📖 Úvod
Narcis bílý, elegantní narcis básníků, je vytrvalá a intenzivně vonící cibulovina původem z Evropy. Z jeho cibule vyrůstají dlouhé, úzké, sytě zelené listy. Pozdě na jaře se na bezlistém stonku objeví jediný, sněhově bílý květ s charakteristickou malou pakorunkou uprostřed. Tato miskovitá pakorunka je žlutá a má velmi výrazný, zvlněný červený okraj. Pro svou jedinečnou krásu je oblíbenou okrasnou rostlinou, avšak je nutné pamatovat na to, že je celá prudce jedovatá.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina; vytrvalá cibulovitá geofytka; výška 20-50 cm; habitus je vzpřímený, tvoří trsy s přízemními listy a bezlistými květními stvoly; celkový vzhled je elegantní a dekorativní, charakteristický pro jarní aspekt.
Kořeny: Kořenový systém je tvořen podzemní zásobní cibulí, z jejíhož podpučí vyrůstají adventivní, svazčité kořeny.
Stonek: Stonek je přeměněn v bezlistý, vzpřímený, hladký a mírně zploštělý dutý stvol zelené barvy, který je zcela bez trnů a nese na vrcholu jeden květ.
Listy: Uspořádání v přízemní růžici; jsou přisedlé; tvar čárkovitý, plochý, na konci tupě špičatý; okraj celokrajný; barva sivozelená až modrozelená, často ojíněná; typ venace je souběžná žilnatina; povrch je lysý, bez jakýchkoliv trichomů.
Květy: Barva okvětí je čistě bílá, pakorunka je krátká, miskovitá, žlutá s červeným až oranžovým vroubkovaným okrajem; tvar je pravidelný, šestičetný, vonný, s rozlišeným okvětím a pakorunkou; uspořádání je obvykle solitérní na vrcholu stvolu; květenství je stažený okolík podepřený blanitým toulcem; doba kvetení je duben až květen.
Plody: Typ plodu je trojpouzdrá, suchá, pukající tobolka; barva za zralosti je hnědá; tvar je široce elipsoidní až téměř kulovitý; doba zrání je v pozdním jaru až časném létě, obsahuje četná černá lesklá semena.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje jižní a střední Evropu, od Pyrenejského poloostrova přes Alpy a Balkán až po Řecko. V České republice se nejedná o původní druh, je to zdomácnělý neofyt, který zplaněl z kultur. Celosvětově je díky pěstování rozšířen v mírných pásech, včetně Severní Ameriky a dalších částí Evropy. V ČR se vyskytuje roztroušeně, především v teplejších oblastech, často v blízkosti lidských sídel, v parcích, na starých zahradách, hřbitovech a podél vodních toků.
Stanovištní nároky: Preferuje vlhké a živinami bohaté louky, lesní světliny, okraje potoků a pastviny, zejména ve vyšších polohách svého přirozeného areálu. Vyžaduje hluboké, humózní a dobře propustné, avšak stále mírně vlhké půdy; je tolerantní k pH, roste na vápnitých i mírně kyselých podkladech. Jedná se o světlomilnou rostlinu, která nejlépe prospívá na plném slunci nebo v lehkém polostínu. Má ráda stálou vlhkost půdy především v jarním období růstu, nesnáší však zamokření ani letní sucho.
🌺 Využití
V historickém léčitelství se cibule užívala jako silné emetikum a purgativum, dnes se pro vysokou toxicitu vnitřně nevyužívá. V gastronomii je bez využití, jelikož je celá rostlina prudce jedovatá a nejedlá. Hlavní průmyslové využití je v parfumérii, kde se z květů extrahuje drahocenný esenciální olej s intenzivní sladkou vůní. Je to velmi oblíbená okrasná cibulovina pro jarní záhony, parky a k naturalizaci v trávnících; mezi známé kultivary patří „Actaea“ s velkým květem nebo pozdní „Recurvus“. Ekologicky je významná jako zdroj nektaru a pylu pro včely a další jarní hmyz, ale díky své jedovatosti je odolná vůči okusu býložravci, jako jsou srnci a králíci.
🔬 Obsahové látky
Klíčovými obsahovými látkami jsou jedovaté isochinolinové alkaloidy, především lykorin, který způsobuje gastrointestinální potíže a je hlavní toxickou složkou, a v menší míře také galantamin, využívaný v lékařství. Celá rostlina, zejména slupky cibule, obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého (rafidy), které mohou při kontaktu dráždit pokožku. Intenzivní vůni květů tvoří komplex těkavých látek, jako je benzylacetát a indol.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Celá rostlina je silně jedovatá pro lidi i zvířata, jako jsou psi, kočky a hospodářská zvířata, přičemž nejvyšší koncentrace toxinů je v cibuli. Příznaky otravy po požití zahrnují silnou nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem a slinění; ve vážných případech může dojít k poruchám srdečního rytmu, křečím a kolapsu. Nejčastější záměna hrozí u cibulí, které mohou být omylem považovány za cibuli kuchyňskou nebo česnek medvědí. Na rozdíl od jedlých cibulovin postrádá jakoukoliv cibulovou či česnekovou vůni při rozemnutí listů nebo rozříznutí cibule, což je hlavní rozlišovací znak. Kontakt s vytékající šťávou může způsobit dermatitidu.
Zákonný status/ochrana: V České republice nepodléhá zákonné ochraně, protože je považována za nepůvodní, zplanělý druh. V mezinárodním měřítku není zařazena na seznamy CITES. Podle Červeného seznamu IUCN je druh jako celek hodnocen jako málo dotčený (Least Concern – LC) díky svému širokému rozšíření a stabilním populacím, ačkoliv některé lokální poddruhy mohou být ohrožené.
✨ Zajímavosti
Rodové jméno „Narcissus“ je odvozeno z řecké mytologie podle krásného mladíka Narkissa, který se zamiloval do vlastního obrazu na vodní hladině a byl proměněn v květinu. Druhové jméno „poëticus“ (básnický) odkazuje na jeho časté opěvování básníky a spisovateli napříč historií. Je symbolem jara, neopětované lásky a znovuzrození. Patří mezi nejdéle pěstované druhy a je jedním z posledních kvetoucích narcisů na jaře. Jeho intenzivní vůně může ve uzavřené místnosti způsobit bolesti hlavy.
