📖 Úvod
Vřesovec pleťový je nízký, stálezelený a půdopokryvný polokeř, který pochází z evropských hor. Vytváří husté polštáře z drobných, jehlicovitých listů. Je mimořádně ceněný pro své bohaté kvetení od zimy do časného jara, kdy jeho drobné, baňkovité květy v odstínech bílé, růžové či purpurové často vykukují i zpod sněhu. Na rozdíl od vřesu toleruje vápenitou půdu a je skvělou volbou pro skalky, vřesoviště a zimní truhlíky, kterým dodá barvu.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Vždyzelený, nízký, poléhavý až vystoupavý půdopokryvný keřík, trvalka, dorůstající výšky 10-40 cm, tvořící husté, kobercovité a rozložité porosty kompaktního vzhledu.
Kořeny: Bohatě větvený, jemný, svazčitý kořenový systém s výraznou erikoidní mykorhizou, kořeny se rozkládají mělce pod povrchem půdy.
Stonek: Tenké, pružné, bohatě větvené dřevnatějící stonky (větve), které jsou poléhavé s vystoupavými konci, mladé letorosty jsou lysé a hnědočervené, starší větve mají šedohnědou, mírně se odlupující borku, bez přítomnosti trnů.
Listy: Listy v hustých 3-4četných přeslenech, téměř přisedlé, jehlicovitého tvaru s ostrou špičkou, s celistvým a silně podvinutým okrajem, barva je tmavě zelená a na líci lesklá, žilnatina je nezřetelná s jednou hlavní žilkou, povrch je lysý bez přítomnosti trichomů.
Květy: Květy jsou růžové až karmínově červené, vzácněji bílé, baňkovitě zvonkovitého tvaru, srostloplátečné, nicí (převislé) a uspořádané v jednostranných, hustých koncových hroznech, doba kvetení je od února do května, často již pod sněhem.
Plody: Plodem je drobná, mnohosemenná, kulovitá až vejčitá, suchá tobolka, která je v době zralosti hnědá a je obalena vytrvávajícím okvětím, dozrává v pozdním jaře a na začátku léta.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál tohoto stálezeleného keříku zahrnuje hornaté oblasti střední, východní a jižní Evropy, zejména Alpy, Apeniny a Karpaty. V České republice je původní, ale jedná se o glaciální relikt s jediným přirozeným a izolovaným výskytem v národní přírodní památce Písečný vrch u Bečova, což z něj činí kriticky ohrožený taxon naší flóry; mimo tento originální výskyt je celosvětově, zejména v mírném pásmu, hojně pěstován jako okrasná rostlina a místy zplaňuje.
Stanovištní nároky: Preferuje slunná až polostinná stanoviště na skalnatých svazích, ve světlých borech a na vřesovištích; na rozdíl od většiny ostatních vřesovištních rostlin je kalcifilní, což znamená, že vyžaduje půdy zásadité až neutrální, s vyšším obsahem vápníku, a dobře propustné; jedná se o světlomilnou dřevinu, která nesnáší zastínění a dobře snáší sušší podmínky, avšak neprospívá v zamokřených půdách.
🌺 Využití
V lidovém léčitelství se kvetoucí nať dříve užívala pro své močopudné a dezinfekční účinky při zánětech močových cest a ledvinových kamenech, dnes je její využití spíše okrajové; z gastronomického hlediska nejsou květy jedovaté a lze je v malém množství použít jako jedlou ozdobu salátů či dezertů, nemají však významnější nutriční hodnotu; technické využití je historické, kdy se z větviček vyráběly košťata; dominantní je jeho význam jako okrasné rostliny, pěstované v tisících kultivarů („Myretoun Ruby“, „Springwood White“, „Vivellii“) pro své zimní a časně jarní kvetení v zahradách, na skalkách i v nádobách; ekologicky je nesmírně významný jako jedna z prvních jarních pastvin pro včely, čmeláky a další hmyz, kterým poskytuje klíčový zdroj nektaru a pylu v období, kdy je potravy nedostatek, a husté porosty slouží jako úkryt pro bezobratlé.
🔬 Obsahové látky
Mezi klíčové obsažené látky patří fenolické glykosidy, především arbutin a metylarbutin, které se v těle štěpí na hydrochinon s antiseptickými účinky na močové cesty, dále obsahuje třísloviny, flavonoidy (kvercetin, myricetin), triterpenoidy jako je kyselina ursolová a minerální látky.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina je považována za nejedovatou pro lidi i pro většinu zvířat a nejsou známy případy vážných otrav; možná je záměna s vřesem obecným (Calluna vulgaris), od kterého se spolehlivě liší dobou kvetení (vřesovec kvete v zimě a brzy na jaře, vřes na konci léta a na podzim), tvarem listů (vřesovec má jehlicovité, vřes šupinovité) a ekologickými nároky (vřesovec preferuje vápník, vřes kyselé půdy); od jiných druhů rodu Erica pěstovaných v kultuře se odlišuje právě zimním kvetením a odolností vůči mrazu.
Zákonný status/ochrana: V České republice je ve své původní formě chráněn zákonem jako kriticky ohrožený druh (§1) vyhlášky č. 395/1992 Sb.; na mezinárodní úrovni však podle Červeného seznamu IUCN spadá do kategorie málo dotčený (Least Concern), protože v centru svého alpského areálu je hojný; není uveden v úmluvě CITES.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno Erica pochází z řeckého „ereikē“ (vřes), druhové latinské jméno „carnea“ znamená „masově zbarvený“ a odkazuje na typickou růžovou barvu květů, přičemž české jméno „pleťový“ je přímým překladem; zajímavostí je jeho status glaciálního reliktu v Česku, tedy pozůstatku z doby ledové, kdy zde měl příznivější podmínky; jeho klíčovou adaptací je tolerance k vápnitým půdám, což je v rámci rodu Erica a vřesovištních rostlin obecně velmi neobvyklá vlastnost, a také strategie kvetení v zimním období, čímž minimalizuje konkurenci o opylovače.
