📖 Úvod
Pšenice setá (Triticum aestivum) je jednou z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších obilnin na světě. Tato jednoletá tráva tvoří husté trsy s dutými stébly. Její květenství je hustý, čtyřhranný klas složený z klásků. Plodem je obilka, která slouží jako základní surovina pro výrobu mouky na pečení chleba, pečiva, těstovin a dalších potravinářských produktů. Pěstuje se v mnoha odrůdách, především jako ozimá nebo jarní forma, přizpůsobená různým klimatickým podmínkám po celém světě.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, jednoletá (jarní formy) nebo ozimá (chovající se jako dvouletá), dosahující výšky 50-150 cm, s trsnatým habitem tvořeným svazkem vzpřímených stébel; celkový vzhled je štíhlý, v mládí sytě zelený, ve zralosti slámově žlutý, zakončený hustým obilným klasem.
Kořeny: Kořenový systém je svazčitý, tvořený velkým množstvím adventivních, přibližně stejně silných kořínků, které vyrůstají ze spodní části stébla a bohatě se větví v povrchové vrstvě půdy.
Stonek: Stonek je vzpřímené, duté, článkované stéblo s plnými, mírně ztlustlými kolénky, na povrchu hladké, lysé, válcovité, nevětvené a bez přítomnosti trnů, barva přechází ze zelené do slámově žluté.
Listy: Listy jsou střídavé a dvouřadě uspořádané, přisedlé s výraznou listovou pochvou objímající stéblo, čepel je jednoduchá, čárkovitá, plochá, s celokrajným okrajem, barva je sytě zelená až modrozelená (sivě ojíněná), s typickou souběžnou žilnatinou; na přechodu pochvy v čepel se nachází blanitý jazýček a chlupatá ouška, která mohou nést jednobuněčné krycí trichomy.
Květy: Květy jsou nenápadné, redukované, zelenavé až nažloutlé, oboupohlavné, bez okvětí, uspořádané do dvou až pětikvětých klásků chráněných plevami; klásky skládají hustý, čtyřhranný složený klas (lichoklas); kvete od května do června.
Plody: Plodem je suchá nepukavá obilka, která je podlouhle vejčitého až oválného tvaru, na břišní straně s hlubokou podélnou rýhou, ve zralosti zlatavě hnědé barvy; dozrává v období od července do srpna.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál divokých předků se nachází v oblasti Úrodného půlměsíce na Blízkém východě, samotná kulturní forma však vznikla složitou hybridizací a selekcí a nemá přirozený areál. V České republice je považována za archeofyt, pěstovaný již od neolitu, nikoli za zavlečený neofyt. Celosvětově je jednou z nejrozšířenějších obilnin, pěstuje se na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy, přičemž největšími producenty jsou Čína, Indie, Rusko a USA. V ČR je pěstována plošně v teplejších a úrodnějších oblastech od nížin do podhůří, zejména v Polabí, na Hané a jižní Moravě.
Stanovištní nároky: Jako kulturní plodina se pěstuje výhradně na polích a orné půdě, nejedná se o rostlinu přirozených stanovišť jako jsou lesy nebo louky. Má vysoké nároky na půdu, nejlépe se jí daří v hlubokých, živinami bohatých, středně těžkých půdách jako jsou černozemě a hnědozemě s dobrou vodní jímavostí a neutrální až slabě kyselou reakcí půdního roztoku; nesnáší půdy zamokřené, silně kyselé či zasolené. Je to výrazně světlomilná rostlina vyžadující plné oslunění po celou vegetační dobu. Nároky na vláhu jsou střední, klíčové je její dostatečné množství v období odnožování a nalévání zrna, přičemž je citlivá na dlouhodobé sucho i přemokření.
🌺 Využití
V léčitelství se využívají především pšeničné klíčky a z nich lisovaný olej bohatý na vitamín E a otruby jako zdroj vlákniny pro podporu trávení. V gastronomii je to klíčová obilnina, jejíž zrna (obilky) se melou na mouku a krupici pro výrobu pečiva, těstovin, knedlíků a cukrářských výrobků, a jsou také základem pro výrobu pšeničného piva a lihovin. Technicky se využívá k produkci škrobu pro papírenský a textilní průmysl, k výrobě bioethanolu a sláma slouží jako stelivo pro hospodářská zvířata, k mulčování nebo jako energetická surovina. V okrasném pěstování se sušené klasy používají do suchých vazeb a rustikálních dekorací. Ekologický význam spočívá v tom, že její zrna jsou potravou pro polní ptactvo a hlodavce a porosty poskytují úkryt některým druhům polních živočichů; pro včely je jako větrosnubná rostlina bezvýznamná.
🔬 Obsahové látky
Obilky obsahují především škrob (sacharid složený z amylózy a amylopektinu), který tvoří hlavní energetickou složku. Dále jsou významné bílkoviny (přibližně 10-15 %), zejména gluten (lepek), což je směs gliadinu a gluteninu, zodpovědný za elasticitu těsta. V klíčku jsou koncentrovány tuky (lipidy) s nenasycenými mastnými kyselinami a vitamín E (tokoferol), zatímco obalové vrstvy (otruby) jsou bohaté na vlákninu (celulóza, hemicelulózy), vitamíny skupiny B a minerální látky jako fosfor, hořčík, železo a zinek.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina samotná není jedovatá pro lidi ani zvířata, je základní potravinou. Toxicita je spojena s obsahem lepku (glutenu), který u jedinců s celiakií vyvolává autoimunitní reakci a poškozuje tenké střevo, a u citlivých osob může způsobovat alergie či intoleranci. Pro hospodářská zvířata (přežvýkavce) může být náhlá konzumace velkého množství zrna toxická a vést k acidóze. Záměna je možná s jinými obilninami: od ječmene (Hordeum vulgare) se liší uspořádáním klásků na vřeteni (u pšenice po jednom, u ječmene po třech) a obvykle kratšími osinami, od žita (Secale cereale) se pozná podle robustnějších, kratších a méně převisajících klasů a barvy, a od tritikále (× Triticosecale), které je křížencem, se odlišuje morfologickými detaily klasu a zrna.
Zákonný status/ochrana: Jelikož se jedná o jednu z nejběžněji pěstovaných zemědělských plodin na světě, nepodléhá žádnému stupni zákonné ochrany v České republice ani není zařazena na mezinárodních seznamech ohrožených druhů, jako je Červený seznam IUCN nebo CITES.
✨ Zajímavosti
Latinský název Triticum pochází z latinského slova „terere“, což znamená mlít nebo drtit, a odkazuje na zpracování zrn, zatímco druhové jméno „aestivum“ znamená letní a odkazuje na jarní formy. V kultuře a mytologii je od starověku symbolem úrody, hojnosti, plodnosti a života, spojená s bohyněmi jako Demeter a Ceres a hraje ústřední roli v křesťanské eucharistii. Její domestikace před zhruba 10 000 lety byla klíčovým momentem neolitické revoluce, která umožnila vznik usedlého zemědělství a civilizací. Zajímavostí je její genetická složitost; je to alohexaploid, což znamená, že její genom vznikl spojením genomů tří různých divokých druhů trav, což jí dalo velkou přizpůsobivost.
