velké, atraktivní květy podobné ibišku, obvykle žluté s tmavým středem.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; jednoletá; výška 1,5–3,5 m, někdy i více; vzpřímený, obvykle nevětvený nebo jen málo větvený stonek dodává rostlině štíhlý, sloupovitý vzhled podobný konopí nebo kukuřici.
Kořeny: Hlavní, silný kůlový kořen pronikající hluboko do půdy, doplněný o bohatě rozvětvené postranní kořeny, které zajišťují stabilitu a příjem živin.
Stonek: Vzpřímená, válcovitá lodyha, která na bázi dřevnatí, zelené nebo načervenalé barvy, často pokrytá drobnými, tuhými a ostrými ostny či štětinami, zejména v horní části.
Listy: Uspořádání střídavé; dlouze řapíkaté; listy jsou heterofilní – spodní listy jsou celistvé, srdčitého tvaru, zatímco horní listy jsou hluboce dlanitě dělené na 3-7 úzce kopinatých, ostře špičatých laloků; okraj je pilovitý až zubatý; barva je sytě zelená; žilnatina je dlanitá; přítomny jsou mnohobuněčné, hvězdicovité krycí trichomy.
Květy: Květy jsou velké (8-15 cm v průměru), krémově bílé až světle žluté barvy s výrazným tmavě červeným až fialovým středem; tvar je nálevkovitý až zvonkovitý, pětičetný; vyrůstají jednotlivě v úžlabí horních listů; kvetení probíhá od pozdního léta do podzimu v závislosti na fotoperiodě.
Plody: Plodem je kulovitá až vejčitá, na vrcholu zašpičatělá, pětipouzdrá tobolka; v době zralosti je hnědá, suchá a hustě pokrytá tuhými, pokožku dráždícími chlupy; dozrává na podzim po odkvětu.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál se nachází ve starém světě, pravděpodobně v tropických oblastech Afriky a Asie, kde roste po tisíciletí. V České republice není původním druhem, je zde považována za neofyt, pěstovaný především pro technické účely nebo jako okrasná letnička, jen vzácně a dočasně zplaňuje. Celosvětově je hojně pěstována v tropických a subtropických pásmech, především v Indii, Bangladéši, Číně, Thajsku a částech Afriky a Ameriky jako významná technická plodina.
Stanovištní nároky: Jedná se o teplomilnou a světlomilnou rostlinu vyžadující plné slunce pro optimální růst. Preferuje otevřená, slunná stanoviště, jako jsou pole a narušená místa, nikoliv lesy či stinné polohy. Daří se jí v hlubokých, dobře propustných a živinami bohatých půdách, ideálně hlinitých s neutrálním až mírně kyselým pH, ale je tolerantní k širokému rozsahu půdních typů, pokud nejsou zamokřené. Vyžaduje dostatek vláhy zejména v období intenzivního růstu, avšak po zakořenění snese i kratší období sucha.
🌺 Využití
Její hlavní význam je průmyslový, neboť stonek poskytuje dva typy vláken: lýkové pro výrobu lan, pytlů a textilií a dřevité pro výrobu vysoce kvalitního papíru, stavebních desek, izolací a absorpčních materiálů. Mladé listy a květy jsou jedlé a využívají se v gastronomii, zejména v africké a asijské kuchyni, do salátů nebo jako vařená zelenina; ze semen se lisuje jedlý olej. V lidovém léčitelství se listy používaly zevně na vředy a šťáva z květů při potížích se žlučí. Pěstuje se také jako okrasná letnička pro své velké, atraktivní květy a rychlý růst, vhodná pro tvorbu dočasných živých plotů. Z ekologického hlediska je významná pro včely a další opylovače a díky rychlému růstu efektivně váže oxid uhličitý z atmosféry.
🔬 Obsahové látky
Stonek je bohatý na celulózu a lignin, které jsou základem pro výrobu vláken a papíru. Semena obsahují přibližně 20 % oleje s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin, jako je kyselina linolová a olejová. Listy jsou zdrojem bílkovin, vitamínů (A, C), minerálů a organických kyselin (citronová, jablečná), které jim dodávají nakyslou chuť. Dále obsahuje fenolické sloučeniny, flavonoidy (např. cannabiscitrin) a antokyany, které mají antioxidační vlastnosti.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro hospodářská zvířata; její jedlé části jsou běžnou součástí stravy v mnoha kulturách. Nejsou známy žádné případy otravy. Díky českému názvu a tvaru dlanitě dělených listů může být laiky zaměněna s konopím setým (Cannabis sativa). Klíčovým rozlišovacím znakem jsou květy: tato rostlina má velké, nápadné, obvykle žluté či krémové květy s tmavým středem, typické pro ibišky, zatímco konopí má drobné, zelené a nenápadné květy uspořádané v květenstvích.
Zákonný status/ochrana: Jakožto široce rozšířená a globálně pěstovaná technická plodina není zařazena mezi ohrožené druhy. Není chráněna žádným stupněm ochrany podle zákona v České republice, ani není uvedena v Červeném seznamu IUCN či v přílohách mezinárodní úmluvy CITES. Její populace jsou z hlediska ochrany přírody stabilní a bezpečné.
✨ Zajímavosti
Druhové jméno „cannabinus“ pochází z latiny a znamená „konopí podobný“, což odkazuje na podobnost listů s listy konopí. Český název „bombajské konopí“ rovněž zdůrazňuje tuto podobnost a historický význam Bombaje jako obchodního centra. Nejedná se však o příbuzný druh konopí. Mezi její zajímavosti patří extrémně rychlý růst, kdy dokáže za jedinou sezónu vyrůst do výšky několika metrů, což z ní činí jeden z nejefektivnějších přírodních zdrojů biomasy a nástroj pro sekvestraci uhlíku. Její využití pro výrobu papíru je ekologicky šetrnější alternativou ke dřevu.
