📖 Úvod
Kyvor lékařský, známý také jako ceterák, je malá, vytrvalá kapradina rostoucí v trsech. Typicky osidluje skalní štěrbiny a staré zdi, přičemž preferuje vápencové podklady. Jeho listy jsou jednoduše zpeřené, kožovité a na spodní straně hustě pokryté rezavými až stříbřitými šupinami, které ho chrání před vysycháním. Dokáže přečkat i dlouhá období sucha stočením listů. Dříve se hojně využíval v lidovém léčitelství především při onemocněních močových cest a sleziny.
🌱 Botanická charakteristika
Růstová forma: Bylina, trvalka, výška 5-20 cm, netvoří korunu, vytváří husté trsy jednoduchých, přezimujících, kožovitých listů, celkový vzhled nízké, trsnaté kapradiny, která se za sucha charakteristicky svinuje (poikilohydrická rostlina).
Kořeny: Tvořen krátkým, plazivým a větveným oddenkem, který je hustě pokrytý plevinami a ze kterého vyrůstají svazčité, adventivní kořeny.
Stonek: Pravý nadzemní stonek (lodyha) chybí, jeho funkci přebírá krátký, plazivý, vystoupavý až vodorovný oddenek, který je hustě porostlý tmavě hnědými až černými, úzkými plevinami; borka ani trny se nevyskytují.
Listy: Listy (přesněji listové čepele) jsou uspořádány v hustém trsu či růžici vyrůstající z oddenku, jsou krátce řapíkaté, v obrysu úzce kopinaté, jednoduše peřenosečné s vejčitými až okrouhlými, střídavými úkrojky; okraj úkrojků je celokrajný až mělce vroubkovaný; barva na líci je sytě zelená až šedozelená, na rubu je list zcela pokrytý rezavě hnědými až stříbřitými plevinami; žilnatina je volná, vidličnatě větvená; trichomy jsou přeměněny v mnohobuněčné, hvězdovité, střechovitě se kryjící pleviny krycího typu, které hustě pokrývají celý rub listu a řapík.
Květy: Jako kapradina netvoří květy ani květenství; rozmnožovacími orgány jsou kupky výtrusnic (sori), které jsou podlouhlé až čárkovité, bez ostěry (exindusiátní), uspořádané na rubu listových úkrojků šikmo k hlavní žilce a jsou zcela skryty pod hustým plstnatým pokryvem plevin; výtrusy dozrávají od června do září.
Plody: Netvoří plody, jelikož se jedná o výtrusnou rostlinu; rozmnožuje se pomocí mikroskopických, jednobuněčných výtrusů, které se tvoří ve výtrusnicích a dozrávají v období od června do září, po dozrání jsou uvolňovány a roznášeny větrem.
🌍 Výskyt a stanoviště
Přírodní rozšíření: Původní areál zahrnuje západní, střední a jižní Evropu, severní Afriku a západní Asii až po Himálaj; v České republice je původním druhem (archeofyt), přičemž jeho výskyt je omezený a ostrůvkovitý, soustředěný především do nejteplejších oblastí termofytika, jako jsou Český a Moravský kras, Pavlovské vrchy nebo okolí Prahy, kde roste na svých přirozených stanovištích.
Stanovištní nároky: Jedná se o vyhraněně vápnomilnou (kalcifytní) a suchomilnou (xerofytní) kapradinu, která preferuje výslunné až polostinné skalní štěrbiny, spáry ve starých zdech, sutě a kamenité svahy na vápencovém nebo jiném bazickém podkladu; je velmi odolná vůči suchu a plnému slunci a nesnáší kyselé půdy a trvalé zamokření.
🌺 Využití
V léčitelství se historicky využívala sušená nať (Herba ceterach) jako močopudný prostředek (diuretikum) a k rozpouštění ledvinových a močových kamenů, dále při onemocnění sleziny a jako lék proti kašli; v gastronomii se nevyužívá a je považována za nejedlou; pro svůj atraktivní vzhled a extrémní nenáročnost se pěstuje jako okrasná skalnička v suchých zídkách a alpínech, přičemž specifické kultivary prakticky neexistují; ekologicky je významná jako pionýrská rostlina osidlující skalní biotopy a poskytující úkryt drobnému hmyzu a bezobratlým.
🔬 Obsahové látky
Obsahuje především třísloviny, flavonoidní glykosidy (jako rutin a kvercetin), fenolické kyseliny (např. kyselina chlorogenová a kávová), slizové látky a malé množství silice, které jsou zodpovědné za její adstringentní a diuretické účinky.
☠️ Toxicita a status
Toxicita: Rostlina není považována za jedovatou pro lidi ani pro zvířata a nejsou známy případy otravy; záměna je vzhledem k jejímu specifickému vzhledu málo pravděpodobná, od jiných drobných kapradin rostoucích na zdech a skalách (např. sleziník routička – Asplenium ruta-muraria) ji spolehlivě odlišují husté, rezavě hnědé šupiny pokrývající celou spodní stranu listů a jejich řapíků.
Zákonný status/ochrana: V České republice není chráněna zvláštním zákonem, avšak je vedena v Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategorii C3 jako ohrožený druh kvůli vzácnosti svých specifických biotopů; mezinárodně není chráněna (není na seznamu CITES) a globálně je dle IUCN hodnocena jako málo dotčený druh (Least Concern – LC).
✨ Zajímavosti
Latinské druhové jméno „officinarum“ odkazuje na její historické využití v lékárnách (officina), rodové jméno „Ceterach“ má původ pravděpodobně v arabštině; největší zajímavostí je její schopnost poikilohydrie, tedy schopnost přežít úplné vyschnutí – během sucha se její listy svinou do hnědých, zdánlivě mrtvých klubíček, aby se po prvním dešti během několika hodin opět plně rozvinuly, zezelenaly a obnovily životní funkce, což je dokonalá adaptace na extrémní podmínky skalních stanovišť.
