E-learning v ošetřovatelství

 

Otázka: E-learning v ošetřovatelství

Předmět: Ošetřovatelství

Přidal(a): vnl.xf

 

 

Co je to e-learning?

Existuje řada definic e-learningu, které vznikaly v různých dobách. Vzhledem k nepřetržitému dynamickému vývoji e-learningu samotného, i souvisejících informačních a komunikačních technologií, se často výrazně liší. Ze všech citovaných definic vyplývá, že e-learning v sobě zahrnuje řadu dílčích aktivit, které mohou být propojené do uceleného systému, ale také nemusejí. Může se jednat o rozsáhlé kurzy plně distančního charakteru a propracované nástroje kolaborativního učení, naopak ale může jít jen o doplnění prezenční výuky. Vhodných ICT nástrojů je řada: vystavení studijních materiálů na internetu nebo intranetu, nabídka k nim vztažených autotestů, komunikace prostřednictvím diskusních fór, e-mailů a dalších synchronních nebo asynchronních komunikačních nástrojů. Všechny uvedené nástroje je vhodné integrovat, pro tyto účely proto slouží specializované aplikace pro řízení procesu vzdělávání – LMS (Learning Management Systém). Těchto systémů je řada, kromě několika desítek nejznámějších existují stovky systémů s nejrůznějším rozsahem.

 

Využití e-learningu

• • E-learning je výuka s využitím výpočetní techniky a internetu. (Petr Korviny, Moodle (nejen) na OPF, OPF, 2005)
• • E-learning je v podstatě jakékoli využívání elektronických materiálních a didaktických prostředků k efektivnímu dosažení vzdělávacího cíle s tím, že je realizován zejména /nejenom prostřednictvím počítačových sítí. V českém prostředí spojován zejména s řízeným studiem v rámci LMS. (Kamil Kopecký, Základy e-learningu, Net University s.r.o., UP v Olomouci, 2005)
• • E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kursů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. (Jan Wagner, Nebojme se e-learningu, Česká škola, 2005)
• • E-learning je forma vzdělávání využívající multimediální prvky – prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesů, atd. v systému pro řízení studia (LMS). (Virtuální Ostravská univerzita, 2005)

 

Používaná technika

Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači. Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou kapesní či osobní počítače či organizéry, ale také nová generace mobilních telefonů, které umožňují připojení k internetu, se začíná hovořit i o m-learningu – mobilním vzdělávání. Dnešní mobilní telefony mají dostatečný výkon i pro přehrávání videopořadů a není důvod, proč by nemohly sloužit ke vzdělávání, stejně jako slouží k přístupu k informacím na internetu.

 

Historie

V druhé polovině šedesátých let se začalo experimentovat se stroji na učení, tzv. vyučovacími automaty. Složitost a nevelká účinnost těchto automatů způsobila to, že se neujaly. V osmdesátých letech 20.století, společně s „elektronizací“ školství se začaly rozšiřovat osmibitové mikropočítače. Tato vlna, jejímž cílem bylo poskytnout dětem počítačovou gramotnost, k nám přišla počátkem roku 1985. Začalo se s výrobou speciálních školních mikropočítačů IQ 151. V druhé polovině osmdesátých let trh ovládly první šestnáctibitové počítače, osobní počítače PC. Zároveň s tím můžeme sledovat obrovský rozmach kancelářských aplikací a postupné rozšiřování počítačů do domácností. Ve školství dochází v souladu s celosvětovým vývojem kybernetiky a umělé inteligence k pokusu o zdokonalení vyučovacích automatů. Počítač se začíná používat jako učící a zkoušející stroj. Za pomoci počítače se začínají prověřovat teorie, které tvrdí, že počítač by měl učitele částečně nahradit.

Vědecké (převážně univerzitní) týmy z celého světa začínají pracovat na vývoji inteligentních výukových systémů (Intelligent Tutoring Systems). Cílem těchto výukových systémů bylo vytvářet aplikace s dlouhodobou kontrolou nad výukovým procesem. Systémy v sobě vhodně spojovaly výklad učiva, procvičování probrané látky a testy. Dokázaly využívat grafiku, animace, zvuk a byly schopny v sobě integrovat i zcela nezávislé programy. Tempo i obsah výuky by individualizován. Dosažené výsledky studujícího se ukládaly a vyhodnocovaly. Tím se automaticky rozhodovalo o dalším postupu. Role učitele se omezila na kontrolu a obsluhu. Princip programového učení ve výukových aplikacích tak začal být doplňován o prvky umělé inteligence. K testu se přidával výklad látky a procvičování. Z těchto prvků byly sestavovány jednotlivé lekce a z nich pak celé kurzy. Na začátku devadesátých let se objevuje e-mail, prostředek komunikace na dálku. Nástupem e-mailu se zjednodušuje komunikace, a zároveň se velmi rychle začal rozšiřovat celosvětový web. Dalšími důležitými momenty šíření e-learningu je nástup CD ROMů, díky nimž bylo možné ukládat velké objemy dat na relativně malé a zároveň přenositelné disky. Telefonní konference, hlasová pošta a družicové spojení změnily tradiční způsoby komunikace. Vysoké školy byly mezi prvními, kdo začal objevovat výhody těchto nových technologií. Do poloviny devadesátých let se staly vysokoškolské e-mailové systémy běžnou normou po celých Spojených státech. Fakulty i jednotliví studenti začali používat web jako zdroj informací a zábavy. Především mladší studenti vytvářeli diskusní skupiny a on-line místnosti pro chat, kde mohli komunikovat v reálném čase o všem od módy přes politiku po hledání nových přátel. Vývoj na univerzitách pokračovat rychle kupředu. Sylaby, knihovní zdroje, obsahy přednášek začaly být přemísťovány z klasických učeben na multimediální zdroje a na místní sítě. Soukromé společnosti začaly hledat možnosti potencionálního e-learningu. Na www vznikly virtuální univerzity, které nabízely všechny své kurzy a získání certifikátů přes internet.

 

Termín e-learning

Dříve než se koncem roku 1997 začal používat termín e-learning, říkalo se onlinové učení (online learning). Podle jedné definice znamená onlinové učení použití technologie sítě k vytváření, dodávání, vybírání, spravování a rozšiřování učení. V roce 1999 se objevila charakteristika e-learningu jako učení umožňovaného Internetem. Pět let po prvním použití termínu e-learning žijeme v elektronickém světě. Sítě usnadňují prakticky veškeré učení. Většina podnikového vzdělávání alespoň částečně zahrnuje e-learning. E-learning se připojuje k nástrojů, které zlepšují ekonomickou výkonnost. Úspěch e-learningu je poměřován spokojeností zákazníků, rychlejším dodáváním výrobků na trh, vyššími prodeji a menším množstvím chyb. E-learning prokázal, že je užitečný pro to, aby podniky:

• urychlily pracovní procesy
• zlepšovaly produktivitu prodejních kanálů,
• pomáhaly zákazníkům stát se poučenějšími kupujícími,
• umožnily prodávajícím a partnerům úžeji a rychleji spolupracovat,
• urychlovaly orientaci nových zaměstnanců,
• rychleji zapracovávaly nové vedoucí pracovníky,
• vyrovnaly pracovní síly se současnou strategií,
• uvedly v život nové produkty a služby v globálním měřítku,
• rozvíjely podnikové systémy, např. CRM (Customer Relationship Management – řízení vztahů se zákazníky) a ERP (Enterprise Resource Planning – plánování podnikových zdrojů),
• pravidelně dokumentovaly dosažené cíle.

 

Jaké jsou výhody E-learningu?

• snížení nákladů,
• nejsou problémy s časem (v klasických kurzech je nutné, aby měli všichni čas v přesně danou hodinu),
• rychlé vyškolení všech pracovníků ve firmě (geografická dostupnost),
• neomezené množství školení,
• přesný obsah školení (pro všechny stejný – pokud ve větší firmě by školil několik lektorů, každý danou informaci pojmeme jiným způsobem),
• zvýšení pozornosti (každý, kdo si prochází e-learningové kurzy, může studovat vlastním tempem, případně pokud něčemu nerozumí, je možné se k tomu vrátit),
• výměna názorů v diskuzních příspěvcích na chatu,
• využití různých multimedií (zajímavá grafika, videa, obrázky),
• znalosti dávkujeme postupně a to zábavnou formou,
• různorodost využití.

 

Formy E-learningu

Kurzy na CD-ROM pro samostudium

Kurzy na CD-ROM nepotřebují pro spuštění Learning Content Management Systém. Mají nevýhodu nemožnosti aktualizace nebo úpravy na míru, mají ovšem obrovskou výhodu podstatně většího prostoru a tedy využití různých multimediálních prvků, animací, videa apod. Výhodou i nevýhodou je fakt, že s nimi lze pracovat mimo počítačové sítě, jsou tedy jednoduše přenositelné, ale na druhou stranu mají omezenou (pokud vůbec mají) možnost spolupráce s LMS. Nevýhodou zůstává vysoká cena přípravy kvalitního kurzu, výroby CD a distribuce. Pro studium kurzů na CD je zapotřebí vysoká motivace a pevní vůle, kterou většina lidí nemá, studium kurzů na CD bývá tedy málo úspěšné.

 

Kurzy pro samostudium na internetu/intranetu

Kurzy (zdarma nebo placené) jsou umístěné na serverech jednotlivých poskytovatelů, na vzdělávacích portálech, v rámci Intranetu organizace. Lze je studovat přímo nebo si je stáhnout pro samostudium off-line. Kvalita kurzů různých výrobců hodně kolísá, dosud nejsou stanoveny obecné standardy pro didaktickou stránku věci, pro technickou pochopitelně ano. Obecně lze říci, že ty nejlevnější (obsahově chudé nebo jen souhrny textů provázaných odkazy) levné kurzy nejenže nenaučí, ale ještě odradí uživatele od e-learningu, upřímně tedy doporučujeme nešetřit na kvalitě kurzů. Nevýhodou zůstává vysoká cena vývoje kvalitního kurzu (programování) nebo vysoká cena překladu kurzu zahraničním majitelem. Pro studium kurzů je zapotřebí vysoká motivace a pevná vůle, kterou většina lidí nemá, studium kurzů bývá málo úspěšné nebo zdlouhavé.

 

Virtuální třída pro on-line studium na internetu

Virtuální třída neboli „webinář“ je přesně to, co název napovídá: „místnost“ ve virtuálním prostoru, na internetu. Je to webový interaktivní nástroj, který umožňuje lidem setkávat se, hovořit, komunikovat a spolupracovat – aniž by museli být osobně přítomni. Virtuální třída popsané nevýhody elektronických kurzů nemá a proto věříme zejména v její budoucnost. Přestože je přístup do virtuální třídy omezen na určitou dobu, je toto omezení spíše výhodou, protože vytváří nezbytný tlak na studenta. Jen málokdo, zejména v ČR s podceňováním vzdělávání, má tak silnou vůli nebo motivaci (vlastní nebo stimulovanou organizací), aby v kurzu pro samostudium dostudoval v krátkém čase, pokud vůbec. Přijde-li ale např. v MS Outlook pozvánka od nadřízeného k účasti v kurzu (který se může konat několikrát a umožní tak výběr termínu), je to první pobídka. Druhou vytvoří automatické upozornění akceptované pozvánky před zahájením samotné virtuální třídy. Třetí pobídkou je pak fakt, že účast i soustředění na studium/poradu lze ověřovat několika způsoby.

 

Specializační vzdělávání sester a porodních asistentek ve formě e-learningu

Na základě mezinárodního projektu s názvem E-learning v komunitní péči je připravován specializační vzdělávací program pro sestry a porodní asistentky v komunitní péči, který bude částečně realizován e-learningovou formou. V ČR tato forma studia zatím nemá podporu v legislativě. Výsledky projektu by měly dát odpověď na otázku, zda je efektivní využít e-learning ve specializačním vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků. E-learningové vzdělávání je jednou z metod distančního vzdělávání. V dnešní době můžeme pozorovat velký rozvoj této metody vzdělávání ve všech oborech, neboť přináší studentům i organizacím nesporné výhody. K výrazným přednostem patří široká dostupnost osobám všech věkových kategorií. Další výhodou je výrazná časová a finanční úspora, nejen pro studenty, ale i pro organizace, které je posílají. Studující nemusí dojíždět a může se soustředit na učení v klidu svého domova. Student má rovněž snadný přístup k mnoha informacím a studijním materiálům. E-learning má však také nevýhody, k nimž patří především absence osobního kontaktu a tím i okamžité reakce na aktuální dotazy. Od studujících tato forma studia vyžaduje více osobní disciplíny, neboť se musí přimět k pravidelné studijní práci. Ve specializačním vzdělávání sester a porodních asistentek tato metoda studia zatím chybí. Ošetřovatelství a další nelékařské profese jsou převážně praktické obory a je zde řada oblastí, které distanční formou vzdělávat nelze a vyžadují osobní kontakt s vyučujícím a živou realitou. Povinnou praktickou část studia bude muset zcela jistě každý student splnit. Proto má e-learning ve vzdělávání zdravotníků své omezení.

 

Projekt E-learning v komunitní péči

Koncem loňského roku byl schválen projekt s názvem E-learning v komunitní péči, jehož hlavním řešitelem je NCO NZO. Podílí se na něm státy tzv.visegrádské čtyřky: kromě naší země také Maďarsko, Polsko, Slovensko. Projekt je podpořen přítomností Francie, která hraje roli diseminační a hodnotící. Její účast umožní srovnání a hodnocení výsledků projektu i v dalších evropských zemích, zejména pak ve Francii a Itálii. V současné době probíhá již druhá etapa projektu, která je zaměřena na přípravu e-learningových materiálů a zároveň tvorbu textu do interaktivní učebnice, která bude sloužit jako učební opora. Existují určité odlišnosti v textu běžné učebnice a učebnice, která má sloužit k e-learningovému vzdělávání. Distanční forma studia je na rozdíl od prezenční formy postavena zejména na práci s textem jak v tištěné, tak elektronické podobě. Efektivitu této formy studia prokáže pilotní testování. Nejdříve bude nutné provést důkladnou analýzu předností a nedostatků e-learningového vzdělávání, která bude prováděna ve všech zúčastněných zemích. V ní sehrají důležitou roli názory a náměty samotných studujících, ale také jejich studijní výsledky.

 

Závěr

Pro zdravotnické organizace i studující může být zařazení e-learningu do specializačního vzdělávání určitým řešením, neboť přináší výraznou časovou, personální i finanční úsporu. Má však i svá omezení, spočívající především v požadované vysoké motivaci a sebekázni uživatelů, dostupném připojení k internetu a alespoň mírně pokročilých počítačových dovednostech.

 

Zdroje najdete uvedeny zde:

• https://biologie-chemie.cz/zdroje-vnl-xf/
• Informace poskytla Magda K.
• www.hp.cz/e-learning
• www.wikipedie.cz
• www.communitycare.cz
• Odborný časopis Sestra
• Barešová Andrea – E-learning ve vzdělání dospělých