Ošetřovatelská péče o nemocného s ICHS

 

   Otázka: Ošetřovatelská péče o nemocného s ICHS

   Předmět: Ošetřovatelství

   Přidal(a): JaničkaSesřička

 

 

Anatomie a fyziologie

Srdce:

• je dutý sval, který zajišťuje cirkulaci krve
• je uloženo v dutině hrudní
• srdce je rozděleno přepážkou na pravou a levou polovinu

 

Stavba srdeční stěny:

• Vnitřní výstelka- ENDOKARD– vytváří mezi předsíněmi a komorami cípaté chlopně
• Srdeční svalovina- MYOKARD– srdeční svalovina, je to nejsilnější vrstva v levé komoře 3-4cm
• Vazivový obal- EPIKARD– je na povrchu srdce
• Zevní obal- PERIKARD– v místech ústí velkých cév přechází v epikard

 

Srdeční dutiny:

• PRAVÁ SRDEČNÍ PŘEDSÍŇ- (atrium)- vybíhá v pravé ouško
• LEVÁ SRDEČNÍ PŘEDSÍŇ – vybíhá v levé ouško
• LEVÁ KOMORA- (ventriculus)- vypuzuje krev do velkého oběhu
• PRAVÁ KOMORA- vypuzuje krev do plic

 

• aorta
• levá síň (atrium sinistrum)
• poloměsíčitá chlopeň (valvula semilunaris)
• dvojcípá chlopeň (valva mitralis)
• levá komora (ventriculus sinister)
• mezikomorová přepážka (septum)
• horní dutá žíla
• pravá síň (atrium dextrum)
• trojcípá chlopeň (valva tricuspidalis)
• pravá komora (ventriculus dexter)
• dolní dutá žíla

 

Srdeční chlopně:

• CÍPATÉ – mezi pravou síní a PK =>´trojcípá chlopeň (tricus pidalis) a mezi LS a LK dvojcípá chlopeň (mitralis valva)
• POLOMĚSIČITÉ – při odstupu aorty a při odstupu plicnice

 

Krevní oběh:

• HDŽ a DDŽ je krev přiváděna do pravé síně, z pravé síně přečerpána trojcípou chlopní do pravé komory, z pravé komory přes poloměsíčitou chlopeň je vedena tepnou plícní do plic, zde se okysličuje a okysličená je přiváděna čtyřmi plicními žílami do levé síně, z levé síně mitrální chlopní přečerpána do levé komory a odtud přes poloměsíčitou chlopeň do aorty a celého těla.

 

Vlastnosti srdce:

• dráždivost
• stažlivost

 

Charakteristika  onemocnění ICHS:

• ischemická choroba srdeční (ICHS) je definovaná jako nedokrevnost (ischemie) myokardu, způsobená patologickým procesem v koronárním řečišti
• jedná se o onemocnění, charakterizované nedostatečným prokrvením srdečního svalu, nejčastěji v důsledku tzv. aterosklerózy, tedy postižení stěny tepen s následným zužováním jejich průsvitu

 

Rozdělení ICHS:

• akutní:
  • nestabilní angina pectoris NAP
  • akutní infarkt myokardu AIM
  • náhlá smrt
• chronická
  • stabilní angina pectoris AP
  • asymptomatická ICHS
  • srdeční selhání

 

Komplikace:

• poruchy metabolizmu srdečního svalu
• změny elektrických vlastností srdce
• porucha mechanické funkce srdce

 

Příčiny:

• organické nebo funkční
• nejčastější příčinou je ateroskleróza koronárních arterií

 

Rizikové faktory:

• hypertenze
• porucha lipidového metabolizmu
• kouření, obezita, nedostatek fyzické aktivity
• diabetes mellitus
• stres
• pozitivní rodinná anamnéza
• mužské pohlaví

 

Příznaky:

• námahová bolest na hrudi, svíravá, pálivá, může vyzařovat do dolní čelisti, horních končetin, epigastria nebo zad
• tlak na hrudi
• pocit nedostatečnosti dechu
• tento pocit vymizí po přerušení námahy, trvá maximálně 20 minut
• Atypické příznaky:
• nemocný nepociťuje žádnou bolest (němá ischemie), např. u diabetiků

 

Vyšetřovací metody:

Anamnéza

• OA, RA, PA, AA, FA

Fyzikální vyšetření

• poslech, pohled

EKG

• příprava – psychická, přiložit svody na hrudník a na končetiny

Zátěžové metody

• bicyklová ergometrie
• zátěžový test na běhátku

Echokardiografie

• neinvazivní vyšetření, příprava pouze psychická

Invazivní metody

• koronarografie
  • zobrazení věnčitých tepen srdce pomocí KL,
  • místo vpichu art. femoralis
  • příprava, lačný, event. antihistaminika, odběry krve (koagulace – Quick, APTT, KO)
  • péče po : 24 klid na lůžku, komprese místa vpichu

Doplňující vyš.

• Holter s dlouhodobou monitorací EKG

 

Léčba:

Režimová opatření

• dieta
• zanechat kouření
• pravidelná fyzická aktivita

 

Farmakologická:  

• antianginózní léky – nitráty – NITROGLYCERÍN
• antiagregancia – kyselina acetylsalicylová
• antikoagulancia
• ACE inhibitory a další
• léky, které ovlivňují rizikové faktory, např. hypolipidemika

 

intervenční:

• perkutánní koronární intervencí (PCI) – zprůchodnění uzavřené tepny balonkovým katetrem
• dříve známe jako PTCA – perkutánní koronární angioplastika
  • příprava: lačný, odběry
  • místo vpichu: art. femoralis, art. radialis
  • péče po
    • fem. – komprese místa vpichu 6hod, 24 klid
    • radialis – plastová nafukovací manžeta kolem zápěstí

 

operační:

• aortokoronární bypass – přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku aortokoronární cévy pomocí náhradní cévy

 

AKUTNÍ INFARKT MYOKARDU

Charakteristika  onemocnění AIM :

• AIM je charakterizován nekrózou srdečního svalu, která vniká v důsledku nedostatku kyslíku v srdeční svalovině
• O velikosti nekrózy rozhoduje velikost uzávěru povodí koronární tepny, délka doby uzávěru a akutní stav oběhu.
• Nekrotická část myokardu se hojí jizvou

 

Rozdělení:

• podle postižení srdeční vrstvy:
  • transmurální – prochází celou stěnou srdeční svaloviny
  • netransmurální – postihuje jen část srdeční svaloviny

 

Komplikace:

• arytmie
• srdeční selhání
• šok
• vznik mitrální regurgitace – nedomykavosti mitrální chlopně
• ruptura myokardu – odumřelá tkáň srdeční stěny je zeslabená a může prasknout

 

Příčiny:

• psychosomatické – kouření, obezita, hypertenze, stres, nesprávná životospráva
• uzávěr koronární tepny způsobený trombem nasedajícím na aterosklerotický plát

 

Příznaky:

• STENOKARDIE – tlaková svíravá bolest za hrudní kosti, která může vyzařovat do HK, krku, dolní čelisti nebo břicha
• bolest je náhlá, přetrvává po podání nitrátu, nereaguje na klid
• nauzea, zvracení
• dyspnoe
• neklid, strach, úzkost
• kůže bledá, opocená
• arytmie

 

Atypické příznaky:

• u 5% pacientů se bolest neobjevuje vůbec a proběhly infarkt myokardu zjistíme náhodně při vyšetření EKG

 

Vyšetřovací metody:

Anamnéza

• OA, PA, RA, FA

 

Laboratorní vyšetření y

• srdeční enzymy – kreatinkináza (CK) – její frakce CKMB, AST, ALT,LD – odumřelá tkáň se rozpadá a z buněk se uvolňují enzymy
• troponin, myoglobin – bílkoviny, které se uvolňují z poškozeného svalu, a další
• biochemické ukazatele – Na, K, Cl, urea, kreatinin, glykemie
• krevní obraz, hemokoagulace, FW

 

EKG

• elektrokardiografie
• příprava : pouze psychická, odhlalení hrudníku

 

Doplňující vyšetření dle stavu nemocného

• ultrasonografie – echokardiografie
• hemodynamické monitorování, telemetrie – dálkové měření
• Rtg plic

 

Léčba:

• rychlý převoz na specializované pracoviště – koronární jednotka, katetrizační sál, kardiocentra s nepřetržitým provozem
• v přednemocniční péči
  • tlumit bolesti (Fentanyl)
  • aplikovat kyslík
  • monitorovat EKG
  • podávat antiagregancia, nitráty
  • v případě zástavy oběhu zahájit neodkladnou resuscitaci (poměr při KPR 30:2)

 

• Na koronární JIP
  • monitorace EKG, TK, P, dýchání
  • oxygenace
  • diuréza
  • zajištění PŽL ev.CŽL
  • připravit k PCI (PTCA) – vyholit třísla (pravé ev. dle lékaře), event. možný přístup u art. radialis
  • krevní odběry, medikace dle ordinace,
  • klidnění pacienta
  • eventuelně trombolýza – Streptokináza – rozpuštění trombu
• Chirurgická léčba – aortokoronární bypass – přemostění zúženého úseku koronární tepny

 

Ošetřovatelská plán a jeho realizace:

• koronární jednotka, JIP, popřípadě při selhávání životních funkcí na ARO
• po stabilizaci stavu na standardní ošetřovací jednotku interny
• v akutní fázi nezatěžujeme nemocného rozhovorem, potřebné informace získáme od doprovodu nebo z dokumentace

 

Poloha, pohybový režim:

• leží na zádech – s mírně zvednutou horní částí
• zajistit klid na lůžku

 

Sleduj:

• bolest – lokalizace, charakter
• fyziologické funkce v daných intervalech (1 hod. co 15 min, 2. hod. co 30 min, pak 1x za hodinu, dále dle ordinace lékaře)
• sledování místa vpichu po PCI
• monitorování sr. rytmu, možný vznik arytmii
• oxygenoterapie
• stav vědomí, prokrvení končetiny a barva kůže (po vpichu PCI)
• bilance tekutin, zvýšit příjem tekutin
• vyprazdňování stolice
• žilní vstupy
• psychický stav
• vše zaznamenat do dokumentace

 

Hygienická péče:

• v prvním období sestra provádí kompletní hygienickou péči, včetně péči o DÚ
• dle zdravotního stavu aktivizuj klienta k hygienické péči
• dopomoc dle přání klienta a jeho zdravotního stavu

 

Výživa:

• podávej stravu dle ordinace lékaře – dietu šetřící
• první den pouze tekutiny → pak kašovitá→ pak šetřící
• edukuj klienta o současných trendech stravování, o redukci hmotnosti při obezitě

 

Vyprazdňování:

• v první fázi zajišťuje vyprazdňování sestra
• prevence zácpy, nemocný nesmí tlačit (tlačení na stolici může způsobit embolii
• zajisti vhodné prostředí a polohu při vyprazdňování
• bilance tekutin dle ordinace lékaře

 

Rehabilitace:

• dle ordinace lékaře a zdravotního stavu se zahajuje rehabilitace rehabilitačním pracovníkem
• zahajuje se na JIP a pokračuje na standardním oddělení
• nutná spolupráce s RH pracovníkem
• relaxační techniky, muzikoterapie apod.
• cvičení by mělo pokračovat i po propuštění pacienta domů
• v průběhu fyzické zátěže si pacient kontroluje pulz

 

Psychosomatické potřeby:

• klient by měl být informovaný o své nemoci a možných komplikacích
• edukovat klienta ke správné životosprávě, dodržování léčebného režimu
• zapojit do léčebného procesu rodinné příslušníky

 

Domácí péče:

• klient odchází domů po stabilizaci stavu
• je informován o možné recidivě onemocnění, o návštěvě svého praktického lékaře, o správné výživě, a o dočasném omezení tělesné aktivity
• klient je informován o dispenzarizaci na interní ev. kardiologické ambulanci
• o pravidelném užívání léků
• je nutné vysvětlit rizika kouření, pití alkoholu, obezity, nedodržení léčebného režimu, škodlivosti stresu
• doporučuje se lázeňský pobyt

 

Kontrolní otázky:

1. Co je příčinou akutního infarktu myokardu?
2. Vyjmenuj vyšetřovací metody k diagnostice akutního infarktu myokardu?
3. Co je nutné sledovat u klienta s AIM?
4. V čem spočívá edukace klienta po infarktu myokardu z hlediska dlouhodobé péče?