📖 Úvod
Prorostlík okrouhlolistý je jednoletá, teplomilná bylina, typická svými celokrajnými, modrozelenými listy, kterými lodyha zdánlivě prorůstá. Od června do srpna kvete drobnými žlutými květy uspořádanými v okolících, které jsou podepřeny velkými listeny. Vyskytuje se jako polní plevel na polích, úhorech a vinicích, přičemž upřednostňuje výslunné stráně s vápnitým podložím. V České republice je považován za kriticky ohrožený druh flóry a archeofyt. Dorůstá výšky 20 až 60 cm.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, jednoletá, výška 15–75 cm, celkový vzhled je nezaměnitelný díky přímé, sivě zelené lodyze prorůstající skrze okrouhlé listy, což rostlině dodává unikátní, téměř geometrický vzhled bez výrazné koruny.
Kořeny: Kořenový systém je hlavní, tvořený tenkým, vřetenovitým a větveným hlavním kořenem, typickým pro jednoleté dvouděložné rostliny.
Stonek: Stonek je přímá, v horní části větvená, oblá, jemně rýhovaná a dutá lodyha, která je lysá, často sivě ojíněná (modrozelený voskový povlak), bez přítomnosti trnů.
Listy: Listy jsou střídavé, zcela přisedlé a charakteristicky prorostlé (lodyha prorůstá středem čepele), tvar čepele je široce vejčitý až okrouhlý, okraj je celokrajný, barva sivě zelená až namodralá, žilnatina je zpeřená s několika výraznými obloukovitými žilkami, povrch je lysý, bez krycích či jiných trichomů.
Květy: Květy jsou drobné, žluté až žlutozelené, pětičetné, uspořádané do malých květenství zvaných okolíčky, které skládají složený okolík; okolíčky jsou podepřeny velkými, listům podobnými, žlutozelenými listeny, které jsou nápadnější než samotné květy; doba kvetení je od června do srpna.
Plody: Plodem je dvounažka, která se rozpadá na dva plůdky (merikarpia), barva je za zralosti hnědá až černá, tvar podlouhle vejcovitý, povrch je zřetelně jemně bradavičnatý s nevýraznými podélnými žebry; plody dozrávají v pozdním létě a na podzim.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje jižní a střední Evropu, severní Afriku a západní Asii, odkud se rozšířil do dalších částí světa včetně Severní Ameriky a Austrálie, kde je považován za invazivní druh; v České republice je klasifikován jako archeofyt, tedy druh zavlečený člověkem již ve starověku, pravděpodobně s obilím, a jeho výskyt je vázán na nejteplejší a nejsušší oblasti termofytika, především na jižní Moravu, do Českého středohoří a Českého krasu, kde se dříve hojně vyskytoval jako polní plevel.
Stanovištní nároky: Jedná se o výrazně teplomilnou, světlomilnou a suchomilnou rostlinu, která preferuje otevřená, plně osluněná stanoviště, jako jsou okraje polí s obilninami či okopaninami, úhory, vinice, meze, stepní a skalnaté svahy a různá ruderální místa; je to typický kalcifyt, což znamená, že vyžaduje vápnité, zásadité až neutrální půdy, které jsou zároveň výživné, hluboké a často hlinité až jílovité, přičemž absolutně nesnáší zastínění a trvale zamokřené substráty.
🌺 Využití
V lidovém léčitelství se v minulosti využívala jeho kvetoucí nať pro mírné potopudné a diuretické účinky a k podpoře jater, ale jeho význam je nesrovnatelně menší než u příbuzných asijských druhů; mladé listy a výhonky jsou jedlé, lze je konzumovat syrové v salátech nebo krátce povařené jako špenát a mají lehce nahořklou chuť; technické využití nemá, ale je velmi ceněná jako okrasná letnička pro svůj unikátní vzhled s prorostlými listy, pěstuje se v přírodních a štěrkových zahradách a je obzvláště oblíbená v profesionální floristice pro řez do čerstvých i suchých vazeb; ekologicky je významná jako zdroj nektaru a pylu pro drobný hmyz, například pestřenky a samotářské včely.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsahovými látkami jsou triterpenoidní saponiny, souhrnně nazývané saikosaponiny (např. saikosaponin A a D), které jsou zodpovědné za většinu farmakologických účinků, zejména protizánětlivých a ochraňujících jaterní buňky, i když jejich koncentrace je nižší než u medicínsky využívaných druhů; dále obsahuje flavonoidy jako rutin a kvercetin, kumariny a malé množství éterických olejů.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Pro člověka není při běžném použití v gastronomii považována za jedovatou, avšak požití většího množství rostlinného materiálu může kvůli obsahu saponinů způsobit podráždění trávicího traktu, nevolnost a zvracení; pro hospodářská zvířata může být při spásání ve velkém množství toxická; největší nebezpečí hrozí při záměně s velmi podobným, avšak prudce jedovatým pryšcem prorostlým (Euphorbia perfoliata), který má také stonek prorůstající skrze srostlé listy, ale na rozdíl od něj při poranění roní bílou, dráždivou mléčnou šťávu (latex) a má zcela odlišnou stavbu květenství (tzv. cyathium).
Zákonný status/ochrana: Podle Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky je hodnocen jako ohrožený druh v kategorii C3, což znamená, že jeho populace výrazně ustoupily a zasluhuje si pozornost, ačkoli není chráněn zákonem jako zvláště chráněný druh; hlavní příčinou jeho úbytku je intenzifikace zemědělství, zejména používání herbicidů a zánik tradičních polních mezí; na mezinárodních seznamech CITES nebo IUCN Red List nefiguruje.
✨ Zajímavosti
Latinské rodové jméno „Bupleurum“ je odvozeno z řeckých slov „bous“ (býk, vůl) a „pleuron“ (žebro), což může odkazovat na žebrované listy některých druhů rodu nebo na domněnku, že způsobuje nadýmání dobytka; druhové jméno „rotundifolium“ znamená latinsky „kulatolistý„; české jméno „prorostlík“ dokonale vystihuje jeho nejcharakterističtější znak – perfoliátní listy, kde pár vstřícných listů sroste bázemi a vytvoří kruhovitý disk, kterým stonek zdánlivě prorůstá, což je jeho unikátní adaptace a hlavní poznávací znamení.
